Jaroslav Doktor se narodil 20. listopadu 1909 v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě. Rodina se později přestěhovala do České Třebové, kde dokončil měšťanskou školu. Poté 25. července 1925 nastoupil do učení na strojního zámečníka do továrny V. Ig. Stratílek ve Vysokém Mýtě vyrábějící hasičské vybavení včetně automobilových stříkaček. Zároveň navštěvoval Živnostenskou školu pokračovací a 29. července 1928 obdržel výuční list. Práci si poté našel v pražské firmě Českomoravská-Kolben-Daněk.

Jaroslav Doktor was born 20 November, 1909 in Německý Brod (today Havlíčků Brod). The family later moved to Česká Třebová, where he completed his primary education. On 25 July 1925, he began training as a locksmith in the V. Ig. Stratílek factory in Vysoké Mýto producing firefighting equipment, including fire engines. He also attended the Continuation Trading School at the same time and on 29 July, 1928, he completed his apprenticeship. Then he went to work at the Českomoravská-Kolben-Daněk factory in Prague.

Dne 28. dubna 1930 byl odveden k základní vojenské službě, kterou nastoupil 1. října 1930 u Leteckého pluku 4 v Hradci Králové. Zde absolvoval poddůstojnickou školu a ukončil ji jako 6. nejlepší. Jeho dalším působištěm se stalo Vojenské letecké učiliště v Prostějově. Výcvik u pilotní školy elementární zahájil 3. března 1931 a ukončil ho 15. července s prospěchem „velmi dobrý“. Mezi 16. červencem a 10. říjnem 1931 absolvoval pilotní školu pokračovací s prospěchem „dobrý“ a mezi absolventy skončil sedmý. Mezitím byl 1. srpna povýšen na svobodníka letectva. Následně byl přidělen k Leteckému pluku 1 nesoucímu čestný název „Tomáše Garrigue Masaryka“, konkrétně ke 2. průzkumné letce.

On 28 April 1930, he enlisted for military service, joining the 4th Air Regiment at Hradec Králové 1 October 1930. Here he graduated the non-commissioned officer school as the sixth best pupil. He then commenced an elementary pilot training course at the Military Aviation Academy at Prostějov on 3 March 1931, completing the course on 15 July with a grade “very good.” Between 16 July and 10 October, 1931, he trained at the secondary pilot school there, graduating with the grade “good” and seventh best from that course. On 1 August, he was promoted to the rank of svobodník (Lance-Corporal). Subsequently, he was posted to the 2nd reconnaissance flight of 1st Air “Tomas Garrigue Masaryk” Regiment.

Velitel letky zpočátku hodnotil Jaroslava Doktora jako velmi dobrého pilota, avšak kvůli častým problémům s kázní mezi roky 1931 a 1933 obdržel šest trestů a odpykal si rovných 100 dní vězení po službě. Poslední trest pro něj znamenal konec u letectva, 22. září 1933 mu byla odňata hodnost, na konci měsíce byl přemístěn k náhradní letce a 6. října byl vyloučen z řad létajícího personálu.

The flight commander initially assessed Jaroslav Doktor as a very good pilot, but due to frequent disciplinary problems between 1931 and 1933, he received six sentences and served exactly 100 days in military prison.This last sentence meant the end of his Czechoslovak Air Force career. He was demoted to the rank of Vojín ( Private} on September 22, 1933, transferred to reserve flight at the end of the month he and finally dismissed from the flying staff on 6 October.

Podle tzv. „reversálního závazku“ byl povinen za poskytnutí pilotního výcviku setrvat v činné službě až do 31. března 1934, čekalo ho proto přemístění k pěchotě. Od 15. října 1933 se novým působištěm voj. pěch. Doktora stala 2. rota Pěšího pluku 11 „Františka Palackého“ v jihočeském Písku. Do zálohy odešel k 1. dubnu 1934 a ve stejný den mu byl jeho kmenový útvar změněn na 11. rotu Pěšího pluku 30 ve Vysokém Mýtě. V civilu si našel zaměstnání jako mechanik ve strojírenském průmyslu. V roce 1935 se vrátil k létání a stal se učitelem létání u Masarykovy letecké ligy (MLL). V roce 1936 nastoupil k Československým státním aeroliniím (ČSA), nejprve jako mechanik a od roku 1938 létal jako dopravní pilot.

According to the so-called “reserve commitment” for being provided with pilot training, he was required to remain in military service until 31 March 1934, so he was to transferred to the Army. On 15 October 1933, Vojín Doktor joined the 2nd Company of the 11th Infantry “František Palacký” Regiment at Písek, South Bohemia. He left to the reserve on 1 April 1934, and on the same day his unit was transferred to the 11th Company of the 30th Infantry Regiment stationed at Vysoké Mýto. In civilian life, he found a job as a mechanic in the engineering industry. In 1935 he returned to flying and became a flying instructor with Masaryk Aviation League (MLL). In 1936 he joined České Aerolinie, [Czechoslovak State Airlines, ČSA], first as a mechanic and from 1938 he flew as a commercial pilot.

Mezitím se 30. dubna 1936 oženil s Marií Rýdlovou a v březnu 1939 se jim narodil syn Jiří. Ačkoli měl rodinu a táhlo mu na třicet, jeho vlastenecké smýšlení bylo silnější a 13. června 1939 jako zkušený pilot s náletem 1 120 hodin přešel ilegálně hranice do Polska. Jeho příchod je zaznamenán 25. července pod evidenčním číslem 1270 s hodností vojín pěchoty v záloze. Přístav Gdyně opustil 17. srpna 1939 na palubě lodi Kastelholm, která ho 21. srpna dovezla do Boulogne-sur-Mer ve Francii. Do Francie byl přepraven po podepsání předběžného pětiletého závazku do francouzské cizinecké legie s dodatkem, že v případě vypuknutí války bude uvolněn pro potřeby českoslovenké armády. Poté v Paříži vyčkával na vstup do cizinecké legie, Francie vstoupila do války 3. září a následně byl přemístěn k letectvu. Dne 13. září, kdy byl v hodnosti Soldat přidělen na letiště Avord do výcviku na pilota bombardovacích letounů. K 1. prosinci se dočkal povýšení do hodnosti Caporal-Chef a 11. prosince následovalo přemístění na základnu Istres.

During this period, on 30 April 1936, he married Maria Rýdlová. In March 1939 their son Jiří was born and when Nazi Germany occupied Czechoslovakia. Although he had a family and was in his thirties, his patriotic mindset was stronger, and on 13 June, 1939, as an experienced pilot with 1,120 hours flown, he illegally crossed the border into Poland. His arrival is recorded on 25 July under registration number 1270 at the Army rank of Vojín (Private) in reserve. He left the port of Gdynia on 17 August 1939 aboard the ship Kastelholm, arriving at Boulogne-sur-Mer, France on 21 August. A condition for being brought to France was enlistment into the French Foreign Legion on a five year contract, with the agreement that should war be declared, he would be released from that contract and transferred to a Czechoslovak military unit. Whilst waiting at Palace Ballard in Paris, the French Foreign Legion’s recruitment centre to join the Legion, war was declared on 3 September and he transferred to l’Arme d’Air. On 13 September, he was posted to Avord airbase for training as a bomber pilot at the rank of Soldat. On 1 December, he was promoted to the rank of Caporal-Chef, and on 11 December, he was posted to the Istres airbase.

Od 15. dubna 1940 pokračoval ve výcviku na letišti Châteauroux, odkud byla výcviková jednotka 10. června evakuována na polní letiště Tarbes. Dnem 16. června byl Caporal-Chef Doktor přidělen k operační jednotce „DASO“ na letiště Châteauroux. Podle prodělaného výcviku lze předpokládat, že byl přidělen ke Groupe de Bombardement d’assaut GBA II/35, která v té době plnila funkci operační výcvikové jednotky s letouny Breguet 693. U této jednotky měl v rámci ústupu absolvovat pouze sedm přeletů. Dne 19. června vyplul z přístavu Bordeaux na holandské lodi Karanan a o dva dny později se přistál ve Falmouthu.

From 15 April 1940, he continued with training at Châteauroux airbase, from where the training unit was evacuated on 10 June to Tarbes airfield. On 16 June, Caporal-Chef Doctor was assigned to the operational unit “DASO” at Châteauroux. According to his training, it can be assumed that he was assigned to the Groupe de Bombardement d’assaut GBA II/35, which at that time served as an operational training unit with Breguet 693 aircraft. On June 19, he left Bordeaux aboard the Dutch ship Karanan and two days later landed in Falmouth, England.

V úterý 23. července se Jaroslav Doktor v Depotu československého letectva na základně Cosford stal příslušníkem Dobrovolnické zálohy Britského královského letectva – Royal Air Force Volunteer Reserve v hodnosti vojína – Aircraftman 2nd Class (AC2) pod služebním číslem 787212 a zařazen byl mezi pomocný personál. Následně byl k 24. srpnu povýšen do hodnosti Sergeant (Sgt) a v novém zařazení bombardovací pilot byl přemístěn k No. 11 Operational Training Unit (OTU) na letiště Bassingbourn. Zde ho čekalo přeškolení na dvoumotorové bombardéry Vickers Wellington.

On Tuesday, 23 July, Jaroslav Doktor joined the Royal Air Force Volunteer Reserve at the Czechoslovak Air Force Depot at Cosford under service number 787212. He was traded as an Aircrafthand at the rank of Aircraftman 2nd Class (AC2). On 24 August, he was promoted to the rank of Sergeant (Sgt) and selected for training as a bomber pilot, being posted to No. 11 OTU (Operational Training Unit) at Bassingbourn. There he passed conversion on twin-engine Vickers Wellington bombers.

Následně se 13. října 1940 hlásil na základně Honington, kde sídlila 311. československá bombardovací peruť RAF. Následující tři a půl měsíce se v Honingtonu a od 16. ledna 1941 na polním letišti East Wretham intenzivně věnoval výcviku na letounech Avro Anson a Vickers Wellington. V sobotu 15. února 1941 přes den Sgt Doktor zalétl Wellington Mk.IC R1015 „KX o L“, na kterém se večer v 18.34 jeho osádka vedená Britem S/Ldr Percy Charlesem Pickardem DFC vydala na svůj první operační let – bombardovat francouzský přístav Boulogne-sur-Mer. Druhý nálet osádky 23. února, během kterého Sgt Doktor letěl již jako kapitán, směřoval na stejný cíl. Od třetího náletu Doktorova osádka létala rovněž na cíle na území Německa.

On October 13, 1940, he was posted to RAF Honington airbase, where 311 Czechoslovak Squadron RAF were stationed. During next three and a half month, he underwent training on Avro Ansons and Vickers Wellingtons at Honington and from 16 January 1941 at nearby East Wretham airfield. On Saturday, 15 February, 1941, Sgt Doktor tested Wellington Mk.IC R1015 “KX-L” during the day, and later in the evening at 18.34 his crew, led by the British S/Ldr Percy Charles Pickard DFC, set out for their first operational flight – air raid on French port Boulogne-sur-Mer. The second raid on February 23, during which Sgt Doktor was flying as a skipper, took the crew to the same target. From their third raid the Doctor’s crew also attacked the targets in Germany.

Dne 26. dubna 1941 Doktorova osádka bombardovala Hamburk a při návratu měla kvůli nefunkční radiostanici problémy s navigací. Když letounu začalo docházet palivo, Sgt Doktor provedl v 03.59 přibližně 3,5 km severozápadně od obce Wetherby přistání do terénu s vysunutým podvozkem. Během výběhu se letoun postavil na příď a došlo k poškození trupu pod přední střeleckou věží. Wellington musel být rozmontován a odvezen k opravě. Kromě naraženého kolena druhého pilota Sgt Miroslava Styblíka zbývající členové osádky vyvázli nezraněni.

On 26 April, 1941, the Doktor’s crew bombed Hamburg and had problems with navigation on their return due to a malfunction of the wireless set. When the Wellington began to run short of fuel, Sgt Doktor made a forced landing, at 03.59, with undercarriage down approximately 3.5 km northwest of the village of Wetherby, Yorkshire. During the landing, the aircraft stood on its nose and the fuselage under the front turret was damaged, resulting in the Wellington having to be dismantled and taken for repair. Apart from second pilot Sgt Miroslav Styblík suffering a bumped knee, the remaining crew members escaped unharmed.

Za úspěšnou operační činnost byl Sgt Doktor 16. dubna vyznamenán Československou medailí „Za chrabrost“ a 25. dubna mu byl udělen první Československý válečný kříž 1939. K 20. červnu měl na svém kontě už třiadvacet náletů. Dne 24. června dopoledne se Sgt Doktor zranil při nehodě osobního auta v obci Croxton. Utrpěl tržné rány v obličeji, zlomeninu nosu a rovněž bylo podezření na otřes mozku. Po pobytu v nemocnicích následovala zdravotní dovolená a mezitím mu 5. července byl udělen druhý Československý válečný kříž 1939 a s platností od 1. září byl povýšen do hodnosti Flight Sergeant (F/Sgt). Do operační činnosti se F/Sgt Doktor vrátil 27. listopadu 1941, kdy s Wellingtonem Mk.IC W5711 „KX ○ H“ jako druhý pilot osádky P/O Josefa Nejezchleby bombardoval Düsseldorf. Od 22. února 1942 opět usedal do kapitánské sedačky a při svém posledním náletu 10. dubna 1942 zaútočil na Essen.

For his meritorious service Sgt Doktor was awarded the Czechoslovak Za chrabrost (For Bravery) medal on 16 April and on 25 April, he was awarded his first Czechoslovak Válečný kříž 1939 (War Cross 1939). As of 20 June, he had achieved twenty-three missions. On the morning of 24 June, Sgt Doktor was injured in a car accident in the village of Croxton, Norfolk. He suffered lacerations to his face, a broken nose, and there was suspected concussion. His stay in hospital was followed by sick leave, and in the meantime he was awarded his second Válečný kříž 1939 on 5 July, and with effect from September 1, he was promoted to the rank of Flight Sergeant (F/Sgt). F/Sgt Doktor returned to operational duty on 27 November, 1941, when he bombed Düsseldorf piloting Wellington Mk.IC W5711 “KX-H” as the second pilot of P/O Josef Nejezchleba’s crew. From February 22, 1942, he took the Captain’s seat again and the target of his final raid, on 10 April 1942 was Essen, Germany.

V rámci pooperačního odpočinku se F/Sgt Doktor od 7. května 1942 podílel na výcviku nových osádek u No. 1429 Czech Operational Training Flight (COTF). Kromě Wellingtonů zde létal také na strojích Airspeed Oxford. Instruktorskou činnost vykonával opět v hodnosti Sgt, neboť 25. května byl degradován za nepovolené nízké létání dne 25. března. Od 19. srpna 1942 procházel u No. 5 Maintenance Unit (MU) na letišti Kemble přeškolením na dvoumotorových letounech Bristol Blenheim, 26. srpna následovalo přeložení k No. 20 MU na základnu Aston Down, kde absoloval na letounu Miles Master přeškolení na na jednomotorové stroje a pilotoval zde rovněž stíhací letoun Hawker Hurricane. Poté 14. září nastoupil jako zalétávací pilot k No. 51 MU na letiště Lichfield a do 1. dubna 1943 u jednotky vykonal 252 zalétnutí a 20 přeletů.

When F/Sgt Doktor finished his operational tour, he was posted to 1429 COTF (Czech Operational Training Flight) on 7 May 1942, as instructor in the training of new aircrew. In addition to Wellingtons, he also flew Airspeed Oxfords there. He served again in the rank of Sgt to which he was demoted to on 25 May for an unauthorised low flying incident on 25 March. On 19 August, 1942 he was posted to No. 5 MU (Maintenance Unit) at Kemble to pass retraining on twin-engine Bristol Blenheims. On 26 August, he was posted to No. 20 MU at Aston Down, where he retrained for single-engine aircraft on Miles Masters and also piloted Hawker Hurricane fighter aircraft. Then, on September 14, he was posted to No. 51 MU at Lichfield as a test pilot and there, by 1 April 1943, he had undertaken 252 tests flights and 20 transfer flights.

O jeho pilotních kvalitách hovoří skutečnost, že během služby v Lichfieldu neměl jako pilot jedinou nehodu. Avšak 5. října 1942 letěl jako cestující v Beaufighteru Mk.VI EL457 řízeném polským pilotem F/O Władysławem Radwańskim (služební číslo P-1006), který při přistání ze zalétávacího letu havaroval. Pilot vyvázl nezraněn, Sgt Doktor si poranil obě kolena.

That he did not have a single accident as a pilot during his service in Lichfield speaks highly of his pilot qualities. However, on October 5, 1942, he flew as a passenger in a Beaufighter Mk.VI EL457 piloted by Polish pilot F/O Władysław Radwański (service number P-1006), who crashed on landing from a test flight. The pilot escaped unharmed, Sgt Doktor suffered injuries to both knees.</em.

Jelikož se měl přecvičit na nočního stíhacího pilota, byl 3. dubna 1943 poslán k No. 12 (Pilots) Advanced Flying Unit na letišti Grantham a od 18. května pokračoval ve výcviku u No. 54 OTU letiště Charterhall. Zde utvořil osádku s radarovým operátorem Sgt Bedřichem Kružíkem a létal na letounech Bristol Beaufort a Beaufighter, avšak výcvik nedokončil. Dne 21. srpna 1943 byl převelen k No. 1 Aircraft Delivery Flight (ADF) na letiště Croydon. Mezitím byl se zpětnou platností od 1. května 1943 jmenován do důstojnické hodnosti Pilot Officer (P/O) a služební číslo mu bylo změněno na 149786.

He was selected to be trained as a night fighter pilot, and on 3 April 1943, posted to No. 12 (Pilots) Advanced Flying Unit at Grantham. From there, on 18 May, for further training at No. 54 OTU at RAF Charterhall. Here he formed a crew with the radar operator Sgt Bedřich Kružík and flew Bristol Beauforts and Beaufighters, but did not complete the training course. Instead, on 21 August 21, 1943 he was posted to No. 1 ADF (Aircraft Delivery Flight) at RAF Croydon. In the meantime, with effect from 1 May 1943, he was commissioned at the rank of Pilot Officer (P/O) and his service number was changed to 149786.

První úkol u No. 1 ADF ho čekal 14. září – přelétnout z letiště Hornchurch Mustang Mk.I AG356 náležící No. 239 Squadron k No. 430 Squadron do Gatwicku. Krátce po startu v 16.45 s ním však havaroval kousek od letiště na pozemku Dovers Farm u Rainhamu. Dokázal se dostat z kokpitu dříve, než letoun zachvátily plameny, a s poraněnými lokty a koleny byl převezen do nemocnice Rush Green Hospital v Romfordu.

His first assignment with No. 1 ADF on 14 September – to fly Mustang Mk.I AG356 belonging to No. 239 Squadron from Hornchurch to No. 430 Squadron to Gatwick. Shortly after takeoff at 16.45 he crashed in a short distance from the airport at Dover’s Farm near Rainham, Essex. He managed to get out of the cockpit before the plane was engulfed in flames, and with injured elbows and knees he was taken to Rush Green Hospital at Romford, Essex.

K No. 1 ADF se vrátil teprve v polovině února 1944, to už měl hodnost Flying Officer (F/O). Následně 29. února odjel k No. 105 (Transport) OTU na základnu Bramcote, aby se přeškolil na službu u Velitelství dopravního letectva RAF. Výcvik na Wellingtonech s ním absolovala osádka ve složení navigátor F/O Miroslav Laštovka a radiotelegrafista F/Lt Jaroslav Liška. Dne 6. června 1944 se osádka hlásila u No. 511 Squadron na letišti Lyneham. Na první samostatný dálkový let na dvoumotorových letounech Douglas Dakota C Mk.III po trase Lyneham – St. Mawgan – Gibraltar – Castel Benito – Cairo West – Shaibah – Sharjah – Mauripu – Santacruz – Yellahanka – Ratmalana se jeho osádka vydala 24. července a do cíle dorazila 9. srpna. Druhý den vzlétla k návratu a po deseti dnech přistála v Lynehamu. Jelikož od července 1944 vyměnila No. 511 Squadron Dakoty za čtyřmotorové letouny Consolidated C-87 Liberator Express a druhým používaným typem nadále zůstal čtyřmotorový Avro York C Mk.I a F/O Doktor doposud neprošel přeškolením na kapitána čtyřmotorových strojů, mohl na nich létat pouze jako druhý pilot.

He returned to No. 1 ADF in mid-February 1944, having now achieved the rank of Flying Officer (F/O). Subsequently, on 29 February, he was posted to No. 105 (Transport) OTU at RAF Bramcote to retrain for service with RAF Transport Command. He was trained on Wellingtons with crew consisting of navigator F/O Miroslav Laštovka and wireless operator F/Lt Jaroslav Liška. On 6 June 1944, the crew reported to No. 511 Squadron at Lyneham. His crew set out for their first long-distance flight (Lyneham – St. Mawgan – Gibraltar – Castel Benito – Cairo West – Shaibah – Sharjah – Mauripu – Santacruz – Yellahanka – Ratmalana) on a twin-engine Douglas Dakota C Mk.III on 24 July and arrived to the final destination on 9 August. The next day the crew took-off for their return flight to Lyneham, where they landed ten days later. Since July 1944, Dakotas were being replaced by four-engine Consolidated C-87 Liberator Express aircrafts at No. 511 Squadron and the second aircraft type used were four-engine Avro York C Mk.I. As F/O Doktor has not yet been retrained as a Captain of four-engine machines, he was only to fly as a co-pilot.

Dne 6. listopadu 1944 následovalo převelení k No. 167 Squadron, kde se Doktorova osádka přeškolovala na dvoumotorové letouny Vickers Warwick C Mk.I a III. Kvůli častým poruchám peruť trpěla nedostatkem letuschopných strojů, a proto byla 1. ledna 1945 Doktorova osádka dočasně přemístěna k No. 147 Squadron do Croydonu. Zde na Dakotách C Mk.III do poloviny února vykonala tři dopravní lety do Paříže a po jednom do Marseille a Bruselu. Zpět u No. 167 Squadron se osádka hlásila 16. února a pokračovala ve sporadickém létání na letounech Warwick a přestěhovala se s jednotkou na základnu Blackbushe. Jejím jediným operačním letem u jednotky se 4. dubna stal přelet Warwicku C Mk.III HG227 z Istres do Blackbushe. Dne 28. dubna F/O Doktor zamířil k No. 11 Ferry Unit (FU) na letiště Talbenny.

On 3 November 1944, Doktor and his crew was posted to No. 167 Squadron, where their retraining on twin-engine aircraft Vickers Warwick C Mk.I and III was started. Due to frequent failures, the squadron suffered from a lack of airworthy machines, and therefore on 1 January 1945, Doktor and his crew was temporarily assigned to No. 147 Squadron to Croydon. Flying Dakotas C Mk.III the crew carried out three transport flights to Paris and one each to Marseille and Brussels till mid-February. The crew reported back at No. 167 Squadron on 16 February and continued with sporadic flying on Warwick aircraft and also moved with the unit to Blackbushe. The only operational flight he made with this unit was the transfer flight of Warwick C Mk.III HG227 from Istres to Blackbushe on 4 Apri. On 27 April, F/O Doktor was posted to No. 11 FU (Ferry) at Talbenny.

U No. 11 FU během června 1945 vykonal jedenáct letů, když s trojčlennou osádkou na Wellingtonech Mk.X vozil cestující mezi základnou a letišti Bramcote, Lyneham a Llandow. V červenci se vypravil třikrát na zahraniční trasy Talbenny – Marseille – Neapol a zpět, Talbenny – St. Mawgan – Gibraltar a zpět, Talbenny – Istres a zpět. Návrat z Istres dne 13. července 1945 byl jeho posledním letem ve službách RAF.

At No. 11 FU, he made eleven flights during June 1945, when carrying passengers with a three-member crew on Wellingtons Mk.X between Bramcote, Lyneham and Llandow airfields. He flew three times on oversea routes in July: Talbenny – Marseille – Naples and back, Talbenny – St. Mawgan – Gibraltar and back, Talbenny – Istres and back. The return from Istres on 13 July 1945 was his last flight in RAF service.

Nastoupil léčení úrazů utrpěných během války a od 19. září 1945 veden ve stavu československého depotu v Cosfordu s tím, že je ve stavu nemocných a vyčkává na repatriaci. Do Prahy přilétl 16. listopadu 1945 v 15.50 na palubě Liberatoru GR Mk.VI EW295 „PP ○ E“ 311. perutě s osádkou F/O (npor. let.) Arnošta Jedounka. Ve vlasti byl por. let. Doktor přidělen k Leteckému náhradnímu pluku 1 sídlícímu na letišti Praha-Kbely.

He commenced treatment of injuries he had suffered during the war and from 19 September 1945 he was posted to the Czechoslovak depot at Cosford, with the remark that he was ill and awaiting repatriation. He arrived in Prague on 16 November 1945, at 15.50 aboard No. 311 Squadron Liberator GR Mk.VI EW295 “PP- E” with Captained by F/O Arnošt Jedounek. After return to his homeland Lt. Doctor was posted to the 1st Air Reserve Regiment based at Prague-Kbely.

Následně 31. Ledna 1946 demobilizoval a nastoupil jako dopravní pilot k ČSA. Dne 6. března vyznamenán Československou medailí „Za zásluhy“ I. stupně. Poprvé letěl 9. dubna jako druhý pilot s kapitánem Stanislavem Huňáčkem na Junkersu Ju 52 OK-TDI s patnácti cestujícími po trase Praha – Bratislava. Jeho premiérou na zahraničních tratích se 17. května stal let do Curychu na Ju 52 OK-ZDO s kapitánem Ladislavem Světlíkem. Poté přešel na Dakoty a jako druhý pilot létal do Amsterdamu, Bruselu, Londýna či Paříže. Jako kapitán letěl poprvé 6. září s Dakotou OK-XDG do Bruselu. Před koncem roku 1946 se mu dostalo dalších ocenění za válečnou službu – 5. října byl vyznamenán třetím a zároveň i čtvrtým Československým válečným křížem 1939.

On 31 January 1946, he demobilised and re-joined ČSA as a commercial pilot. On 6 March, he was awarded the Czechoslovak Za zásluhy (Medal of Merit) grade I. He flew for the first time on 9 April as a co-pilot with Captain Stanislav Huňáček on a Junkers Ju 52 OK-TDI with fifteen passengers on the route Prague – Bratislava. His maiden flight on a foreign route was the flight to Zurich on the Ju 52 OK-ZDO with Captain Ladislav Světlík on 17 May. He then moved to Dakotas and as a co-pilot flew to Amsterdam, Brussels, London and Paris. He flew for the first time, as a Captain, on Dakota OK-XDG to Brussels on 6 September. Before the end of 1946, he received other awards for his war military service – he was awarded his third and fourth válečný kříž 1939 (Czechoslovak War Cross 1939), both on 5 October.

V roce 1947 přidal na seznam zahraničních destinací Atény, Bělehrad, Brindisi, Hamburk, Káhiru, Kodaň, Oslo, Řím, Tel Aviv, Zadar či Záhřeb a pilotoval prakticky všechny Dakoty ve flotile ČSA. V únoru 1948 se mu narodila dcera Jaroslava, ale jinak pro něj „Vítězný únor“ nevěstil nic dobrého. Po návratu z Londýna dne 25. února až do 10. března nelétal, potom se ale směl vrátit na zahraniční tratě. Zlom nastal 11. července 1948, kdy byl po návratu z Londýna „uzemněn“. Do vzduchu mu bylo dovoleno se vrátit až 1. listopadu 1948, avšak jen na vnitrostátní tratě a pouze s ozbrojeným příslušníkem Sboru národní bezpečnosti na palubě.

In 1947, he added Athens, Belgrade, Brindisi, Hamburg, Cairo, Copenhagen, Oslo, Rome, Tel Aviv, Zadar and Zagreb to his list of foreign destinations and flew virtually all the Dakotas in the ČSA fleet. In February 1948, his daughter Jaroslava was born, but otherwise the “Victorious February” – the Communist take-over of Czechoslovakia – did not bode anything good for him. After returning from London on 25 February, he did not fly again until 10 March, but then he was allowed to return to flying foreign routes. The turning point came on 11 July 11 1948, when he was “grounded” after returning from London. He was not permitted to resume flying until 1 November, 1948, but only on domestic routes and only with an armed member of the Sboru národní bezpečnosti (National Security Corps) on board.

Definitivní „uzemnění“ přišlo 28. dubna 1949 po návratu z Košic a 30. září 1949 byl z ČSA vyhozen. Následně ho Ministerstvo národní obrany 9. prosince 1949 vyrozumělo, že byl degradován na vojína v záloze. Jako bývalý letec RAF měl problém sehnat zaměstnání, teprve 30. května 1950 nastoupil do komunálního podniku Autoslužba hlavního města Prahy na pozici soustružník – brusič válců. V dubnu 1958 přešel do funkce referenta v oddělení bezpečnosti práce na ředitelství podniku Autoopravny hlavního města Prahy, odkud 1. dubna 1966 odešel do důchodu. Mezitím 15. listopadu 1963 odeslal na Ministerstvo národní obrany žádost o rehabilitaci, byla mu navrácena hodnost a byl dále povýšen na majora letectva ve výslužbě. V roce 1968 se v roli poradce podílel na natáčení filmu „Nebeští jezdci“ a v jedné ze scén si zahrál důstojníka RAF kráčejícího v pohřebním průvodu.

The final “grounding” came on 28 April 1949 after his return from Košice and on 30 September 1949 he was dismissed from ČSA. On 9 December 1949, the Ministry of National Defense informed him that he had been demoted to the rank of a Private in reserve. As a former RAF pilot, he had a problem finding a job, only on 30 May 1950, he joined the municipal company Autoslužba in Prague in the position of a machine operator – cylinder grinder. In April 1958, he was anle to get new employment as a clerk in the Department of Safety at Work at the headquarters of the Autoopravna company in Prague, from where he retired on 1 April 1966. On 15 November 1963, he sent a request for rehabilitation to the Ministry of National Defense, his previous rank was re-instated and received a further promotion to Major (retired). In 1968 he participated as a consultant in the filming of “Nebeští jezdci” [Riders in the Sky] film and in one of the scenes, he played an RAF officer walking in a funeral procession.

Jaroslav Doktor, který nalétal přes 4 562 hodin v kokpitech více než pětapadesáti různých typů letadel, zemřel 13. srpna 1986.

Jaroslav Doktor, who had flown over 4,562 hours in the cockpits of more than fifty-five different types of aircraft, died on 13 August 1986.

V rámci politických a morálních rehabilitací byl 17. června 1991 povýšen do hodnosti plukovníka letectva in memoriam. Z britských vyznamenání obdržel 1939–1945 Star, Air Crew Europe Star se sponou France & Germany, War Medal a Defence Medal. Na jaře 2015 jeho rodina obdržela ještě sponu „Bomber Command“ k 1939–1945 Star.

As a part of political and moral rehabilitation, he was promoted, in memoriam, to the rank of plukovníka [Colonel] on 17 June 1991. The British awards he received were the 1939–1945 Star, Air Crew Europe Star with France & Germany Clasp, War Medal and Defense Medal. In the spring of 2015, his family received the Bomber Command Clasp for his 1939–1945 Star.

Více podrobností o životě Jaroslava Doktora si můžete přečíst v třídílném článku „Nebeský jezdec Jaroslav Doktor“, který vyšel v češtině v časopise REVI (č. 123, 124 a 125).

More details about Jaroslav Doktor’s life can be found in the three-part article ” Nebeský jezdec Jaroslav Doktor ” published in Czech in REVI magazines (issues 123, 124 and 125).

© Pavel Vančata 2021