Perut 312





Peruť 312


od

Ladislav Sitenský








Významný český fotograf Ladislav Sitenský (1919–2009) za druhé světové války proslul svými snímky dokumentujícími československý odboj na západní frontě. Největší slávu mu přinesly fotografie z prostředí letectva, u něhož dva roky působil jako příslušník pozemního personálu 312. čs. stíhací perutě.

The prominent Czech photographer, Ladislav Sitenský (1919-2009), renowned for his work in World War II, documenting the Czechoslovak resistance on the Western Front. His greatest achievement was his photographs from the RAF, where for two years he served as a member of ground personnel in 312 Squadron.

Právě o této jednotce pojednávala Sitenského první kniha Peruť 312 z roku 1948, která měla vyjít v nakladatelství Naše vojsko, ale jejíž osudy fatálně ovlivnil únorový komunistický převrat: celý náklad šel do stoupy, tiskařům se podařilo zachránit a svázat jen několik výtisků, z nichž se staly vysoce ceněné sběratelské exempláře. Po padesáti letech se autorovi šťastnou náhodou vrátila také maketa knihy, kterou kdosi nalezl v popelnici v Českých Budějovicích… Fakticky prvního vydání se tak publikace Peruť 312 dočkala teprve nyní, po bezmála sedmi desetiletích, díky péči dědiců Ladislava Sitenského. Jak bylo pro tohoto tvůrce typické, velký důraz se při tom kladl na co nejvyšší kvalitu reprodukce fotografií.

It was this unit that was the subject of the first edition of Sitenský 312 Squadron book of 1948, which were due to be published by the Armies publishing house, but whose fate was fatally decided by the February Communist coup: all the copies that had been printed were destroyed, the printers managed to save and bind only a few copies, which have become highly prized collector specimens. After fifty years, the author has also been lucky by returning of the draft of the book found in a rubbish bin in České Budějovice … In fact, the first edition of the 312 Squadron book is only now available, after almost seven decades, thanks to the care of the heirs of Ladislav Sitenský. As has been typical for this creator, great emphasis has been put on the highest quality of photo reproduction.

Odbornou revizi původních autorských textů provedl a autorem stati o 312. stíhací peruti je významný vojenský historik Jiří Rajlich.

An expert review of the original author’s texts of the 312 Squadron book was undertaken by eminent military historian and author, Jiří Rajlich.

Publisher: Mladá fronta
ISBN: 978-80-204-4627-5
Format: Hardback, 176 pages, 207 photos
Language: Czech and English
Published: 2017
Price: 549 Kč




Posted in 312 Sqd, Books | 1 Comment

311 Sqn remembered at RAF Honington


311. peruť si připomenula leteckou základnu
v RAF Honingtonu.

On Friday 10 November 2017, a wreath was laid at the Airmen’s Memorial at RAF Honington in remembrance of the Czechoslovak airmen of 311 Sqn who served at that airfield during WW2.

V pátek 10. listopadu 2017 byl u Památníku letců v RAFv Honingtonu položen věnec na počest československých letců 311. perutě, kteří sloužili na tomto letišti během 2. světové války.

The Polish Airmen’s Association also joined in the event and a wreath was laid on their behalf in remembrance of their airmen who had also been stationed at the airfield.

Byl zde položen také věnec jménem Polské letecké asociace, na počest jejich letců, kteří také u RAF v Honingtonu působili.

During the small ceremony, Rev Flt/Lt Paul Stephens said a prayer by the memorial which was followed by a minutes silence and the two wreaths were then laid.

Během krátkého slavnostního ceremoniálu pronesl u Památníku modlitbu Rev Flt/Lt Paul Stephens, po níž následovala minuta ticha a poté byly položeny věnce.

Attending the event was Station Commander Group Captain Dave Tait, Air Commodore Haider Ali Shah from the Pakistani Air Force and Station Warrant Officer WO Darbyshire.

Akce se zúčastnili kapitán Dave Tait, velitel letecké základny, zástupce pakistánských Vzdušných sil pan Haider Ali Shah a důstojník základny WO Darbyshire.

_______________________________________________________________

311 Sqn was stationed at RAF Honington from its formation on 29 July 1940 until 16 September 1940, when it re-located to East Wretham.

311. bombardovací peruť působila na základně RAF v Honingtonu od jejího založení 29. července 1940 do 16. září 1940, kdy se přemístila do East Wretham.

_______________________________________________________________

Many thanks to Cpl Dee Bonham and former WAAF Mary Mearns for their assistance to achieve this remembrance.

Vřelé díky především Cpl Dee Bonhamovi a bývalé příslušnici WAAF Mary Mearnsové za jejich nezištnou pomoc při zajištění této vzpomínkové akce.




Posted in 311 Sqd, Ceremony, Not Forgotton | Leave a comment

Remembered in Guernsey – 2017


Vzpomínka na Guernsey, Normanské ostrovy – 2017

The Bailiwick of Guernsey, a small British Crown dependency located near to the French coast in the English Channel, holds its annual Remembrance Sunday ceremony on the Sunday closest to Armistice Day, originally 11 November 1918. This Act of Remembrance takes place at the War Memorial in St Peter Port. The occasion provides an opportunity to remember those who have served, as well as letting the men and women of the armed forces serving at the time know that the community supports them.

Bailiwick of Guernsey, malé britské korunní závislé území, které se nachází poblíž francouzského pobřeží v kanálu La Manche, pořádá každoročně vzpomínkový ceremoniál a to v neděli, která je nejblíže ke dni příměří, původně 11. listopadu 1918. Tento vzpomínkový akt se odehrává u Pomníku obětem války v St Peter Port. Tato událost je příležitostí vzpomenout na všechny ty, kteří sloužili v armádě, stejně jako vyjádřit vděk a podporu společnosti těm mužům a ženám, kteří slouží v ozbrojených silách dnes.

A stunning memorial, to the known airmen killed in Guernsey waters during WW2, is located outside Guernsey airport, having been dedicated in September 2015. The Allied Aircrew Memorial, depicting stainless steel models of a USAAF B-17 and seven Spitfires, has 153 names of American, Australian, Canadian, Czechoslovak and New Zealander airmen who died off Guernsey, Alderney, Sark and Herm.

Ohromující pomník letcům, kteří zahynuli ve vodách kolem Guernsey během 2. světové války, se nachází vedle letiště v Guernsey a byl slavnostně odhalen v září 2015. Památník spojeneckým leteckým posádkám, tvoří model letounu B-17 USAOF a sedm Spitfirů z nerezové oceli, je na něm uvedeno 153 jmen amerických, australských, kanadských, československých a novozélandských letců, kteří zahynuli kolem ostrovů Guernsey, Alderney, Sark a Herm.

The two Czechoslovaks thus commemorated are Flight Sergeant Josef Bláha of the RAF’s 313 Czechoslovak Squadron and Flying Officer Jaroslav Novák of 312 Czechoslovak Squadron.

Památník připomíná také dva československé letce RAF – F/Sgt Josefa Bláhu ze 313. perutě a F/O Jaroslava Nováka ze 312. perutě.

F/Sgt Bláha, born December 1914 in Šelešovice village, near the town of Kroměříž in Moravia, Czechoslovakia, died on 15 January 1943. Piloting a Spitfire EP546 on an operational flight over France, he was involved in a mid-air collision with Squadron 313 F/O Bedřich Krátkoruký’s Spitfire AR546, ten miles north of Cap de la Hague, and crashing off Guernsey. His body was never found. He is also remembered on panel 135 at the Air Forces Memorial at Runnymede, Surrey, England.

F/Sgt Bláha, narozený v prosinci 1914 v obci Šelešovice, poblíž města Kroměříž v ČR, zemřel 15. ledna 1943. Pilotoval spitfire EP546 na operačním letu nad Francií, kde došlo ke kolizi s jiným Spitfire AR546, pilotovaným F/O Bedřichem Krátkorukým ze 313. perutě, deset kilometrů severně od Cap de la Hague, a havaroval poblíž Guernsey. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Jeho jméno je také vyznačeno na panelu 135, při Památníku leteckých sil v Runnymede, Surrey v Anglii.

F/O Novák, born August 1915 in the city of Ostrava, also in Moravia and only 15km from the Polish border, died on 14 May 1943. Piloting a Spitfire in attacks on German E-boats in the English Channel, his aircraft was damaged by flak over France. He crashed in the English Channel near Guernsey. His body was never found. He is also remembered on panel 127 at Runnymede.

F/O Novák, narozený v srpnu 1915 v Ostravě, ČR, zemřel 14. května 1943. Pilotoval Spitfire při útoku na německé lodě v kanálu La Manche, jeho letadlo bylo poškozeno protiletadlovou palbou z francouzského území. Zřítil se do vod kanálu La Manche poblíž Guernsey. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Jeho jméno také figuruje na panelu 127 u Runnymede.

F/O Krátkoruký is also remembered on panel 125 at Runnymede, though where he crashed is currently unknown.

F/O Krátkoruký je také připomínán na panelu 125 u Runnymede, ale místo jeho havárie je stále neznámé.

On learning that there was a Czech lady now residing in Guernsey, whose father was Flying Officer Josef Vejlupek it was suggested by Free Czechoslovak Air Force Associates ltd that it might be possible to honour the memory of F/Sgt Bláha and F/O Novák by laying a wreath during the Remembrance Sunday ceremony on 12 November 2017. Through the invaluable help of the local branch of the Royal British Legion which organises the parade and the laying of wreaths which precedes the Act of Remembrance, this was accomplished. Unfortunately, it was too late to order a wreath of poppies, the traditional British emblem for Remembrance, so the Czech tradition of a wreath of red, white and blue flowers was organised.

Poté, kdy vešlo ve známost, že v Guernsey žije česká dáma, jejíž otec byl F/O Josef Vejlupek, navrhlo Sdružení FCAFA uctít během nedělního vzpomínkového ceremoniálu dne 12. listopadu 2017 také památku na české piloty F/Sgt Bláhu a F/O Nováka. Díky neocenitelné pomoci místní pobočky Královské britské legie, která slavnost a pokládku věnců organizuje, se to podařilo. Bylo však již příliš pozdě na to, aby byl k dispozici věnec z květů vlčích máků, tradičního britského symbolu pro vzpomínku a tak byl nakonec položen věnec s květinami v tradičních českých barvách – červené, bílé a modré.

This may have been the first occasion in which casualties of war having a link with, but not originating from Guernsey have been remembered in this way on Remembrance Sunday. This reflects the Island’s desire and sincerity to honour those who have served and are serving, especially those who may not be remembered elsewhere.

Bylo to zřejmě poprvé, kdy došlo k tomu, aby byly při Vzpomínkové neděli uctěny také oběti války, které nepocházejí přímo z Velké Británie. To ukazuje na upřímnou touhu obyvatel ostrova vzpomenout a uctívat všechny ty, kteří se obětovali a obětují pro druhé. A zejména pak ty, na které nikde jinde vzpomenout nelze.





Posted in 312 Sqd, 313 Sqd, Ceremony, Not Forgotton | 1 Comment

Winged Lion Names unveiling 13.11.2017.


Odhalení pamětní desky

na Památníku Okřídleného lva 13.11.2017.

At 14:00 13 November 2017, a ceremony to unveil 2507 names of Czechoslovak men and women who served in the RAF during WW2 was unveiled at the Winged Lion monument at Klarov, Prague.

V pondělí, 13. listopadu 2017 ve 14:00 hod. byla u Památníku Okřídleného lva na pražském Klárově, slavnostně odhalena pamětní deska se jmény všech 2507 československých mužů a žen, kteří sloužili v RAF během 2. světové války.

Attending the ceremony were Jana Černochová and Marek Benda, Members of Parliament for the ODS Party, Maj. Gen Jaromir Sebesta, Chief of the Czech Air Force, Col Petr Tomanek, Commander of the 21st Tactical Air Force Base at Caslav, G/Cpt Michael Longstaff, Defence Attaché British Embassy Prague, Cardinal Dominik Duka, Cardinal of Prague, Oldřich Lomecký, Mayor of Prague 1, Jiří Hynek, President of the Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (Defence and Security Industry Association of the Czech Republic, Czechoslovak RAF veterans Emil Boček and Pavel Vranský, a large contingent of Czech Air Fore personnel from Caslav Air Force base and a Czech Army band. Amongst the large group of attendees were numerous relatives of Czechoslovak RAF airmen – including several from the UK – and other well-wishers. The event was covered by a large number of journalists from the Czech media including TV and Radio.

Slavnostního aktu se zúčastnili Jana Černochová a Marek Benda, poslanci Parlamentu ČR za ODS, generálmajor Jaromír Šebesta, velitel Vzdušných sil AČR, plukovník Petr Tománek, velitel 21. základny taktického letectva v Časlavi, G/Cpt Michael Longstaff, vojenský atašé Velvyslanectví Spojeného království v Praze, kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský, Oldřich Lomecký, starosta Městské části Praha 1, Jiří Hynek, předseda Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, veteráni československého letectva RAF Emil Boček a Pavel Vranský, početný kontinent leteckého personálu z 21. základny takt. letectva v Čáslavi a Ústřední hudba AČR. Mezi několika stovkami návštěvníků tvořili velkou skupinu účastníci z řad příbuzných československých letců RAF, včetně několika z Velké Británie a řady dalších sympatizantů. Akce se těšila velkému zájmu novinářů a fotografů z českých médií, včetně rozhlasu a televize.

This slideshow requires JavaScript.

The ceremony commenced at 14:00 with a welcoming address, in Czech, by Maj.Gen Bohuslav Dvořák and by Dagmar Šišková-Johnson whose address was in Czech and English for the benefit of non-Czech speakers amongst the attendees.

Celá akce byla slavnostně zahájena ve 14:00 hod. uvítací řečí generálmajora Bohuslava Dvořáka a po něm i Dagmar Šiškové-Johnson, která svůj příspěvek pronesla i v AJ pro přítomné zahraniční hosty.

At 14:05 there was single pass flypast by two JAS 39 Gripen fighter aircraft from the 21st Tactical Air Force, Caslav.

V 14:05 došlo nad hlavami všech přítomných k průletu dvou stíhacích letounů JAS 39 Gripen z 21. základny takt. letectva v Čáslavi.

Speeches then followed by Maj. Gen Jaromir Sebesta, Jiří Hynek and concluded with a few words by Emil Boček and Pavel Vranský.

Slavnostní úvod pak dokončili svými příspěvky generálmajor Jaromír Šebesta, Jiří Hynek a několika větami i váleční veteráni – generálové Emil Boček a Pavel Vranský.

Emil Boček and Pavel Vranský then unveiled the new plaques on which the names of the 2,507 Czechoslovak men and women names who served in the RFA during WW2 are inscribed. Cardinal Duka then led a prayer for their remembrance which was followed by a minutes silence. The national anthems of the Czech Republic, Great Britain and the Slovak Republic were then played by the Czech Army band.

Oba veteráni, pánové Emil Boček a Pavel Vranský pak odhalili nové mosazné desky se jmény všech 2507 československých mužů a žen, kteří sloužili během 2. svět. války v RAF. Pan kardinál Duka pak přednesl modlitbu “Otče náš” na uctění jejich památky, která pak byla zakončena slavnostní minutou ticha. Ceremoniál odhalení vyvrcholil národními hymnami České republiky, Velké Británie a Slovenské republiky, v provedení Ústřední hudby AČR.

Official wreaths laid were by Czech Republic Parliament members Jana Černochová and Marek Benda, Maj. Gen Jaromir Sebesta and Col Petr Tomanek on behalf of the Czech Air Force, Oldřich Lomecký Mayor of Prague 1, G/Cpt Michael Longstaff on behalf of the British Embassy Prague, Dagmar Šišková-Johnson and Eva Hrubá on behalf of Czechoslovak RAF descendants, Euan Edworthy and Robert Neale on behalf of the British ex-pat community in the Czech and Slovak Republics, Jiří Hynek President of AOBP/ DSIA and Maj.Gen Bohuslav Dvořák on behalf of AOBP/DSIA – Defence and Security Industry Association, Maj.Gen Emil Boček, Brg.Gen Pavel Vranský and Jessica Horvathová on behalf of Czech Veterans and the A/M Karel Janousek Fund and Aleš Brix on behalf of Česká mincovna. Further wreaths, flower bouquets and individual flowers were laid by well-wishers.

Poté proběhlo kladení věnců. Za Parlament ČR to byli Jana Černochová a Marek Benda, generálmajor Jaromír Šebesta a plukovník Petr Tománek jménem Armády ČR, starosta Oldřich Lomecký za Městskou část Praha 1, G/Cpt Michael Longstaff jménem Britského velvyslanectví v Praze, dámy Dagmar Šišková – Johnson a Eva Hrubá jménem rodinných příbuzných československých letců RAF, pánové Euan Edworthy a Robert Neale za britskou exilovou komunitu v ČR a SR, Jiří Hynek prezident AOBP a generálmajor Bohuslav Dvořák jménem AOBP, generálmajor Emil Boček, brigádní generál Pavel Vranský a paní Jessica Horváthová jménem českých veteránů a Nadační fond maršála RAF Karla Janouška spolu s Alešem Brixem, jménem České mincovny. Další věnce, kytice květin a jednotlivé květy byly položeny od celé řady sympatizantů.

Particularly poignant, after the ceremony, was seeing people going up to the names plaques and searching for a relatives name.

Obzvlášť strhující bylo pak sledovat, jak se po odhalení desek vydali všichni hledat jména svých příbuzných a známých.

video : © http://www.fcafa.com

A special mention and thanks is due to the numerous Czechoslovak RAF descendants, who are now living around the world, who initiated and donated towards a wreath so that it could be layed at this ceremony on behalf of Czechoslovak RAF descendants.

Na tomto místě je třeba zmínit a vyjádřit dík početné komunitě rodinných příslušníků letců RAF, žijících po celém světě, kteří tuto akci pomohli podpořit a jménem všech potomků letců RAF věnovali při této slavnostní příležitosti svůj věnec.

Thoughts from some of the descendants who were at the ceremony:

Gina Hearn OBE :

Zde jsou vyjádření některých z účastníků slavnosti:

“The unveiling of the names on the Winged Lion memorial was a wonderful, dignified ceremony. It was very moving to see Dad’s name there, Rudolf Poledník”.

“Odhalení jmen na Památníku Okřídleného lva byl skvělý počin s důstojným průběhem. Byla jsem dojatá, když jsem tam objevila jméno mého táty – Rudolf Poledník.

Petra Tonderová :

“It was a beautiful, dignified ceremony, and moving to see the respect and pride, especially of young people honouring their grandfathers”.

“Byla to nádherná a důstojná oslava. Byla jsem dojatá, když jsem viděla s jakým respektem a hrdostí, zejména u mladých lidí, uctívají památku svých dědů”.

Rev Helena Cermaková :

“The memorial naming the airmen of the Free Czechoslovak Air force unveiled on 13 November 2017 in Prague was truly a moving occasion and brought together both the English and Czech of descendants of these brave men”.

“Dnešní slavnostní doplnění Památníku o jména všech československých letců RAF, bylo skutečně dojemnou příležitostí, kdy se spolu mohli setkat angličtí i čeští rodinní příslušníci a příbuzní těchto statečných mužů.”

Dagmar Šišková – Johnson :

“The event of unveiling the names of all 2507 Czechoslovak men & women was, no doubt, a very memorable & moving occasion for many. I am no exception. Having looked back at the event, my feelings are probably very similar to many attendees on the day, of the joy of seeing all names together at last, without any preference rather than the first letter of their surnames. That is a wonderful achievement and the British expat community certainly deserves our deepest thanks for creating such a wonderful and; beautiful monument.”

“Slavnostní odhalení jmen všech 2507 československých mužů a žen ve službách RAF, bylo bezpochyby nezapomenutelným zážitkem pro mnohé. Nejsem výjimkou. Při pohledu zpět na celou událost se moje pocity jistě shodují s prožitky řady ostatních účastníků. Je radost vidět konečně všechna jejich jména seřazená bez ohledu, pouze podle počátečního písmene jejich příjmení. Je to nádherný počin a britská exilová komunita si zasluhuje naše hluboké poděkování za vytvoření tak nádherného a vkusného provedení.”

Kate Tattam :

For me, I am in awe that so many were willing to leave their homes in the beginning, having little or no foreign language, living in an era with no social media and probably no phones, with an uncertain future hanging over them and not knowing whether they would ever see their loved ones again. That’s incredible bravery. I’ll do my best to ensure my descendants know all about it.

Já sám zůstávám v úžasu nad tím, kolik lidí bylo ochotno hned na začátku opustit své domovy, s chabými či vůbec žádnými znalostmi cizího jazyka, v době bez sociálních sítí a pravděpodobně i bez možnosti telefonního spojení, to vše při nejisté budoucnosti, která nad nimi visela a s velkými pochybami, zda ještě někdy vůbec své milované uvidí. To vše od nich vyžadovalo neuvěřitelnou statečnost. Udělám vše, co je v mých silách, abych zajistil, že moji potomci se o tom všem dozví.

_______________________________________________________________

Miroslav Liškutín, DFC, AFC, now the most RAF decorated and senior of the now few surviving Czechoslovak RAF airmen, on hearing the news of the Winged Lion names inscription said:

Miroslav Liškutín, DFC, AFC, v současné době nositel nejvyšších státních vyznamenání mezi několika posledními žijícími československými letci RAF, při zprávě o chystaném osazení všech jmen letců na Památník Okřídleného lva, řekl:

“My Czechoslovak RAF colleagues and I were among those who helped make a difference in the effort to defeat Nazi tyranny. On behalf of my colleagues, I am pleased that our names are now inscribed on the Winged Lion Memorial, so that our endeavours, achievements and losses provide a lasting legacy for future generations.”

“Já i mí českoslovenští kolegové z Královského letectva jsme byli mezi těmi, kteří přispěli k porážce nacistického teroru. Jsem poctěn, a myslím, že mohu hovořit také jménem mých kolegů, že jsou naše jména zapsána na této pamětní desce památníku Okřídleného lva. Naše úsilí, úspěchy i ztráty tak představují trvalé poselství pro budoucí generace.”

Unlike 2014 where the Winged Lion Memorial was financed by donations of Kc3.3 million (€128,000) from the British expat communities in the Czech and Slovak Republics, the funds raised for the plinth name inscription were donated by members of the Czech business community, namely – Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR; AERO Vodochody AEROSPACE a.s; Sellior&Bellot, a.s; Česká zbrojovka, a.s; OMNIPOL a.s; LOM PRAHA s.p; RETIA, a.s; VOP CZ, s.p; TTC MARCONI s.r.o; EUROPIEN AIR; SERVICES s.r.o; and MEOPTA – optika, s.r.o.

Na rozdíl od roku 2014, kdy bylo zhotovení a instalace Památníku Okřídleného lva financováno z darů od britské komunity, žijící na území ČR a SR, ve výši 3,3 milionů korun (E128,000), peníze pro výrobu desek se jmény letců a jejich instalaci na sokl Památníku darovali členové české podnikatelské obce, jmenovitě – Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR; AERO Vodochody AEROSPACE a.s; Sellior & Bellot, a.s .; Česká zbrojovka, a.s .; OMNIPOL a.s; LOM PRAHA s.p., RETIA, a.s; VOP CZ, s.p.; TTC MARCONI s.r.o.; EUROPIEN AIR; SLUŽBY s.r.o.; a MEOPTA – optika, s.r.o.

“I am pleased that so many of my business colleagues decided to help fund this important addition to the Winged Lion Memorial; the plinth with the names of all the Czechoslovak airmen who served in the RAF during World War II is an important milestone in recognising what these 2,507 men and women sacrificed so that we can live in liberty today,” said Jiří Hynek, President of the Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (Defence and Security Industry Association of the Czech Republic)

“Jsem potěšen, že se mnozí moji obchodní kolegové rozhodli pomoci financovat toto důležité obohacení Památníku Okřídleného lva; sokl se jmény všech československých letců, kteří sloužili v RAF během 2. světové války, je důležitým mezníkem při poznávání toho, kolik obětí přineslo těchto 2 507 mužů a žen, abychom dnes mohli žít ve svobodě”, řekl Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.

_______________________________________________________________




Posted in 310 Sqd, 311 Sqd, 312 Sqd, 313 Sqd, 68 Sqd, Ceremony, Memorial | 7 Comments

Remembered in the Bahamas – 2017


Upomínková akce na Bahamách – 2017

The six Czechoslovak RAF airmen who are buried at CWGC Nassau are remembered.

Vzpomínka byla věnována šestici československých letců RAF, kteří jsou pohřbeni na CWGC (Commonwealth War Graves Commission) v Nassau, hlavním městě Baham.

The first Czech crew to complete their training at 111 OTU (Operational Training Unit) didn’t unfortunately come through unscathed. They commenced their training (as part of Course No. 7) on the 21st of June 1943 and the nominated crew consisted of Flt/Lt Jan HRNČÍŘ, Sgt Vítězslav BŘÍZA, F/O Jaroslavl MOTL, Sgt Jan BUCHTA, Sgt Karel SALZ and Sgt Jozef TURNA.

První česká posádka, která právě dokončovala výcvik na 111. OTU (Operační výcviková základna), se bohužel neobešla beze ztrát. Jejich výcvik začal (v rámci kurzu č. 7) 21. června 1943 a posádku tvořili z Flt/Lt Jan HRNČÍŘ, Sgt Vítězslav BŘÍZA, F/O Jaroslavl MOTL, Sgt Jan BUCHTA, Sgt Karel SALZ a Sgt Jozef TURNA.

Towards the end of the first part of their training, on the morning of the 7 August 1943, the crew carried out a training sortie in B25 Mitchell twin-engined bomber, FR352 (DF) returning shortly before lunch to Oakes Fields airbase. It was thought that the wireless operators (Sgt SALZ and Sgt TURNA) required additional assessment and after lunch they went aloft again in B25 Mitchell FV953 (FA), which on this occasion was piloted by Flying Instructor P/O Jan HADRÁVEK, they were also accompanied by the Radio Instructor Flt/Lt Jaroslav MAREŠ. The aircraft got airborne at 1500 hours, but according to an eye-witness, at 15:02 it appeared to lose power at a height of 250 to 300 feet and spiralled into the ground to the east of Nassau and burst into flames, killing all onboard.

Ke konci první části výcviku, ráno 7. srpna 1943, posádka provedla cvičný bojový let na dvoumotorovém bombardéru B25 Mitchell, FR352 (DF), po kterém se krátce před obědem vrátila zpět na leteckou základnu Oakes Fields. Má se za to, že radiotelegrafisté (Sgt SALZ a Sgt TURNA) požadovali nějaké další prověření funkcí tohoto stroje a po obědě šli proto do vzduchu na jiném B25 Mitchell FV953 (FA), který pro tento let pilotoval letecký instruktor P/O Jan HADRÁVEK, doprovázený radiovým instruktorem, poručíkem Jaroslavem MAREŠEM. Letoun měl nalétáno kolem 1500 hodin, ale v 15:02 hod. podle očitého svědka se zdálo, že ve výšce kolem 250 až 300 stop ztratil rychlost a ve spirálách se zřítil k zemi, východně od Nassau, kde zůstal v plamenech. Všichni na palubě zahynuli.

This slideshow requires JavaScript.

Those that perished were P/O Jan HADRÁVEK (Flying Instructor), F/Sgt Josef ŠOTOLA, Sgt Vitezslav BŘÍZA, Flt/Lt Jaroslav MAREŠ (Radio Instructor), Sgt Karel SALZ and Sgt Jozef TURNA. The following day they were buried in Nassau War Cemetery.

Těmi, kteří zahynuli, byli P/O Jan HADRÁVEK (letecký instruktor), F/Sgt Josef ŠOTOLA, Sgt Vitezslav BŘÍZA, Flt / Lt Jaroslav MAREŠ (radiový instruktor), Sgt Karel SALZ a Sgt Jozef TURNA. Následující den byli všichni pohřbeni na hřbitově v Nassau.

Many thanks to Paul Aranha and Robert Reiss for their assistance to achieve the remembrance of these six.

Velké poděkování patří pánům Paulu Aranhovi a Robertui Reissovi za jejich pomoc při realizaci tohoto upomínkového aktu.




Posted in 311 Sqd, Cemetries, Not Forgotton | 1 Comment

Remembrance 2017



England

Northern

Midlands

East Anglia

West Country

Southern

Scotland

Wales

Holland

France

Canada

Egypt

Germany

Bahamas

Russia

Azores

Belgium

Poland

Hungary




Posted in 310 Sqd, 311 Sqd, 312 Sqd, 313 Sqd, 68 Sqd | 1 Comment

Memorial plaque unveiling – Holesov 11.11.17.







Image | Posted on by | Leave a comment

Brookwood 29.10.2017


On 29 October 2017, a ceremony was held by the Czechoslovak Memorial, at Brookwood military cemetery, to commemorate the 99th anniversary of the formation of the State of Czechoslovakia on 28 October 1918.

Na místě Československého památníku na vojenském hřbitově Brookwood, proběhla v neděli, 29. října 2017 oslava při příležitosti 99. výročí založení Československého státu dne 28. října 1918.

The very well attended ceremony included His Excellency Ľubomír Rehák, Ambassador of the Slovak Republic, His Excellency Jan Brunner, Deputy Ambassador of the Czech Republic, Julian Evans, Deputy Marshal of the Diplomatic Corps and Director of Protocol, Lt/Col Michael D. Skaggs, Marine Attaché United States Embassy London, Maj Frédéric Simon, l’Armée de l’Air representing the French Embassy London, Col. Jiří Svatoš and Col Jan Goceliak, Defence Attachés of the Czech and Slovak Republic, His Worship the Mayor of Woking Graham Cundy and Madam Mayoress Sarah Cundy, Kevin Barnes, for the Commonwealth War Graves Commission, Cpl Dee Boneham and Mrs Mary Mearns representing the RAF Association East Wretham, John Bumicz representing the Polish Airmen’s Association UK, delegation from Opava, Czech Republic, representatives from the Czechoslovak Freedom Fountain, Father Alexander from Knaphill Catholic church, numerous relatives of Czechoslovak RAF airmen and soldiers – including from Australia, parents and children from the Czech School Berkshire and Czech School Without Borders London, České Okénko and the Czech School and Community Manchester, Jaromir Marek from Český rozhlas, a detachment including Standard bearers from Woking Air Training Corp and numerous well-wishers for the Czech and Slovak ex-pat community in the UK.

Celý slavnostní obřad byl velmi dobře zastoupen oficiálními hosty, zejména – Jeho Excelence Ľubomír Rehák, velvyslanec Slovenské republiky, Jeho Excelence Jan Brunner, náměstek velvyslance České republiky, Julian Evans, náměstek maršála diplomatického sboru, pplk. Michael D. Skaggs, námořní atašé velvyslanectví Spojených států v Londýně, major Frédéric Simon, l’Armée de l’Air zastupující francouzské velvyslanectví v Londýně, plk. Jiří Svatoš a plk. Jan Goceliak, přidělenci min. obrany České a Slovenské republiky, Graham Cundy, čestný starosta města Woking a jeho žena, paní Sarah Cundy, Kevin Barnes z komise pro padlé hrdiny Commonwealthu, Cpl Dee Bonehamovou a paní Mary Mearnsovou, zastupující sdružení RAF East Wretham, John Bumicz, zastupující polskou asociaci letců UK, delegace z Opavy, ČR, zástupci památníku Československá fontána svobody, páter Alexandr z katolického kostela v Knaphill, četní příbuzní československých letců RAF a vojáků, včetně několika z Australie, rodiče a žáci z české školy Berkshire a České školy bez hranic Londýn, České okénko, Česká škola Manchester, Jaromír Marek z Českého rozhlasu, praporečníci z Woking Air Training Corp a řada příznivců a sympatizantů České a Sloveské komunity v UK.

Welcoming and introductory speech was given by Michael Herman, stepping in on behalf of Mrs Gerry Manolas, who was unable to attend todays ceremony.

Všechny přítomné přivítal a úvodní řeč přednesl pan Michael Herman, který vystoupil jménem paní Gerry Manolasové, která se musela z účasti na slavnosti omluvit.

Speeches then followed by His Excellencies Ľubomír Rehák and Jan Brunner, on behalf of their respective countries, both highlighting the contribution that Czechoslovak airmen and soldiers had made in WW2 in their fight to liberate Czechoslovakia from Nazi occupation.

Následovaly projevy zástupců ambasád Slovenské a České republiky, ve kterých byl zdůrazněn přínos Československých letců a vojáků ve 2. svět. válce v boji za osvobození Československa od nacistické okupace.

Father Alexander, from St Hugh of Lincoln Roman Catholic Church at Knaphill then said a prayer in remembrance of the fallen Czechoslovaks airmen and soldiers of WW2.

Farář Alexandr z římsko-katolického kostela sv. Hugha v Knaphill se pak pomodlil za padlé československé letce a vojáky 2. světové války.

Wreaths were then laid followed by the Czech, Slovak and British national anthems.

Poté byly položeny věnce a následovaly česká, slovenská a britská národní hymna.

Then followed by a new addition to the usual program was the singing of “Ach synku synku” a traditional Czechoslovak folk song, by young children from the Czech School Without Borders, for the fallen Czechoslovaks airmen and soldiers of WW2. Many of the Czech and Slovak attendee’s also joined in with the singing.

Nově byl obvyklý program rozšířen o pěvecké vystoupení dětí z České školy bez hranic, které zazpívaly národní píseň „Ach synku, synku“ a další české a slovenské lidové písně na památku padlým československým letcům a vojákům 2. světové války. K jejich zpěvu se svými hlasy připojilo také mnoho českých a slovenských účastníků oslavy.

The children were then invited to place candles on the various Czechoslovak headstones around the memorial.

Děti byly pak vyzvány, aby umístily svíčky na náhrobky kolem Památníku.

Attendees then went to the nearby post-WW2 Czechoslovaks ex-servicemen’s section, where the children placed Czech and Slovak flags and Royal British Legion crosses by the graves there. The event then concluded, as usual, at the RAF building for refreshments, courtesy of the Czech and Slovak Embassies, and the opportunity to catch up on news.

Účastníci se pak přesunuli do Československého střediska na hřbitově, aby zde děti umístily ke hrobům české a slovenské vlajky a kříže Britské královské legie. Akce pak byla jako obvykle zakončena v budově RAF, kde bylo pro všechny účastníky připraveno oběma velvyslanectvími zdvořilostní občerstvení a zástupci médií zde měli příležitost doplnit svoje zpravodajství.

At the conclusion of the ceremony, a raffle was held for the children attending and were given model Spitfire kits donated by Kovozávody Prostějov.

​V závěru odpoledne byla pro děti připravena tombola s tematickými pozornostmi, především modely letounu Spitfire, které věnovala firma Kovozávody Prostějov.

This slideshow requires JavaScript.

A live report for Český rozhlas (Czech national radio) of the ceremony was made their UK correspondent Jaromir Marek.

Živé vysílání pro Český rozhlas z tohoto slavnostního shromáždění zajišťoval jeho britský korespondent Jaromír Marek.

As always a special thanks is due to Vladimír Anděl who, with his young assistant, had undertaken his sterling voluntary work, of laying red carnations against each of the 98 headstone in this plot, the communal graves of the October 1945 Liberator crash and also by the headstones of W/Cdr Josef Ocelka, W/Cdr Jaroslav Malý and Sgt Anton Vanko which are located in the CWGC graves opposite the RAF building.

Jako vždy patří zvláštní poděkování panu Vladimíru Andělovi, který se svým mladým asistentem uskutečnil svou ryze dobrovolnou práci, ve které položil červené karafiáty ke každému z 98 náhrobků, ke společnému hrobu obětí havárie Liberatoru z října 1945 a také ke samostatně stojícím náhrobkům W/Cdr Josefa Ocelky, W/Cdr Jaroslava Malého a Sgt Antona Vanko, naproti budově RAF.




Posted in 310 Sqd, 311 Sqd, 312 Sqd, 313 Sqd, 68 Sqd, Ceremony, Not Forgotton | 2 Comments

Winged Lion naming ceremony 13.11.17.


Slavnostní odhalení pamětní desky se jmény českých letců

na památníku Okřídleného lva

13.11.17




S velkým potěšením Vám chceme oznámit a srdečně Vás pozvat na odhalení pamětní desky na památníku Okřídleného lva na pražském Klárově na Malé Straně – jediném památníku na počest služby 2 500 československých mužů a žen pro britskou Royal Air Force během 2. světové války.

Nová pamětní deska bude lemovat patu podstavce památníku.

Slavnostní ceremoniál k odhalení památeční desky se jmény československých letců a členů leteckého personálu na památníku

v pondělí 13. listopadu ve 14:00.

Po národních hymnách proběhne modlitba a položení věnců na počest všech československých veteránů, kteří v době 2. světové války sloužili v RAF.

Jste srdečně vítáni.

_______________________________________________________________

We are very pleased to announce a new development to the Winged Lion monument at Klarov, Prague 1, the only monument in the world where the some 2500 Czechoslovak men and women who served in the RAF are remembered.

This new development is the inclusion of all their names around the monuments plinth.

The unveiling ceremony will start at

14:00 on Monday 13 November 2017, at 14:00,

followed by speeches and the unveiling of the plaque at 14:20. National Anthems will then be played, followed by a prayer and the laying of wreaths commemorating the 2,507 Czechoslovak airmen who served with such distinction for the RAF during World War II./

The ceremony will include a flypast by two Gripens of the Czech Air Force (subject to weather).

All are warmly welcome to attend.

_______________________________________________________________

Posted in 310 Sqd, 311 Sqd, 312 Sqd, 313 Sqd, 68 Sqd, Ceremony, Events, Forthcoming Events | 14 Comments

S/Ldr Adolf Pravoslav „Zeke“ Zeleny MBE


S/Ldr Adolf Pravoslav „Zeke“ Zelený MBE

Adolf Pravoslav Zelený se narodil v 11. října 1914 v Rožné nad Pernštejnem čp. 15. Obecnou školu navštěvoval ve Znojmě a v roce 1934 tamtéž odmaturoval na Státním reformním reálném gymnáziu. Základní vojenskou službu nastoupil 16. července 1934 u Pěšího pluku 31 „Arco“ v Jihlavě a během ní absolvoval Školu na důstojníky pěchoty v záloze v Brně-Židenicích. Od října 1935 potom studoval na Vojenské akademii v Hranicích. Studium ukončil v létě 1937 v hodnosti poručíka pěchoty a následně odjel do Opavy, kde se stal velitelem čety u Pěšího pluku 15. Během částečné mobilizace v květnu 1938 se svojí četou obsadil opevnění západně od Opavy. V létě 1938 absolvoval kurz pro letounové pozorovatele zbraní u Leteckého učiliště v Prostějově. V době záříjové mobilizace byl přidělen k 5. letce Leteckého pluku 2 „dr. Edvarda Beneše“ vyzbrojené dvoumístnými dvojplošníky Letov Š-328. Po demobilizaci se vrátil do běžné služby na olomouckém letišti, kde ho 15. března 1939 zastihla německá okupace.

A.P.Zelený jako vojenský akademik, 1936.
A.P.Zelený as a military academician, 1936.

Adolf Pravoslav Zelený was born in Rožná nad Pernštejnem on October 11, 1914. He attended the Junior School in Znojmo and graduated there at the State Reform Gymnasium in 1934. He entered the military service on July 16, 1934, with the 31st “Arco” Infantry Regiment at Jihlava, during which time he attended the School for Infantry Officers at Brno-Židenice, from October 1935 he attended the Military Academy in Hranice. He graduated with the rank of an Infantry Lieutenant in the summer of 1937 and was posted to Opava, where he became platoon commander at the 15th Infantry Regiment. During the partial mobilisation of the Czechoslovak Army in May 1938, his platoon held the fortifications west of Opava. He attended and passed an Air Observers course at the Air Force Training Centre at Prostějov in the summer of 1938. At the time of September’s mobilisation he was assigned to the 5th Flight of the 2nd Regiment, named after President Dr. Edvard Beneš which was equipped with Letov Š-328 twin-seat biplanes. After de-mobilisation, he returned to a regular service at the Olomouc airport, where he remained until the German occupation of 15 March 1939.

Po propuštění do civilu odjel koncem března 1939 k rodičům do Jihlavy. Od samého počátku byl odhodlán odejít bojovat do zahraničí. Přes svého bývalého velitele Pěšího pluku 31 „Arco“ plk. Bláhu získal kontakt na členy Tělovýchovné jednoty Sokol v Moravské Ostravě, kteří jemu a jeho společníkům zajistili ilegální přechod hranice s Polskem. Pětice bývalých důstojníků československé armády, poručíci Vilém Göth, Leopold Havlík, Karel Pártl, Zdeněk Skořepa a Adolf Zelený, se s pomocí našich železničářů dostali na polské území ukryti ve vagónu nákladního vlaku. U československé vojenské skupiny v Krakově se hlásil 21. června 1939. Po krátkém pobytu v Polsku byl zařazen do v pořadí třetího transportu Čechoslováků do Francie. Polský přístav Gdyně opustil 26. července 1939 na palubě parníku S/S Kastelholm a ve francouzském přístavu Calais přistál po šestidenní plavbě.

After being released, in late March 1939, into a civilian life, he went to live with his parents in Jihlava. From the very beginning, he was determined to leave to fight abroad. Col. Bláha, his former commander of his 31st “Arco” Infantry Regiment, put him in touch with members of the Sokol Sports Movement in Moravská Ostrava, who arranged for him and companions for an illicit border crossing into Poland. With four former Czechoslovak Army officers, Lieutenant’s Vilém Göth, Leopold Havlik, Karel Pártl and Zdeněk Skořepa, Adolf Zelený, escaped over the border hidden in the carriage of a freight train with the help of Czechoslovak railway workers from where they joined the Czechoslovak Military group in Krakow on 21 June 21. After a short stay in Poland, he was taken on the third Czechoslovak transport ship to France, leaving the Polish port of Gdynia on 26 July 1939 aboard the SS Kastelholm steamer and landed in the French port of Calais after a six-day voyage.

Adolf Zelený se stal francouzským cizineckým legionářem v hodnosti Sergent dne 22. srpna 1939. Po několika dnech strávených v pevnosti Saint-Jean v Marseille ho čekala plavba do alžírského přístavu Oran a poté jízda vlakem do střediska cizinecké legie ve městě Sidi-Bel-Abbès. Tam byla skupina československých legionářů včetně Sgt. Zeleného 29. srpna 1939 zařazena k 1. pěšímu pluku cizinecké legie. Po vypuknutí války byli českoslovenští seržanti odeslání k různým plukům v Alžíru a Tunisu. Sgt. Zelený byl přidělen ke 4. pluku Zuávů ve městě Tunis. Zde pobyl jen krátce, neboť všichni Čechoslováci byli z Afriky stahováni do Francie, kde se v jihofrancouzském Agde organizovaly jednotky obnovené československé armády.

Adolf Zelený became a French Foreign Legionnaire, at the rank of Sergent on 22 August 1939. After several days spent at the fortress of Saint-Jean in Marseille he sailed to the Algerian port of Oran and then by train to the Foreign Legion Training camp at Sidi-Bel-Abbès. Sgt. Zelený and this new group of Czechoslovak Legionaries joined the 1st Infantry Regiment on August 29, 1939. After the outbreak of the war, the Czechoslovak Sergeants were posted to various regiments in Algeria and Tunisia, Sgt. Zelený went to the city of Tunis, where the 4th Zuavas Regiment was stationed. His stay there was brief, as shortly after all the Czechoslovaks were transferred from Africa to France, where units of the Czechoslovak Army were being formed in Agde in Southern France.

Por. A.P. Zelený s odznakem letounového pozorovatele a pamětním cizinecké legie, Agde, 1939.
Lt. A.P. Zelený with Czechoslovak Air Observer badge and Foreign Legion commemorative badge, Agde, 1939.

Poručík Zelený se ve výcvikovém táboře československých jednotek hlásil 23. září 1939. Zde vystřídal několik funkcí – od velitele roty u Pěšího pluku 2 přes výcvikového důstojníka v internačním táboře interbrigadistů ze španělské republikánské armády v Gurs až po pobočníka a zpravodajského důstojníka Pěšího pluku 3. Během ústupu francouzské armády odjel se zbytky československých jednotek do přístavu Sète a 24. června vyplul na palubě britské uhelné lodi M/S Northmoor směr Gibraltar. Odtud 3. července pokračoval na zaoceánském parníku RMS Viceroy of India, který československé vojáky vylodil o čtyři dny později v jihoanglickém přístavu Plymouth.

Now at the rank of a Lt. he reported at the Agde Czechoslovak training camp on 23 September 1939. Here he alternated between several roles – from a Company Commander of the 2nd Infantry Regiment to a Training Officer at the internment camp for interbrigadists from the Spanish Republican Army in Gurs, to the Adjutant and Intelligence Officer of 3rd Infantry Regiment. During the evacuation of the French Army, he retreated with the remains of the Czechoslovak Army to the port of Sète where on 24 June 1940 they boarded the MS Northmoor, a British coal ship, which took them to Gibraltar. On 3 July he boarded the Viceroy of India, an ocean liner, which transported the Czechoslovak soldiers for four days on their journey to Plymouth, England.

Odtud odjeli vlakem do stanového tábora v zámeckém parku Cholmondeley Park v hrabství Cheshire, kde byl Adolf Zelený přidělen ke kulometné rotě. V polovině října 1940 se s kulometnou rotou přemístil do Kinetonu u Leamington Spa, kde se 1. listopadu dočkal povýšení na nadporučíka. Světnici na ubikaci obýval společně s dalšími důstojníky, mezi kterými byli npor. Adolf Opálka či npor. Oldřich Pechal. Všichni z jejich světnice se dobrovolně přihlásili k plnění „zvláštních úkolů“. Navíc npor. Zelený, jako bývalý pozorovatel, současně usiloval o přijetí do letectva RAF.

From here, they were transported by train to the Czechoslovak camp at Cholmondeley Park, Cheshire, where Adolf Zelený was assigned to a Machine Gun Company. In mid-October 1940 the Company moved to Kineton, near Leamington Spa, where, on 1 November, he was promoted to the rank of First Lieutenant. Here he shared a room with other officers, among whom were 1st Lt Adolf Opálka and 1st Lt Oldřich Pechal. All from the room volunteered to for “special duties”, Opálka and Pechal were later to participate and die in the assassination of Reinhard Heydrich. In 1st Lt Zelený’s case, as a former observer, he sought to join the RAF.

Do dobrovolnické zálohy britského královského letectva RAF v nejnižší důstojnické hodnosti Pilot Officer pod služebním číslem 100025 vstoupil v depu československého letectva na základně Wilmslow dne 23. června 1941. Desetičlenná skupina důstojníků zde zahájila přípravný kurz pro budoucí navigátory, po kterém měla odjet na praktický výcvik k 311. peruti. Velení RAF však trvalo na plnohodnotném výcviku, proto skupinka 13. září zamířila do skotského města Dumfries, kde nastoupila do výcviku u No. 10 Air Observers School. Čechoslováci zde výcvik ukončili k 28. únoru 1942 a odjeli zpět do depa, které se mezitím přestěhovalo na základnu St. Athan. Zde vyčkávali necelý týden na odjezd do operačního výcviku k No. 1429 Czech Operational Training Unit do East Wrethamu. Během těchto pár dní stačil P/O Zelený 3. března 1942 uzavřít sňatek s britskou státní příslušnicí, Verou Drake, kterou potkal během svého působení v Kinetonu.

He joined the Royal Air Force Volunteer Reserve at the lowest officer rank of Pilot Officer, with the service number 100025, at the Czechoslovak Air Force Depot at RAF Wilmslow on 23 June 1941. A ten-member group of officers started there a preliminary course for future navigators, after which they were scheduled to undertake practical training at 311 Squadron. However, the Air Ministry required their full training, so instead the group were transferred to Dumfries, Scotland on 13 September. Here the Czechoslovaks began training at No. 10 Air Observers School, completing the course on 28 February 1942 and returned back to the Czechoslovak Depot, which in the meantime had re-located to St. Athan. Here they waited less than a week for posting for operational training to No. 1429 Czech Operational Training Unit at East Wretham. During these few days, P/O Zelený had married Vera Drake, a British national, whom he had met in Kineton, on 3 March 1942.

Smíšená britsko-československá skupina během navigačního výcviku u No. 10 AOS, Dumfries, 1941-1942. P/O A. P. Zelený sedí druhý zleva.
Mixed British-Czechoslovak group during navigation course at No. 10 AOS, Dumfries, 1941-1942. P/O A. P. Zelený sits as 2nd from the left.

P/O Zelený byl zařazen do osádky ve složení: kapitán F/O Vladimír Nedvěd, MBE, druhý pilot Sgt Josef Švec, navigátor P/O Adolf Pravoslav Zelený, radiotelegrafista Sgt Jan Mária František Stejskal, přední střelec Sgt Alois Franěk, zadní střelec Sgt Emerich Hannes Edgar Urban. Svůj premiérový cvičný let u No. 1429 COTF vykonal P/O Zelený v sobotu 14. března 1942 na Wellingtonu Mk.IC R1771/KX-Y a do operační činnosti se zapojil ještě před ukončením operačního výcviku. V noci z 30. na 31. května a následně v noci z 1. na 2. června se zúčastnil operací Millennium, náletů tisíce bombardérů RAF na jeden cíl. Dnem 24. června 1942 byl zařazen do operačního kádru Třistajedenáctky.

P/O Zelený was assigned to the crew: Captain F/O Vladimír Nedvěd, MBE, second pilot Sgt Josef Švec, navigator P/O Adolf Pravoslav Zelený, wireless operator Sgt Jan Mária František Stejskal, front-gunner Sgt Alois Franěk, rear-gunner Sgt Emerich Hannes Edgar Urban. On 14 March 1942, he made his initial training flight at No. 1429 COTF aboard Wellington Mk.IC R1771/KX-Y. He was to start his Operation Tour before completing his operational training. On the night of 30/31 May, and then again on the night of 1/2 June, he participated in the Millennium operations, the raids of 1,000 RAF bombers on one target. He became fully operational on 24 June 1942.

Operační turnus v podobě hlídek proti německým ponorkám a hladinovým plavidlům konaným převážně nad Biskajským zálivem a jednoho nočního náletu na francouzský přístav Bordeaux odlétal P/O Zelený mezi 12. červencem 1942 až 27. březnem 1943. Celkem si do svého zápisníku letů zapsal 51 operačních letů v délce 689 operačních hodin. Během nich zahlédl jen jednu ponorku, která se potopila dříve, než na ni mohl zaútočit a šťastně vyvázl ze dvou mimořádných události. První byla exploze pneumatiky během operačního letu 11. září 1942, která poškodila potah křídla a donutila osádku se předčasně vrátit a nouzově přistát. Tou druhou byla honička se třemi Junkersy Ju 88 během protiponorkové hlídky nad Biskajským zálivem dne 29. září 1942. Za úspěšnou operační činnost byl 26. října 1942 vyznamenán Československou medailí „Za chrabrost“, k 28. říjnu byl povýšen na kapitána a 19. prosince obdržel Československý válečný kříž 1939.

Between 12 July 1942 to 27 March 1943, P/O Zelený carried out his operational tour with patrols against German submarines and surface vessels, mainly over the Bay of Biscay, and also one night raid on the French port of Bordeaux. His log-book for that period has recorded 51 operational flights, totaling 689 operational hours. During that time, he saw only one submarine that had dived before he could attack her and happily escaped from two extraordinary events. The first was the explosion of a tyre during the operational flight on 11 September 1942, which damaged the wing cover and forced the crew to return prematurely and to force-land. The other was a chase with three Junkers Ju 88’s during an anti-submarine patrol over the Bay of Biscay on 29 September 1942. On 26 October 1942, he was awarded the Czechoslovak Medal “Za chrabrost” for his successful duty, while on 28 October he was promoted to the Czech rank of Kaptain and on 19 December he received the Czechoslovak War Cross of 1939.

A/S/Ldr A. P. Zelený na sklonku války, kdy sloužil již jako operační důstojník.
A/S/Ldr A. P. Zelený at the end of the war when he already served as an Operations Officer.

Inspektorát československého letectva v Londýně rozhodl přecvičit F/O Zeleného po skončení operačního turnusu na operačního důstojníka. Dne 7. září 1943 proto v hodnosti Acting Squadron Leader nastoupil do operačního sálu základny Beaulieu, odkud od srpna operovaly Liberatory 311. perutě. Na jaře 1944 absolovoval kurz pro řídící létání u School of Flying Control na letišti Watchfield. Od 22. března 1944 potom pokračoval v práci operačního důstojníka na základně Predannack, kam se o měsíc dříve přestěhovala i 311. peruť. Jeho posledním válečným působištěm se stalo letiště Tain ve Skotsku, kam se společně s 311. perutí přemístil začátkem srpna 1944. Po skončení války byl k 1. srpnu 1945 povýšen na majora.

The Czechoslovak Inspectorate General in London decided to train F/O Zelený as an operational officer after finishing the tour of operations. Thus, on 7 September 1943, he was posted to the Operations Room at RAF Beaulieu at the rank of Acting Squadron Leader. The Liberators of 311 Squadron had operated from this airfield since August. In Spring of 1944 he graduated from the Flight Control Course at the Airfield Controller’s School at RAF Watchfield. From 22 March 1944, he continued to work as an Operations Officer at RAF Predannack, where the 311 Squadron had moved to a month earlier. His last wartime posting was to RAF Tain, in Scotland, where he transferred, along with 311 Squadron in early August 1944. After the war ended, he was promoted to the Czech rank of Major on 1 August 1945.

Major Zelený se vrátil do osvobozené vlasti 5. srpna 1945 a stal se velitelem řízení letového provozu na letiště Praha-Ruzyně. V polovině ledna 1946 se za ním do Prahy přestěhovala žena Vera spolu se dvěma dětmi, dcerou Evou a synem Jiřím. V únoru 1947 byl povýšen do hodnosti podplukovníka, 15. července 1947 zakončil studium na Vysoké škole válečné v Praze a nastoupil na Velitelství leteckého okruhu 1. Mezitím se aktivně věnoval práci ve Sdružení zahraničních letců, jehož byl nejprve předsedou a poté úřadujícím místopředsedou.

Major Zelený returned to his liberated homeland, on 5 August 1945, and took Command of Air Traffic Control at Ruzyně Airport, Prague. His wife Vera, now with two children, daughter Eva and son Jiří, joined him in Prague in mid-January 1946. He was promoted to the rank of Podplukovník (Lt/Col) in February 1947 and on 15 July 1947, he graduated from the War College in Prague and joined the Headquarters of the No. 1 Air Force District. During this period, he actively devoted himself to the work of Sdružení zahraničních letců – the Association of Foreign Air Force – first as a Chairman and then as an acting Deputy Chairman.

Přišel však „vítězný únor“ roku 1948, kdy komunisté převzali moc v Československu. Dnem 12. dubna 1948 byl dán na zvláštní dovolenou a 1. června na dovolenou s čekaným. Manželka a děti, které se obě narodily na území Spojeného království, na konci dubna odletěly do Londýna. Sám usiloval rovněž o legální vycestování, neboť se obával, aby se komunistický režim nemstil na jeho rodičích, kteří kvůli němu byli vězněni už Němci za války. Pomocí falešné plné moci ohledně dědictví v Austrálii se mu podařilo obelstít obávaného náčelníka 5. oddělení Hlavního štábu, pplk. Bedřicha Reicina, který mu dal souhlas k legálnímu vystěhování. Za svou rodinou do Anglie odletěl 23. srpna 1948.

Pplk. A. P. Zelený během krátké poválečné služby v československém letectvu.
Lt/Col. A. P. Zelený during short service in post-war Czechoslovak Air Force.

However, the “victorious February” of 1948 has arrived, when the Communists took over in Czechoslovakia. On 12 April he was forced to take waiting leave and from 1 June ‘dovolenou s čekaným‘ – enforced leave for those who would be later dismissed from the military. His wife and children, both of whom were born in the United Kingdom, flew to London at the end of April. For himself, he sought the possibility of legal immigration, fearing that the Communist regime would take out revenge on his parents, who had already been imprisoned by the Germans during the war. Using a forged Power of Attorney about an inheritance in Australia, he outwitted Lt/Col. Bedřich Reicin, Commander of the 5th Department at the Chief of Staff, who signed the autorisation to permit him to emigrate. On 23 August 1948, he left to rejoin his family in England.

Od listopadu 1948 pracoval jako zahradník na farmě svého kamaráda ze zahraničního odboje, Karla Pártla. Současně si podal žádost o návrat do RAF, které bylo nakonec vyhověno. Dne 21. března 1949 byl přijat a prošel navigačním výcvikem pro službu u dopravního letectva u No. 1 Air Navigation School, No. 201 Advanced Flying School, No. 240 Operational Conversion Unit a No. 241 Operational Conversion Unit. Po ukončení výcviku krátce působil u No. 242 Squadron a po jejím rozpuštění byl přeložen k bombardovacímu letectvu. V létě 1950 se přeškolil na službu na bombardérech Boeing B-29A Superfortress (v RAF sloužily pod označením Boeing Washington B.1). Následující dva roky pak na nich létal jako příslušník No. 149 Squadron v Coningsby.

Initially, from in November 1948, he worked as a gardener on the farm of his war-time friend, Karel Pártl. At the same time, he applied for a return to the RAF, in which he eventually succeeded. He re-joined the RAF on 21 March 1949 and underwent navigational training for service with Transport Command at No. 1 Air Navigation School, No. 201 Advanced Flying School, No. 240 Operational Conversion Unit and No. 241 Operational Conversion Unit. After completing the training he briefly served with No. 242 Squadron and after its disbandment, he was transferred to the Bomber Command. In the Summer of 1950 he completed re-training for Boeing B-29A Superfortress bombers (serving under name Boeing Washington B.1 in the RAF), for the next two years he flew on them as a member of 149 Squadron based at Coningsby.

V létě 1952 byl kvůli vysokému věku stažen z létání a prošel kurzem pro řídící letového provozu u Central Navigation and Control School v Shawbury. Poté ho čekal první turnus v zámoří. Odletěl na Singapur, kde řídil provoz nejprve na letišti Changi a od podzimu 1953 na základně Seletar. Od března 1955 byl přidělen na letiště Oakington v Anglii. Po konfliktu s přímým nadřízením se nechal v září přeložit na letiště Debden, kde sídlila Royal Air Force Technical College. Na zdejší řídící věži odsloužil čtyři roky, během kterých absolvoval kurz pro hasičské důstojníky u School of Firefighting & Rescue na základně Sutton-on-Hull.

Due to age, he was grounded in the Summer of 1952 and he passed Air Traffic Controller Course (ATC) at Central Navigation and Control School in Shawbury. He flew to Singapore for his first overseas tour where he served at ATC at RAF Changi initially and then, from Autumn 1953, at RAF Seletar also at Singapore. His next posting, in March 1953, was an attachment to RAF Oakington, England, but after a conflict with his superior officer, he applied for a transfer to RAF Debden where the RAF Technical College was based. He served for four years at the control tower at Debden and he also passed the Fire Officer Course at the School of Firefighting & Rescue at Sutton-on-Hull.

Na podzim 1959 zahájil další turnus v zámoří, tentokrát na letišti Eastleigh v Keni. Zde se angažoval v záchranném týmu a v létě 1960 absolvoval kurz přežití v poušti na základně El Adem v Libyi. Aniž by to tehdy tušil, toto krátké přidělení předurčilo další směřování jeho služby. Se záchranným týmem v Keni se zúčastnil několika záchranných operací, organizoval expedice do přírody a nenechal si ujít výstup na Kilimandžáro. V říjnu 1961 mu bylo sděleno, že odejde do výslužby předčasně již koncem roku 1964. Jeho předpokládaným posledním působištěm se stala základna Uxbridge u Londýna, kde sídlilo Southern Region Air Traffic Service Centre. Zde se věnoval kancelářské práci v Letecké informační službě. Na podnět svého velitele požádal o prodloužení závazku na původní délku s odchodem do výslužby v 55 letech, což mu bylo v srpnu 1964 schváleno.

His next overseas tour started in Autumn 1959, this time at RAF Eastleigh in Kenya. He was also engaged with the local Rescue Team and in the Summer of 1960, passed the Desert Survival Course at RAF Station El Adem, Libya. This short attachment pre-determined the next direction of his service although he did not know about it at the time. He took part in some rescue operations with the Rescue Team, he organised several expeditions into the wild countryside and he also climbed Mount Kilimanjaro. In October 1961 he was informed that he would be taking premature retirement at the end of 1964. His last posting was due to be RAF Uxbridge at London, where the Southern Region Air Traffic Service Centre was based. There he devotes his time as a clerk working at the Aviation Information Service. His Commanding Officer advised him to ask for prolongation of his Service Commission to the original length, with retirement at 55, which was agreed in August 1964.

V listopadu 1965 měl nastoupit jako řídící letového provozu na základnu El Adem v Libyi. Své nové nadřízené a kolegy překvapil volbou netradiční dopravy na místo určení. Se svou ženou Verou za necelé dva měsíce v upravené dodávce Volkswagen Transporter projel Francii, Maroko, Alžír, Tunis i Libyi a v určený den se hlásil do služby. První půl rok sloužil jako řídící na věži, pak však ze zdravotních důvodů musel tuto funkci opustit.

From November 1965, he was posted to serve as Air Traffic Controller at RAF El Adem, Libya. He took his new Commanding Officer and colleagues by surprise when he chose a very unconventional way of traveling to his new posting; with his wife Vera, they drove through France, Morocco, Algeria, Tunisia and Libya in a modified Volkswagen Transporter van, over a period of two months and reported for duty exactly on the given day. He served there for a period of six months when he was relieved on leave on medical grounds.

F/Lt A.P. Zelený při jedné z výprav do pouště v Libyi, 1965-1970.
F/Lt A.P. Zelený during one of desert expeditions in Libya, 1965-1970.

Jak se říká – vše špatné je pro něco dobré. Další rok pracovat jako operační důstojník a postupně se stále více zapojoval do činnosti místního pouštního záchranného týmu. Účastnil se cvičení týmu i četných expedic do pouště a časem se vypracoval na velitele pouštního záchranného týmu a školy pro přežití v poušti. V závěru své kariéry v RAF se tak dostal k práci, kterou si zamiloval. Z kluka z jižní Moravy se stal vyhlášený odborník, který učil vojáky a letce britského impéria, jak přežít v poušti. Jeho služba byla nadřízenými vždy hodnocena mimořádně kladně a generálové z velitelství na Kypru rádi létali do El Ademu na jím organizované expedice. Nebylo proto s podivem, když mu v březnu 1968 byl zámořský turnus v Libyi prodloužen až do roku 1971. V dubnu 1968 vedl jednu ze svých nejslavnějších expedic – k vraku amerického Liberatoru Lady Be Good ležícího v poušti od roku 1943. Z ní přivezl Američany požadované vzorky včetně kompletního motoru, který dnes najdeme vystaven v leteckém muzeu v Daytonu, Ohio.

But every cloud has a silver lining. He worked for a year as an Operations Officer and he participated more and more in activities of the Desert Rescue Team. He took part in several exercises as well as in numerous expeditions into the desert and eventually he became Commanding Officer of the Desert Rescue Team and School of Desert Survival. At the end of his RAF career, he got the work which he really loved. A boy from South Moravia became a well known authority, who was responsible for teaching soldiers and airmen of the British Empire how to survive in the desert. His service was always appraised by his superiors as extraordinary and General’s from Headquarters, based at Cyprus, liked expeditions he organised for them in El Adem. So it was not surprising when his overseas tour in Libya was extended until 1971. The most well-known expedition he led wa,s in Apríl 1968, to the wreckage of an American Liberator Lady Be Good lying in the desert since 1943. He brought back several samples requested by Americans including a complete engine which is now displayed at the Air Force Museum at Dayton, Ohio, USA.

V červnu 1968 mu britská královna Alžběta II. za jeho mimořádnou službu udělila Řád britského impéria MBE. Avšak politický převrat v Libyi v roce 1969 ukončil jeho slibně rozjetou „pouštní kariéru“. Libyi opustil v únoru 1970 a poslední rok a půl do odchodu do výslužby odsloužil na základně Mount Batten v Plymouthu jako instruktor School of Combat Survival and Rescue. Jako poradce filmového štábu natáčejícího instruktážní filmy pro přežití v extrémních podmínkách navštívil na podzim 1970 ještě jednou základnu Changi na Singapuru a na jaře roku 1971 se zúčastnil filmování ve Spojených arabských emirátech. Do výslužby odešel 15. listopadu 1971 v hodnosti Squadron Leader.

Queen Elizabeth II awarded him the Member of the Most Excellent Order of the British Empire in June 1968. However political putsch in Libya in 1969 ended his promising “desert career”. He left Libya in February 1970 and the last 18 months prior to his retirement from the RAF was served at RAF Mount Batten, Plymouth, UK, as an instructor at the School of Combat Survival and Rescue. As an adviser to the filming staff, shooting an instructional film about survival in extreme conditions he re-visited RAF Changi in the Autumn of 1970 and took participated in filming, in the Spring of 1971, in the United Arab Emirates. He retired, at the rank of Squadron Leader, on 15 November 1971.

F/Lt A.P. Zelený MBE na konci své služby v RAF u jednoho z vlastních obrazů, Plymouth, 1970.
F/Lt A.P. Zelený MBE at the end of his RAF service with one of his own paintings, Plymouth, 1970.

V sedmapadesáti letech nebylo vůbec lehké najít civilní zaměstnání. Na jaře 1972 se stal turistickým průvodcem a spolupracoval s několika cestovními kancelářemi a agenturami jako Wings Ltd. či Speedbird Holidays Ltd. Během následujících osmnácti let procestoval třiačtyřicet států a navštívil všechny kontinenty kromě Antarktidy. Profesionálního cestování se vzdal v roce 1990 ve věku šestasedmdesáti let. V roce 1991 byl politicky a morálně rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovníka letectva ve výslužbě. Od smrti manželky v roce 1999 žil sám v domku ve Frome než v červnu 2009 musel být hospitalizován a 25. ledna 2010 zemřel v Bristolu. Poslední rozloučení s plk. Adolfem Pravoslavem „Zeke“ Zeleným MBE proběhlo 12. února 2010 v krematoriu Haycombe v Bathu.

At fifty-seven it was not easy to find a civilian job. In the spring of 1972 he became a tourist guide and co-operated with several travel agencies such as Wings Ltd. or Speedbird Holidays Ltd. During the next eighteen years, he traveled to forty-three countries and visited all the continents except Antarctica. He left professional travel in 1990 at the age of seventy-six. He was politically and morally rehabilitated and promoted to the rank of Colonel in the Czechoslovak Army (retired) in 1991. Since the death of his wife in 1999 he lived alone in a house in Frome until June 2009 when he had to be hospitalised and died in Bristol on 25 January 2010. Last farewell to Col. Adolf Pravoslav “Zeke” Zelený MBE took place on 12 February 2010 at the Haycombe Crematory in Bath.

A.P. Zelený MBE před svým domem ve Frome v srpnu 2002.
A.P. Zelený MBE in front of his house in Frome in August 2002.

Více o dobrodružném životě A. P. Zeleného MBE se můžete dočíst v nové knize „Říkali mu Zeke“.

A more detailed biography of A. P. Zelený MBE can be found (Czech language only) in the new book “Říkali mu Zeke

© Pavel Vančata 2017




Posted in 311 Sqd, Biography, Books | Leave a comment