Josef Rechka – One of the Few





Josef Řechka



* 12 September 1910

† 15 January 1984








Josef Řechka was born 12 September 1910, the son of a publican in Jesenice, a small town near Prague. As a child he helped behind the bar until, as a teenager he was sent to Prague to learn the hotel trade. Instead he spent virtually all of his time at the airport. He knew every square metre of it. He watched the preparation, the take-offs, the landings. He never wanted to be anything else but a pilot – a seemingly impossible dream for a village boy, but he was determined – in a magazine he found details how to join a Czechoslovak Air Force school. When he returned home he spent the next six months persuading his mother to sign her parental consent on the application form which would enable him to join the Air Force. He had told her that the application form was for an engineering course.

Josef Řechka se narodil 12.9.1910, jako syn hostinského v malém městečku Jesenici, nedaleko Prahy. V dětském věku již pomáhal za barem, a jako dospívající byl poslán na studie do hotelová školy v Praze. Veškerý svůj volný čas trávil na letišti, na němž znal každý čtvereční metr. Sledoval přípravu letounů k letu, jejich vzlet a přistání. Chtěl se stát také pilotem – což byl zdánlivě pro něho neuskutečnitelný sen, ale on, byl odhodlán jej uskutečnit – v časopise našel informace o způsobu přijetí do letecké školy československého letectva. Po návratu domů, šest měsíců přesvědčoval svoji matku, než mu podepsala souhlas rodičů na přihlášce k letectvu. Aby ji podepsala, tak ji řekl,, že se jedná o přihlášku do strojírenského kurzu.

Josef Řechka, Prostějov 1928

On 1 October 1928, a few days before reaching the age of eighteen, he left for the eight hour train journey to the Military Aviation Academy at Prostějov where he commenced his military flying training. He was a natural pilot and was flying solo after just 24 hours of airborne training. He remained here until 1 October 1930, when he was posted, as a fighter pilot,  to 32nd Fighter unit of the 1 Air Regiment based at Cheb. This posting was until the end of December 1933 when he was posted to the Air Force Test Flying unit based at Letňany airbase near Prague, where he remained until the end of April 1937. Now 26, he resigned from the Air Force and, on 1 May 1937  joined Československé letecké společnosti [ČLS] as an airline pilot. They were a civilian airline, part of the Škoda industrial group and were based at Ruzyně airport, Prague. He worked here until 6 August 1939.

Dne 1. října 1928, několik dní před dosažením věku osmnácti let se vydal na osmihodinovou cestu vlakem do vojenské pilotní školy v Prostějově, kde zahájil pilotní výcvik. Byl přirozeným pilotem. První sólo – samostatný let, provedl po 24 letových hodinách s instruktorem na letounu s dvojím řízením. V letecké škole byl až do 1.10.1930, kdy byl vyslán jako stíhací pilot 32. stíhací jednotky, 1. stíhacího leteckého pluku se sídlem v Chebu. Zde sloužil až do konce prosince 1933, kdy byl zařazen do jednotky pro zálety letounů, založené na letecké základně Letňany u Prahy, kde působil do 26. dubna rok 1937, kdy jako pilot dopravních letounů, začal létat u Československé letecké společnosti (CSLA). Což byla civilní letecká společnost, založená na letišti Ruzyně v Praze, jako součást průmyslové skupiny Škoda. Zde působil do 6 . 8. 1939.

When Germany occupied Czechoslovakia, in March 1939, all Czech military and civilian planes were grounded. Czechoslovakia was now part of  the Reich Protectorate, the pilots, about 1500, were invited to join the German Luftwaffe.  Řechka was one of the many Czech pilots who decided to leave before this invitation became an order.

Po okupaci zbytkového území Československa v roce březnu 1939, všechny české vojenské i civilní letouny měli od říšského protektora zákaz létání a asi 1500 pilotům bylo nabídnuto, aby se připojily k německé Luftwaffe. Řechka byl jedním z pilotů, kteří se rozhodli odejít z Protektorátu do zahraničí dříve, než by se toto pozvání stalo rozkazem.

He left for Poland on 7 August 1939. With the assistance of an underground organisation Řechka and some other airmen were smuggled over the border into Poland. Initially he was at Malý Bronovice, near Krakov, a former Austro-Hungarian army camp, now being used as temporary accommodation for escaping Czechoslovaks wanting to join military units in Poland.

Za pomoci podzemní organizace 7. srpna 1939, Rechka s některými dalšími letci překročili hranice do Polska. Z počátku byli v bývalém rakouskouherském táboře Malé Bronovicie u Krakova a v roce 1939 používaném pro dočasné ubytování Čechoslováků, kteří chtěli vstoupit do vojenských jednotek v Polsku.

Czechoslovak escapers at Maly Bronovice, Maly, Summer 1939.
Českoslovenští uprchlíci v létě 1939 v Malé Bronovici.

On 17 August he boarded the ‘Kastelholm’ at Gdynia and four days later arrived at Calais, France. The same day he travelled to Balard, an army camp near Paris from where some of his colleagues were transferred to Algeria for service in the French Foreign Legion. However before Řechka could also be transferred there, war was declared and he was rapidly conscripted into I’Armee d’Air.

Dne 17 srpna v Gdyni spolu s dalšími československými letci nastoupili na loď Kastelholm, která za čtyři dny připlula do Calais ve Francii. Ve stejný den byli převezeni do Balad nedaleko Paříže, kde byla náborová základna francouzské cizinecké legie. Někteří jeho kolegové byly v rámci francouzské cizinecké legie převeleny do Alžírska. Ještě předtím, než byl převelen i Rechka, byla vyhlášena válka a on byl odvelen do francouzského letectva.

On 6 November, he and two other Czech pilots, František Dýma and Joseph Košnar, were sent to Chartres to join 21 escadrille of GC III/7 for fighter pilot training. On 11 May 1940 they were first posted to Vitry le François near the Swiss German border. Within 5 days the unit was posted to Orly, then Culommiers followed by Vichy Rhue, Ussel, Bergerac and finally Port Vendres staying in each location between 2 days to 2 weeks.. They flew Morane-Saulnier MS-406c aircraft which had a single engine, single gunned fighter aircraft powered by a 150 bhp engine with a ceiling height of 15,000 ft against Messerschmidt 109 which apart from being faster and more manoeuvrable also had a ceiling height of 25,000 ft. On 17 June the remains of his escadrille joined GC I/6 but this was short lived as France capitulated and signed the Armistice on 22 June 1940.

Dne 6. listopadu on a další dva piloti, František Dyma a Josef Košnar, byli odesláni do Chartres, kde byli zařazeni do 21. Eskadry GC III/7 pro výcvik stíhacích pilotů. Dne 11.5.1940 se poprvé přesunuli do Vitry le Francois, nedaleko Švýcarských hranic s Německem. Do pěti dnů se jednotka přesunula na Orly, poté Culommers a následně do Vichy Rhue, Ussel, Bergerac a nakonec do do Port Vendres. Z každého letiště do přeletu operovali od 2 dnů do 2 týdnú. Létali na jednomotorovýách letadlech Morane-Saulnier MS-406C, s jkedním kanonem, výkonem motoru 600kW, maximální rychlostí 485 km/h, s dostupem 15.000ft a bojovali s Messerschmitty Bf 109, které byly rychlejší a obratnější s dostupem 25,000 ft. Dne 17. června pozůstatky Eskladry se připojily k GCI/6, ale to byl již krátký život, stejně jako Francie, která kapitulovala a podepsala příměří 22. června 1940.

He flew with the French from October 1939 to June 1940. When France capitulated, Řechka and other Czech pilots boarded, on 24 June, the ‘General Chanza’ a British ship at Port Vendres and sailed to Oran, arriving on 26 June. His 2 fellow Czech pilots – Dýma  and Košnar did not make this journey as they had been killed in aerial combat with the Luftwaffe on 25 May and 5 June respectively.

S Francouzi létal od října 1939 do června 1940. když Francie kapitulovala, Rechka a další čeští piloti nastoupili v Port Vendres na palubu britské lodi ” General Chanza”, která připlula do Oranu, 26. června 1940. v Port Vendres nastoupil sám, neboť Dyma a Košnar byli zabiti ve vzdušném boji s Luftwaffe 25. května a 5. června 1940, resp.

In Oran they grouped up with other Czech pilots and went by train to Casablanca. From here they boarded a British ship which took them to Gibraltar and then onto Liverpool where they arrived on 15 July 1940. Here he joined the Royal Air Force as a Volunteer Reserve with the rank of Sergeant and was based at RAF Cosford. On 6 August 1940, he was posted to the newly formed 310 Czechoslovak Squadron, Flying Hurricane I fighters and were based at Duxford . He was one of the 88 Czechoslovak pilots who participated in the Battle of Britain and achieved the destruction of 2 Luftwaffe aircraft, one of which was shared with his friend Sgt. Edvard Prchal. Řechka remained with 310 Sqn. until 30 June 1941.

V Oranu spolu s dalšími českými piloty nastoupili do vlaku a jeli do Casablanky, kde se nalodili na britskou loď, která plula do Gibraltaru a pak do Liverpoolu, kam připlula 15. července 1940. V Liverpoolu vstoupili jako rezervní dobrovolníci do Královského letectva. V hodnosti seržanta nastoupil do RAF v Costfordu. Dne 6. srpna byl zařazen do do nově zformované 310. československé perutě. V Duxfordu létal na Hurricane I. Byl jedním z 88 československých letců, kteří se účastnili bitvy o Británii a sestřelil dvě letadla Luftwaffe, z nichž o jedno se podílel s kamarádem Sgt. Edvardem Prchalem. Rechka byl příslušníkem 310. perutě do 30. června 1941.

Josef Řechka awarded his first Válečný kříž 1939 medal, 14.12.1940, Duxford.
Josefu Řechkovi byl 14,12.1940 v Duxfordu, udělen první Válečný kříž.

By now the critical demand for fighter pilots, as seen in 1940, had now eased and Řechka, now nearly 30, was too old for a fighter pilot. Initially he volunteered to fly night fighters, but due to age and his previous commercial aviation experience as a civilian pilot in Czechoslovakia it was thought that his skills could be better utilised in another capacity. Initially, on 1 July 1941, he was posted to S.F.S at Kemble and also promoted to Pilot Officer. Posted again on 18 September 1941 to 27 Maintenance Unit at Shawbury. Was only here until 1 October when he was posted to RAF Ferry Command and ferried aircraft between Montreal, Canada and Prestwick, Britain. The usual route was via Goose Bay, Alaska, Greenland and Iceland. During this period he was temporarily posted, 20 May to 5 June, to 34 S.F.T.S. at Medicine Hat, Canada as a instructor.

V té době se kritické poptávky po stíhacích pilotech proti roku 1940 snížily a Rechka, kterému již bylo skoro 30 let, byl starý na stíhacího pilota. Z počátku se dobrovolně přihlásil k nočním stíhačům, ale vzhledem k jeho věku a předchozímu zaměstnání civilního pilota v obchodní letecké společnosti v Československu se domníval, že jeho zkušenosti a schopnosti by byly lépe využity v jiné funkci. Z počátku k 1. červenci 1941 byl povýšen do hodnosti P/O Pilot Officer (poručík) a odeslán k LFŠ na Kemblea. Od 18. září do 1. října 1941 byl zařazen u 27. jednotky údržby v Shawbury a poté byl vyslán do RAF Ferry Command a s dopravním letounem létal na trati Montreal, Kanada a Prestwick, ve Velké Británii. Obvyklá trať letu byla přes Goose Bay na Aljašce, Gronsko a Island. V tomto období byl dočasně vyslán od 20. května do 5. června k 34 SFTS v Medicine Hat v Kanadě, jako instruktor.

On 1 December 1942 he transferred to RAF Transport Command and was posted to 24 Sqn. who were based at Hendon. During this period he was promoted to Flying Officer and flew DC3’s. One of the highlight of this period was being the First Officer on a flight which flew Winston Churchill to Paris and Brussels whilst one of the low points was contracting malaria when he was posted to Algeria. During his posting to Algeria he was mainly flying to Casablanca, Morocco and Gibralter. He stayed with 24 Sqn. until 1 May 1945 when he was posted to 147 Sqn., who were a Transport Command unit based at Croydon, which was his final RAF Sqd. of the war.

Dne 1. prosince 1942 byl převelen do RAF Transport Command k 24. peruti, která byla založena na Hendon. Během té doby byl povýšen do hdnosti F/O, Flying Officer (nadporučík) a létal s DC 3. Jedním z vrcholu v tomto období bylo, že jako první důstojník letounu, na jehož palubě byl Winston Churchill, letěl do Paříže a Bruselu, zatímco jedno z nejhorších, bylo jeho vyslání v rámci smluvní malárie do Alžírska. V té době létal do především do Casablanky, Maroka a Gibrateru. U 24. perutě sloužil do 1.5.1945, kdy byl vyslán do 147 perutě jednotky Command Transport se sídlem v Croydonu, což bylo poslední jeho služební zařazení v RAF až do konce druhé světové války.

with ČSA.

In August 1945 he returned to Czechoslovakia and from 1 September until the end of the year he flew with a Transport Command unit of the Czechoslovak Air Force based at Prague Ruzyne. He was demobbed, on 31 December 1945, with a RAF rank of Flight Lieutenant and the following day he joined České aeroline [ČSA], the state airline, as a pilot. This was a common destination for many other Czech ex RAF people Initially he flew ex Luftwaffe Ju 52’s and a year later ČSA purchased some 29 DC3’s which Řechka flew on international flights around Europe.

V srpnu 1945 se vrátil do Československa a od 1. září do konce roku létal s jednotkou ” Command Trasportˇ, Československého letectva se sídle v Praze Ruzyni. Demobilizován byl 31. prosince 1945 s hodností Flght Lieutenant a následující den byl přijat do Československých aerolinii (CSA), státní letecké společnosti, jako pilot. Jednalo se o společný cíl mnoha dalších bývalých českých příslušníků RAF. Z počátku létal na letounech, které za války používala Luftwaffe, Ju 52 a o rok později, ČSA koupily 29 letounů Dakota / (DC3) s nimiž Rechka létal na mezinárodních linkách po celé Evropě.

Unfortunately the situation in Czechoslovakia was becoming very unsettled with the Russian ‘liberators’ staying in the country intent on forcing their Communist ideology onto the nation following the putsch in February 1948.  Under this new regime, the ex RAF people became unwanted people as they were deemed to be traitors and tainted with Western capitalism which had no place in the new Czechoslovakia. Most were eventually dismissed from their work and only permitted to do manual or farm work. Others were gradually arrested and imprisoned, some were executed whilst others, and their families suffered further persecution from the Communist authorities.

Vnitropolitická situace v Československu byla v důsledku ruských “osvoboditelů”, kteří se snažili vnutit naší zemi komunistickou ideologii, velice nestálá. Po únorovém puči v roce 1948, byl zaveden nový politický režim, pro který se bývalí příslušníci RAF stali nežádoucími, neboť je považoval za potenciální , kapitalismem ovlivněné, nepřátele a zrádce budované socialistické společnosti v naší zemi. A pro takové v novém Československu již nebylo místo a stali se nežádoucími. Většina bývalých příslušníků RAF , byla propuštěna ze zaměstnání a byla jim povolena jenom manuální nedostatečně honorovaná práce v zemědělství a podobně. Mnozí z nich byli postupně zatčeni, uvězněni a ty, které režim považoval za velmi nebezpečné, byli dokonce popraveni. Jejich rodiny byly komunistickými úřady šikanované, pronásledované a vyloučené na okraji společnosti.

Some chose to try and escape and Řechka, now married, was one of these. With Jan Kaucký and Eduard Prchal – both former RAF pilots with 310 Sqd, they planned to steal a aircraft and fly to England. This took a year in careful and cautious planning but finally on 30 September  1950 the plan was successfully implemented. Kaucký as chief test pilot for Czechoskovak Airlines took one of their Dakota DC3 [C47] – OK-WAA -for a test flight from Prague Ružyne airport – but unknown to the authorities was that it had an extra 500 gallons of fuel on board. He flew to a field a short distance from Prague where he landed and, with engines still running, picked up Řechka and Prchal with their wives and two children and was quickly back into the air on route to Manston, England. The price of failure was severe – all aboard would have received harsh prison sentences and the 3 RAF men would most likely have been executed.

Někteří se pokusili ještě před zatčením uniknout na západ a Řechka již ženatý, byl jedním z nich. S Janem Kauckým a Eduardem Prchalem, bývalými piloty 310. Sqdn. RAF, měli v plánu ukrást letadlo a odletět s ním do Anglie. Trvalo to déle než rok, při pečlivé a opatrném plánování úletu a 30. září 1950 tento plán úspěšně uskutečnili. Kaucký jako hlavní zkušební pilot Československých aerolinii vzal jeden letoun Dakota (DC 3) – OK -WAA- pro zkušební let z letiště Praha Ruzyně – přičemž vedení letiště nebylo známo, že má na palubě navíc 500 galonu paliva. Po vzletu letěl k vyhlédnuté travnaté ploše nedaleko Prahy, kde přistál a se stále pracujícími motory, do letounu nastoupili Řechka a Prchal se svými manželkami a dvěma dětmi a po jejich nastoupení okamžitě provedl vzlet a letěli do Anglie, kde přistáli na letišti Manston. Při případném neúspěšném úletu, by všichni na palubě byli odsouzeni k vysokým tvrdým trestům odnětí svobody a 3 muži, bývalí příslušníci RAF, by byli s největší pravděpodobností odsouzeni k tretu smrti a popraveni.

OK-WAA parked at RAF Manston, October 1950.

Some 3 hours later they successfully landed at RAF Manston, England where fortuitously the Station Commander had been a wartime RAF colleague of Prchal. Subsequently, his 2nd trip into exile became more difficult that the 1st in 1939. Now there was no war and despite his extensive flying experience – both civilian in Czechoslovakia or military in France and Britain he was grounded by red tape. His Czechoslovak civilian pilot’s licence was not accepted by the British aviation authorities and he did not wish to resume a military career – the option chosen by Kaucký and Prchal. He instead spent the next two years studying to qualify for a British commercial pilot’s license at the same time as having to work to support his family and their new life in their adopted new homeland of England.

Asi po tří hodinovém letu úspěšně přistáli na základně RAF Manston v Anglii, kde náhodou byl velitelem letiště bývalý kolega Prchala z války. Jejich druhá cesta do exilu byla mnohem obtížnější, než v roce 1939. V současné době již nebyla válka a přes bohatou praxi v létání a to jak civilním v Československu, ve francouzské armádě a v RAF ve Velké Británii, tamní byrokracie civilních leteckých úřadů, neuznávala jeho československou Licenci civilního dopravního pilota a protože již nechtěl jako Prchal a Kautský, pokračovat ve vojenské kariéře v RAF. Dva roky studoval, aby získal licenci civilního obchodního pilota ve Velké Británii. Při studiu, aby uživil rodinu a mohl založit nový život v adoptivní nové vlasti, Anglii, musel pracovat.

This he successfully achieved on 23 September 1952. From 17 November 1952 he flew with Transair Ltd, based at Croydon where he remained until 31 July 1960 when the company, along with 3 others airlines, merged to form British United Airways [BUA]. He flew with the new company – the forerunners of British Airways – as a Captain until 31 October 1965. On retiring from BUA, he joined Morton Air Services on 1 November 1965 and remained with them when they re-named themselves to British United Island Airways in 1968 and again in 1970 when they re-named again to British Island Airways. In the final years of his career he flew for Macedonian Aviation, Intra Airways and then Express Air Services [C.I.] Ltd, who were charter companies, with workloads ranging between flying men and supplies for off-shore oil rigs in the Shetlands to flying newspapers to Spain. After a aviation career that had spanned some 50 years, he retired from flying on 22 February 1981.

Dne 23. září 1952, dostal licenci obchodního pilota a od 17. listopadu 1952, létal v Transit Ltd, se sídlem Croydonu, kde zůstal až do 31. července 1960. kdy se jeho společnost spojila s dalšími třemi aeroliniemi a vytvořily British United Airways (BUA) – kde létal jako kapitán letounu do 31. října 1965. Po odchodu z BUA, nastoupil 1. listopadu 1965 u letecké dopravy společnosti Morton, která se v roce 1968 přejmenovala v British Umited Island Airways a v roce 1970 se opět přejmenovala na britský Island Airways. V posledních letech své letecké kariery létal v Makedonské Intra Airways a u chartrové společnosti (CL Ltd) s pracovní zátěží v rozmezí létání a potřeb off- shore ropných plošin na Shetlandských ostrovech, až po létání do Španělska. Po letecké kariéře trvající 50 roků, ukončil svou leteckou činnost dne 22. února 1961.

He died 15 January 1984, aged 73, and is interred at the Czechoslovak plot at Brookwood, Surrey.

Zemřel 15.ledna 1984, ve věku 73 let a je pohřben na československém pozemku hřbitova v Brookwood, Surrey.

The following medals were awarded to him:

Byly mu uděleny tyto medaie:

Czechoslovakia / Československo:

3 Válečný kříž 1939 [Czechoslovak War Cross]
2 Za chrabrost před nepřítelem [Gallantry facing the enemy medal]
Za zásluhy I st. [Merits medal]
Pamětní medaile československé armadý v zahraničí F a VB [Memorial Medal of Czechoslovak Foreign Army with France and Great Britain Bars]

Britain / Britanie:

Air Force Cross  [31 March 1945]
1939-1945 Star with Battle of Britain Clasp
Air Crew Europe Star
Defence Medal

France / Francie:

Croix de Guerre

Josef never returned to Czechoslovakia. At the RAF Rehabilitation Ceremony, held in Prague on 13 September 1991, he was promoted, in memoriam to the rank of plukovník – Group Captain – in the Czechoslovak Air Force.

Josef se již nikdy nevrátil do Československa. Při slavnostní rehabilitaci příslušníků RAF, která se konala v Praze dne 13. září 1991, byl povýšen in memoriam, do hodnosti – plukovník československého letectva.

He is commemorated, along with the other 2937 Battle of Britain pilots, on the Christopher Foxley-Norris Memorial Wall at the National Battle of Britain Memorial at Capel-le-Ferne, Kent:

Josef Řechka je uveden spolu s dalšími 2.937 piloty, Bitvy o Británii na Foxley Christopher Norris na Národního památníku bitvy o Britanii v Capel-le-Ferme, Kent:

He is also commemorated on the London Battle of Britain Memorial.

Josef Řechka je také připomínán na památníku Bitvy o Británii v Londýně.

Article last updated 6 July 2017




This entry was posted in 310 Sqd, Battle of Britain, Biography, France, Victim of Communism. Bookmark the permalink.

4 Responses to Josef Rechka – One of the Few

  1. John Grzegorzek says:

    I worked for BIA in Operations when that company’s last DC3 flight from LGW (empty positioning to BOH) took place. Joe was rostered for it, together with another skipper, whose name now escapes me. They told us that they had asked permission from LGW ATC for a low run after take off and that this had been approved ‘subject to traffic’. What they didn’t do was get permission from BAA. They took off from holding point Bravo and, as soon as they were airborne, took a sharp left and across the maintenance area, where at that time, the old Mortons hangar still stood. BIA Ops was at the root of the centre pier adjacent to Stand 10 and their intention was to give us a close look before showing their wheels to the tower. They flew across the front of the departure lounge and across the centre pier before heading west again towards the tower. Unfortunately, the Airport Manager’s office was on the sixth floor of the terminal building and he looked down in amazwment at the top of this unauthorised DC3 as it passed below his office window. The phone rang moments later and the call was transferred to appropriate senior management. A promise was made to the irate Airport Manager that the pilots would be dealt with as soon as they arrived at BOH. As this was already their last flight for the company, the matter was easily resolved. A call was made to the Airport Manager later in the day to say that neither of the pilots would be flying fo the company again!

    • Chris and Jan Scott says:

      Thanks for copying that to me. Great anecdote!

      I still haven’t found any photos of Joe in his Morton’s/BUIA/BIA days to decorate my short memoir of him. Tried to contact members of his family without success. Any help would be appreciated, as I would like to send them a copy of the memoir.

      Regards,
      Chris

      Date: Mon, 17 Feb 2014 20:27:53 +0000
      To: chrisjanscott@hotmail.com

  2. Chris forrester says:

    I flew with Joe from the time I joined Intra Airways until it’s demise. He was a fantastic person in every respect, he also taught me low flying on a trip between Le Harve & the French Coast towards Cherbourg. You have to be able to see the prop wash in the water! I also did a Jer/Lisbon
    With him, what happy memories. Aviation definitely not the same without these wonderful characters, how lucky I was.
    Chris Forrester

  3. Chris Scott says:

    Thanks for this excellent biography, which fills in some big gaps in my knowledge, and adds so much interesting detail.

    Jo’ was possibly the finest man I flew with in my 35-year career. He took me to the Channel Islands in a Morton’s Heron on my first day as a qualified airline copilot in 1967. I later flew with him on C47 Dakotas, and have written a short memoir of one interesting trip with him on the Dak.

    He was not only an excellent pilot and captain; but quiet, modest and unflappable, never cutting corners unless it was 100% safe. He had flown faster, larger aeroplanes, including the BUA Viscounts, and was able to pass on some of the safety culture of airline operations to us rookies. Aged 58, he was still wiry and fit, enjoying a game of tennis.

    He rarely mentioned the war, although he did once describe to me his test flying in Praha in the 1930s. He never told me the circumstances of his second escape from Prague, although we all knew why he was banned from flying the Berlin Air Corridor. A very private person, he seemed fairly happy to live in England, but I always had the impression he was metaphorically looking over his shoulder, like one or two Poles I worked with later. He was absent from work for months at the end of 1968, allegedly for medical reasons. The last time I saw him was when I flew him to Jersey in a BAC1-11 in about 1981.

    I doubt we shall see his like again.

    Chris Scott

Please leave your comment on this article.

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s