Československé letecké odznaky ve 2. světové válce

V roce 2013 jsme si připomněli 90. výročí zavedení prvního odznaku československého vojenského letectva. Oficiálně došlo k zavedení leteckých odznaků dne 27. října 1923, tedy v předvečer pátého výročí vzniku samostatného československého státu. Letecké odznaky značily absolvování speciálního výcviku a proto řada našich letců odcházejících po okupaci československé republiky bojovat do zahraničí si tyto odznaky nesla s sebou.

We are remembering the 90th anniversary of the introduction of the first Czechoslovak Air Force´s badge this year. The aviation badges were officially introduced on October 27, 1923, which was the eve of the 5th anniversary of Czechoslovakia´s independence from the Austro-Hungarian Empire. The aviation badges marked that the successful specialized and complex training had been completed and that´s why many of our airmen leaving occupied Czechoslovakia, in 1939, to fight against the German occupiers took these badges as proof with them.

Dne 25. října 1940 byla podepsána mezi československou a britskou vládou smlouva, podle níž českoslovenští letci po dobu války přešli v rámci dobrovolných záloh ke královskému letectvu RAF. Výstroj, hodnosti, požitky a kázeňská pravomoc platily podle britských předpisů. Projednávaná dohoda mezi britskou a československou stranou však ze začátku neobsahovala možnost nosit na stejnokroji československé letecké odznaky.

A Treaty between the British and Czechoslovakian Government in Exile was signed on October 25, 1940, according to which Czechoslovak Airmen were directly part of the Royal Air Force´s Volunteer Reserve for the duration of the war. Equipment, ranks, benefits and disciplinary authority were applied according to British regulations. At the beginning, this mentioned Treaty did not contain the possibility to wear the Czechoslovak Airforce badges on the uniform.

Zcela překvapivě byla překážka na československé straně, neboť někteří důstojníci dávali přednost britskému leteckému označení před československým. Naštěstí k dohodě obou stran přeci jen došlo a českoslovenští letci získali právo nosit vedle britského leteckého označení i československé letecké odznaky. Jejich tvar, rozlišení odborností i způsob umístění na stejnokroji se řídily pravidly podle předpisů platných v československém předválečném letectvu.

Quite surprisingly, this obstacle was from the Czechoslovak side, since some officers prefered British aviation insignia to Czechoslovak ones. Fortunately, an agreement was found and the Czechoslovak airmen did have the right to wear both the British and Czechoslovak insignia. Their design, qualification´s differences and the placement on the uniforms mirrored the regulation stipulations in the pre-war Czechoslovak Air Force.

V RAF byly používány československé letecké odznaky následujících odborností:
The following Czechoslovak aviation badges were used in the RAF:

Polní pilot – letec, který měl přes stříbrný lipový věnec přeložený stříbrný římský meč se zlaceným státním znakem a zlacenými rozepjatými křídly.

Pilot – airman, which had the silver Roman sword with golden state symbol laid on the silver linden wreath and golden spread-out wings.

Polní pozorovatel – letec, který měl přes zlacený lipový věnec přeložený stříbrný římský meč se zlaceným státním znakem a stříbrnými rozepjatými křídly.

Navigator – airman, which had the silver Roman sword with golden state symbol laid on the golden linden wreath and silver spread-out wings:

Polní letecký střelec – který měl stříbrný římský meč se stříbrným státním znakem a stříbrnými rozepjatými křídly (neměl lipový věnec).

Air Gunner – which had the silver Roman sword with silver state symbol and silver spread-out wings (no linden wreath):

Řada našich letců působících v československém předválečném letectvu si přinesla s sebou do Británie letecké odznaky, které jim byly uděleny ještě ve vlasti, případně odznaky, které jim byly uděleny ve Francii v roce 1940.

Many of the Czechoslovak airmen who had trained in the pre-war Air Force brought with them to England the badges, which had been awarded to them in their homeland, or in France in 1940.

Z předválečných československých výrobců leteckých odznaků to byly odznaky od firmy PROVAZNÍK A SPOL. PRAHA VII a STÁTNÍ MINCOVNY V KREMNICI. Firma PROVAZNÍK A SPOL. PRAHA VII vyráběla letecké odznaky od jejich zavedení v roce 1923 až do roku 1936, kdy Ministerstvo národní obrany zadalo výrobu ve STÁTNÍ MINCOVNĚ V KREMNICI, která razila odznaky až do roku 1939. Všechny předválečné československé letecké odznaky se standardně razily ze stříbra o ryzosti 800/1000.

The pre-war badges were manufactured by the companies PROVAZNÍK A SPOL. PRAHA VII and STÁTNÍ MINCOVNA V KREMNICI. PROVAZNÍK manufactured aviation badges from their introduction in 1923 all the way until 1936 when the Ministry of Defence assigned the production to STÁTNÍ MINCOVNA V KREMNICI, which produced the badges till 1939. All the pre-war Czechoslovak aviation badges were standardly striked in 800/1000 silver.

Po vypuknutí druhé světové války začala letecké odznaky vyrábět firma V. PIŠTORA PARIS, která v roce 1940 dodala letecké odznaky pro potřeby Velitelství československého letectva sídlícího v Paříži. Tyto odznaky se standardně razily z obecného kovu – tombaku a následně se v případě polního pilota prováděla stříbrem povrchová úprava lipového věnce a římského meče, státní znak a rozepjatá křídla byly zlacené. Na rubu odznaků bylo vyraženo označení výrobce V. PIŠTORA PARIS – 1940, dále značka F (jako Francie) a matriční číslo.

After the outbreak of World War II the company V.PIŠTORA PARIS started to manufacture these badges and supply them to the Headquarters of the Czechoslovak Air Force residing in Paris. These badges were standardly struck from general metal – tombac and then the Roman sword and linden wreath were silver plated and state symbol with spread-out wings gold plated depicting about the airman’s qualification. The mark of the maker ‘V.PIŠTORA PARIS – 1940’ and letter F (for France) with registry number were struck on the back of the reverse.

Pravděpodobně byly vyraženy pouze odznaky polního pilota, které byly v roce 1940 udělovány příslušníkům československého výkonného leteckého personálu ve Francii. Část odznaků z této produkce byla v roce 1941 ve Velké Británii udělena britským příslušníkům RAF jako odznaky čestné a to s původními matričními čísly. Zbylé odznaky byly převezeny do osvobozené vlasti a po roce 1945 byly Velitelstvím letectva RČS opět udělovány spojeneckým letcům jako odznaky čestné.

Most probably just the badges of the airman’s qualification were manufactured, which were awarded to the active members of the Czechoslovak Air Force personnel in France. Some of the badges from this production were also awarded to British RAF personnel as honorary badges with their registry numbers. The rest of them was transported back to liberated Czechoslovakia and again was awarded by the Czechoslovak Air Force Headquarters as honorary badges to the allied airmen after 1945.

Z důvodů potřeby nových leteckých odznaků pověřilo exilové Ministerstvo národní obrany jejich výrobou britskou firmu SPINK & SON Ltd. se sídlem v Londýně. Předlohou pro zhotovení britské raznice byl nepochybně československý odznak vyrobený v roce 1940 ve Francii firmou V. PIŠTORA.

New badges were needed for the growing number of Czechoslovak Air Force personnel and the Ministry of Defence in Exile assigned their manufacture to SPINK & SON Ltd. a well-known manufacturer based in London. The pattern for the British die was, without doubt, the badge made by V. PIŠTORA in Paris in 1940.

Raznice firmy SPINK & SON Ltd. byla společná pro všechny tři kategorie odborností udělovaných odznaků. V případě odznaků pro polní piloty a pro polní pozorovatele se prováděla pouze odlišná barevná úprava odznaků a u odznaků pro polní letecké střelce se upravovaly odznaky vyražené z raznice pilot/pozorovatel tím, že jim byl odřezán lipový věnec. Britský výrobce razil všechny odznaky z tzv. sterlingového stříbra o ryzosti 925/1000, kvalita použitého materiálu byla značena na rubu odznaků značkou SILVER.

The die of SPINK & SON Ltd. was universal for all three grades of badge. In the case of the pilot and navigator badges, just the usual colour difference was done, however, the air gunner´s badge was made from the badges coming out of the pilot/navigator die and by cutting off the linden wreath. The British manufacturer struck all the badges in sterling silver 925/1000, the quality of the material was marked on the reverse by the wording SILVER.

V průběhu ražby odznaků firmou SPINK & SON LTD LONDON. bylo použito více raznic. Tyto ražby lze rozdělit do dvou hlavních typů – a to slabý typ a silný typ. Rozdíl mezi oběma typy je dobře patrný v tloušťce čepele meče měřené pod dolním cípem státního znaku. Tloušťka čepele meče činí u slabého typu 2,5 mm a u silného typu 3,6 mm. Z časového hlediska je slabý typ starší, jeho udělení je doloženo již v roce 1942, kdežto silný typ byl ražen až v pozdějších letech (pravděpodobně 1944 – 1945).

More dies were used during the manufacture at SPINK & SON Ltd. This striking can be divided into two main types – that is the thin and thick type. The difference between these two can be seen in the thickness of the blade of the sword measured right underneath the state symbol. The thickness of the blade of the sword, on the thin type, is 2,5 mm, while on the thick type it is 3,6 mm. Timewise the thin type is older, its awarding can be traced back to 1942. The thick type was being struck in later years, most probably 1944-1945.

Po dobu začlenění československých letců do RAF uděloval ministr národní obrany příslušníkům letectva cizích armád tyto letecké odznaky jako odznaky čestné a s jejich udělením zároveň vydával zvláštní průkazy, opravňující jejich majitele k nošení odznaku. Někteří naši vysocí důstojníci měli spolu s odznaky k dispozici i předtištěné, ale nevyplněné průkazy podepsané ministrem národní obrany, do nichž se pouze doplnilo jméno majitele a kategorie leteckého odznaku, tedy zda se jedná o čestný odznak pilotní nebo pozorovatelský. V některých případech byl při udělení čestného odznaku přiložen k průkazu ještě osobní dopis. Čestné odznaky československého letectva byly udělovány britským, ale i ostatním národnostem, působících na různých velitelských funkcích, jako ocenění jejich zásluh o vznik československého letectva v Británii.

Gp/Capt Cecil George Wigglesworth CB AFC, Commanding Officer RAF Beaulieu, being awarded his honorary Czechoslovak Airman’s badge from Gen Sergej Ingr, Beaulieu 4 August 1943.

For the duration of the Cz Airmen being integrated in the RAF Minister of Defense in Exile also awarded these badges to the Allied personnel as honorary and with their being awarded also came a certificate, which authorized the right to wear this badge (at least from the Czechoslovak side). Many of the Czechoslovak high ranking officers had these badges with them together with blank certificates already signed by the Minister of Defense. They just filled in the name of the holder and the qualification, that is if the badge was to honorary pilot or navigator. In some cases a personal letter was also included. These Czechoslovak Air Force honorary badges were awarded to the British and other nationals as merit for their part in the organising and supporting of the Czechoslovak Air Force throughout the war.

September 12, 1944

W/Cmdr F. Doležal DSO, DFC,

Dear friend,

Thank you for your news of 22nd August, the 3rd of the same month. As an attachement I am sending you and Dvorský the documents from the U.S. War Department which had arrived.

I am glad that you have so quickly acclimatized there and that you, as you wrote, are gaining popularity in the school.

To your proposal that I request couple of our aviation badges from London, I can inform you that it is not any complication to do so, however it is more than for sure that they would not arrive here in the requested time. I have got with me a badge I brought from England which is for awarding to the US Army Airforce personnel who meritted for our Thing. (who helped us with our goal / ideals). I have also got the certificates „in bianco“ signed by the Minister general Ingr.

It is however important that you would not be too generous while awarding them, so the final proposal under this point of view I leave up to you to assest this on the place you are yourself. Let me know your proposal then.

I have dispatched Col. Španiel to England 14 days ago succesfully. Lt.Col. Lukas is still not here and I have no information at this moment if he is on the way here.

The overall new are such that cannot be better. I wish you and Dvorský best of luck and success, regards and shake your hand.

Yours sincerely,

W/Cmdr Alexander Hess DFC
Military and Aviation Attaché, Washington.

Letecké odznaky pro příslušníky československého letectva v zahraničí uděloval ministr národní obrany československé exilové vlády. Našim operačním letcům byly československé letecké odznaky poprvé oficiálně uděleny až dne 29. prosince 1943. Jednalo se o letce s ukončeným výcvikem, kteří splnili kriteria pro získání příslušného leteckého odznaku. Udělení leteckých odznaků bylo zveřejněno ve Sborníku důvěrných výnosů a nařízení ministerstva národní obrany. Seznam obsahoval přidělená matriční čísla odznaků, přičemž každé matriční číslo začínalo vždy písmenem A (jako Anglie), dále seznam obsahoval vojenské hodnosti a jména letců.

The aviation badges to Czechoslovak Air Force personnel were awarded by the Minister of Defense in Exile. The first official date of the award of the badges to Cz operational personnel was surprisingly as late as December 29, 1943. It was to the newly trained airmen, who fullfilled all the criteria for the qualification. The list of the names was published in the so called Gazette of the confidential orders and regulations of the Ministry of the National Defence. This list included the registry number of the badge, each such number started with a letter A for Anglie (England), the rank and name of the airmen.

V případě pilotů byla matriční čísla přidělovaná ve vzestupné řadě začínající od čísla A.1, v případě pozorovatelů byla matriční čísla přidělovaná ve vzestupné řadě začínající od čísla A.301 a u leteckých střelců byla matriční čísla přidělovaná ve vzestupné řadě začínající od čísla A.501. Uvedená matriční čísla však na odznacích vyražena nebyla.

The registry numbers to the pilots were assigned in the upward line starting from number A.1, to the navigator starting A.301 and to the air gunners starting from number A.501. However, these registry numbers were not marked on the badge itself.

Udělení všech odznaků pro výkonný letecký personál v roce 1943 proběhlo v jeden den, a to dne 29. prosince 1943. Odznaky byly v každé ze tří výše uvedených kategorií odborností uděleny pode abecedního pořadí příjmení nositelů. Pilotních odznaků bylo uděleno 82, evidovaných pod čísly A.1 až A.82. Pozorovatelských odznaků bylo uděleno 115, evidovaných pod čísly A.301 až A.415. Střeleckých odznaků bylo uděleno 61, evidovaných pod čísly A.501 až A.561.

The awarding of all the qualificational badges to the operational air personnel in 1943 took place on one day – December 29, 1943. The badges were awarded in each of the three categories of qualification according to the alphabetical order of the recepients. There were 82 of the pilot badges on the list under the numbers A.1 to A.82, then 115 of the navigator badges under the numbers A.301 to A. 415 and also 61 of the air gunners badges under the numbers A.501 to A.561.

Udělení odznaků pro výkonný letecký personál proběhlo dále v roce 1944, a to dne 26. června 1944. Odznaky byly udělovány již jiným systémem, tedy už ne podle abecedního pořadí příjmení nositelů. Pilotních odznaků bylo uděleno 19, evidovaných pod čísly A.83 až A.101. Pozorovatelských odznaků bylo uděleno 36, evidovaných pod čísly A.416 až A.451. Střeleckých odznaků bylo uděleno 17, evidovaných pod čísly A.562 až A.578. MNO udělilo v letech 1943 – 1944 oficiálně celkem 330 leteckých odznaků.

The awarding of all the qualificational badges to the operational air personnel then also took place in 1944 and that was on June 26, 1944. However, the badges were awarded already under a different key, not under the alphabetical order of the recepients. There were 19 of the pilot badges on the list under the numbers A.83 to A.101, then 36 of the navigators badges under the numbers A.416 to A. 451 and also 17 of the air gunners badges under the numbers A.562 to A.578.

K udělování odznaků pro výkonný letecký personál je však nutné doplnit, že počet odznaků britské výroby nošených našimi letci nepochybně převyšoval výše uvedený počet 330 kusů, také je skutečností, že někteří naši letci získali tyto letecké odznaky ještě před rokem 1943. Podle získaných informací si příslušníci našeho letectva mohli odznaky sami zakoupit. Z toho lze usuzovat, že naši letci ve Velké Británii získávali odznaky i neoficiální cestou.

The total number of the badges awarded by the Ministry of the National Defence in Exile in the years 1943-1944 was 330. It is, however, important to mention that the number of badges made by the British manufacturer and used by the Czechoslovak airmen surely exceeded the above said 330 pieces by far. It is a clear fact that some of the Czechoslovak airmen gained these badges even before 1943. From research, information has been discovered that Cz airmen were able to freely purchase these badges, so it can be presumed that some Cz airmen in Great Britain acquired these badges by unofficial means.

© Jaromír Djakov