Jaroslav HLAVÁČ

–

Jeden z hrstky

………………..* 11.10.1914. Petřvald.

………………..† 10.10.1940. Wareham, UK

Pre WW2:
Před 2. světovou válkou

Jaroslav Hlaváč was born 11 October 1914 at Petřvald, a village, about 10 km east of Ostrava, in the Moravia region of Czechoslovakia. He attended the local school until he reached the 4th grade and then he moved on to the secondary school at Jistebník, about 30 km away. On completion of his education, he trained as a metal turner at Vítkovice, about 9 km from Petřvald.

Jaroslav Hlaváč se narodil 11. října 1914 v Petřvaldu, asi 10 km východně od Ostravy, v Moravskoslezském kraji. Navštěvoval místní školu a ve věku odpovídajícímu 4. třídě se přestěhovali do Jistebníku, asi 30 km daleko, kde dokončil základní vzdělání. Poté nastoupil do učení ve Vítkovicích, vzdálených od Petřvaldu asi 9 km, kde se vyučil soustružníkem kovů.

In 1933, aged 19, Jaroslav commenced his compulsory military service and was selected for the Czechoslovak Air Force. He attended the Military Aviation School at Prostějov between 1934 and 1936, from where he graduated as a fighter pilot.

V roce 1933, ve svých 19 letech nastoupil prezenční vojenskou službu a byl přiřazen k československému letectvu. V letech 1934 až 1936 navštěvoval Vojenskou leteckou školu v Prostějově, kterou absolvoval a byl vyřazen jako stíhací pilot.

His first posting, at the rank of sergeant, was to the 7th Squadron of the 2nd Air Regiment based at Vyškov, as an operational pilot in Letov Š-328 biplane reconnaissance aircraft. He later returned to Prostějov where he attended a fighter pilot training course, graduating in 1938. Jaroslav was then posted to the 35th Squadron of the 2nd Air Regiment, based at Olomouc airbase, and was equipped with Avia B-534 biplane fighter aircraft. He remained here until the German occupation of Czechoslovakia on 15 March 1939, by which time he had achieved 295 flying hours.

Službu nastoupil v hodnosti četaře u 7. perutě 2. leteckého pluku se sídlem ve Vyškově, jako operační pilot na průzkumném dvojplošníku Letov Š-328. Později se vrátil do Prostějova, aby zde absolvoval zdokonalovací kurz stíhacího pilota, který dokončil v roce 1938. Jaroslav byl poté převelen k 35. peruti 2. leteckého pluku se sídlem na letišti v Olomouci, které bylo vybaveno bojovým letouny Avia B-534. Zde setrval až do německé okupace Československa 15. března 1939, kdy měl nalétáno 295 letových hodin.

To Poland
Do Polska

After the German occupation of Czechoslovakia on 15 March 1939, the Czechoslovak Air Force was quickly disbanded by the Germans and all personnel dismissed. The same fate befell most of those serving in the Czechoslovak Army. For the military personnel and many patriotic Czech citizens, this was a degrading period. Many sought to redress this shame and humiliation and sought the liberation of their homeland. Germanisation of Bohemia and Moravia began immediately. But by 19 March 1939, former senior officers of the now-disbanded Czechoslovak military had started to form an underground army, known as Obrana Národa [Defense of the Nation]. One of their objectives was to assist as many airmen and soldiers as possible to get to neighbouring Poland where Ludvík Svoboda, a former distinguished Czechoslovak Legionnaire from WW1, was planning the formation of Czechoslovak military units to fight for the liberation of their homeland. Within Czechoslovakia, former military personnel and civilian patriots covertly started to arrange for former Air Force and Army personnel to be smuggled over the border into Poland to join these newly formed Czechoslovak units.

Letecké síly ČSR byly okamžitě rozpuštěny a stejný osud postihl také ostatní složky armády ČSR. Pro příslušníky armády a vlastenecky cítící obyvatele to bylo ponižující období. Mnozí se snažili tuto hanbu a ponížení napravit. Germanizace Čech a Moravy začala okamžitě. Ale počínaje 19. březnem 1939 však bývalí vyšší důstojníci právě rozpuštěné československé armády založili vojenskou odbojovou organizaci, známou jako Obrana Národa. Jedním z jejích cílů bylo pomoci dostat co nejvíce letců a vojáků do sousedního Polska, kde Ludvík Svoboda, bývalý význačný československý legionář z 1. světové války, plánoval formování československých vojenských jednotek, které by bojovaly za osvobození své vlasti. V rámci Československa tak bývalí příslušníci armády a civilní dobrovolníci – vlastenci, začali tajně
organizovat a zajišťovat přesun bývalých příslušníků letectva a armády přes hranice do sousedního Polska, aby se zde připojili k nově se utvářejícím československým jednotkám.

Obrana Národa also worked in co-operation with Svaz Letců, the Airman Association of the Czechoslovak Republic. These two organisations provided money, courier and other assistance to enable airmen to escape to Poland. Usually, this was by crossing the border from the Ostrava region into neighbouring Poland. News soon began to be covertly spread amongst the former Czechoslovak airmen and soldiers and many voluntarily made their personal decision to go to Poland. Jaroslav was one of those who decided to escape and enlist in one of those units. In early May 1939, he successfully managed to cross the border to Poland and reported for duty at the Czechoslovak Consulate at Kraków.

Obrana Národa také spolupracovala se Svazem letců Československé republiky. Tyto dvě organizace poskytly peníze, převaděče a další pomoc, aby bylo letcům umožněno do Polska uprchnout. Obvykle se jednalo o překročení hranice do sousedního Polska někde na Ostravsku. Zprávy o této možnosti se brzy začaly tajně šířit mezi bývalými československými letci a ostatními vojáky a mnozí se dobrovolně rozhodli do Polska odejít. Emil byl jedním z těch, kteří se rozhodli do Polska uprchnout, aby tak rozšířili řady nově se formujících vojenských jednotek. Dne 19. června 1939 se mu podařilo překročit hranici s Polskem a v následujících dnech se už hlásil do služby na československém konzulátu v Krakově.

However once in Poland, the Czechoslovak escapees were to find that Poland was not permitting the formation of foreign military units on its territory. However Czechoslovak officials in Poland had been in negotiations with France, a country with which Czechoslovakia had an Alliance Treaty. Under French law, foreign military units could not be formed on its soil during peacetime. The Czechoslovak escapees, however, could only be accepted into the French Foreign Legion with the agreement that should war be declared they would be transferred to French military units. The Czechoslovaks would, however, have to enlist with the French Foreign Legion for a five-year term. The alternative was to be returned to occupied Czechoslovakia and face German retribution for escaping – usually imprisonment or execution with further retribution to their families.

Avšak i v Polsku byli vojenští uprchlíci z Čech na horké půdě, neboť Polsko nesmělo na svém území organizovat vytváření zahraničních vojenských jednotek. Zástupci ambasády v Krakově však dokázali vyjednat na základě předválečné smlouvy o spolupráci s Francií přesun těchto jednotek do Francie. Podle francouzského práva však ani ve Francii v době míru nesměly být přítomny cizí vojenské jednotky. Jediné řešení pro československé vojenské uprchlíky byl vstup do cizinecké legie s tím, že v případě vstupu Francie do války budou tyto jednotky začleněny do francouzských vojenských jednotek. Čechoslováci se však museli upsat do Francouzské cizinecké legie na dobu 5 let. V případě odmítnutí by se museli vrátit zpět do okupovaného Protektorátu a čelit zde trestu za útěk – obvykle odnětí svobody nebo poprava, včetně perzekuce příslušníků jejich rodin.

The Czechoslovak escapees were initially billeted at Małe Bronowice, a former Polish army camp, on the outskirts of Kraków, whilst arrangements were made for their departure to France. When those arrangements were completed, Jaroslav, with other escaped Czechoslovak airmen, travelled by train to Gdynia, Poland, where, they boarded a ship, which took them to Calais, France arriving on 31 July.

Českoslovenští uprchlíci byli nejdříve ubytováni v Małých Bronowicích, bývalém polském vojenském táboře u Krakova, zatímco se sjednávaly podmínky jejich přepravy do Francie. Po kratším pobytu v Polsku pak Emil cestoval spolu s dalšími 200 uprchlíky, převážně československými letci, do polského přístavu Gdyně na Baltu, kde 26. července nastoupili do švédského pobřežního parníku SS Kastelholm a vydali se na cestu Francie. Část plavby po Baltském moři byla velmi bouřlivá, dokonce i pro letce, přivyklé létat v turbulencích, a tak zastavení „SS Kastelholm“ v dánském přístavu Frederikshaven, k doplnění zásob, přivítali všichni s úlevou. Po dalších pěti dnech plavby dorazili 31. července do Calais.

France
Ve Francii

On arrival in France, the Czechoslovak airmen were required to enlist into the French Foreign Legion and were first taken to the Legion’s recruitment barracks at Place Balard, in the South West of Paris, for medical examination and recruitment documentation to be completed for their acceptance into the Legion. This time was to serve as a familiarisation period to learn the ways of the Legion and to study in crash French courses which continued after their acceptance whilst they waited for transfer to Sidi-bel-Abbis, the Legion’s training camp in Algeria.

Po příletu do Francie se museli českoslovenští letci povinně zaregistrovat do francouzské cizinecké legie a za tím účelem byli nejprve převezeni do kasáren náborového střediska v Place Balard na jihozápadě Paříže, aby zde absolvovali lékařské prohlídky a administrativní úkony v rámci jejich přijetí do legií. Toto mezidobí mělo posloužit k seznámení se s praktikami a pravidly v legii a také se samotnými základy francouzštiny, ve kterých pokračovali během čekání na přesun do výcvikového tábora legie v Sidi-bel-Abbis v Alžírsku.

However, before that process could be completed, war was declared, on 3 September 1939, and instead the airmen were transferred to l’ Armée d’Air recruitment centre at Dugny, near Paris. Upon acceptance by the l’ Armée d’Air, Jaroslav, was transferred to their training base at Centre d’Instruction de Chasse at Chartres about 75 km west of Paris, for conversion onto French aircraft. Jaroslav arrived there on 11 September 1939 and completed his training on 8 March 1940. He was then posted, as an operational pilot with the rank of Caporal Chef (Sgt) to GC III/7, based at Vitry le François near the Swiss-German border and equipped with MS-406 fighter aircraft.

Než však mohl být tento proces dokončen, vyhlásila Francie 3. září 1939 Německu válku a naši letci byli převezeni do náborového střediska Armée d´Air v Dugny nedaleko Paříže. Poté, kdy se stal Jaroslav příslušníkem l ‘Armée d´Air, byl převelen na jejich výcvikovou základnu v Centre d’Instruction de Chasse v Chartres asi 75 km západně od Paříže, aby se zde přeškolil na francouzské stroje. Jaroslav se tam objevil 11. září 1939 a výcvik ukončil 8. března 1940. Poté byl v hodnosti četaře převelen jako operační pilot do GC III / 7 se sídlem ve Vitry le François, poblíž švýcarsko-německého hranice. Základna byla vybavena stíhacími letouny MS-406.

When the Germans invaded France, the rapidity of their Blitzkreig – lightening war – caused GC III/7 to have to change their airfields frequently as they retreated westward. On 17 June 1940 Jaroslav and other Czechoslovak airmen were transferred to GC I/6 based at Ussel which was also equipped with MS-406 fighter aircraft. Three days later, France capitulated. GC I/6 was now at Clermont-Ferand airbase, and its Czechoslovak airmen were released from Armée de l’Air service; Jaroslav had flown 68 operational hours in that service. They made their way to Port Vendres and on 24 June, boarded the ‘General Chanzy’ which took them to Oran, Algeria. They then travelled for four days by train to Casablanca, Morocco, where they boarded a ship which took them to Gibraltar, where they transferred to a ship which brought them to England.

Když Němci napadli Francii, rychlost jejich postupu způsobila, že základna GC III / 7 musela často měnit svá letiště, když ustupovala před Němci na západ. Dne 17. června 1940 byli Jaroslav a další českoslovenští letci převedeni do GC I / 6 se sídlem v Usselu, který byl rovněž vybaven stíhacími letouny MS-406. O tři dny později Francie kapitulovala. GC I / 6 byl nyní na letecké základně v Clermont-Ferand a všichni českoslovenští letci byli ze služby Armée de l’Air propuštěni; Jaroslav získal v této službě dalších 68 provozních hodin. Společně se vydali do Port Vendres a 24. června získali místa na lodi „Generál Chanzy“, která je dopravila do Oranu v Alžírsku. Poté čtyři dny cestovali vlakem do Casablanky v Maroku, kde nastoupili na loď, která je převezla na Gibraltar, kde se přestoupili na loď, která je přivezla do Anglie.

RAF

Shortly after arrival to England, he was accepted into the RAF VR and on 12 July was posted, at the rank of Sgt, to the newly formed 310 (Czechoslovak) Sqn at Duxford near Cambridge, where he was assigned to the squadron’s reserve pool of pilots who were awaiting conversion training on Hurricane fighter aircraft. When 310 Sqn becoming operational on 17 August 1940, it was no longer possible for re-training to be undertaken within the squadron due to shortages of aircraft and instructors. The reserve-pool pilots were assigned to 6 OTU at Sutton Bridge, near Spalding, Lincolnshire, on 17 August to complete their re-training. Jaroslav completed this, on 10 September and the following day, along with fellow Czechoslovak pilot P/O Jaroslav Himr, was posted to 79 Sqn (Madras Presidency) which was equipped with Hurricane Mk I fighter aircraft and based at Pembrey, South Wales. Whilst with 79 Sqn both Czech pilots made only a few training flights.

Krátce po příjezdu do Anglie byl přijat do RAF jako dobrovolník a 12. července byl vyslán v hodnosti četaře do nově vytvořené 310. (československé) perutě v Duxfordu poblíž Cambridge, kde byl přidělen do rezervní skupiny piloti, kteří čekali na přeškolení na stíhací stroje Hurricane. Když byla dne 17. srpna 1940 uvedena 310. peruť do operativního provozu 310, nebylo už možné přeškolení dokončit, protože se nedostávalo jak letadel tak instruktorů. Piloti rezervní skupiny tak byli 17. srpna převeleni k 6 OTU na Sutton Bridge, poblíž Spaldingu v Lincolnshire, aby tam dokončili svůj rekvalifikační kurz. Jaroslav jej absolvoval 10. září a následující den, spolu s dalším československým pilotem P/O Jaroslavem Himrem, byl vyslán k 79. peruti, který byla vybavena stíhacími stroji Hurricane Mk I a měla sídlo v Pembrey v jižním Walesu. Zde však oba čeští piloti provedli jen několik výcvikových letů.

On 8 October 1940, Jaroslav and P/O Jaroslav Himr were posted for operational flying to 56 Sqn (Punjab), who at that time were based at Boscombe Down, near Salisbury, Wiltshire, and also equipped with Hurricane Mk I fighter aircraft. With 56 Sqn he participated in the final weeks of the Battle of Britain.

Dne 8. října 1940 byli Jaroslav a poručík Jaroslav Himr odveleni k operačnímu nasazení u 56. perutě, která v té době sídlila v Boscombe Down, poblíž Salisbury ve Wiltshire a vyzbrojena byla stíhacími letouny Hurricane Mk I. S 56. perutí se tak zúčastnil posledních týdnů bitvy o Británii.

On 10 October, Jaroslav made his first operational patrol when six Hurricanes took-off at 09:20 for a patrol over Warmwell, Dorset, returning at 09:40, thus making him one of the 88 Czechoslovak pilots who flew in that battle. Later that morning, at 11:55, six of the squadron’s Hurricanes were scrambled to intercept Luftwaffe aircraft approaching Portland, Dorset. Jaroslav was flying a Hurricane Mk I P3421. Forty-five minutes later, Jaroslav was killed in action, when he was shot down at 12:40 by a Me 109, flown by oberleutnant Julius Meimburg of 4/JG2, over Wareham; his Hurricane crashed at Manor Farm. He was 26 years old and had become the fifth Czechoslovak pilot to be killed in the Battle of Britain.

Svůj první operační let absolvoval Jaroslav 10. října ve formaci šesti huriccane v 09:20 jako hlídku nad Warmwell, Dorset, s plánovaným návratem v 09:40, což jej zařadilo mezi 88 československých pilotů, kteří zasáhli do bojů o Británii. Později toho dopoledne, v 11:55, těchto šest strojů perutě formaci opustilo, aby pronásledovalo letoun Luftwaffe, který se blížil k Portlandu, Dorset. Jaroslav pilotoval hurricane Mk I P3421. O čtyřicet pět minut později byl Jaroslav zabit v souboji, když byl sestřelen nepřátelským strojem Me 109, řízeným nadporučíkem Luftwaffe Juliem Meimburgem z útvaru 4/JG2 v místech nad Wareham; jeho hurikán havaroval v blízkoti Manor Farm. Bylo mu 26 let a stal se pátým československým pilotem, který byl zahynul v bitvě o Británii.

Jaroslav Hlaváč was buried in the South part of the Holy Trinity Churchyard at Wareham, Dorset

Jaroslav Hlaváč byl pohřben v jižní části hřbitova Nejsvětější Trojice ve Warehamu, Dorset.

Medals awarded:
Udělená vyznamenání:

British:
Britská:

1939 – 45 Star with Battle of Britain clasp

Czechoslovak:
Československá:

Válečný kříž 1939 x 2

Pamětní medaile se štítky F–VB

France:
Francie:

Croix de Guerre 1939-1945

Remembered :
Upomínková místa:

Český Těšín
Český Těšín<

Havířov

Winged Lion Monument, Klárov, Prague:
Okřídlený lev, Klárov:

Czechoslovak Airmens Memorial, Dejvice, Prague.
Památník čs. Letců, Dejvice, Praha:

Battle of Britain Monument, London:
Památník Bitvy o Britanii, Londýn

National Battle of Britain Memorial, Capel le Ferne, Kent:
Národní památník Bitvy o Britanii, Capel le Ferne, Kent:

Battle of Britain Roll of Honour, RAF Museum, Hendon, London:
Deska cti Bitvy o Britanii, Museum RAF, Hendon, Londýn:

Remembrance book at Westminster Chapel, Westminster Abbey, London:
Pamětní kniha v katedrále Westminster, opatství Westminster, London:

He is also remembered in the Remembrance books at St Clements Danes Church, London and St Vitus Cathedral, Prague.

Je rovněž připomínán v pamětní knize kostela St. Clemens Danes v Londýně a katedrále Sv. Víta v Praze.