KX-B Memorial flypast


Participating at the Texel Air Show 2018 where a Mi-24 and Mi-171 from the 22nd Airbase of the Czech Air Force.

On their arrival and departure from Texel, the two helicopters did a flypast over the KX-B Monument at Petten, Holland.

This slideshow requires JavaScript.





Posted in 311 Sqd, Memorial, Not Forgotton | 1 Comment

Frantisek Perina Museum – Morkuvky


Muzeum genpor. Františka Peřiny v Morkůvkách

Malé obecní muzeum připomínající svého rodáka genpor. Františka Peřiny – letce působícího ve 2. světové válce v zahraničním odboji ve Francii (jednotka CGI/5) a Velké Británii (RAF).

The little museum commemorating our native General František Peřina – pilot who was a Czechoslovak Air Force ace during the WWII based in France (escadrille CGI/5) and Great Britain (No. 312 RAF squadron).

Informativní tabule a vystavené exponáty vás postupně provedou celým jeho životem – od dětství až po uložení jeho ostatků v rodné obci.

Information boards and items on display will take you on a journey through his whole life – from childhood till his burial at the village cemetery.

This slideshow requires JavaScript.

Témata 6 panelů jsou následující:

We have six information panels featuring:

dětství v Morkůvkách
his childhood
letecká soutěž v Curychu
Czechoslovak Air Force team at the International Air Show at Zurich, Switzerland
působení ve Francii 1939 – 1940
his stay in France 1939-1940
medaile a vyznamenání
his medals and distinctions
působení v Anglii 1940 – 1945
his stay in England 1940-1945
návrat do vlasti v r. 1993
homecoming 1993

Dále jsou zde vystaveny dobové dokumenty, osobní uniformy, modely letadel, pamětní medaile, ceny ze střeleckých soutěží a jiné památky.

The museum celebrates his life with a rich collection of contemporary documents, photos, private uniforms, models of the aircraft that he flew and other memorabilia.

Iniciátory vzniku tohoto muzea byl Obecní úřad v Morkůvkách a předseda Svazu letců plk. v. v. Stanislav Filip. Autorem expozice je historik plk. v. v. Oldřich Rampula. Muzeum slavnostně otevřel náčelník generálního štábu Armády České republiky – armádní generál Pavel Štefka dne 27. 10. 2006.

The museum at Morkuvky was ceremonially opened by the Army-General Pavel Stefka on 27th October 2006. The idea of opening the museum originated from Municipal Office in Morkuvky and a suggestion from the President of the Pilot Federation Colonel Stanislav Filip. The historian, Colonel Oldřich Rampula assembled the original exhibition.

Otvírací doba:

Měsíc
Month
Den
Day
Hodin
Time
červenec – září
March – June
1. neděle v měsíci
1st Sunday in month
14:00 – 17:00
duben – červen
July – September
každá neděle
Every Sunday
14:00 – 17:00

Mimo uvedenou dobu lze prohlídku muzea zajistit po předchozí domluvě telefonem nebo e–mailem.
Hromadné výpravy je třeba rezervovat předem.

Visits to the museum, outside these dates and times, is possible by prior arrangement by telephone or by e-mail.
Group visits must be booked in advance.

Vstupné:
Admission:
dospělí
Adults
15,- Kč
děti, student, důchodci
Children, students, seniors
5,- Kč
Kontakty:
Contact:
Muzeum – průvodce
Muzeum – guide
+420 734 454 245
muzeum@morkuvky.cz
Obec – starostka
Municipality – Mayor
+420 724 171 325
starosta@morkuvky.cz
Obecní úřad Morkůvky
Municipal Office Morkůvky
+420 519 423 125
starosta@morkuvky.cz
http://www.morkuvky.cz

_______________________________________________________________

Upozornění pro zahraniční návštěvníky:
Visitor information:

Průvodce hovoří pouze česky, avšak tištěný průvodce je k dispozici také v angličtině a francouzštině.

The guide speaks only Czech, but a printed guide is also available in English and French.

Pokud nehovoříte česky a chcete si domluvit návštěvu či získat bližší informace, pište, prosím, na email starosta@morkuvky.cz.

If you do not speak Czech and would like to arrange a visit, or to get further information, please contact the Mayor : starosta@morkuvky.cz.

_______________________________________________________________

Posted in 312 Sqd, Exhibitions, Museum | 2 Comments

Disrespect at the Winged Lion Monument!


Neúcta k pomníku okřídleného lva!

In June 2014, the Winged Lion monument was unveiled at Klárov, Prague; a gesture from the British ex-pat community in the Czech and Slovak Republics to thank Czechoslovakia for its men and women who served in the RAF during WW2.

V červnu 2014 byl v Praze na Klárově odhalen „Okřídlený lev“, gesto díků komunity britských migrantů v České republice a na Slovensku určené československým mužům a ženám, kteří sloužili v řadách RAF v průběhu druhé světové války.

_______________________________________________________________

In November 2017, phase II of this project was completed with the inclusion of panels listing the names of those 2507 Czechoslovak men and women who had served in the RAF.

V listopadu 2017 byla dokončena druhá fáze projektu zahrnující panely se seznamem jmen všech 2507 československých mužů a žen, kteří za druhé světové války sloužili v RAF.

Both these events received high media coverage – and not just from Czech media – so good PR for a few. All very grand!

Oběma těmto příležitostem byla věnována velká mediální pozornost – a to nejen ze strany českých medií – skvělé PR pro tuto malou skupinku. Dosud všechno v pořádku.

_______________________________________________________________

But sadly, all is not what it seems, the monument attracts a large number of visitors each year who come here to pay they respects to those 2507. However, it also attracts those challenged people in todays society whose life focus is just another beer and have no thought or respect as to where they leave there mark:

Bohužel, všechno není tak růžové, jak by se na první pohled zdálo. Monument přitahuje každý rok velký počet návštěvníků, kteří přicházejí projevit úctu těmto 2507 statečným. Zároveň ovšem přitahuje lidi z problematické části společnosti požívající nestřídmě alkohol, neuvažující o tom, kde a jakým způsobem zanechají svůj podpis.

Urine stains on the plinth:
Stopy po moči na podstavci:

Vomiting:
Zvratky:

and incredibly even:
a dokonce i:

The monument, at Klárov park, is in a very public place but that has been no deterrent to such disrespectful behavior which is not just limited to night time but also in broad daylight as well – hardly pleasant for people, including children, at the nearby tram stop to witness.

Pomník v parku na Klárově je na veřejném prostranství, ale není u něj žádné značení odrazující od takto urážlivého chování. Toto chování se navíc neomezuje pouze na noční dobu, dochází k němu i za denního světla, což je jen stěží příjemné pro ty, kdo jsou nuceni přihlížet, včetně dětí na nedaleké tramvajové zastávce.

The Winged Lion monument has been owned by Prague 1 Municipal authority for some years now and is their responsibility to maintain and keep in good order. A more pro-active is required from the authorities to curtail this current level of disrespect and abuse being seen at this monument. It is simply just not good enough to send a small team to clean up the monument on the morning when a ceremony being held there later that day!

The authorities certainly have the manpower and resources to fine errant parking motorists in adjacent Uželezné lávky, the small road running along Klárov park, and so a useful revenue source. Has it now merely become a case of where priority to a revenue source is more important than preserving a hard-earned legacy – 512 of those 2507 RAF died in WW2 to provided that legacy – which was denied to the nation for so many years under its former Communist regime?

„Okřídlený lev je už několik let v majetku místní části Praha 1 a je na zodpovědnosti jejího vedení udržovat pomník v dobrém stavu. Omezení současných projevů vandalismu a neúcty namířených proti tomuto pomníku vyžaduje více aktivity z jejich strany. Nestačí prostě poslat k němu několik pracovníků, aby pomník očistili ráno toho dne, kdy se zde koná slavnost.

In the various social media channels, a common topic amongst RAF re-enactors is ‘going to the Winged Lion in their RAF uniform to pay their respects’ but where are they when it comes to ensuring that that monument is treated with respect?

V rozličných veřejných médiích je mezi “RAF re-enactors“ častým tématem „návštěva Okřídleného lva v uniformách RAF jako výrazu úcty“. Kde ovšem jsou tito lidé, když je potřeba zajistit, aby se k pomníku přistupovalo s respektem?




Posted in 310 Sqd, 311 Sqd, 312 Sqd, 313 Sqd, 68 Sqd, Information, Memorial | 7 Comments

Bedrich Holzner – Toužim, 3.8.2018. & 4.8.2018.







Image | Posted on by | Leave a comment

Winged Lion 14:00 14.8.2018.



V úterý 14. srpna 2018 se od 14:00 hodin uskuteční na pražském Klárově u Památníku Okřídleného lva, který je věnován čsl. letcům RAF, pietní vzpomínka u příležitosti 73. výročí návratu čsl. letců z Velké Británie do vlasti. Ten se jak, známo, uskutečnil až ve dnech 13. – 15. srpna 1945.

At 2 pm, Tuesday 14 August 2018, a memorial ceremony will be held at the Winged Lion Memorial at Klárov, Prague, to commemorate the 73rd Anniversary of the return of the Czechoslovak RAF airmen from Great Britain to their homeland. This homecoming took place 13 -15 August 1945.

Posted in 310 Sqd, 311 Sqd, 312 Sqd, 313 Sqd, 68 Sqd, Ceremony, Forthcoming Events, Not Forgotton | 1 Comment

Vladimir Zaoral – One of the Few





Vladimír Zaoral

jeden z “mála

…………………….* 05. 02. 1915.

…………………….† 19. 11. 1941.






Pre WW2
Období před druhou světovou válkou

Vladimír Zaoral was born on 5 February 1915 at Tvorovice, near Prostějov, he later moved with his mother, Marie Kadlbářová to the Komín district of Brno, about 30 miles away. His schooling was at Brno and on completion of his secondary education, he attended the Technical School there, graduating in 1935.

Vladimír Zaoral se narodil 5. února 1915 ve Tvorovicích, okres Prostějov. Později se spolu s matkou Marií Kadlbarovou přestěhoval do brněnské čtvrti Komín vzdálené přibližně 50 km. Tam také navštěvoval základní školu. V roce 1935 pak maturoval na Vyšší strojní průmyslové škole v Brně.

With Czechoslovak Air Force.
U československého letectva.

On 1 October that year, he joined the Czechoslovak Air Force Military Aviation Academy at Hranice airbase where he underwent his pilot Elementary Flying Training. He completed that training in 1937, received his Officer commission of poručík (P/O) and was posted to the 51st Fighter Squadron of the 2nd (Edvard Beneš) Air Regiment stationed at Olomouc airbase. They were equipped with Avia B-534 biplane fighter aircraft. By March 1939 he had achieved 172 flying hours.

Ješte tentýž rok 1. října nastoupil na vojenskou akademii v Hranicích a absolvoval zde základní letecký trénink. Po jeho ukončení v roce 1937 přijal hodnost poručíka a byl přidělen k 51. letce leteckého pluku 2 (pluk Edvarda Beneše) umístěné v Olomouci. Letka byla vybavena dvouplošníky Avia B-534. Do konce března 1939 zde Vladimír Zaoral nalétal 172 letových hodin.

After the German occupation of Czechoslovakia, on 15 March 1939, the Czechoslovak Air Force was disbanded by the Germans and all personnel dismissed.

Po německé okupaci Československa 15. března 1939 bylo československé letectvo rozpuštěno a jeho členové uvolněni ze služby.

On 12 July 1939, he escaped, like with many other Czechoslovaks, by crossing over the border to Poland, where he reported for duty at the Czechoslovak Consulate in Krakow on 14 July. However, there the Czechoslovak escapers found that plans for them to form military units in Poland to fight for the liberation of Czechoslovakia had been thwarted by the Polish authorities. The Poles had no wish to provoke neighbouring Nazi Germany into attacking them because Czechoslovak military units were being formed in Poland. Instead, the Czechoslovak Consulate negotiated with the French authorities so that the Czechoslovak escapers could travel to France.

12. července 1939 Vladimír Zaoral, podobně jako mnoho dalších Čechoslováků, uprchl do Polska, kde se 14. 7. 1939 přihlásil do služby na československém konzulátě v Krakově. Zde však českoslovenští uprchlíci zjistili, že plány na vytvoření vojenských jednotek bojujících v Polsku za osvobození Československa byly zmařeny polskými autoritami. Poláci nechtěli provokovat sousední nacistické Německo. Místo toho se československý konzulát dohodl s Fracií, takže českoslovenští uprchlíci mohli odjet tam.

French law, however, did not permit foreign military units to be based on its soil in times of peace. Instead, their travel to France was conditional on their joining the French Foreign Legion for a five-year term, but in the event of war being declared, they would be released from their Legion service and transferred to French military units. The alternative for the Czechoslovak escapers, if they did not accept those terms, was that they would be returned to Nazi-occupied Czechoslovakia where a concentration camp and execution would have been their fate.

Francouzské zákony ovšem neumožňovaly vytvoření cizích vojenských jednotek na francouzské půdě. Místo toho byla cesta našich uprchlíků do Francie podmíněna podpisem pětileté služby ve francouzské cizinecké legii. Pokud by tuto možnost nepřijali, byli by vráceni do nacisty okupovaného Československa, kde by je nejspíš čekaly koncentrační tábory a smrt. Když však vypukla válka, byli z této povinnosti vyvázáni a převeleni do francouzských jednotek.

Vladimír, after a short while, with other escaped Czechoslovak airmen, left their transit camp at Maly Bronowice, near Krakow, and were taken by train to Gydnia, Poland where 29 July 1939. Some 550 Czechoslovak military escapers boarded the ‘Mv Chrobry ‘ which took them to France, arriving at Boulogne on 31 July.

Vladimír, po krátkém čase, spolu s dalšími československými uprchlými letci, opustil tranzitní tábor v Malých Bronowicích nedaleko Krakova a odjel vlakem do Gdyně, kde se 29. července 1939 přibližně 550 československých vojáků nalodilo na “MS Chrobry”, která je odvezla do Francie. Do Bolougne připluli 31. 8. 1939.

France:
Francie:

With l’Arme d’Air.
U l’Arme d’Air.

On arrival to France, Vladimír was initially based at the French Foreign Legions recruitment barracks at Nanterre, near Paris where, after medical checks and documentation had been completed, he learned French whilst awaiting transfer to the Legion’s training base at Sidi-bel-Abbès, Algeria. Before he could be transferred, war was declared and instead he was transferred to l’Armée de l’Air at their airbase at Dugny near Paris. On 9 October 1939, with the rank of Sergent he was assigned to Centre d’Instruction de Chasse at Châtres airbase, near Paris, for re-training as a pilot on French fighter aircraft, amongst his colleagues here were Emil Fechtner, Vaclav Bergman, Emil Foit, František Burda, František Hradil, Vilém Göth and Karel Vykoukal all of whom were destined to become Battle of Britain pilots in England with Vilém. During this period of their training, Vladimír and his fellow Czechoslovak airmen also attended École Spéciale Militaire de Saint-Cyr, the French Military Academy at St Cyr, about 400 km west of Paris.

Po příjezdu do Francie byl Vladimír nejdříve umístěn do kasáren francouzské cizinecké legie v Nanterre nedaleko Paříže, kde po lékařské prohlídce a zaregistrování studoval francouzštinu a čekal na převelení na tréninkovou základnu legií v alžírském Sidi-bel-Abbès. Dříve než však mohl být převelen, vypukla válka, a on odešel na základnu francouzského letectva v Dugny u Paříže. 9. října 1939 byl v hodnosti četaře zapsán do výcvikového střediska stíhacích pilotů v Chatres aby byl přeškolen na francouzské stroje. Mezi dalšími piloty, které zde potkal, byli i Emil Fechtner, Václav Bergman, Emil Foit, František Burda, František Hradil, Vilém Göth a Karel Vykoukal, letci, kteří se později zúčastnili také bitvy o Británii. V této době zároveň všichni navštěvovali také École Spéciale Militaire de Saint-Cyr, francouzskou vojenskou akademii v St. Cyr, umístěnou asi 400 km západně od Paříže.

Vladimír at St. Cyr, France.
Vladimír v St. Cyr, Francie.

The re-training was completed on 20 May 1940, Vladimír having added another 19 flying hours to his credit. He was then assigned to Patrouille DAT (Groupe de Chasse de Défense), who were equipped with MS-406c fighters and based at Chartres.

Vladimír úspěšně ukončil přeškolení 20. května 1940 a po něm odešel k Patrouille DAT (Groupe de Chasse de Défense) v Chatres vybavené stíhačkami MS-406c. V jejích službách nalétal 19 hodin.

When France capitulated, Czechoslovak airmen at the Chartres airbase were released from l’Arme d’Air service; Vladimír had flown 19 hours with that service. They traveled to Bordeaux where, on 19 June 1940, they boarded the ‘Ary Scheffer’ and sailed for England, arriving in Falmouth on 23 June 1940.

Po francouzské kapitulaci byli českoslovenští letci uvolněni z francouzského letectva. Odjeli pak do Bordeaux, kde se 19. června 1940 nalodili na “Ary Scheffer”, odpluli do Anglie, a do Falmouthu dorazili 23. června 1940.

RAF:

Shortly after arrival in England, he was transferred to the Czechoslovak Airmen’s Depot at Cosford. He was accepted into the RAF Volunteer Reserve, at the rank of P/O. On 12 July, posted to the newly formed 310 (Czechoslovak) based at Duxford and equipped with Hurricane Mk I’s. There the Czechoslovak pilots were taught rudimentary English and re-trained on Hurricane aircraft. The squadron was declared operational on 17 August and participated in the Battle of Britain.

Krátce po příjezdu do Anglie byl Vladimír přesunut do Czechoslovak Airmen’s Depot v Cosfordu. Byl přijat do dobrovolnické rezervy RAF v hodnosti poručíka. 12. července byl poslán k nově zformované československé 310. peruti v Duxfordu, vybavené stroji Hurricane Mk I. Zde se naši piloti učili základům angličtiny a byli přeškolováni na letoun Hurricane. 310. peruť se 17. srpna 1940 stala operační perutí a měla přímý podíl na bitvě o Británii.

Newly formed 310 Sqn at Duxford, August 1940, the Czech pilots still in their l’Arme d’Air uniforms.
Nově vytvořená 310. peruť v Duxfordu, srpen 1940. Čeští piloti jsou zde ještě v uniformách francouzského letectva.

On 18 August he was sent on attachment to 501 Sqn based at Kenley and equipped with Spitfires. With 501 Sqn he achieved combat success during the Battle of Britain with a Me 109e, flown by Fwb Assmuss, being shot-down over Brenchley on 25 August. Three days later he returned to 310 Sqn, and made his first operational sortie with the squadron on 23 August in Hurricane Mk I P3443. Despite numerous other sorties, he was to unable to achieve further combat success during the Battle of Britain.

18. srpna 1940 byl Vladimír vyslán k 501. peruti umístěné v Kenley, vybavené letouny Spitfire. Zde, ve střetnutí nad Brenchley s ME 109e pilotovaném Fwb Assmussem, zaznamenal dne 25. srpna 1940 svoje první vítězství v bitvě o Británii. O tři dny později se vrátil k 310. peruti a tentýž den také vykonal s Hurricanem Mk. I, sériové číslo P3443, svůj první operační let u ní. Ačkoliv se zúčastnil i mnoha dalších misí, nedokázal už v bitvě o Británii dosáhnout dalšího vítězství.

After the Battle, 310 Sqn sorties were mainly convoy patrols along the English Channel, ‘Kipper’ patrols – patrols to protect British fishing boats in the North Sea against Luftwaffe attack, interspersed with a few night patrols. These were mainly uneventful and rarely there was contact with any Luftwaffe aircraft. In February 1941 Vladimír was promoted to the rank of F/O. During this uneventful period, due to a pilot error during a training flight in Hurricane Mk I V6797 on 3 March 1941, he had to make a forced landing. Because he forgot to switch the fuel supply from the main fuel tank to the reserve fuel tank, his engine stopped, causing him to make a ‘belly’ landing at 16:22 at Little Downham, 5 miles west of Ely. On 26th June, the squadron was re-deployed to Martlesham Heath, near Ipswich, Suffolk.

Po skončení bitvy se 310. peruť podílela především na strážení konvojů v kanálu LaManche. Tyto mise s krycím označením “Kipper” zahrnovaly ochranu rybářských lodí proti útokům Luftwaffe v Severním moři. Občas se podílela i na nočních hlídkách. Většinou se jednalo o klidné operační lety a jen zřídkakdy docházelo ke kontaktu s nepřítelem. V únoru 1941 byl Vladimír povýšen do hodnosti kapitána. Během tohoto klidného období, při tréninkovém letu s Hurricanem Mk. I, sériové číslo V6797, se 3. 3. 1941 dopustil technické chyby a musel nouzově přistát. Nepřepnul zdroj paliva z hlavní nádrže na záložní a motor jeho stroje se zastavil. V 16:22 byl nucen přistát v Little Downhamu, asi 7km od Ely, “na břicho”. Dne 26. 6. byla peruť znovu vyslána do Martlesham Heathu nedaleko Ipswiche v Suffolk.

On 19th July the squadron was re-deployed to Dyce, north-west of Aberdeen, Scotland, where they now came under 13 Group. At Dyce, working with a detachment of four aircraft at Montrose, their primary role was the night and day defence of Aberdeen and its surrounding area included convoy patrols.

Odtud byla pak vyslána do Dyce, severovýchodně od Aberdeenu ve Skotsku, kde se stala součástí 13. skupiny. V Dyce sloužila bez čtyř strojů umístěných v Montrose. Jejich hlavním úkolem byla noční i denní obrana Aberdeenu a okolí včetně strážení konvojů.

A highlight of many non-eventful patrols had been the escort of an aircraft flying a VIP passenger to the Shetland Islands on the 9th August and also on its return flight two days later. Shortly after the squadron was informed that the VIP they had been escorting was King George VI.

Nejvýznamnější událostí mezi mnoha klidnými misemi byl doprovod stroje s VIP pasažérem na Shetlandské ostrovy, který se uskutečnil 9. 8. 1941, a o dva dny později doprovod téhož stroje i na zpáteční cestě. Krátce po jejím splnění byla peruť informována, že se jednalo o přepravu krále George VI.

Dyce, 11.11.41. being awarded Czechoslovak medals by Dr Edvard Beneš.
Dyce, 11. 11. 1941, Dr. Edvard Beneš uděluje československá vyznamenání.

On 11 November, the Czechoslovak President in Exile, Dr Edvard Beneš, visited 310 Sqn at Dyce. Whilst there he awarded Czechoslovak medals to various squadron pilots. Vladimír was awarded the Válečný kříž 1939 and the Za chrabrost před nepřítelem
.

Dne 11. listopadu navštívil československý prezident v exilu, Dr. Edvar Beneš, 310. peruť v Dyce. V průběhu návštěvy předal vyznamenání pilotům několika perutí. Vladimír byl oceněn Válečným křížem 1939 a medailí Za chrabrost před nepřítelem.

Last Flight:
Poslední let

Vladimír was killed on 19 November 1941 whilst practicing aerial attacks on a glider above Dyce airfield. At 14:05 his Spitfire Mk IIa, P7837, was seen to dive down, at about 350 mph, onto the glider, which was flying at about 600 feet and then go into a steep climb to about 2,000 feet into clouds. The Spitfire then emerged from the clouds in a spin, its engine shut-off. As it neared the ground, he managed to re-start the engine but the Spitfire went into a nose-dive with engine full-on. It crashed about half a mile South-East of Dyce Railway Station, adjacent to the airfield. The force of the impact caused the engine to be embedded about 6 feet into the ground and aircraft remains were scattered around for several hundred feet.

Vladimír zemřel 19. 11. 1941 při tréninku vzdušného útoku na kluzák nad letištěm v Dyce. V 14:05 byl jeho Spirfire Mk. IIa, sériové číslo P7837 pozorován, jak klesá rychlostí kolem 560 km/h ke kluzáku leticímu ve výšce cca 200 metrů, a potom přechází do ostrého stoupání do mraků ve výšce cca 650 metrů. Spitfire se potom vynořil z mraků ve spirále a s vypnutým motorem. Když se přiblížil k zemi, podařilo se mu znovu nastartovat motor, ale Spitfire s motorem běžícím na plný výkon přešel do střemhlavého letu a narazil do země přibližně 800 metrů severovýchodně od železniční stanice Dyce, která patřila k letišti. Síla úderu při dopadu byla tak obrovská, že se motor stroje zabořil téměř dva metry hluboko do země a zbytky zničeného letadla byly rozptýleny do vzdálenosti mnoha desítek metrů.

F/O Vladimír Zaoral, 26, was buried on 21 November 1941 at grave 32 at Dyce Old churchyard, Dyce, Scotland.

F/O (Kapitán) Vladimír Zaoral byl pohřben 21. 11. 1941 do hrobu č. 32 na hřbitově Dyce Old v Dyce ve Skotsku.

Following the Velvet Revolution in Czechoslovakia, when the previous Communist regime was replaced with democracy. On 1 June 1991, he was promoted to the rank of Plukovník (Group Captain) in the Czechoslovak Air Force.

Po sametové revoluci byl 1. 6. 1991 in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka československého letectva.

Medals:
Vyznamenání:

British / Britská::

1939 – 45 Star with Battle of Britain clasp
Air Crew Europe Star
Defence Medal
War Medal

Czechoslovak / Československá::

Válečný kříž 1939 [War Cross 1939]
Za Chrabrost and bar [For gallantry against the enemy]
Za zásluhy I.stupně [medal of Merit, Grade I]
Pamětní medaile se štítky F-VB [Memorial medal with France and Great Britain bars]

Remembrance:
Vzpomínková místa:

Vladimír Zaoral is commemorated, along with the other 2937 Battle of Britain pilots, on the Christopher Foxley-Norris Memorial Wall at the National Battle of Britain Memorial at Capel-le-Ferne, Kent:

Vladimír Zaoral je uveden spolu s dalšími 2.937 piloty, Bitvy o Británii na Foxley Christopher Norris na Národního památníku bitvy o Britanii v Capel-le-Ferme, Kent:

He is also commemorated on the London Battle of Britain Memorial.

On je také připomínán na památníku Bitvy o Británii v Londýně.

A year after the war had ended a memorial plaque was unveiled at his birth home at Tvorovice. Following the Communist take-over of Czechoslovakia on 25 February 1948, the new regime commenced their persecution of the former RAF airmen as they were deemed to be a potential threat to Communist Czechoslovakia. Vladimír’s relatives removed the plaque and hid it safely away from the Communists. In 2002 the memorial plaque was replaced back onto the wall at the family home.

Rok po skončení války byla odhalena jeho pamětní deska ve Tvorovicích, kde se narodil. Po komunistickém převratu v Československu 25. 2. 1948 byl nastolen nový režim pronásledování bývalých členů RAF, jelikož byli považováni za potencionalní nebezpečí pro komunistické Československo. Vladimírovi příbuzní tenkrát jeho pamětní desku sundali a ukryli na bezpečné místo. V roce 2002 pak byla znovu umístěna zpět na dům jeho rodiny.

In the Líšeň district of Brno, a street, Zaoralova, is named after him.

V Brně – Líšni je na jeho počest pojmenována jedna z ulic.

In November 2017, his name, along with the names of some 2500 other Czechoslovak men and women who had served in the RAF during WW2, was unveiled at the Winged Lion monument at Klárov, Prague.

V listopadu 2017 bylo jeho jméno připomenuto mezi dalšími 2500 československými muži a ženami, kteží sloužili v průběhu druhé světové války v RAF, na pomníku okřídleného lva na pražském Klárově.


Posted in 310 Sqd, Battle of Britain, Biography, Not Forgotton | Leave a comment

2018 Capel le Ferne Battle of Britain Memorial Ceremony


2018 Vzpomínková slavnost u Památníku Bitvy o Británii v Capel le Ferne.

This year’s annual ceremony by the Battle of Britain Memorial Trust, at the National Memorial to the Few, was held in excellent weather on 1 July. Not only was it the 78th anniversary of the battle but also marked the 25th anniversary that the memorial was unveiled by the late Her Majesty Queen Elizabeth The Queen Mother and the 100th anniversary of the formation of the RAF.

Letošní vzpomínková slavnost u Národního památníku v Capel le Ferne proběhla za krásného počasí pod patronací společnosti Battle of Britain Memorial Trust. A bylo co slavit! Nejenom 78. výročí této bitvy, ale také 25. výročí slavnostního odhalení Památníku Jejím Veličenstvem královnou Alžbětou, královnou matkou a 100 let výročí založení RAF.

This slideshow requires JavaScript.

Guest of Honour was His Royal Highness Prince Michael of Kent GCVO, Patron of the Battle of Britain Memorial Trust, Wing Commander Paul Farnes DFM, Battle of Britain pilot who will be 100 in two weeks time, Viscount De L’Isle MBE; Lord Lieutenant of Kent, Air Chief Marshal Sir Stephen Hillier KCB CBE DFC ADC, Chief of the Air Staff, relatives of some of ‘The Few’, Defence Attaches from Australia Canada, Czech Republic, Poland and New Zealand, local dignitaries, invited guests, Richard Kornicki of the Polish Airmen’s Memorial Association, Artur Bildziuk of the Polish Airmen’s Association, numerous Air Training Corp squadrons from around Kent and South-East London. The Royal Air Force Central Band provided the music, numerous standards were carried by a wide range of ex-service organisations with a large number of veteran servicemen and women and well-wishers in attendance.

Ctihodným hostem byla Jeho královská Výsost, princ Michael z Kentu GCVO, společnost Battle of Britain Memorial Trust, velitel letky Paul Farnes DFM, přímý účastník Bitvy o Britanii, který za dva týdny oslaví svoje 100. narozeniny, vikomt De L’Isle MBE, Lord Lieutenant z Kentu, maršál Sir Stephen Hillier, náčelník leteckého štábu, příbuzní letců z Bitvy o Britanii, vojenští přidělenci z Austrálie, Kanady, České republiky, Polska a Nového Zélandu, místní hodnostáři, pozvaní hosté v čele s Richardem Kornickým z Polské asociace válečných letců a Artura Bildziuka z Polské letecké asociace, řada příslušníků leteckých výcvikových jednotek z okolí Kentu a jihovýchodního Londýna. Ceremoniál byl doprovázen tělesem Ústřední hudby RAF. Slavnosti se účastnila řada organizací s jejich čestnými standartami, váleční veteráni a celou akci doprovázelo množství sympatizantů.

The ceremony commenced at 13:15 with the Central Band of the RAF leading into the parade area. Standards carried by representatives of the veteran ex-Service Associations in the South East, the Kent Wing Air Training Corps, and also the Polish Air Force replica standard then followed.

Slavnostní zahájení bylo ve 13:15 za zvuků Ústřední hudby RAF, která přivedla všechny účastníky do místa slavnostní přehlídky. Standarty nesli představitelé jednotlivých složek, včetně organizací válečných veteránů, leteckých výcvikové jednotek z Kentu a nesena byla také replika standarty leteckých sil Polska.

The Royal Salute, at 13:30, was by His Royal Highness Prince Michael of Kent. Unfortunately, due to technical reasons, the usual opening flypast of a Spitfire and Hurricane from the Battle of Britain Memorial Flight was not possible, but the Spitfire did perform an excellent flying display to close the ceremony.

Královský pozdrav byl přednesen ve 13:30 Jeho královskou Výsostí, princem Michalem z Kentu. Bohužel z technických důvodů nebylo možné uskutečnit v úvodu obvyklý přelet Spitfire a Huricane. Přelet letounu Spitfire nakonec celé slavnostní shromáždění zakončil.

HRH Prince Michael of Kent, accompanied by Air Chief Marshal Sir Stephen Hillier, inspected the some 60 Standards paraded by ex-Service organisations and Air Training Corp squadrons.

Jeho královská Výsost, princ Michael z Kentu, doprovázený velitelem letectva maršálem Sir Stephenem Hillierem, pak provedl přehlídku asi 60 standart, které předvedly jednotlivé organizace a jednotky leteckých výcvikových středisek.

On returning from their inspection, Air Chief Marshal Sir Stephen Hillier gave a speech welcoming all to the ceremony. Further speeches followed and then a Service of Commemoration conducted by the Venerable Ray Pentland, CB, Hon Chaplain Battle of Britain Memorial Trust and Battle of Britain Fighter Association, Reverend (Sqn Ldr) Matthew Buchan RAuxAF and the Reverend Brian Williams, Priest of St Radigunds, Capel-le-Ferne.

Po provedené inspekci se ujal slova velitel letectva maršál Stephen Hillier a přivítal všechny přítomné. Další projevy následovaly a poté se uskutečnil samotný vzpomínkový akt, který vedl Ctihodný kaplan Ray Pentland, reverend Matthew Buchan a reverend Brian Williams, kněz kostela sv. Radigunda, Capel-le-Ferne.

Wreaths were then laid at the Memorial by HRH Prince Michael of Kent, Viscount De L’Isle, Air Chief Marshal Sir Stephen Hillier, local dignitaries, representatives of various RAF Associations, the Polish Airmen’s Memorial Association, Polish Airmen’s Association, local councils, Capel-le-Ferne primary school and Defence Attache’s representing Australia, Canada, Czech Republic, New Zealand and Poland.

Jeho královská Výsost, princ Michael z Kentu pak zahájit kladení věnců k Památníku. Následovali ho vikomt De L’Isle, velitel letectva sir Stephen Hillier, místní hodnostáři, zástupci různých sdružení RAF, Polské letecké asociace, místní rady, zástupci základní školy v Capel -le-Ferne a vojenští přidělenci, reprezentující Austrálii, Kanadu, Českou republiku, Nový Zéland a Polsko.

His HRH Prince Michael of Kent then took the salute of the marchpast as the Central Band of the RAF lead the assembled Standard bearers and Air Training Cadets out of the parade.

Jeho královská Výsost, princ Michael z Kentu pak za zvuků Ústřední hudby RAF vzdal čest závěrečnému defilé všech zúčastněných organizací, nesoucích svoje standarty.

Relatives of ‘The Few’ then went to the Christopher-Noxley Memorial Wall where Thomas Walker read his grandfather’s poem ‘Our Wall’. Guests then laid their red, white and blue flower tributes by the Memorial Wall. The floral display was further enhanced with numerous well-wishers laying flower bouquets.

Příbuzní účastníků Bitvy o Britanii pak přešli k Pamětní zdi Christopher-Noxley, kde Thomas Walker četl báseň jeho dědečka “Naše zeď”. Návštěvníci pak položili k pamětní zdi své červené, bílé a modré květy.

The Battle of Britain Memorial Flight’s Spitfire arrived promptly at 15:00 to give an excellent flying display above the English Channel to close the event.

Přesně v 15.00 přeletěl nad Památníkem Bitvy o Britanii Spitfire, který celou vzpomínkovou akci symbolicky zakončil.

_______________________________________________________________

The Battle of Britain was a critical battle for Britain, and possibly the most important air battle in history, 2,937 RAF and Allied pilots – ‘The Few’ – fought against the German Luftwaffe. Eighty-eight of those pilots were Czechoslovak, the second largest contingent of pilots from Nazi-occupied countries in Europe and flew in 310 and 312 (Czechoslovak) as well as British RAF squadrons. During this three months-long campaign, nine of these Czechoslovak pilots were killed with others being wounded or badly burnt. All these pilots are commemorated at this site, on the Christopher Foxley-Norris Memorial Wall, where their names are engraved.

Bitva o Británii byla pro Velkou Británii kritickým zápasem a možná i nejdůležitější letecká bitva v historii vůbec. 2 937 pilotů RAF spolu s piloty Spojenců tvořili “Těch Pár”, kteří bojovali proti německé Luftwaffe. Osmdesát osm z nich bylo z Československa – druhý největší kontingent pilotů z nacisticky okupovaných zemí v Evropě a létali v 310. a 312 (československých) a britských perutích RAF. Během tohoto tříměsíčního období padlo devět z nich včetně řady zraněných či těžce popálených. Všichni tito českoslovenští piloti jsou připomenuti na tomto místě, na pamětní zdi Christophera Foxley-Norrise, kde jsou vyryta jejich jména.

_______________________________________________________________




Posted in 310 Sqd, 312 Sqd, Battle of Britain, Ceremony, Events, Not Forgotton | 1 Comment

2018 Battle of Britain Memorial Day, Capel-le-Ferne





Posted in 310 Sqd, 312 Sqd, Battle of Britain, Ceremony, Forthcoming Events | Leave a comment

Pavel VRANSKY [Wechsberg]


Pavel VRANSKÝ [Wechsberg]

* 29.04.1921.,Lipník nad Bečvou, Czechoslovakia.
† 24.06.2018.Prague.

_______________________________________________________________

With sadness we must advise that

F/Sgt Pavel VRANSKÝ [Wechsberg] 788548

311 Sqn Wireless Operator/Air Gunner

died

8 April 2018,

_______________________________________________________________

24.06.2018. v Praha.

zemřel

F/Sgt Pavel VRANSKÝ [Wechsberg] 788548

311.perutě radista / palubní střelec

_______________________________________________________________

Rest in Peace

Čest jeho památce




Posted in 311 Sqd, No longer with us | Leave a comment

Jiri Mikulecky – Memorial Plaque unveiled



On 9 June 2018, a memorial plaque was unveiled at Sloupnice for F/Lt Jiří Mikulecký 312 Sqn pilot who was born in the village.

This slideshow requires JavaScript.

The plaque was unveiled by Mr Josef Škeřík, Mayor of the village and Mrs Jan Stott, daughter of Jiří Mikulecký with the national anthem sung by children from the local school.

_______________________________________________________________

Jiří Mikulecký was born on 16 September 1918 at Horní Sloupnice near Ústí nad Orlicí, Czechoslovakia.

Before WW2 served as a pre-war Czechoslovak Air Force pilot with the 12th Flight of the 3rd Air Regiment.

After the German occupation of Czechoslovakia in March 1939, the Czechoslovak military was disbanded with all its personnel released from their military service. Many of them, however, planned to escape to Poland from where they would join Czechoslovak military units so that they could fight for the liberation of their homeland. In Jiří’s case, he managed to escape on 25 August, just before the German invasion of Poland on 1 September 1939.

Initially, the Czechoslovak escapers in Poland, traveled east to avoid capture by the Germans, but when, on 17 September 1939, the Soviets invaded Poland from the East, they were captured. For Jiří this meant that his next two years were spent in 14 different Soviet camps and prisons. Following the German invasion of Russia in June 1941, the Soviets released their Czechoslovak military prisoners so that they could fight for them. For Jiří this meant a short period in the Soviet Air Force until early 1942 when negotiations took place between the British and the Soviets so that these Czechoslovaks could be released from their Soviet deployment and brought to Britain to join Czechoslovak forces there. Under the command of G/Cpt Josef Berounský, a group of Czechoslovak airmen traveled to Murmansk where on 28 April 1942, they boarded the Royal Navy cruiser HMS Edinburgh and set sail for Britain. Two days later, in the Barents Sea, HMS Edinburgh was sunk by a German submarine. Jiří was amongst those rescued by a Royal Navy minesweeper and returned to Murmansk.

On 13 May 1942, with six other Czechoslovak airmen, Jiří set sail aboard another Royal Navy cruiser, HMS Trinidad for the voyage to Britain. Two days later, following attacks by twenty Luftwaffe Ju 88’s the HMS Trinidad was badly damaged and had to be scuttled. Jiří along with fellow Czechoslovak airmen Jan Šťastný and Jaroslav Hlađo, were rescued by an escorting Royal Navy destroyer and taken to Iceland and then onto Britain.

Here, Jiří joined the RAF Volunteer Reserve, from where he was sent to Canada for pilot training. On completion of that training in the Spring of 1944, he returned to Britain and that July posted to 312 (Czechoslovak) Sqn RAF as a fighter pilot.

When the war ended, Jiří returned to Czechoslovakia on 13 August 1945 and remained in the Czechoslovak Air Force. He was posted to České Budějovice where he was Commanding Officer of the 4th Air Regiment, a post he held until the Communist putsch of 15 Feb 1948. Following that putsch, he was dismissed from the Czechoslovak Air Force.

On the night of 18 May 1948, With his English wife Sheila, and former RAF colleagues Vladimír Soukup, Jaroslav Šodek, Václav Ruprecht and Vladimír Kopeček, they ‘borrowed‘ a Siebel 204 OK-ZDJ aircraft from České Budějovice airbase. Initially, they landed at a US airbase, in the American Zone of Germany, only to be arrested, detained and then ordered to return to Czechoslovakia. The former RAF airmen remonstrated to the American airbase Commanding Officer “we protected your boys when flying with the RAF!”. Their aircraft was refueled and they were ordered by American Commanding Officer to return to Czechoslovakia. but who then added he had complied with his own order by ordering them to return, however having taken-off if they chose to fly East or West was up to them. The Czechoslovak airmen took-off and they flew to England, landing at Manston, Kent.

Jiří changed his name to George John Desmond and rejoined the RAF. He retrained to fly jet fighter aircraft and was posted to Malaya where he flew in the conflict there. In September 1956, he was mentioned in Despatches for his gallant and distinguished service during that Malaysian campaign.

Due to an injury he received while serving in Singapore, he was unable to continue flying and he declined a non-flying role within the RAF. Instead, he returned to the UK, left the RAF and re-trained as a school teacher, an occupation he spent the next 18 years before retiring.

He died 11 January 2007, aged 88, at Bath, UK.




Posted in 312 Sqd, Biography, Ceremony, Into exile, Memorial, Not Forgotton, Poland, Russia, Victim of Communism | 1 Comment