Otto Hanzlicek – One of the Few




Otto HANZLÍČEK

jeden z “mála

………………..* 18.06.1911. Ústí nad Labem

………………..† 10.10.1940. Ellesmere Point, UK






Pre WW2:
Před druhou světovou válkou:

Otto Hanzlíček was born on 18 June 1911 at Ústí nad Labem, in the north-eastern region of Czechoslovakia, close to the border with Germany. This region was part of the Sudetenland, with its majority population being ethnic Germans. He was the second child of Václav and Růžena Hanzlíček and had an elder sister Jiřina who was born in 1908. His father had a small shoemaking business and his mother was a housewife.

Otto Hanzlíček se narodil 18. 6. 1911 v Ústí nad Labem, na severovýchodě Československa, nedaleko hranice s Německem. Tato oblast patřila pod Sudety, většinu populace zde tvořilo německé etnikum. Otto byl druhým dítětem Václava a Růženy Hanzlíčkových. Měl starší sestru Jiřinu narozenou v roce 1908. Jeho otec vlastnil malou ševcovskou dílnu a matka pracovala jako služebná.

Otto Hanzlíček, Czechoslovak Air Force, 1936.
Otto Hanzlíček, příslušník Československého letectva, rok 1936.

On leaving school, he trained to be a locksmith but was already developing an interest in aviation. In 1930, When aged 18, he volunteered to join the Czechoslovak Air Force. He was sent to the Military Aviation Academy at Prostějov where he undertook pilot training. He graduated from there on 1 October 1932 and was posted to the 4th Observation squadron of the 4th Air Regiment based at Hradec Králove as an operational pilot with the 15th Observation squadron of that Regiment, flying two-seater Letov Š-328 biplane reconnaissance aircraft.

Po ukončení základní školy se vyučil zámečníkem, ale už v té době se zajímal o letectví. V roce 1930, když dosáhl věku osmnácti let, vstoupil do řad československého letectva. Pilotní výcvik v Letecké škole v Prostějově ukončil 1. října 1932. Po jeho absolvování byl odeslán k leteckému pluku 4 v Hradci Králové, kde nastoupil službu pilota u 15. pozorovací perutě. Zde létal na dvousedadlovém průzkumném dvouplošníku Š-328.

There he undertook further pilot training in 1934 and was posted to the 3rd Air Regiment ‘M.R. Stefanik’ which was deployed at Vajnory, in the Slovak region of the country, for fighter pilot training. He completed this training in August 1935, and now with a rank of četař (Sgt.) returned to the 4th Air Regiment and was posted to its 37th Fighter Squadron which was equipped with Avia B-534 biplane fighter aircraft and deployed at Vajnory and Piešťany airbases in the Slovakia region.

Prošel tam i pokračovacím leteckým výcvikem a v roce 1934 byl umístěn u leteckého pluku 3 „M. R. Štefánika“ sídlícího tou dobou ve Vajnorech na Slovensku. Tam v srpnu 1935 absolvoval také výcvik stíhače. V hodnosti četaře se pak vrátil k leteckému pluku 4 a byl umístěn u 37. stíhací perutě vybavené dvouplošníky Avia B-534, která sídlila ve Vajnorech a Piešťanech na Slovensku.

Letov Š-328 biplane reconnaissance aircraft.
Letov Š-328, průzkumný dvouplošník.

At the time of the German occupation of Czechoslovakia on 15 March 1939, he was stationed at Piešťany airbase in Slovakia and had achieved 812 flying hours. When the Germans occupied Czechoslovakia in March 1939 it became a German Protectorate and Slovakia became a German ‘puppet’ state. As a Czech, he was returned to Czechoslovakia, now the German Reich Protectorate of Bohemia and Moravia.

V době německé okupace Československa, 15. března 1939, byl umístěn na základně v Piešťanech na Slovensku a měl nalétáno 812 hodin. Po okupaci vznikly na území Československa dva oddělené celky – Protektorát Čechy a Morava a na Slovensku vznikl samostatný loutkový stát podporovaný Německem. Jako Čech byl Otto Hanzlíček navrácen do části Protektorát Čechy a Morava.

After the German occupation, the Czechoslovak military was quickly disbanded by the Germans and all personnel dismissed. For the military personnel and many patriotic Czech citizens, this was a degrading period. Many wanted to redress this shame and humiliation and sought the liberation of their homeland. Germanisation of Bohemia and Moravia began immediately. But by 19 March 1939, former senior officers of the now-disbanded Czechoslovak military had started to form an underground army, known as Obrana Národa [Defence of the Nation]. One of their objectives was to assist as many airmen and soldiers as possible to get to neighbouring Poland where Ludvík Svoboda, a former distinguished Czechoslovak Legionnaire from WW1, was planning the formation of Czechoslovak military units to fight for the liberation of their homeland. Within Czechoslovakia, former military personnel and civilian patriots covertly started to arrange for former Air Force and Army personnel to be smuggled over the border into Poland to join these newly formed Czechoslovak units.

Po okupaci Československa 15. 3. 1939 byla Československá armáda rozpuštěna a její příslušníci byli uvolněni ze služby. Pro československé vojáky a vlastence to bylo období ponížení. Mnoho z nich se snažilo o odčinění tohoto pokoření a osvobození své vlasti. Okamžitě po okupaci začala snaha o poněmčení Čech a Moravy. Už 19. března začali bývalí vysocí důstojníci Československé armády formovat podzemní armádu známou jako Obrana národa. Jedním z jejích cílů bylo pomoci co největšímu množství letců a vojáků uniknout do sousedního Polska, kde Ludvík Svoboda, bývalý slavný československý legionář z dob první světové války, plánoval založení československých vojenských útvarů usilujících o osvobození vlasti. V Československu začali bývalí vojáci a vlastenci tajně připravovat převádění bývalých vojáků a letců do Polska, aby se mohli k těmto jednotkám přidat.

To Poland:
Do Polska:

Obrana Národa also worked in co-operation with Svaz Letců, the Airman Association of the Czechoslovak Republic. These two organisations provided money, courier and other assistance to enable airmen to escape to Poland. Usually, this was by crossing the border from the Ostrava region into neighbouring Poland. News soon began to be covertly spread amongst the former Czechoslovak airmen and soldiers and many voluntarily made their personal decision to go to Poland. Otto was one of those who decided to escape and enlist in one of those units. On 8 June 1939, with two colleagues, Hanzlíček successfully managed to cross the border to Poland and reported for duty at the Czechoslovak Consulate at Kraków.

Obrana národa také pracovala ve spolupráci se Svazem letců, sdružením letců Československé republiky. Tyto dvě organizace poskytly peníze, převaděče a další podporu potřebnou k útěku letců do Polska. Ti většinou přecházeli hranici na Ostravsku. Mezi československými letci a vojáky se brzy tato informace rozšířila a mnozí z nich byli odhodláni dobrovolně odejít. Otto byl jedním z těch, rozhodl se pro útěk a vstup do těchto jednotek. Hranici do Polska překročil spolu se dvěma kolegy 8. června 1939 a přihlásil se ke službě na Československém konzulátu v Krakově.

However once in Poland, the Czechoslovak escapers were to find that Poland was not permitting the formation of foreign military units on its territory. However Czechoslovak officials in Poland had been in negotiations with France, a country with which Czechoslovakia had an Alliance Treaty. Under French law, foreign military units could not be formed on its soil during peacetime. The Czechoslovak escapers, however, could only be accepted into the French Foreign Legion with the agreement that should war be declared they would be transferred to French military units. The Czechoslovaks would, however, have to enlist with the French Foreign Legion for a five-year term. The alternative was to be returned to occupied Czechoslovakia and face German retribution for escaping – usually imprisonment or execution with further retribution to their families.

Když se dostali za hranice, zjistili, že Polsko nepovolilo vznik vojenských jednotek cizího státu na svém území. Čechoslováci však již jednali s Francií, spojencem Československa. Podle francouzských zákonů nebyl v době míru ani zde povolen vznik cizích vojenských jednotek. Nicméně, Čechoslováci byli přijati do Cizinecké legie s dodatkem o tom, že pokud by došlo k vyhlášení války, budou převeleni k francouzským vojenským jednotkám. V té době však Čechoslováci museli přijmout pětiletý závazek u Cizinecké legie. Jedinou alternativou byl návrat do okupovaného Československa a čelit německému trestu za nelegální opuštění země. Šlo by pravděpodobně o odsouzení k vězení nebo trestu smrti s dalšími následky pro jejich rodiny.

Czechoslovak military escapees, Małe Bronowice, Summer 1939.
Českoslovenští uprchlíci v obci Male Bronowice, léto 1939.

The Czechoslovak escapees were initially billeted at Małe Bronowice, a former Polish army camp, on the outskirts of Kraków, whilst arrangements were made for their departure to France. When those arrangements were completed, Otto, with other escaped Czechoslovak airmen, travelled by train to Gdynia, Poland, where, on 26 July a total of 188 Czechoslovak airmen and 190 soldiers, including Otto, boarded the Swedish steamship SS ‘Kastelholm’ and sailed to France. Part of the voyage down the Baltic Sea was very rough, even to airmen who were used to flying in turbulent conditions, and so the ‘Kastelholm’ stop at the Danish port of Frederikshaven to re-supply was a welcome relief for the Czechoslovaks onboard.

Českoslovenští uprchlíci byli zpočátku ubytováni v obci Małe Bronowice v bývalém polském vojenském táboře na předměstí Krakova. Tou dobou již probíhala jednání o jejich odjezdu do Francie. Jakmile skončila, vydal se Otto spolu s ostatními uprchlíky vlakem do Gdyně, kde se 29. července 1939 spolu se 188 letci a 190 vojáky nalodil na švédský parník SS „Kastelholm“ a odplul do Francie. Při plavbě po Baltském moři čekalo na cestující velmi špatné počasí, které působilo potíže i letcům, zvyklým na vzdušné turbulence. „Kastelholm“ tedy zakotvil v dánském přístavu Frederishaven, aby doplnil zásoby a poskytl Čechoslovákům na palubě potřebný odpočinek.

France:
Francie:

On arrival to France,. Otto and his fellow airmen were taken to the Legion’s recruitment barracks near Paris pending their transfer to the Legion’s training base at Sidi-bel-Abbès, Algeria. Before that move could take place war was declared and Hanzlíček was transferred to l’Armee d’Air and assigned to Centre d’Instruction de Chasse at Chartres for re-training on French fighter aircraft.

He completed his re-training on 2 December 1939 and was posted to GC II/5 which was equipped with Curtis H-75 fighter aircraft and based at Toul-Croix-de-Metz airfield. With l’Armée de l’Air he achieved his first combat success on 24 April 1940, when he shared in the shooting down of a Luftwaffe Dornier Do 17P near Sarrelouis.
.

Po příjezdu do Francie byli Čechoslováci vyzváni ke vstupu do Cizinecké legie se závazkem na pět let. Měli však také dohodu, že v případě vypuknutí války budou převeleni k francouzským vojenským jednotkám. Otto a další uprchlíci byli umístěni ve francouzských kasárnách poblíž Paříže a čekali na přesun do výcvikového střediska Cizinecké legie v Sidi-bel- Abbès v Alžíru. Ještě než k tomu došlo, vypukla válka, a Hanzlíček byl převelen k l’Armee d’Air a umístěn v Centre d’Instruction de Chasse v Chartres k přeškolení na stíhací letouny francouzského letectva.

He completed his re-training on 2 December 1939 and was posted to GC II /5 who were equipped with Curtiss H-75 fighter aircraft and based at Toul-Croix-de-Metz airfield. With l’Armée de l’Air he achieved his first combat success on 24 April 1940, when he shared in the shooting down a Luftwaffe Dornier Do 17P near Sarrelouis.

Toto ukončil 2. prosince 1939 a byl přidělen k GC II /5, vybavené stoji Curtiss H-75, umístěné na základně v Toul-Croix-de-Metz. U l’Armée de l’Air dosáhl 24. dubna 1940 svého prvního vítězství, když se podílel na sestřelu německého Dornieru Do17 poblíž Sarrelouis.

Otto Hanzlíček, by his GC II /5 Curtiss H-75.
Otto Hanzlíček u svého Curtissu H-75 od GCII/5.

More success was achieved after 10 May when Hitler commenced Operation Fall Gelb, his invasion of Western Europe. The following day Otto shared in the shooting down of a Heinkel He IIIH of 2/KG 53 (Kondor Legion) at Bar le Duc, south-east of Reims. On 18 May, at 17:40, with French pilot Lt. G. Ruchouxem, he had a shared kill of a Me 109e near Stockholz, but after that, in the ensuing combat, was shot down by another Me 109, flown by Gunter Rall of 8/JG 52, a future Luftwaffe ace, for whom this was his first kill. Otto was forced to bail out of his Curtis H-75 but landed safely near Metz.

Dalších úspěch dosáhl po 10. květnu, když Hitler spustil operaci Fall Gelb, invazi do západní Evropy. Následujícího dne Otto sdílel sestřel Heinkelu He 111 od 2/KG 53 (Kondor Legion) v Barle Duc jihovýchodně od Reims. 18. května v 17:40 sdílel spolu s francouzským pilotem Lt. G. Ruchouxem sestřel Me 109e poblíž Stockholz, ale v následném souboji byl sestřelen dalším Me109 pilotovaným Gunterem Rallem od 8/JG 502, budoucím esem Luftwaffe. Šlo o první Rallovo vítězství. Otto vyskočil ze svého Curtissu H-75 na padáku a bezpečně dosedl na zem poblíž Mét.

With the French Armistice imminent, GC II /5 left France on 20 June 1940 and flew its aircraft to Maison Blanche airbase in Algeria. When France capitulated, the Czechoslovak airmen were released from their l’Armée de l’Air service. On 4 July 1940, Hanzlíček and other Czechoslovak airmen departed from Maison Blanche and travelled by train for four days to Casablanca, Morocco. From here, on 4 July, they boarded the ‘Royal Scotsman’ and were taken to Gibraltar where they boarded the ‘David Livingstone’ which sailed on 21 July 1940 to Cardiff, arriving on 5 August 1940.

S hrozící kapitulací Francie opustila GC II/5 zemi a 20. 6. 1940 přelétla své stroje na základnu Maison Blanche v Alžíru. Po kapitulaci byli českoslovenští letci zproštěni svého závazku ve francouzské armádě. Otto Hanzlíček a další opustili Maison Blanche a vydali se na čtyřdenní cestu vlakem do Cassablancy v Maroku. Zde se 4. července nalodili na „Royal Scotsman“ a odjeli do Gibraltaru, odkud vypluli 21. června na lodi „David Livingstone“ pak vypluli do Cardifu, kam dorazili 5 srpna 1940.

During the Battle of France, Otto flew 113 sorties, totalling over 100 hours, for the l’Armée de l’Air for which he was awarded the Croix de Guerre avec Palmes.

V průběhu bitvy o Francii nalétal Otto ve službách l’Armée de l’Air 113 bojových letů v celkové délce přes 100 hodin, za což byl oceněn Croix de Guerre avec Palmes.

RAF:

Shortly after he arrived in England, he was accepted into the RAF VR with the rank of Sgt. On 19 September 1940 he was posted to the newly formed 312 (Czechoslovak) Sqn which was then deployed at Duxford and equipped with Hurricane Mk I aircraft.

Krátce po příjezdu do Anglie byl přijat do RAF VR v hodnosti Sergeant a 19. září 1940 byl odeslán k nově vzniklé 312. peruti umístěné v Duxfordu, létající na strojích Hurricane Mk I.

312 Sqn redeployed to Speke, near Liverpool on 26 September with its primary role being the defence of Liverpool’s docks.

312. peruť byla 26. září přesunuta do Speke poblíž Liverpoolu a jejím úkolem se stala obrana liverpoolských doků.

On 10 October Hanzlíček was to make his last flight. At 13:30 that day, he took-off in Hurricane Mk I L1547, the first production Hurricane built by Hawker Aircraft Ltd in RAF service, for a local combat training exercise with fellow 312 Sqn pilot Sgt Bedřich Dvořák, At 14:15, Hanzlíček’s Hurricane was seen banking around by Ellesmere Port as it returned to Speke; smoke was observed coming from around its engine and Hanzlíček was seen to bail out. It was at low altitude and the wind blew him over the River Mersey in which he landed about 300 to 400 mtrs from the north bank. Hanzlíček was seen to be struggling with his parachute in the water but by the time helpers reached the scene, some 10 minutes later, he was no longer visible

10. října vykonal Otto Hanzlíček svůj první let. Ve 13:30 odstartoval s Hurricanem Mk I. L1547. Šlo o první produkční typ Hurricanu postavený společností Hawker Aircraft zařazený do služeb RAF. Startoval k prvnímu cvičnému bojovému střetnutí spolu s pilotem 312. perutě Sgt. Bedřichem Dvořákem. Ve 14:15 byl jeho Hurricane spatřen, jak se při návratu na RAF Speke stáčí k Ellesmere Port. Z jeho motoru vycházel kouř a Hanzlíček byl viděn, jak vyskakuje na padáku. Bylo to však v malé výšce a vítr ho zanesl nad řeku Mersey, kde dopadl přibližně 300-400 metrů od severního břehu. Svědci ho zpozorovali, jak zápasí ve vodě s padákem, ale když na místo asi po 10 minutách dorazili záchranáři, už ho nenalezli. Jeho tělo bylo objeveno 1. listopadu 1940 přibližně 8 km východně od Speke.

Sgt Alan Davie, a British ground crew member of 312 Sqn, who was on duty that day at Speke had vivid recollections of the moment the aircraft crashed into the Mersey river: “I had just returned from lunch when I heard the sound of engines approaching. I thought it was the Germans as they had flown in a few days earlier and tried to bomb the airfield, but our lads had shot them down. When I realised what was happening, I just put my hands together and said a prayer. I saw the Hurricane and pilot falling from the sky. If the wind had been kind to him, he could have landed in Ellesmere Port and survived., instead, he fell into the river and his parachute was falling from the sky behind him. As he went into the water he went under but then came back to the surface. As he did, his parachute came down on top of him. I witnessed some horrific sights during my time in the RAF, but that particular day is one I will never forget.”

Sgt. Alan Davie, britský příslušník pozemního personálu 312. perutě, si živě vybavuje ten den, kdy stroj havaroval do řeky Mersey. “Právě jsem se vrátil z oběda, když jsem uslyšel zvuk motorů blížícího se stroje. Myslel jsem, že to byli Němci, protože o několik dní dříve se pokoušeli bombardovat letiště. Naši kluci je sestřelili. Když jsem si uvědomil, co se děje, sepnul jsem ruce k modlitbě. Viděl jsem Hurrican a jeho pilota řítící se z oblohy. Kdyby foukal přívětivý vítr, dosedl by na zem v Ellesmere Port a přežil. Místo toho však dopadl do vody, a jeho padák skončil na něm. Ponořil se, ale zase se objevil. Jeho padák však klesl na něj. Za své služby jsem viděl hodně strašlivých scén, ale tento den si budu pamatovat navždy.“

Aerial view of Hanzlíček’s crashed Hurricane, taken 11 October by fellow Czech 312 Sqn pilot, Sgt Tomáš Kruml.
Letecký pohled na Hanzlíčkův Hurricane po havárii. Foceno 11.října jeho spolubojovníkem od 312. perutě, Sgt. Tomášem Krulem.

On the 4 November 1940 the inquest into the cause of his death was held at Widnes, the finding of which was “Death due to asphyxia from drowning”. He was the first 312 Sqn member to be killed in WW2, and the 6th Czechoslovak pilot to be killed during the Battle of Britain. He was 29 years old.

4. listopadu 1940 proběhlo ve Widnes vyšetřování jeho smrti. Výsledkem byla „smrt udušením při utopení“. Stal se prvním příslušníkem 312. perutě, který zemřel za druhé světové války, a šestým československým pilotem padlým v bitvě o Británii. Bylo mu 29 let.

Sgt Otto Hanzlíček was buried on 5 November 1940 at grave 392 at West Derby Cemetery, Liverpool. It is a communal grave that he now shares with fellow Czech 312 Sqn airman F/O Jindřich Bartoš who was later interred there in February 1941.

Sgt. Otto Hanzlíček byl pohřben 5. listopadu 1940 v hrobě č. 392 na hřbitově Derby Cemetery v Liverpoolu. Jedná se o společný hrob, který sdílí se spolubojovníkem od 312. perutě, F/O Jindřichem Bartošem, který zde byl pohřben v únoru 1941.

Medals awarded:
Medaile, kterými byl oceněn:

British:
Britské::

1939 – 45 Star with Battle of Britain clasp

Defence Medal

Czechoslovak:
Československé:

Válečný kříž 1939

Za chrabrost před nepřítelem

Za zásluhy II. st.

Pamětní medaile se štítky F–VB

France:
Francouzské:

Croix de Guerre 1939-1945 avec palme

Remembered
Je připomínán

Memorial at Žatec
Památník na Žatci

Street at Ústí nad Labem
Ulice vÚstí nad Labem

London Battle of Britain Monument:
Památník bitvy o Británii v Londýně:

National Battle of Britain Memorial, Capel le Ferne, Kent:
Národní památník Bitvy o Británii, v Capel le Ferne, Kent:

Winged Lion Monument, Klárov, Prague:
Památník Okřídleného Lva, Praha Klárov:

Czechoslovak Airmens Memorial, Dejvice, Prague:
Památník československým letcům, Praha Dejvice:

He is remembered in the Remembrance books at St Clements Danes Church, London and St Vitus Cathedral, Prague.

Je také zanesen v Remembrance books v kostele St.Clements Danes v Londýně a katedrále sv. Víta v Praze.




This entry was posted in 312 Sqd, Battle of Britain, Biography, France, Not Forgotton, Poland. Bookmark the permalink.

Please leave your comment on this article.

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.