Barbora pilgrimage to remember fallen Czechoslovak RAF airmen


The catalyst for this trip originated about six months ago when my 15 year old daughter, Barbora, had just had read a book about Stanislav FEJFAR – A Fighter Pilot’s Call to Arms’ – and we talked about the Czechoslovak airmen who had served in the RAF during WW2. From these talks, we felt that we should do something as our personal remembrance to those airmen. Because of the book she had just read, Barbora, suggested that we should take a sample of soil from Fejfar’s birth place at Štikov and take it to his grave at Pihen-lès-Guînes, near Calais, France.

Nápad uskutečnit naši pouť přišel přibližně před půl rokem, kdy moje patnáctiletá dcera Barbora na základě knihy od F/Lt Stanislava Fejfara ,,Z deníku stíhače“ přišla s nápadem uctít památku někoho z těchto hrdinů, tak jsme diskutovali o osudech našich letců v RAF. Z toho vyplynulo, že bychom měli udělat něco pro zachování odkazu těchto statečných mužů. A jelikož Bára právě dočetla knihu od Stanislava Fejfara, padla volba právě na něj. Bára přišla s myšlenkou vyzdvihnout prsť ze Štikova, z místa kde se Stanislav Fejfar narodil, a odvést ji na jeho hrob v Pihen-les-Guines.

Barbora’s comment: Generally I am interest in Czechoslovakia aviators, who served in RAF and I wanted to visit these places. It was difficult chose just one of these heroes, but because the birthplace of Stanislav Fejfar is near Hradec Králové, I chose him and of course I read his book also. (I read this book 2 years ago and I liked it. But I would like to read this book in English language, because in Czech version aren’t all the things, that he has written.) When we were choosing destinations I was looking for other cemeteries, where some Czechovakia aviators are buried. I believe, this wasn’t my last trip to visit graves of Czechoslovakia aviators. The wreath, which I threw into the English Channel was dedicated to all aviators, who didn’t come home like Jaroslav Hloužek, Alois Vašátko or Miroslav Borkovec, he was Fejfar’s faithful wingman, who died in the same operation.

Bára: Protože se zajímám o osudy našich letců, kteří sloužili během války v RAF, chtěla jsem navštívit místa, kde bych mohla uctít jejich památku. Bylo těžké vybrat jen jednoho z nich, ale snad protože rodiště Stanislava Fejfara je blízko Hradce Králové a četla jsem i jeho knihu ,,Z deníku stíhače“, padlo naše rozhodnutí právě na něj (láka mě, ale spíše anglická verze této knihy, protože je obsáhlejší než české vydání). Když jsme zjistili, kde se nachází místo posledního odpočinku Stanislava Fejfara, vyhledala jsem v okolí místa, kde jsou pochováni další naši letci a spojila je s naší cestou k hrobu Stanislava Fejfara. Poslední věneček, vhozený do vln, byl věnován všem, kteří nedoletěli a zmizeli v Kanálu La Manche jako byl například Jaroslav Hloužek, Alois Vašátko nebo Miroslav Borkovec, který byl věrným číslem Stanislava Fejfara a rovněž padl během osudného letu.

That was the original plan and at the beginning of July, we went to Štikov for the required soil sample. We then began to plan our journey to France, with the aid of Google maps and František Loucký’s book Mnozí Nedoletěli we quickly realised that there were other locations that were in close proximity to our planned route to France and so these could be included as well; thus our original itinerary quickly expanded. As an act of remembrance to these airmen, Barbora bought some small wreaths to lay and the various graves we planned to visit, personalising them by adding small Czech flags.

Náš plán jsme začali uskutečňovat počátkem července, když jsme navštívili Štikov pro vyzvednutí prstě od rodného domu Stanislava Fejfara. K vyhledání místa, kde je Stanislav Fejfar pochován, nám pomohla aplikace ,,Mnozí nedoletěli“, která čerpá ze stejnojmenné knihy od Františka Louckého. Na základě tohoto plánu jsme mohli přidat další místa, kde jsou pochováni českoslovenští letci po cestě do Francie. Bára tedy koupila malé věnečky, které doplnila československými vlaječkami a my mohli vyrazit na naší cestu.


Our journey started on 15 July from Hradec Králové with a 990 km drive to our first location; Schoonselhof Cemetery, at Antwerp, Belgium where Arnošt MRTVÝ, 313 Sqn pilot is buried. His Spitfire had been shot down by a Luftwaffe fighter on 19. 04. 44. near Brussels. For all of us, this was the first grave of a Czechoslovak RAF airman that we had visited, really a very emotional and strange feeling that we all experienced. Barbora laid her first wreath here.

Naše cesta začala 15. července odjezdem z Hradce Králové do Antwerp. Po 990 km jsme dorazili k naší první zastávce Schoonselhof Cemetery v belgických Antwerpách. Zde je pohřbený Arnošt Mrtvý, pilot 313. stíhací perutě. Jeho Spitfire byl sestřelen stíhačem Luftwaffe poblíž Bruselu 19.04. 1994. Byl to první hrob československého letce, který jsme viděli. Zde Bára položila svůj první věneček.

Barbora’s comment: I had mixed feelings. I felt happiness, but also I was sad. It was really a emotional experience. I could give small thanks to a big hero. How I said, my dream came true.

Bára: Byly to smíšené pocity. Cítila jsem pocit štěstí a zároveň hlubokého dojetí. Bylo to takové malé poděkování velkým hrdinům. A zároveň splnění mého přání.

Our next stop was to Bergen op Zoom, Holland, where 311 Sqn’s F/Sgt Josef KALENSKÝ and his crew are buried; F/Sgt Josef HRDINA, F/Sgt Josef KALENSKÝ, Sgt Karel KODEŠ, Sgt Jan PEPRNÍČEK, F/O Karel RYCHNOVSKÝ in a communal grave and Sgt Josef POLITZER in a separate grave. Their Wellington bomber had been shot down over Holland by a Luftwaffe night fighter on the night of 11 April 1942 whilst returning from a bombing raid on Essen, Germany. Another wreath was laid here to remember these airmen.

Naše další zastavení patřilo posádce F/Sgt Josefa Kalenského od 311. bombardovací perutě. Tato posádka je pohřbena v holandském Bergen op Zoom, leží zde spolu ve společném hrobě F/Sgt Josef Hrdina, Sgt Karel Kodeš, Sgt Jan Perníček, F/O Karel Rychnovský a Sgt Josef Politzer, který je uložen v odděleném hrobě. Jejich Wellington byl sestřelen nad Holandskem nočním stíhačem dne 11.04. 1942 během návratu z náletu na Essen. Další dva věnečky byly tedy položeny na jejich hroby.

Barbora’s comment: I think the most important thing is not to forget on their actions, which they had done. They must not be forgotten.

Bára: Myslím, že je velmi důležité nezapomínat na jejich velké činy, které vykonaly. Naši hrdinové nesmí být zapomenuti.

Our route from Holland to Calais took us close to Ypres so we stopped at Sgt Karel PAVLÍK’s grave at the CWGC cemetery there. His Spitfire had been shot by Luftwaffe fighters down during Circus 157 on 05.05.42, he was only 23 years old. A wreath was laid and then we continued to the Circus 157 cafe in Dranouter where there is memorabilia to that combat. Next stop was to the nearby crash-site at Dranouter of his Spitfire and where there is a memorial to him.

Naše cesta z Holandska do Calais byla spojena s uctěním dalšího letce, Sgt Karla Pavlíka. Karel Pavlík je pochován na CWGC v belgickém Ypres. Jeho Spitfire byl sestřelen německým stíhačem 05.05. 1942 během operace Circus 157, bylo mu pouhých 23 let. Od jeho hrobu jsme pokračovali do blízkého Dranouteru, kde je památník a zároveň i bar připomínající operaci Circus 157. Chtěli jsme navštívit i památník, který stojí na místě, kde padl Sgt Karel Pavlík.

Barbora’s comment: We visited his grave in Ieper and then we wanted to visit his memorial, but it was complicated to find the place, where he died. So after two hours we gave up our search. Fortunately, we found the café in Dranouter, which has been dedicated to operation Circus 157. There were pictures of the airmen, who had been killed during this operation, it was nice to see them there. So, we asked a waiter, if he knew something about Karel Pavlík’s memorial and he told us about memorial of operation Circus 157 on the Dranouter’s square. So we went to see this memorial and then the waiter helped us to find the memorial, which we were orinally looking for. When we finally found memorial, I was very happy, because it would be a pity to didn’t find it, when we were so close. It was different to see place, where he died, I could see the crater, which is his Spitfire crashed.

Bára: Navštívili jsme jeho hrob v Ypres a dále jsme chtěli navštívit i jeho památník, ale bylo velmi obtížné najít místo, kde zemřel. Naše pátrání jsme tedy asi po dvou hodinách vzdali. Naštěstí, jsme cestou přes Dranouter narazili na bar, který byl věnován operaci Circus 157. Na zdech visely obrázky letců, kteří během této operace položili své životy, bylo pěkné je tam vidět. Zeptali jsme se tedy číšníka, zda neví něco o památníku Karla Pavlíka. Bohužel nevěděl, ale řekl nám o památníku, který se nachází na Dranouterském náměstí a je věnován právě operaci Circus 157. Šli jsme se tedy podívat alespoň na tento památník, ale nakonec jsme díky pomoci číšníka objevili i památník, který jsme původně hledali. Když jsme ho našli byla jsem opravdu šťastná, byla by totiž velká škoda se na toto místo nepodívat, když už jsme byli tak blízko. Bylo to docela jiné, vidět místo, kde se to všechno událo. V zemi je stále vidět veliký kráter po Pavlíkově Spitfiru.

Sgt Karel PAVLÍK’s grave at Ypres.

Circus 157 café, Dranouter.

Sgt Karel PAVLÍK’s crash site memorial, Dranouter.


Our last scheduled stop on the planned itinerary was finally to visit Stanislav FEJFAR’s grave at the CWGC Cemetery at Pihen-lès-Guînes, near Calais, France. It was pleasing to see that previous visitor from the Czech Republic had been here who had placed a photograph of him. As for the previous locations Barbora placed her own wreath and also a small bag that contained the soil sample from his Štikov birth place. With that completed, her tribute pilgrimage had successfully been achieved and it was now time to return home. Well, not quite!

Naše poslední plánovaná zastávka byla návštěva hrobu Stanislava Fejfara CWGC Cemetery Pihen-les-Guines, blízko Calais, Francie. Tady Barbora položila na hrob věneček, ale i fotografii Stanislava Fejfara a hlínu z jeho rodné vesnice. Tímto byla naše cesta za hroby těchto hrdinů úspěšně ukončena a nastal čas vrátit se zpátky domů. No, ne tak úplně.

Barbora’s comment: It was really nice experience. I was satisfied. Our trip was in the end. (I didn’t know, that we will go to England) I was really happy, because I could put wreath and soil from his home town on his grave. It was an emotional experience. I know, I thought about all the places, where we were. I was really satisfied, that I could see places, where these heroes are buried. I cried. It was sad, but I felt happiness too, because I could be there.

Barbora: Byl to opravdu krásný zážitek. Byla jsem spokojena. Náš výlet byl u konce. (Nevěděla jsem o výletu do Anglie) Byla jsem opravdu šťastná, že jsem mohla položit věneček a půdu z jeho rodné vesnice na jeho hrob. Byl to dojemný zážitek. Vím, že jsem myslela na všechna ta místa, kde jsme během těchto dnů byli. Byla jsem opravdu šťastná, že jsem mohla vidět místa, kde jsou tito hrdinové pochováni. Brečela jsem. Bylo to smutné, ale zároveň jsem cítila pocit štěstí, že jsem tam mohla být.

Unknown to her, we had secretly planned an extension to the original itinerary – we were going to England to visit Brookwood, Runnymede and also the Battle of Britain Memorial at Capel-le-Ferne, Kent. Barbora was overjoyed to hear this news.

Překvapením pro Báru bylo, že byl tajně naplánovaný ještě dodatečný výlet – jeli jsme se podívat do Anglie, kde jsme navštívili Brookwood, Runnymede a také Battle of Britain Memorial v Capel-le-Ferne, Kent.

Our first stop in England was to Brookwood, the location of the well known Czechoslovak Memorial, the graves of 49 Czechoslovak RAF airmen who died in WW2, the graves of 98 graves of Czechoslovak RAF airmen and soldiers who had escaped from Czechoslovakia after the Communist take-over in February 1948, as well as the grave of the only Czechoslav woman, Edita SEDLÁKOVÁ, to have died in RAF service. A wreath was laid at the Memorial.

Naše první zastávka vedla do Brookwoodu, kde je pochováno 49 československých letců, kteří padli během 2. světové války. Dále jsou tam hroby Čechoslováků, kteří odešli do exilu po komunistickém převratu v únoru 1948. Je zde i hrob Edity Sedlákové, která zemřela ve službách RAF.

Next stop was Runnymede, where the names of 20,547 airmen who have no known graves are inscribed on the cloister walls – 149 of these being Czechoslovak.

Další zastávka byla v Runnymede, kde jsou uvedena jména 20,547 letců, kteří nemají svůj hrob – z toho 149 jmen patří Čechoslovákům.

Cloisters at Runnymede with the names of the airmen.

The final stop in our brief visit to England, was to Capel-le-Ferne, near Dover, to the Memorial to the Allied Battle of Britain pilots is located on the cliffs overlooking the English Channel. Eighty-eight of these pilots were Czechoslovak and their names are inscribed amongst the 2937 pilots on the memorial wall there. This was a particularly decorative as the recent annual ceremony had recently been held there and so there were many wreaths and flower bouquets from that ceremony still in place.

Poslední zastávka naší krátké návštěvy Anglie byla v Capel-le-Ferne, blízko Doveru. Navštívili jsme zde Battle of Britain Memorial který je umístěný nad Doverskými útesy. Je zde uvedeno 2937 jmen letců, z nichž 88 patří Čechoslovákům.

Memorial wall with the names of the Allied Battle of Britain pilots.


310 Sqn and 312 Sqn badges on the base of the memorial.

So finally we had reached the end of our journey and it was time to return to Hradec Králové, but as we were embarking onto our ship at Dover, we had an unexpected surprise; – a Spitfire flew over the harbour and performed a Victory Roll, a very fitting conclusion to this pilgrimage journey!

Konečně jsme tedy dosáhli konce naší cesty a nastal tak čas vrátit se zpátky do Hradce Králové, ale při naloďování v Doveru na nás ještě čekalo překvapení – Spitfire proletěl nad přístavem a provedl ,,Victory roll“ byl to opravdu povedený závěr naší cesty!

Bára’s final wreath was laid whilst we on board the ship taking us back to Calais, it was cast into the English Channel in memory of the many Czechoslovak RAF pilots whose had lost their lives when their aircraft had been shot down into it’s waters.

Poslední věneček byl vhozen do vln kanálu La Manche k uctění pátky těch, kteří v jeho vlnách našli místo posledního odpočinku.

Barbora’s comment: It was the most beautiful holiday for me, because my dream had come true. I was really satisfied, that I could see places, where our airmen, who fought during WWII in Western Europe, are buried. It was really an emotional experience. It was like small thanks for their big feats. I believe this wasn’t my last trip to places like this for this summer.

Barbora: Pro mě to byly ty nejkrásnější prázdniny, protože se mi tím splnil sen. Byla jsem opravdu šťastná, že jsem mohla vidět místa, kde jsou pochováni naši letci, kteří bojovali v západní Evropě. Byl to opravdu dojemný zážitek. Bylo to takové malé poděkování za jejich velké činy. Je to zároveň i výzva pro plánování podobného výletu v příštím roce.

© Andrej Cepko





——-

This entry was posted in 310 Sqd, 311 Sqd, 312 Sqd, 313 Sqd, Cemetries, Not Forgotton. Bookmark the permalink.

8 Responses to Barbora pilgrimage to remember fallen Czechoslovak RAF airmen

  1. Adam says:

    Velky respekt pro Barborku I pro vas! Je opravdu hezke, ze I dnesni mladez, se zajima a hlavne, ze cti nase hrdiny. Smekam.

  2. Jan Pašek says:

    Milá Barborko! Mě je 63 let a u těch hrobů a památníků brečím také. Je to velmi smutné. Rád jsem si přečetl Tvé řádky.
    Jan Pašek-president Klubu přátel E.M.Prchala

  3. Aviationtrails says:

    What a fabulous way to remember and pay tribute to those brave fallen airmen. I hope your journey home was good.

  4. John Chlumsky says:

    Thanks Barbara. It is pleasure to know, that kids of your sort do exist and think the way you think. I am old man, I was 2 years old when these people lived but I could not help heaving tears in my eyes while reading this beautiful story. We need more people who feel like you do.
    Honza , Montreal.

  5. Alexandr Volf says:

    I am so glad to read about young people remembering those amazing men and women and keeping their memory alive. Wonderful trip, thank you for sharing this.

  6. j.litttlechild says:

    You should be very proud of your daughter

  7. Jan Šinágl says:

    Barbora pilgrimage to remember fallen Czechoslovak RAF airmen

    Díky Jan

    Dne 06.08.2017 v 9:27 Free Czechoslovak Air Force napsal(a): > WordPress.com > fcafa posted: ” The catalyst for this trip originated about six months > ago when my 15 year old daughter, Barbora, had just had read a book > about Stanislav FEJFAR – A Fighter Pilot’s Call to Arms’ – and we > talked about the Czechoslovak airmen who had served in the RAF ” >

Please leave your comment on this article.

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s