Miroslav KREDBA

One of the Few

jeden z nemnohých

…………….* 29.01.1914, Libichov, Mladá Boleslav.

…………….† 14.02.1942, Bristol Channel, UK.

The Early Years:
Raná léta:

Miroslav Kredba was born on 29 January 1914 at Libichov, near Mladá Boleslav, a town some 45 km North-East of Prague.

Miroslav Kredba se narodil 29. ledna 1914 v Libichově nedaleko Mladé Boleslavi, asi 45 km severovýchodně od Prahy.

On reaching 18, he was required to do his compulsory military service and so, on 1 October 1932, Miroslav joined the Czechoslovak Air Force and was sent to their Military Aviation Academy at Prostějov for his basic military training. On completion he was selected for a pilot training course. On graduating from the course he then was selected for training as a fighter pilot. On completion of his compulsory military service, Miroslav decided to make his career in the Air Force and was posted to the 4th Air Regiment who were stationed at Prague-Kbely and equipped with Avia B-534 bi-plane fighter aircraft. By the time of the German occupation, he had achieved the rank of Kapitan.

Po dovršení osmnácti let musel vykonat povinnou vojenskou službu, a tak 1. října 1932 Miroslav nastoupil k československému letectvu a byl vyslán na základní vojenský výcvik k Vojenské letecké akademii v Prostějově. Po jeho absolvování byl vybrán do pilotního kurzu. Po jeho dokončení mu byl nabídnut výcvik stíhacího pilota. Po ukončení povinné vojenské služby se Miroslav rozhodl pro kariéru u letectva a byl zařazen ke 4. leteckému pluku, který byl dislokován v Praze-Kbelích a vybaven stíhacími dvouplošníky Avia B-534. V době německé okupace už dosáhl hodnosti kapitána.

German Occupation:
Německá okupace:

Following the German occupation of Czechoslovakia on 15 March 1939, the Czechoslovak military were disbanded and personnel sent home. But, by 19 March 1939, former Senior officers of the now disbanded Czechoslovak military started to form an underground army, known as Obrana Národa [Defense of the Nation]. One of their objectives was to assist as many airmen and soldiers as possible to get to neighbouring Poland where they could be formed into military units to fight for the liberation of their homeland. Within Czechoslovakia, former military personnel and civilian patriots covertly started to arrange for former Air Force and Army personnel to be smuggled over the border into Poland to join these newly formed Czechoslovak units.

Po německé okupaci Československa 15. března 1939 byla československá armáda rozpuštěna a její příslušníci propuštěni. Ale již 19. března 1939 se rozhodli bývalí vyšší důstojníci nyní rozpuštěné československé armády vytvořit armádu podzemní, známou jako Obrana národa. Jedním z jejích cílů bylo pomoci co největšímu počtu letců a vojáků dostat se do sousedního Polska, kde by se mohli zformovat do vojenských jednotek a bojovat za osvobození vlasti. V rámci Československa začali bývalí vojáci a vlastenecky smýšlející občané tajně organizovat převádění bývalých příslušníků letectva a armády přes hranice do Polska, aby se zde připojili k těmto nově formovaným československým jednotkám.

Obrana Národa also worked in co-operation with Svaz Letců, the Airman Association of the Czechoslovak Republic. These two organisations provided money, couriers and other assistance to enable airmen to escape to Poland. Usually this was by crossing the border from the Ostrava region into neighbouring Poland. By the end of August 1939 a total 690 airmen had successfully escaped.

Obrana Národa spolupracovala také se Svazem letců a Leteckou asociací Československé republiky. Tyto dvě organizace poskytovaly peníze, převaděče a další pomoc, aby umožnily letcům útěk do Polska. Obvykle se tak dělo překročením hranice na Ostravsku do sousedního Polska. Do konce srpna 1939 se tak podařilo touto cestou uprchnout celkem 690 letcům a vojákům.

It was dangerous work for those assisting with these escapes; to be captured usually resulted in execution with family and relatives being imprisoned or sent to the Svatobořice concentration camp.

Pro ty, kteří pomáhali při útěcích, to byla nebezpečná práce; jejich dopadení obvykle znamenalo smrt a uvěznění rodiny i příbuzných nebo odeslání do koncentračních či sběrných táborů (Svatobořice).

By the time Germany invaded Poland, on 1 September 1939, six ships had sailed from Gydina to France carrying 1212 Czechoslovak military personnel, including 477 airmen.

Do 1. září 1939, kdy Německo napadlo Polsko, se podařilo vypravit z Gdyně do Francie šest lodí s 1212 československými vojáky, z toho 477 bylo letců.

The Balkan Route:
Balkánská cesta:

Britain and France declared war on Germany on 3 September 1939, and escape to Poland was then no longer possible Czechoslovaks wanting to escape to France to join military units had to use alternative routes, the most common of which was ‘the Balkan route’: through the now German puppet-state of Slovakia, and then usually to Romania, then on to Yugoslavia to ports on the Adriatic. Here they would be assembled into groups and be transported by ship to Greece or Turkey.

Čechoslováci, kteří chtěli po napadení Polska uprchnout do Francie a připojit se zde k vojenským jednotkám, už museli využít alternativní cesty, z nichž nejčastější byla “balkánská trasa”: přes Slovensko, nyní loutkový stát Německa, a pak obvykle přes Maďarsko či Rumunsko a dále do Jugoslávie k některému z přístavů na Jadranu. Zde byli shromážděni do skupin a přepravováni loděmi do Řecka nebo Turecka.

Miroslav was one who used this route and covertly crossed the border into the pro-Nazi puppet state of Slovakia and from there, through Romania and Yugoslavia. Here, with other escaped Czechoslovak military they boarded a ship which took them to France, via Istanbul and Beirut arriving at Marseille, France, on 24 May 1940.

Miroslav byl jedním z těch, kteří tuto cestu využili, tajně přešli hranice pronacistického loutkového Slovenského státu a odtud přes Rumunsko a Jugoslávii. Zde se spolu s dalšími uprchlými československými vojáky nalodili na parník, který je přes Istanbul a Bejrút dopravil k francouzským břehům, aby se 24. května 1940 vylodili v přístavu Marseille.

France: Francie:
Francie:

In France he was transferred to the Czechoslovak Depot at Agde. The Germans, however had invaded France on 10 May 1940, and their rapid advance forced the French military to constantly retreat westwards during the Battle of France. Whilst Miroslav had been accepted into l’Armée de l’Air the rapid German advance had prevented any training on French aircraft.

Ve Francii byl Miroslav převelen do československého sběrného tábora v Agde. Němci však 10. května 1940 vtrhli do Francie a jejich rychlý postup nutil francouzskou armádu během bitvy o Francii neustále ustupovat zpět na západ. Ačkoliv byl Miroslav přijat do l’Armée de l’Air, rychlý německý postup znemožnil jakýkoliv jeho výcvik na francouzských strojích.

With the French capitulation imminent, the Czechoslovak airmen were released from French military service so that they could be evacuated to England. With other Czechoslovak airmen, Miroslav managed to travel the 450km to Mérignac airbase at Bordeaux. From where, on 17 June 1940, with a group of 38 Czechoslovak airmen, led by kpt.let. Ferdinand Secký, they boarded the last BOAC flight, a four-engined Armstrong Whitworth aircraft, G-ADSV, AV1160, to leave the bomb-damaged airbase. After a flight lasting 5½ hours, at a low altitude of between 150 to 200 mtrs, they safely landed at 21:30 at RAF Hendon, England.

S blížící se kapitulací Francie byli českoslovenští letci propuštěni z francouzské vojenské služby, aby mohli být evakuováni do Anglie. Spolu s dalšími československými kolegy se Miroslavovi podařilo urazit 450 km na leteckou základnu Mérignac u Bordeaux. Odtud 17. června 1940 se skupinou 38 československých letců, vedenou kpt.let. Ferdinandem Seckým, nastoupili do posledního letounu BOAC, čtyřmotorového letounu Armstrong Whitworth G-ADSV, AV1160, který spěšně opustil již bombardovanou a poškozenou leteckou základnu. Po pěti a půl hodinách letu v malé výšce 150 až 200 m bezpečně přistáli ve 21:30 na základně RAF Hendon v Anglii.

RAF:

After security vetting, Miroslav transferred to the Czechoslovak Depot at RAF Cosford and was accepted into the RAF Volunteer Reserve, at the rank of P/O. Since the French capitulation, Luftwaffe air raids were increasing with the Battle of Britain considered as having started on 12 July 1940. That same day Miroslav and 23 other Czechoslovak were posted to the newly formed 310 Sqn (Czechoslovak) at Duxford, thus becoming one of the squadron’s founding members. The following day nine more pilots arrived and on 17 August a further 20 pilots arrived.

Po bezpečnostních prověrkách byl Miroslav převelen do československé základny v RAF Cosford a přijat do dobrovolnické zálohy RAF v hodnosti poručíka. Od kapitulace Francie se nálety Luftwaffe stupňovaly, přičemž za začátek bitvy o Británii se považuje 12. červenec 1940. Téhož dne byl Miroslav spolu s dalšími 23 Čechoslováky zařazen k nově vzniklé 310. peruti (československé) v Duxfordu, čímž se stal jedním ze zakládajících členů této perutě. Následujícího dne dorazilo dalších devět pilotů a 17. srpna rozšířilo jejich řady dalších 20.

At Duxford, they were re-trained on Hurricane Mk I fighter aircraft and also given rudimentary English lessons. F/O Ladislav Češek, a Briton of Czech origin, was engaged as an interpreter to assist in overcoming the language barrier and Mr Louis de Glehn was brought in to give English lessons, three times a week, to the Czechoslovak pilots. For these pilots it was reminiscent of only a few months earlier when they were in France and had joined l’Armée de l’Air, converted to French aircraft and had learnt French before they could become operational pilots in that Air Force.

V Duxfordu byli přeškoleni na stíhací letouny Hurricane Mk I a absolvovali také základní lekce angličtiny. Pro překonání jazykové bariéry byl jako tlumočník najat F/O Ladislav Češek, Brit českého původu, a pan Louis de Glehn, který československým pilotům třikrát týdně dával lekce angličtiny. Letcům to tak připomínalo situaci jen o několik měsíců dříve, kdy byli ve Francii, vstoupili do l’Armée de l’Air, aby se přeškolili na francouzská letadla a učili se francouzsky dříve, než se mohli stát operačními piloty tohoto letectva.

The squadron was declared operational on 17 August 1940 and made its first operational patrol in the Battle of Britain later that afternoon. Miroslav completed his Hurricane conversion and was passed for duties as an operational pilot, undertaking his first patrol on the morning of 20 August, flying Hurricane Mk I P3148, thus becoming one of the 88 Czechoslovak pilots who flew in the Battle of Britain.

Peruť byla prohlášena za operační 17. srpna 1940 a ještě téhož dne odpoledne podnikla svou první operační hlídku v Bitvě o Británii. Miroslav dokončil přeškolení na Hurricane a byl přijat k plnění úkolů operačního pilota, přičemž svou první hlídku podnikl 20. srpna ráno na Hurricane Mk I P3148, čímž se stal jedním z 88 československých pilotů, kteří se účastnili Bitvy o Británii.

During the Battle of Britain, he made seven operational flights and participated in combat but without achieving success – but was shot down twice.

Během bitvy o Británii uskutečnil Miroslav sedm operačních letů a zúčastnil se vzdušných soubojů, ale bez úspěchu – zato byl dvakrát sestřelen.

First in a dog-fight over the Thames Estuary, at 13:30 on 31 August. That day 310 Sqn, led by F/Lt Gordon Sinclair DFC, was ordered to patrol over North Weald at 10,000 ft. and 12 Hurricanes took-off at 13:00 from Duxford. Once airborne they were ordered to patrol Hornchurch at the same height. Miroslav was in ‘B’ Flight, flying Hurricane P8814, NN-Y, and led by F/Lt Jerrard Jefferies. Approaching Hornchurch, from the North East, at 13:15 a Luftwaffe formation of between 15 to 20 Do 215 bombers, from II/KG 3 Blitz were sighted flying a northerly course at 220 mph. The Do 215s were protected by 10/20 Me109s flying above and below the bombers. They were flying in a tight formation and on sighting the Hurricanes turned East. F/Lt Sinclair DFC ordered the squadron to climb to 12,000 feet and to attack using pre-arranged tactics: ‘A’ Flight taking the port beam from above and side. The initial attack succeeded in breaking the close formation and after repeating these tactics on the broken formation at least two Do 215 were destroyed and as a result of individual combat a further two Do 215’s were destroyed. ‘B’ Flight then engaged and two Luftwaffe aircraft were shot down. In the initial stage of this attack, ‘B’ flight suffered little damage, but subsequently when more dispersed and individual attacks resulted in considerable machine-gun fire from the enemy rear gunners was experienced and the Hurricane’s aircraft suffered some damage. Miroslav was shot down during this combat and forced to bale out of his Hurricane, and landed, uninjured near Hornchurch. His Hurricane crashed into the Thames Estuary. Miroslav reported back to Duxford the same day from Hornchurch.

Poprvé v přímém souboji nad ústím Temže 31. srpna ve 13:30 hodin. Toho dne dostala 310. peruť pod vedením kpt. Gordona Sinclaira DFC rozkaz hlídkovat nad North Wealdem ve výšce 10 000 stop a 12 Hurricane odstartovalo ve 13:00 z Duxfordu. Po vzletu dostali rozkaz hlídkovat v Hornchurchi ve stejné výšce. Miroslav byl v letce “B”, pilotoval Hurricane P8814, NN-Y, a vedl ho kpt. Jerrard Jefferies. Při přiblížení k Hornchurchi ze severovýchodu byla ve 13:15 spatřena formace 15 až 20 bombardérů Dornier 215 od II/KG 3 Blitz, letící severním kurzem rychlostí 220 km/h. Do 215 byly chráněny 10 a 20 Me109, letícími nad a pod bombardéry. Letěly v sevřených formacích a při spatření Hurricanů se stočily na východ. Kpt. Sinclair DFC nařídil peruti vystoupat do výšky 12 000 stop a zaútočit za použití předem smluvené taktiky: “A” letka zaútočila na levobok shora a z boku. Počátečním útokem se podařilo rozbít těsnou formaci a po zopakování této taktiky na rozbitou formaci byly zničeny nejméně dva Do 215 a ve vzájemných soubojích pak další dva Do 215. Letka ‘B’ se poté také zapojila do boje a sestřelila dva letouny Luftwaffe. V počáteční fázi tohoto útoku utrpěl let ‘B’ jen malé škody, ale následně při rozptýlenějších a individuálních útocích došlo ke značné kulometné palbě od nepřátelských zadních střelců a letouny Hurricane utrpěly určité ztráty. Miroslav byl během tohoto boje zasažen a byl nucen ze svého Hurricane vyskočit a přistál nezraněn poblíž Hornchurch. Jeho Hurricane se zřítil do ústí Temže. Miroslav se ještě téhož dne hlásil z Hornchurch zpět na základnu v Duxfordu.

Whilst this combat had proved successful for 310 Sqn, it was not without loss: P/O Jaroslav Štěrbáček’s Hurricane was seen to go down very steeply crashing at Wennington near Romford, Essex. Jaroslav managed to bail out and landed in the Thames Estuary and is believed to have drowned; his body was never found. Thus he became the first Czechoslovak RAF airman to be killed in WW2.

Ačkoli se tento souboj jevil pro 310. peruť jako úspěšný, neobešel se beze ztrát: Hurricane por. Jaroslava Štěrbáčka se zřítil velmi strmě k zemi u Wenningtonu poblíž Romfordu v Essexu. Jaroslavovi se podařilo stroj opustit, přistál na hladině v ústí Temže, ale pravděpodobně se utopil; jeho tělo se nikdy nenašlo. Stal se tak prvním československým letcem RAF, který zahynul ve 2. světové válce.

The second time Miroslav was shot down was on 5 September.

Podruhé byl Miroslav sestřelen 5. září.

That day, ten 310 Sqn Hurricanes, led by F/Lt Jefferies took off from Duxford at 14:45 to patrol over North Weald at 20,000 ft, with Green Section, including of P/O Miroslav Kerdba, Sgt Josef Hubáček and with Sgt Josef Kaucký, bringing up the rear of the formation. Miroslav was flying Hurricane Mk I NN-N P3148. At 15:40, the formation was attacked by four Me109s and sustained substantial damage. In that combat Miroslav was wounded in his shoulder and had to make a forced landing near Epping in his damaged Hurricane, resulting in him having to go to hospital. His Hurricane was substantially damaged but was repaired and returned to operational service. Kaucký’s Hurricane was badly shot up but managed to return safely back to Duxford, where Kaucký found that he had been slightly wounded in the leg.

Toho dne deset Hurricanů 310. perutě, vedených kpt. Jefferiesem odstartovalo z Duxfordu ve 14:45 k hlídce nad North Wealdem ve výšce 20 000 stop, přičemž Zelená sekce, jejímiž členy byli por. Miroslav Kerdba, četař Josef Hubáček a četař Josef Kaucký, tvořila zadní část formace. Miroslav pilotoval Hurricane Mk I NN-N P3148. V 15:40 byla formace napadena čtyřmi Me109 a utrpěla značné škody. Při tomto boji byl Miroslav zraněn do ramene a na svém poškozeném Hurricane musel nouzově přistát poblíž Dopingu a musel na ošetření do nemocnice. Jeho Hurricane byl značně poškozen, ale po opravě se vrátil zpět do operační služby. Kauckého Hurricane byl poškozen těžce, ale podařilo se mu bezpečně přistát v Duxfordu, kde Kaucký zjistil, že byl lehce zraněn na noze.

With his hospitalisation and subsequent recuperation due to his shoulder wound, Miroslav he was unable to return to operational flying until 7 November 1940.

Kvůli hospitalizaci a následné rekonvalescenci po zranění ramene se Miroslav nemohl vrátit k operačnímu létání až do 7. listopadu 1940.

The Battle of Britain had concluded on 31 October 1940, whilst Miroslav continued his operational tour with 310 Sqn, flying uneventful operational patrols over southern England, thus was unable to achieved any combat success.

Bitva o Británii skončila 31. října 1940, zatímco Miroslav pokračoval ve svém operačním turnusu u 310. peruti a létal rutinní operační hlídky nad jižní Anglií, a neměl příležitost dosáhnout nějakého bojového úspěchu.

In February 1941, he was promoted to the rank of F/O and on 29 May 1941, appointed Flight Commander of the squadron’s ‘B’ Flight, replacing F/Lt Crelin W. Bodie, DFC, a British Officer. That June, he was again promoted, this time to the rank of F/Lt.

V únoru 1941 byl povýšen do hodnosti nadporučíka a 29. května 1941 pak jmenován velitelem letu “B” perutě, kde nahradil kpt. Crelina W. Bodieho, DFC, britského důstojníka. V červnu téhož roku byl opět povýšen, tentokrát do hodnosti Flight Lieutenant (kapitána).

On 26 June 1941, 310 Sqn was redeployed to Martlesham Hearth, Suffolk, and again flew uneventful operational patrols over Southern England. The squadron was pulled out of front-line operations and and redeployed to a quieter operational area. They moved to Dyce, Scotland on 19 July 1941. Here their operational activities were protecting the Scottish North-East against Luftwaffe attacks from Norway, and in particular Aberdeen and the Royal Navy port at Scapa Flow, in the Orkney Isles.

Dne 26. června 1941 byla 310. peruť přemístěna do Martlesham Hearth v Suffolku a opět byla nasazována na rutinní operační hlídky nad jižní Anglií. Peruť byla stažena z frontových operací a přemístěna do klidnější operační oblasti. Dne 19. července 1941 se tak přesunula do Dyce ve Skotsku. Zde jejich operační činnost spočívala v ochraně skotského severovýchodu před útoky Luftwaffe z Norska, a zejména Aberdeenu a přístavu královského námořnictva ve Scapa Flow na Orknejských ostrovech.

On 15 December 1941, 310 Sqn was redeployed South to resume frontline operational flying. That day 17 Mk V Spitfires, led by Sq/Ldr František Weber, took off from Dyce for the flight to their new base at Perranporth, Cornwall, with Miroslav flying Spitfire Vb AB988. The weather was bad, forcing, the eight aircraft he was leading to stop over at RAF West Hartlepool. In the poor visibility, Miroslav overshot the runway and his Spitfire became entangled in some barbed wire fencing, causing it to flip onto its nose. This flung forward in the cockpit injuring his nose: he was taken to West Hartlepool hospital for treatment. He was later able to continue his journey by train to Perranporth, arriving on 20 December.

Dne 15. prosince 1941 byla 310. peruť přesunuta na jih, aby mohla pokračovat v operačním létání na frontě. Toho dne odstartovalo z Dyce 17 Spitfirů Mk V pod vedením majora Františka Webera k letu na novou základnu Perranporth v Cornwallu, přičemž Miroslav pilotoval Spitfire Vb AB988. Počasí bylo špatné a donutilo osm letounů, které vedl, přistát na základně RAF West Hartlepool. Za špatné viditelnosti byl Miroslav při přistání příliš “dlouhý” a jeho Spitfire se zamotal do oplocení z ostnatého drátu, což způsobilo, že se převrátil na předek. Miroslav se v kokpitu vymrštil dopředu a poranil si nos: byl převezen k ošetření do nemocnice ve West Hartlepoolu. Po ošetření pak mohl pokračovat v cestě vlakem do Perranporthu, kam dorazil 20. prosince.

310 Sqn commenced operational from Perranporth on 24 December 1941. Here their role was providing fighter escort to shipping convoys in the Western approach of the English Channel and Bristol Channel as well as escort for Allied bombers on raids over Northern France.

310. peruť zahájila znovu bojovou činnost z Perranporthu 24. prosince 1941. Jejich úkolem bylo zajišťovat stíhací doprovod lodních konvojů v západní části Lamanšského průlivu a Bristolského kanálu a také doprovod spojeneckých bombardérů při náletech nad severní Francií.

Last Flight:
Poslední let:

On the morning of 14 February 1942, Miroslav, F/O Vladislav Chochlín and Sgt Josef Dygrýn, took off at 06:20 to practise night landings and take offs. The visibility was poor and Miroslav was flying Spitfire NN-X AD414. For some unknown reason, just after the Spitfire had become airborne, it veered 40 degrees off to the left but having failed to make enough height, its starboard undercarriage wheel hit the top of the aircraft dispersal blast pen North of ‘A’ Flight dispersal hut throwing the aircraft into the ground some yards ahead towards the cliffs. The starboard wing crashed into an earth mound and broke off the wing and along with an undercarriage wheel. The remainder of the aircraft was thrown about 100 yds further ahead landing on its belly. Whilst Miroslav had been strapped, to his seat in the cockpit, and the seat was thrown forward in the impact, crushing him into the cockpit front screen. His head was badly fractured and also both legs, killing him instantly.

Ráno 14. února 1942 Miroslav, por. Vladislav Chochlín a četař Josef Dygrýn odstartovali v 6:20, aby nacvičovali noční přistání a vzlety. Viditelnost byla špatná a Miroslav letěl na Spitfiru NN-X AD414. Z neznámého důvodu se Spitfire těsně po vzletu stočil o 40 stupňů doleva, ale protože neměl dostatečnou výšku, narazilo jeho pravé kolo podvozku do horní části valu protiletadlového krytu a odhodilo letoun k zemi. Pravé křídlo narazilo do zemního valu a odlomilo se spolu s podvozkovým kolem. Zbytek letounu byl vymrštěn asi 100 metrů dále dopředu a dopadl na břicho. Miroslav byl připoután ke svému sedadlu v pilotní kabině, sedadlo bylo při nárazu vymrštěno dopředu a rozdrtilo ho o přední stěnu pilotní kabiny. Měl těžce poraněnou lebku a také obě nohy, na místě byl mrtev.

F/Lt Miroslav Kredba was buried on 18 February 1942 in grave 12, row 1 at St. Illogan Cemetery in Camborne Redruth, Cornwall. He was 28 years old.

Flight Lieutenant (Kapitán) Miroslav Kredba byl pohřben 18. února 1942 v hrobě č. 12, řada 1 na hřbitově St.Illogan v Camborne Redruth, Cornwall. Bylo mu 28 let.

Medals:
Medaile:

British :
Britské:

1939 – 45 Star with Battle of Britain clasp

Czechoslovakia :
Československo:

Válečný kříž 1939

Za zásluhy I.stupně

Pamětní medaile se štítky F–VB

Remembered:
Památníky:

Czech Republic / Česká republika ::

Prague – Klárov / Praha – Klárov::

In November 2017, his name, along with the names of 2507 other Czechoslovak men and women who had served in the RAF during WW2, was unveiled at the Winged Lion Monument at Klárov, Prague.

V listopadu 2017 bylo jeho jméno spolu se jmény dalších 2507 československých mužů a žen, kteří za 2. světové války sloužili v RAF, odhaleno u pomníku Okřídleného lva t na pražském Klárově.

At his birth village of Libichov he is remembered on the war memorial.

V rodné obci Libichov je připomínán na válečném pomníku obětem 1. a 2. svět. války.

At Sýčina, there is a memorial plaque at the family tomb.

Na místním hřbitově v osadě Sýčina je na rodinné hrobce umístěna pamětní deska.

Great Britain :
Velká Británie:

He is commemorated, along with the other 2938 Battle of Britain aircrew, on the Christopher Foxley-Norris Memorial Wall at the National Battle of Britain Memorial at Capel-le-Ferne, Kent:

Spolu s dalšími 2938 členy posádek letounů z bitvy o Británii je připomínán na pamětní zdi Christophera Foxleyho-Norrise na Národním památníku Bitvy o Británii v Capel-le-Ferne v Kentu:

He is also commemorated on the London Battle of Britain Memorial:

Je také připomínán na londýnském památníku Bitvy o Británii:

He is named on the WW2 memorial plaque at the Memorial Hall, Perranporth, Cornwall.

Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce z 2. světové války na Memorial Hall v Perranporthu v Cornwallu.