W/Cdr Jindřich Breitcetl, DFC, velitel
311. čs. bombardovací perutě

W/Cdr Jindřich Breitcetl, DFC, Commanding Officer,
311 Czechoslovak Sqn.

Jindřich se narodil 15. července 1913 Janovi a Karle Breitcetlovým jako v pořadí třetí dítě. Měl dvě starší sestry, Karolínu a Růženu. Rodina žila v domku v Podhorní ulici čp. 12 v Brně-Líšni. Po pěti třídách obecné školy pokračoval Jindřich ve studiu na II. českém státním reálném gymnáziu v Brně, kde úspěšně složil 10. června 1931 maturitní zkoušku.

Jindřich was born on 15 July 1913 into the family of Jan and Karla Breitcetl, their third child. He had two older sisters: Karolína and Růžena. The family lived in a small house at Podhorní 12, Brno-Líšeň. After five years at primary school, Jindřich attended the State Grammar school in Brno, for his secondary education; successfully passing his graduation exam on 10 June 1931.

V září 1931 se dostavil k odvodnímu řízení a rozhodl se pro kariéru vojáka z povolání. Nastoupil do školy pro důstojníky pěchoty v záloze u 7. divize v Olomouci a v Uherském Hradišti. V letech 1932-1934 pokračoval ve studiu na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. K 1. červenci 1934 byl vyřazen v hodnosti poručíka pěchoty a jmenován velitelem čety u 2. roty Hraničářského praporu 7 ve Frývaldově (od roku 1947 Jeseníku).

In September 1931, he was called up to do his National Service and decided to become a professional soldier. He started at the School for Reserve Infantry Officers at the 7th Division at Olomouc and Uherské Hradiště. He continued his studies at the Military Academy in Hranice na Moravě in 1932-1934. On 1 July 1934, he was promoted from the rank of an infantry Lieutenant and was appointed Platoon Commander of the 2nd Company of the 7th Frontier Battalion stationed at Frývaldov (renamed Jeseník since 1947).

Asi po třech měsících služby požádal o přeložení do Prostějova, kde absolvoval aplikační letecký kurz, a získal jako poručík pěchoty i kvalifikaci leteckého pozorovatele. V červenci 1935 se stal důstojníkem letectva z povolání.

About three months later, he requested to be transferred to Prostějov where he took a aviators course, adding an aerial observer qualification to his infantry lieutenant skills. In July 1935, he became a professional Air Force officer.

K výkonu služby nastoupil na Slovensku u Leteckého pluku č. 3 „Generála-letce M. R. Štefánika“. Létal jako pozorovatel na dvoumístných dvouplošnících Letov Š-328 u 10. pozorovací letky v Nitře. Absolvoval kurz létání v noci pro pozorovatele, mechanický kurz a tříměsíční pilotní výcvik u cvičné letky v Piešťanech. V dubnu 1938 byl povýšen na nadporučíka letectva, ustanoven pobočníkem velitele 4. peruti Leteckého pluku č. 3 a jmenován pilotem letcem. V době zářijové mobilizace v roce 1938 působil npor. let. Jindřich Breitcetl u 64. zvědné letky ve funkci nižšího důstojníka. Letka byla tehdy dislokována na letišti Tri Duby u Zvolena a svoji činnost prováděla na letounech Aero A-100.

His duty began in Slovakia where he was posted to No. 3 Air Regiment of “General-Aviator M. R. Štefánik”. Initially Jindřich served with No. 10 Observer Squadron at Nitra, as an observer on two-seat Letov Š-328 biplanes. He undertook a night-flying course for observers, a course for mechanics and a three-month training for pilots with the training squadron in Piešťany. In April 1938, Jindřich was promoted to the rank of Air Force First Lieutenant, and appointed Adjutant Commander of No. 4 Squadron of the 3rd Air Regiment. He also completed a pilot training course. During the mobilisation in September 1938, he was with No. 64 Search Squadron as a junior officer. At that time, the squadron was based at Tri Duby airfield near Zvolen, and equipped with Aero A-100 aircraft.

Z Protektorátu Čechy a Morava Jindřich odešel 4. července 1939. U Velké nad Veličkou přešel se skupinou kamarádů hranice na Slovensko. V oblasti Vysokých Tater v sedle Mengusovských štítů společně překročili slovensko-polské hranice.

Jindřich left the Protectorate of Bohemia and Moravia on 4 July 1939. With a group of friends, he crossed the Slovakian border near Velká nad Veličkou. Later they crossed the border to Poland through a mountain pass near Mengusovsky stit in the High Tatras.

V Polsku se Jindřich přihlásil na Československém konzulátu v Krakově, kde se soustřeďovali dobrovolníci pro rodící se čs. zahraniční odboj. Po několikatýdenním pobytu v táboře v Malých Bronovicích byl zařazen do transportu, který se měl přeplavit do Francie. Skupina čechoslováků se přesunula do Gdyně, podrobila se nezbytné zdravotní prohlídce a nalodila na loď Chrobry. Mezikontinentální plavidlo odrazilo od břehů Polska 29. července a 1. srpna 1939 přistálo v Boulogne sur Mer ve Francii.

Jindřich went to the Czechoslovak Consulate in Krakow where volunteers of the future Czechoslovak foreign resistance were gathering in those days. He was billetted at the Male Bronowice camp for several weeks, before heading for France: a group of Czechoslovaks went to Gdynia, and after necessary medical check-up’s embarked aboard the Chrobry. This ship sailed from Poland on 29 July 1939, arriving at Boulogne sur Mer, France on 1 August.

Po příjezdu do Francie, Jindřich a jeho druhové-uprchlíci, byli ubytováni v kasárnách v Nanterre, nacházejících se nedaleko Paříže, kde měli být přijati do francouzské cizinecké legie. Francouzský právní systém v té době neumožňoval v době míru vytváření zahraničních vojenských jednotek na půdě Francie a z toho důvodu vojenští uprchlíci z Československa měli povinnost zapsat se na dobu pěti let do francouzské cizinecké legie. V udělených jim dokladech bylo však uvedeno, že v případě války budou z cizinecké legie propuštěni a převedeni do francouzských vojenských jednotek. Při vypuknutí války 3. září 1939 se ještě Jindřich a jeho kolegové nacházeli v Nanterre, kde se podrobovali lékařské prohlídce a byli přijati do francouzské cizinecké legie a čekali na vyřízení všech potřebných dokladů.. Dne 2. října 1939 byl Jindřich propuštěn z francouzské cizinecké legie a převeden do l’Arme d’Air – francouzského letectva.

After arriving in France, Jindřich and his fellow escapers were billeted at Nanterre military barracks, near Paris for acceptance into the French Foreign Legion. French law did not permit foreign military units to be formed on its soil in peacetime and so the escaped Czechoslovak military were required to enlist in the French Foreign Legion for five years. The concession granted to them by the French authorities was that in the event of war being declared, they would be released from their French Foreign Legion service and transferred into French military units. By 3 September 1939, when war was declared, Jindřich and his colleagues were still at Nanterre, having passed their medical checks and been accepted into the French Foreign Legion, and were now waiting for all the required documentation to be completed. On 2 October 1939, Jindřich was released from his French Foreign Legion commitment and transferred to l’Arme d’Air – the French Air Force.

Po vypuknutí války ve Francii prošel několikerým školením na různých základnách. Přitom si průběžně osvojoval znalosti francouzštiny. Na podzim roku 1939 se zúčastnil výcviku na základně v Tours, kde probíhal výcvik pilotů, pozorovatelů a palubních střelců, především pro bombardovací letectvo. V prosinci na základně v Cazaux jižně od Bordeaux absolvoval střelecký výcvik. V lednu 1940 se ve výcvikovém středisku v Chartres přeškoloval na stíhače. Následně, v dubnu 1940, byl přeložen do Châteauroux k výcviku na pilota bitevních letounů. Bojového nasazení se nedočkal, neboť Francie kapitulovala.

When war was declared, Jindřich commenced training at a number of airbases, and studied French. In the autumn of 1939, he was at Tours airbase where trainings for pilots, observers and air-gunners (particularly for bomber airplanes) was being provided. In December, he completed a air-gunners course at Cazaux airbase (south of Bordeaux). In January 1940, he was re-trained to become a fighter pilot at the Chartres training center. Then he was relocated to Châteauroux in April 1940 to take part in further fighter pilot training, but he was not deployed because by then France had capitulated.

Jindřich odjel v červnu 1940 do Bordeaux, kde se soustředili i další čs. vojáci, a na nákladní lodi Ary Scheffer se přeplavil z Bordeaux do města Falmouth ve Velké Británii. Loď v anglickém přístavu zakotvila 23. června 1940. Skupina čs. letců se přesunula do shromažďovacího tábora, nejprve ve Warringtonu, a po několika dnech se přemístila do Innsworth Lane.

Jindřich left for Bordeaux in June 1940 where other Czechoslovak soldiers had gathered, and he aboard the ‘Ary Scheffer’, a cargo ship, from Bordeaux to Falmouth, UK. The ship anchored in the English harbour on 23 June 1940. The group of Czechoslovak airmen initially were at a camp in Warrington, and several days later transferred to RAF Innsworth Lane.

Jindřich zprvu pobýval v Československém Depotu v Cosfordu a 29. července se spolu s dalšími letci přesunul na leteckou základnu v Honingtonu. Byl přijat do RAF VR a získal britskou důstojnickou hodnost Pilot Officer. Dne 2. srpna 1940 se stal příslušníkem právě založené 311. československé bombardovací perutě a nastoupil k dalšímu intenzivnímu výcviku. V té době ovládal slovem i písmem anglický, německý a francouzský jazyk.

Jindřich initially at the Czechoslovak Depot at Cosford, moving to Honington airbase along with other pilots on 29 July. He was joined the RAF VR and with the rank of Pilot Officer. On 2 August 1940, he was posted to the newly formed 311 Squadron (Czechoslovak) and was sent for further training. By this time he was already fluent in English, German and French.

V průběhu srpna a září 1940 prodělala výcvik osádka, jejímž velením byl pověřen P/O Breitcetl. Dalšími členy byli druhý pilot Sgt František Zapletal, navigátor P/O Alois Kirchstein, radiotelegrafista P/O Jan Kostohryz a palubní střelci P/O Josef Horák a Sgt Ludvík Košek. Ke dni 26. září 1940 se osádka přesunula k operační části perutě na základnu v East Wretham.

During August and September 1940, a group led by P/O Breitcetl undertook further training. The group consisted of Sgt František Zapletal, navigator P/O Alois Kirchstein, radio officer P/O Jan Kostohryz and gunners P/O Josef Horák and Sgt Ludvík Košek. The whole crew joined the operational part of the squadron at East Wretham airfield on 26 September 1940.

V noci z 8. na 9. října 1940 Jindřich vzlétl ke svému prvnímu náletu nad Evropu, bombardovat továrnu Focke-Wulf a loděnice Deschimag v Brémách.

Jindřich undertook his first air-raid mission on occupied Europe in the night of 8/9 October 1940. His targets were the Focke-Wulf factory and the Deschimag shipyard in Bremen.

Čtyřiadvacátý operační let Jindřicha Breitcetla, se uskutečnil v noci z 15. na 16. května 1941 a doprovázely ho nepříjemné komplikace. Breitcetl, již v hodnosti F/Lt (Flight Lieutenant), tehdy pilotoval Wellington při náletu na Hannover. Už cestou k cíli měl vážné technické problémy s pravým motorem, ale přesto pokračoval v nařízené akci. Nad Hannoverem odhodil bomby a v podstatě pouze na jeden motor se dokázal s celou osádkou v pořádku vrátit na základnu. Tento statečný výkon byl později zmíněn v citaci k udělení vyznamenání DFC (Distinguished Flying Cross – Záslužný letecký kříž).

Breitcetl´s 24th operational flight was on the night of 15/16 May 1941 and was not without unpleasant complications. Breitcetl, who had already been promoted to F/Lt (Flight Lieutenant), piloted a Wellington participated in a raid on Hannover. Serious technical problems with the right engine developed en-route to the target, yet he continued his mission, dropped his bombs on the target and returned to base with all his crew safe and sound, despite the fact that only one of his engines was now running. His bravery and excellent piloting skills that he proved on this mission were included in the citation for his awarded of the DFC (Distinguished Flying Cross).

Od 3. července do 20. srpna 1941 vykonával Breitcetl v hodnosti S/Ldr (Squadron Leader – major letectva) funkci velitele letky B 311. perutě.

From 3 July to 20 August 1941, Breitcetl served as the Flight Commander of ‘B’ Flight of 311 Squadron.

V noci 1. září 1941 po provedeném náletu na Kolín nad Rýnem Jindřich Breitcetl úspěšně dovršil předepsaného limitu 200 operačních hodin. V průběhu operačního turnusu u Velitelství bombardovacího letectva vykonal celkem 44 bojových letů, z toho 41 jako velitel letadla. K nejčastějším cílům jeho nočního bombardování patřily Brémy, Kolín nad Rýnem, Hannover, Boulogne a také Brest.

On the night of 1 September 1941, after bombing Cologne, Jindřich Breitcetl successfully reached the required 200 operational flying hours. During this operational tour with the Bomber Command he had flown 44 missions (being the aircraft Captain of 41 of them). The most regular targets of these night missions were Bremen, Cologne, Hannover, Boulogne and Brest.

Po povinném krátkém a zaslouženém odpočinku nastoupil Jindřich, vzhledem ke svým zkušenostem a bojové praxi, jako instruktor u Československé operační výcvikové letky No. 1429 COTF (Czech Operational Training Flight). Další více nežli rok strávil při organizování výcviku nových osádek pro 311. bombardovací peruť. Nejdříve vykonával od 16. prosince 1941 funkci velitele letky základního výcviku ITF (Initial Training Flight) v rámci No. 1429 COTF. Později velel celé Československé výcvikové operační jednotce, a to v období od 24. dubna 1942 do 1. února 1943, kdy byl jmenován velitelem celé 311. čs. bombardovací perutě.

After a short but well-earned rest period that he was required to take, Jindřich, who had already had a lot of flying and fighting experience, was appointed an instructor at 1429 COTF (Czech Operational Training Flight), and spent more than a year training new crews for 311 Sqn. From 16 December 1941, he was the Commander of the ITF (Initial Training Flight) at 1429 COTF. From 24 April 1942, he was appointed Commanded Officer of 1429 COTF later, on 1 February 1943, he was to be appointed Commanding Officer of 311 Squadron.

Dne 24. září 1942 bylo S/Ldr Jindřichu Breitcetlovi uděleno vysoké britské vyznamenání DFC (Distinguished Flying Cross – Záslužný letecký kříž, viz níže – britská vyznamenání).

On 24 September 1942, S/Ldr Jindřich Breitcetl was awarded the prestigious British medal – DFC (Distinguished Flying Cross, see below – British awards).

Na konci roku 1942 se Čs. operační výcviková jednotka pod vedením S/Ldr Breitcela přesunula na základnu Thornaby on Tees v hrabství North Yorkshire. Stěhování proběhlo v souvislosti s rozhodnutím velitelství v tom smyslu, že výcviková jednotka již nebude podřízena Velitelství bombardovacího letectva, ale Velitelství pobřežního letectva.

At the end of 1942, the Czech Operational Training Flight, commanded by S/Ldr Breitcetl, moved to Thornaby on Tees airfield, North Yorkshire because the RAF had decided that 1429 COTF would no longer be part of Bomber Command and instead would become a part of Coastal Command.

V době působení „třistajedenáctky“ u Coastal Command byl S/Ldr Breitcetl 1. února 1943 jmenován v hodnosti W/Cdr (Wing Commander-podplukovník letectva) velitelem 311. bombardovací perutě. Tato volba nebyla v žádném případě náhodná. Jindřich Breitcetl splňoval kritéria pro funkci velitele perutě nejen na základě absolvovaného vzdělání, ale především proto, že měl vynikající výsledky jak v bojové činnosti, tak i při práci instruktora. Kromě toho prokázal nadprůměrné velitelské schopnosti. W/Cdr Jindřich Breitcetl, DFC byl důstojníkem výjimečných kvalit a „třistajedenáctka“ pod jeho velením patřila k nejlepším perutím Coastal Command.

When No. 311 Sqn was transferred to Coastal Command, S/Ldr Breitcetl was promoted to the rank of Wing Commander – on 1 February 1943. This was definitely no coincidence, as Breitcetl had all the qualities needed for the squadron commander: sufficient education and training, and – more importantly – a lot of experience as a fighter and instructor. In addition to that, he had demonstrated his outstanding skills as a leader and commander. The personal qualities of W/Cdr Jindřich Breitcetl, DFC, were extraordinary and 311 Sqn. under his command was regarded as one of the best squadrons in Coastal Command.

I když práce velitele perutě znamenala spoustu administrativního vyřizování, účastnil se Breitcetl dál i bojových akcí. K poslednímu operačnímu letu na palubě Wellingtonu nastoupil 6. května 1943, patrola proběhla bez zvláštních příhod.

Although the job of the squadron commander included a lot of administrative work, Breitcetl did not cease to be operational. His last operational flight in a Wellington was on 6 May 1943; the patrol was uneventful.

Velitelství Coastal Command v dubnu 1943 rozhodlo o vyzbrojení osádek 311. perutě bombardéry Consolidated B 24 Liberator. Termín přeškolení a přezbrojení stanovilo na červen a červenec 1943. Po tuto dobu byla jednotka vyjmuta z operační činnosti.

In April 1943, Coastal Command decided to re-equip 311 Sqn with Consolidated B 24 Liberator aircraft. The replacement and training was scheduled for June and July 1943. During this re-training period, the squadron was not involved in its usually operational activities.

V blahopřejném telegramu z 21. května 1943, adresovanému Jindřichu Breitcetlovi od velitele Coastal Command A/M Sira Johna C. Slessora, KCB, DSO, MC, se mimo jiné uvádí: „…v přehledném hlášení tohoto měsíce vidím, že 311. peruť byla klasifikována velmi dobře jak v denních letech, tak i v noci. Je to jediná peruť, která v rámci tohoto velitelství dosáhla takového výsledku. Je to vskutku skvělý výkon a musím blahopřát Vám i Vašim osádkám. Těší mě to zvlášť teď, kdy se budete přecvičovat na Liberatory. Skvělá práce! …“

Air Marshall Sir John C. Slessor, KCB, DSO, MC, the Commanding Officer of Coastal Command, sent a congratulatory telegram on 21 May 1943 to Jindřich Breitcetl. Among many things, it said: “…the report for this month tells me that 311 Sqn. has received very good marks for both its day and night flights. It is the only squadron in our command to have achieved such excellent results. My sincere congratulations to you and your crews on this outstanding achievement. I am really pleased, particularly now that you are going to train on Liberators. Great job!…”

Na konci května 1943 se celá „třistajedenáctka“ přemístila na základnu v Beaulieu v hrabství Hampshire. Podmínky na základně v Talbenny se vzhledem k technickým parametrům mohutných Liberatorů ukázaly jako nedostačující. V Beaulieu byly především delší startovací a přistávací dráhy, které velkým bombardérům vyhovovaly lépe.

At the end of May 1943, the whole of 311 Sqn redeployed to Beaulieu airfield in Hampshire, as the facilities at Talbenny airfield were too small to accommodate the larger Liberators, which had different technical requirements. The airstrips at Beaulieu were longer, and therefore better suited for these larger aircraft.

Po několika měsících výcviku na nových letounech se jednotka opět vrátila k operační činnosti. Podle rozkazu z velitelství byly na sobotu 21. srpna 1943 nařízeny první dva protiponorkové hlídkové lety na čtyřmotorových moderních bombardérech Liberator B-24.

After a several-month training on their new aircraft, the squadron unit resumed their operational activities. Coastal Command scheduled the first two anti-submarine patrols in their modern, four-engine Liberator B-24 bombers for Saturday 21 August 1943.

Nejdříve odstartoval z letiště v 09.47 hodin Liberator GR.Mk.V BZ780 “O“ (jako Orange) pilotovaný velitelem perutě W/Cdr Jindřichem Breitcetlem, DFC. Zbývající místa na palubě zaujali druhý pilot F/Lt František Fencl, navigátor F/O Eduard Pavelka, radiotelegrafisté/střelci P/O Emilián Mrázek, F/Sgt Michal Pizúr, Sgt Josef Felkl a dva palubní střelci F/Sgt Jozef Halada a W/O Vilém Jakš.

Liberator GR.Mk.V BZ780 “O” (for Orange) was the first one to take-off at 09:47, piloted by W/Cdr Jindřich Breitcetl, DFC. The crew onboard were: second pilot F/Lt František Fencl, navigator F/O Eduard Pavelka, radio officers/gunners P/O Emilián Mrázek, F/Sgt Michal Pizúr, Sgt Josef Felkl and two air-gunners F/Sgt Jozef Halada and W/O Vilém Jakš.

V pořadí druhý v 10.15 hodin vzlétl k protiponorkovému průzkumu vymezeného území Biskajského zálivu Liberator BZ775 “G“, jemuž velel S/Ldr Václav Korda, DFC. 
Obě osádky se po provedených hlídkách vracely ve večerních hodinách na základnu, když se jim dostalo varování rádiem, že v blízkém prostoru operují nepřátelská letadla. Breitcetlův Liberator však na tuto zprávu neodpověděl. Naposledy byl ve spojení s leteckou kontrolou 19. skupiny Coastal Command při zaměřování polohy letounu při návratu z patroly v 18.19 hodin v pozici přibližně 220 km západoseverozápadně od Brestu, tj. asi 110 km jihozápadně od ostrovů Scilly (49°00′ s.š., 07°15′ z.d.). V podstatě vzápětí v čase 18.20 hodin (na základě pozdějšího prostudování německých záznamů o čase a zeměpisné poloze) došlo ke střetu čechoslováků s nepřítelem a odehrál se nerovný souboj velkého a neobratného bombardéru s přesilou hbitých německých stíhaček.

The second aircraft – Liberator BZ775 “G” – started its anti-submarine patrol over the Bay of Biscay at 10:15, piloted by S/Ldr Václav Korda, DFC. Both crews had finished their patrol and were returning to base when they received a radio message that enemy´s aircraft were operating nearby. Breitcetl´s Liberator, however, did not respond to this message. The last contact from his returning aircraft, was with Air Traffic Control of 19 Group, Coastal Command, was at 18:19, approximately 220 km north-west of Brest, i.e. about 110 km south-west of Scilly Isles (49°00′ N, 07°15′ W). Right after that – at 18:20 (the estimate is based on the German records of the time and location that were studied later) – the Czechoslovaks lost their uneven fight with the enemy. The large and heavy bomber had no chance against light and quick German fighters.

Na domovské letiště v Beaulieu se v 19.15 hodin vrátil pouze stroj S/Ldr Kordy, DFC. Tento zkušený pilot druhý den ráno vzlétl se svými muži opět nad moře ve snaze najít buď ztracené letadlo nebo trosečníky v dinghy. Pátrání po letadle, jeho troskách, nebo záchranném člunu s trosečníky nepřineslo žádný výsledek. Všem osmi letcům byl v operačním deníku perutě přidělen termín „missing“ (nezvěstný), což při působení u Velitelství pobřežního letectva v podstatě znamenalo smrt. Zhruba za tři týdny přišlo na základnu oznámení, že z ostrovů na jih od Anglie byl pozorován letoun, jak havaroval do moře. V inkriminovanou dobu se v uvedeném prostoru vyskytoval pouze Breitcetlův stroj. Tragický konec osádky se objasnil až později na základě německých hlášení o úspěšném souboji jejich stíhačů s československým bombardérem.

The home airfield at Beaulieu thus saw only the return of the aircraft of S/Ldr Korda, DFC, which landed at 19:15. Korda was an experienced pilot and next morning he took-off again, hoping to find the lost aircraft or at least some men in a dinghy. However, his search for the aircraft, parts of it, or a dinghy with survivors was in vain. All eight aviators were therefore marked in the squadrons operational diary as “missing”, which for airmen serving at Coastal Command was basically the same as “dead”. About three weeks later, Beaulieu airfield received information that an aircraft had been seen from the Scilly Isles, off the southern tip of England, to have crashed into the sea. Only Breitcetl´s aircraft was operating in the area at that time. More details about the tragic end of the Liberator crew were found later in German documents in which the successful fight with the Czechoslovak aircraft was documented.

V německých záznamech se uvádí, že Liberator byl napaden a sestřelen nad Biskajským zálivem v oblasti 49°00′ s.š., 07°15′ z.d. skupinou dálkových  stíhačů Messerschmitt Bf 110 G-2 od II./ZG 1 (II.Gruppe/Zerstörergeschwader 1– denní těžká stíhací skupina). Podle německého hlášení byl sestřelen v 19.20 německého času (18.20 britského) v kvadrátu 9968/14 West, což zhruba odpovídá poslední zaměřené pozici bombardéru. Německými záznamy je úspěch uváděn jako Gruppenabschuss (případ, kdy se útočící piloti nemohou shodnout na tom, kdo letadlo skutečně sestřelil). Z toho vyplývá, že čs. letoun musel odrážet útok početní přesily Messerschmittů. Pilotem, který Liberator zřejmě sestřelil, byl Obfw Lothar Uhlig.

According to the German records, the Liberator was attacked and shot down over the Bay of Biscay 49°00′ N, 07°15′ W by a group of Messerschmitt Bf 110 G-2 fighter-bombers from ZG /II (II. Gruppe/Zerstörergeschwader 1). The report says that the aircraft was shot down at 19:20 German time (18:20 GMT) in the 9968/14 West quadrant, which is more or less the last known location of the bomber. The German records mention “Gruppenabschuss” ( a situation in which the pilots cannot agree on who actually shot the plane down). This implies that the Czechoslovak aircraft was facing a numerically superior attack of Messerschmitts. It is subsequently assumed that it was shot down by Obfw Lothar Uhlig.

Na domovskou základnu v Brestu se z téhož souboje nevrátil Messerschmitt Bf 110 G-2 (W.Nr. 6406, S9+GN) s osádkou ve složení Uffz George Planer a Uffz Horst Hofmann. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že tento německý letoun při vzájemném střetu zneškodnili střelci Liberatoru.

One of the German airplanes – Messerschmitt Bf 110 G-2 (W.Nr. 6406, S9+GN) with a two-men crew (Uffz George Planer and Uffz Horst Hofmann) – failed to return to their home base in Brest. It is therefore very likely that this German airplane was destroyed by the Liberator gunners.

311. peruť po přeškolování na nová letadla a návratu k operační činnosti ztratila kompletní osádku hned při první bojové akci.

311 Squadron thus had lost a complete crew flying on its first patrol after re-training on new aircraft and returning to operation activities.

Na místech pilotů došlo den před akcí dodatečně ke změně. Jindřich Breitcetl, přestože nebyl k tomuto operačnímu letu určen, rozhodl se jít příkladem a sám nařídil, že nový Liberator při první protiponorkové patrole bude pilotovat on sám. Považoval za povinnost velitele jednotky zahájit bojovou činnost. Vzhledem k tragickému konci protiponorkové hlídky se stal jediným ze všech osmi čs. velitelů 311. bombardovací perutě, který padl při operačním letu v leteckém souboji s nepřítelem.

The day before the patrol, some changes in the crew were made. Jindřich Breitcetl, although originally not assigned to this operation patrol, decided to set an example for others and piloted the new Liberator himself on its first anti-submarine patrol. He believed that it must be the Commander Officer himself who should resume the fighting activities of the squadron. Unfortunately, the mission had a tragic ending. Out of eight Commanding Officers of 311 Squadron, Breitcetl was the only one who fell during an operation flight when attacked by the enemy.

Breitcetl absolvoval u 311. perutě při působení u Bomber Command celkem 46 operačních letů v délce 208 hodin (44 v rámci operačního turnusu, 2 během působení u výcvikové jednotky). Jedná se o nejvyšší počet uskutečněných operačních letů ze všech letců „třistajedenáctky“, kteří se objevili na pozici velitele letadla při činnosti u Velitelství bombardovacího letectva. V rámci zařazení u Coastal Command vykonal dalších 8 operačních letů (z toho pět jako velitel letadla) v celkové délce 61 hodin 38 minut. Kromě funkce velitele perutě zastával W/Cdr Breitcetl v době od 11. srpna 1943 do 17. srpna 1943 i pozici velitele celé základny v Beaulieu.

In total, during the time when 311 Sqn was part of Bomber Command, Breitcetl flew 46 operation missions, i.e. 208 flying hours (44 flights within his operational tour of duty, two during his stay with the training unit). No other pilot of 311 Sqn who Captained an aircraft during the squadrons activities in Bomber Command had achieved more flying hours than him. He went on a further eight operation patrols with Coastal Command (being the aircraft Captain for five of them) – 61 hours and 38 minutes in total. In addition to his role of the squadron commander, W/Cdr Breitcetl was also Commanding Officer of the whole of Beaulieu airfields from 11 to 17 August 1943).

V dopise adresovaném exilovému ministrovi  zahraničí Janu Masarykovi velitel Coastal Command A/M Sir  John C. Slessor, KCB, DSO, MC, popsal Breitcetlovu ztrátu za „…krutou ránu pro 311. peruť…“ a „…těžkou ztrátu pro  RAF…“, a nezvěstného důstojníka označil za „…jednoho  z nejlepších velitelů u Coastal Command…“.

In the letter addressed to Jan Masaryk, the Minister of Foreign Affairs in exile, the Commanding Officer of Coastal Command Air Marshall Sir John C. Slessor, KCB, DSO, MC, described the loss of Breitcetl as “…a cruel blow for 311 Squadron…” and “…a painful loss for RAF…”, saying that the missing officer was “…one of the best commanders in Coastal Command…”.

V kondolenci inspektorovi čs. letectva, A/V/M Karlu Janouškovi, KCB, označil Ředitel pro součinnost spojeneckého letectva (DAFL) na Air Ministry, A/Com Frank Beaumont Jindřicha Breitcetla za „nepochybně jednoho z nejlepších pilotů“.

In a letter of condolence addressed to the inspector of the Czechoslovak Air Force Air Vice Marshall Karel Janoušek, KCB, Air Commodore Frank Beaumont, the Commanding Officer for the Cooperation of Allied Air Force (DAFL) at the RAF Air Ministry, described Jindřich Breitcetl as “definitely one of the best pilots”.

Z dopisu příslušníka „třistajedenáctky“, Karla Janšty, otci J. Breitcetla, z června 1945: „…Jindra byl velmi dobrý voják a bojoval, jak se na řádného Čechoslováka sluší. Byl výborným pilotem, dobrým učitelem a byl velmi oblíben u svých představených i podřízených…Mezi Angličany měl mnoho přátel a velmi dobře anglicky mluvil…Velmi často na Vás a svoji maminku vzpomínal a měl starosti o to, jak žijete. Těšil se, že se vrátí k Vám a že Vám vynahradí léta, kdy s Vámi být nemohl…“

The letter from Karel Janšta from 311 Sqn which was addressed to Breitcetl´s father in June 1945 says: “…Jindra was a great soldier – and a truly brave Czechoslovak fighter. He was a good instructor too, and both his seniors and juniors liked him a lot… He had a great number of friends among the English people and also his English was really good… At times he would often talk about you and his mother, and he was worried how you two were doing. He couldn´t wait for the day when he would come back to you and make up for the years when he he had been away…”

Kondolenční dopis otci J. Breitcetla zaslal v říjnu 1945 i vojenský a letecký atašé ve Velké Británii, plk. J. Kalla: „…Znal jsem Vašeho syna, byl všeobecně oblíben i vážen a byl výborným důstojníkem a velitelem. Zanechal po sobě nejlepší vzpomínky u všech, jak nadřízených, tak u podřízených…“

Another letter of condolence was sent to Breitcetl´s father in October 1945 by Col. J. Kalla, the Military and Air Attaché in Great Britain: “…I knew your son – he was loved and respected by many, and he was an excellent officer and commander. Both his seniors and juniors have the best memories of him…”

Jindřich Breitcetl byl nositelem mnoha československých a britských vyznamenání. Zemřel jako velitel perutě v hodnosti Wing Commander. V Československu byl dne 7. 3.1992 povýšen in memoriam do hodnosti generálmajora.

Jindřich Breitcetl had a number of Czechoslovak and British awards. He died at the rank of a Wing Commander but, 7 March 1992, he was promoted in memoriam to the rank of Major General in the Czechoslovak Air Force.

On získal tieto medaily:

He was awarded the following medals:

Československé / Czechoslovak :

Československý válečný kříž 1939 – Czechoslovak War Cross 1939 -[16/04/41]
Československý válečný kříž 1939  [21/06/41]
Československý válečný kříž 1939  [25/07/41]
Československý válečný kříž 1939  [07/10/41]
Za chrabrost před nepřítelem – Czechoslovak Medal for bravery [06/03/41]
Za zásluhy I. stupně – Merits medal I grade
Pamětní medaile československé armády v zahraničí F – VB  – Commemorative Medal of the Czechoslovak Army Abroad with France and Great Britain bars

Po válce / After WW2

Za svobodu – I. stupeň Zlatá hvězda – For Freedom – Grade I, Gold Star [11/11/49]

Britské / British :

Distinguished Flying Cross [24/09/42]
War medal

Vzpomenut :
He is Remembered :

Jindřicha Braitcetla spolu s třemi československými letci a 26 dalšími žáky, kteří zemřeli ve druhé světové válce si připomínají na základní škole v Brně-Líšni.

At the primary school at Brno-Líšeň, Jindřich Breitcetl, three other Czechoslovak RAF airmen and 26 other former pupils of the school who died in WW2 are commemorated.

V listopadu 2017 bylo jeho jméno připomenuto mezi dalšími 2500 československými muži a ženami, kteží sloužili v průběhu druhé světové války v RAF, na pomníku okřídleného lva na pražském Klárově.

In November 2017, his name, along with the names of some 2500 other Czechoslovak men and women who had served in the RAF during WW2, was unveiled at the Winged Lion Monument at Klárov, Prague.

© Radek Makovský

Article last updated: 19.01.2019.