At precisely 1:25 pm 16 August 2014, exactly 70 years after the accident, a memorial was unveiled at Tiree airport to commemorate the 16 RAF airmen who were killed in a tragic accident involving the collision of two Halifax aircraft – ”M’ LL186 and ‘S’ LL296 – both of 518 Sqn over the airfield at 1:25 pm 16 August 1944.

Dne 16. srpna 2014, přesně 70 let po nehodě. byl na letišti Tiree, odhalen pomník na památku 16 letců RAF, kteří přišli o život při tragické nehodě, kolizi dvou letounů Halifax -“M” LL 186 a “S” LL 296 – a od 518 perutě, na letišti 16. srpna 1944 v 13.26 hod.

The instigator of memorial was Ken Organ, the son of F/O Kenneth William Organ, the Captain of Halifax ‘M’ LL186. Local doctor Dr John Holliday and Mike Hughes, the co-authors of ‘Tiree War among the Barley and Brine’ provided invaluable assistance in during the two years of research and planning for the memorial whilst Colin Woodcock of Tiree based Blue Beyond, dealt with its project management. G/Capt Bob Kemp RAF (ret’d) provided help with the military protocol aspects of the memorial.

Podnět k stavbě památníku dal Ken Organ, syn F/O Keneth William Organa, kapitána Halifaxu “M” LL186. Místní lékař Dr. John Holliday a Mike Hughes se spoluautory ´Tiree war among the Barley and Brine´ kteří, poskytli neocenitelnou pomoc v průběhu dvouletého výzkumu a plánování stavby památníku. Colin Woodcock z Tiree ´Blue Beyond, se zabýval přípravou a vedením projektu a G/Kapitán Bob Kemp RAF, poskytoval pomoc s vojenským protokolem, povolení stavby.

Attending the ceremony was Antonín Hradilek Deputy Ambassador of the Embassy of the Czech Republic, London, families of the fallen airmen, local dignitaries, representatives of the Air Forces of Australia, Canada and the UK, the memorials project team and many Tiree residents.

Slavnostního shromáždění se zúčastnili náměstek velvyslance Velvyslanectví České republiky v Londýně, rodiny padlých letců, místní hodnostáři, představitelé vzdušných sil Austrálie, Kanady a Velké Británie. projektový tým památníku a mnoho obyvatel Tiree.

This slideshow requires JavaScript.

The poignant ceremony was opened with a speech by Ken Organ who then unveiled the memorial. Following a short remembrance service, wreaths were then laid by Antonín Hradilek, representing the Czech Republic, representatives of the Lord Lieutenant of Argyle and Bute, representatives of Canada, Australia, families of the sixteen airmen and local dignitaries and well wishers.

Dojemnou ceremónii zahájil svým projevem Bob Organ, který pak odhalil památník. Po krátkém vzpomínkovém tichu, pak položili věnce Antonín Hradílek, zastupující Českou republiku, reprezentantů Lordu, nadporučíci Argyle a Bute, zástupci Kanady, Austrálie, rodin 16 letců a místních hodnostářů.

Many of those attended then stopped at nearby Island House, where Halifaxe ‘S’ LL296 had crashed and a minutes silence was observed.

Mnozí z účastníků se zastavili v nedalekém v domě Island House, kde Halifaxe ‘S’ LL296 havaroval a památku zemřelých letců poctili minutou ticha.

They then continued to the Soroby Burial Ground, where the six members of the two aircrews are interred, for a short service and further wreaths were layed.

Potom se skupina odebrala na hřbitov Soroby, kde je pochováno šest členů obou posádek a po krátké vzpomínce, byly položeny na jejich hroby další věnce.

The group then returned to the airport where refreshments were served. The days events concluded in the evening when many attended the Community Hall for a social gathering, refreshments culminating in a musical performance by three Tiree musicians and singer.

Potom se vrátili na letiště, kde bylo připravené pohoštění. Celá akce byla ukončena ve večerních hodinách, kdy se mnozí zúčastnili společenského setkání v sále “Společenství pro společenská setkání, kde bylo připraveno občerstvení a společenská akce kulminovala hudebním vystoupením tří hudebníků a zpěvačky z Tiree.

So what is the Czechoslovak connection with this memorial?

Co spojuje Československo s tímto památníkem?

The airman with the very unCzech sounding name – Léonard Revilliod – is the connection.

Co velmi spojuje Leonarda Ravillioda s letci s názvem un Czech.

He was actually a Swiss citizen, but whose mother Olga Garrigue Masaryk was the daughter of Tomáš Garrigue Masaryk, the first President of the newly formed Republic of Czechoslovakia in 1918. He was re-elected again in 1920, 1927 and 1934, resigning from office, at the age of 85 on 14 December 1935 on the grounds of old age and poor health. Tomáš Masaryk was amongst the first political leaders in Europe to voice concern about the rise to power of Hitler in Germany.

Byl to vlastně švýcarský občan, jehož matka Olga Garrigue Masaryk byla dcerou prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka, prvního prezidenta nově vzniklé Československé republiky 1918 a byl opětně zvolen prezidentem v roce 1920, 1927 a 1934. Ve věku 85 let, 14. prosince 1935, z důvodu stáří a zhoršeného zdravotního stavu se vzdal prezidentského úřadu. Tomáš Masaryk byl jedním z prvních politických vůdců v Evropě, který vyjádřil znepokojení nad zvyšujícím se vlivem a silou Hitlera v Německu.

Shortly after her father became President, Olga met the eminent Swiss physician Dr Henri Revilliod, they married and lived in Geneva. Léonard, their second son, was born 26 July 1922 at Montreux, Switzerland, his brother Herbert born a year earlier. Both sons were were sent to the Collège Calvin a prestigious public school in Geneva for their secondary education, with Herbert commencing his final year when war was declared in September 1939. When Germany invaded France on 10 May 1940, their rapid advance caused concern to Olga, as Czechoslovakia was now a Reich Protectorate. She contacted Philipp Etter, the President of the Swiss Council, the Federal Government of Switzerland, to ensure that her sons would be regarded as Swiss citizens in the event of a German invasion of Switzerland. The President advised her that if Hitler invaded Switzerland, he could not guarantee anything. On the advise of her elder brother, Jan Masaryk, now Foreign Minister for the Czechoslovak Government-in-Exile, in London, Olga quickly left Geneva by train on 19 May 1940 and managed to travel through a chaotic war-torn France to reach England.

Krátce poté, co se její otec stal prezidentem, Olga se seznámila s vyznačným švýcarským lékařem Dr. Henri Revilliod, uzavřeli manželství a žili v Ženevě. Jejich druhý syn Léonard se narodil 26. července 1922 v Montreux ve Švýcarsku. Jeho starší bratr Herbert se narodil o rok dříve. Oba synové byly vysláni ke studiu na Collége Calvin, prestižní veřejné škole v Ženevě, aby získali středoškolské vzdělání. Herbert studoval posledním rokem, když v září 1939 byla vyhlášena válka a 10. května 1940 Německo napadlo Francii. Okupace Československa a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava, a rychlý postup německých vojsk Olgu znepokojil a proto se obrátila na předsedu Rady Švýcarské spolkové vlády se žádostí, aby její synové v případě německé invaze do Švýcarska, byli považováni za švýcarské občany. Prezident ji sdělil, že pokud Hitler napadne Švýcarsko, nemůže nic zaručit. Na radu svého staršího bratra Jana Masaryka, v té době ministra zahraničí československé exilové vlády v Londýně, Olga rychle opustila Ženevu a vlakem dne 19. května 1940, v chaotické situaci ve Francii, odjela do Anglie.

Léonard, passed his entrance exams to Edinburgh University where he studied Economics, International Law and Political Science and graduated in June 1942. Now aged 20, he wanted to join the RAF. Being a Swiss citizen he contacted the Swiss Embassy, London regarding this intention, who refused to give him permission on the grounds of Swiss neutrality and advised him that if he did join the RAF and survived the war that he would face charges and be brought to justice if he returned to Switzerland.

Leonard složil přijímací zkoušky na Universitu v Edingburgu, kde studoval ekonomii, mezinárodní právo a politologii. Absolvoval roce 1942 a ve věku 20 let chtěl vstoupit do RAF. Protože byl švýcarským občanem, obrátil se na Švýcarské velvyslanectví v Londýně se žádostí o povolení tohoto záměru. Švýcarské velvyslanectví mu na základě švýcarské neutrality jeho žádost zamítlo a upozornilo jej, že v případě, že by vstoupil do RAF, přežil válku a vrátil se do Švýcarska, bude v zájmu spravedlnosti čelit obvinění.

Despite this disturbing news, it did not deter Léonard; he joined the RAF Volunteer Reserve and initially underwent his basic training. He was selected for pilot-training and posted to 26 EFTS [Elementary Flying Training School] at Theale, he passed his basic flying training course on 23 October 1942. He was then posted to Canada for further training; initially to 33 EFTS at Caronport, completing on 20 March 1943, then to 32 SFTS [Service Flying Training School] at Moose Jaw, graduating on 15 May 1943 and then to 31 GRS [General Reconnaissance School] at Charlottetown completing the training in September 1943. Léonard was then posted to Nassau, Bahamas for operational training, on course 17, with 111 OTU which he completed on 19 March 1944.

Ani tato znepokojivá zpráva Leonarda neodradila, vstoupil do RAF Volunteer Reserve a zpočátku vykonal základní výcvik. Po ukončení základního výcviku byl vybrán pro pilotní výcvik a vyslán do 26EFTS (Elementáry Flying Training School) na Theale. Po ukončení základního kurzu výcviku v létání 23. října 1942, byl vyslán do Kanady pro další vzdělávání. Původně k 33 EFTS na Caronport a dne 20. března 1943, pak do 32 SFTS (Service Flying School) v Moose Jaw, kterou absolvoval 15. května 1943 a poté nastoupil do 31. GRS (General Reconnaissace školy) v Charlottetown, kterou absolvoval v září 1943 a potom byl vyslán do Nassau, na Bahamách k 17. a 111. OTU, na provozní výcvik, který ukončil 19. března 1944 a vrátil se do Británie v hodnosti P/O s předpokládaným vysláním do (československé) 311. perutě RAF.

He returned to Britain at the rank of P/O, and anticipated being posted to 311 Sqn (Czechoslovak) RAF. However he was posted to 1674 HCU [Heavy Conversion Unit] at Longtown, Northern Ireland where he trained to fly four-engined Halifax aircraft. He successfully completed his this training on 30 June 1944 and again anticipated a posting to 311 Sqn.

Byl však vyslán do 1674 HCU (Heavy Conversion Unit) na Longtown, v Severním Irsku, kde absolvoval letecký výcvik na čtyřmotorovém letadle typu Halifax. Výcvik a školení ukončil 3. června 1944 a očekával vyslání do 311. perutě RAF.

Instead he was posted to 518 Sqn, a meteorological squadron, based at the Isle of Tiree, in western Scotland and equipped with four-engined Halifax Mk V aircraft, one of its crew would be a meteorological observer. Their role was to fly reconnaissance flights, usually 8 to 10 hours long, some 700 miles out into the North Atlantic and north-west to Iceland during which the meteorological observer would taking readings, at pre-set locations and altitude; measurements such as temperature and barometric pressure, these readings were vital weather forecasting aids in planning the strategic air offensive over enemy and enemy occupied territory. in June 1944, D-Day – the Allied invasion of Europe – was postponed for 24 hours as a small improvement in an incoming weather front had been observed by a 518 Sqn aircraft.

Místo toho byl zařazen do 518. perutě, meteorologické letky, založené na ostrově Tiree v západním Skotsku, vybavené čtyřmotorovými letadly typu Halifax MK V. Jeden z členů posádky byl meteorologickým pozorovatelem. Jejich úkolem bylo, provádět průzkumné lety počasí, obvykle v délce trvání letu 8 až 10 hodin, asi 700 mil do severního Atlantiku a severozápadně Islandu. Během kterého meteorologický pozorovatel by při měření ve stanovené výšce prováděl odběr, měření teploty a barometrického tlaku, což byly velmi důležité hodnoty pro stanovení předpovědi počasí, důležitého pro plánování strategické letecké ofenzivy na okupované území nepřítelem. V červnu 1944, to bylo upřesnění D-Day – zahájení spojenecké invaze do Evropy- který byl odložen o 24 hodin, na základě pozorování malého zlepšení v nastávajícím počasí, zjištěného pozorováním letadla 518. perutě.

Léonard’s role, in the aircrafts eight man crew, was co-pilot flying these patrols but, in correspondence to his family, it was evident that he was frustrated and deeply disappointed at what he saw as a non-active role. On three separate occasions he requested to be posted to a Czechoslovak RAF squadron where he considered that he could have a more active participation in the Allied war effort. Unfortunately however before his requested posting was approved he died in a tragic accident; he was 22 years old.

Leonard jako co-pilot létal na hlídky v letadlech s osmičlennou posádkou. Z korespondence s rodinou bylo zřejmé, že byl frustrovaný a velice zklamaný tím, že může hrát ve válce jenom neaktivní roli. Při třech oddělených příležitostech, žádal, aby byl vyslán k 311. československé peruti RAF, kde se domníval, že by se mohl více aktivněji zapojit do spojeneckého válečného úsilí. Bohužel ještě dříve, než byla jeho žádost kladně vyřízena, zemřel při tragické nehodě ve věku 22 let.

So what happened?

Tak co se stalo?

On 16 August 1944 Léonard, now at the rank of F/O and with 136 flying hours to his record, was co-pilot of Halifax ‘S’, serial number LL296, for a flight test prior to an operational patrol, ironically he was standing-in for the usual co-pilot of that crew who was sick. The Halifax took-off at 13:04 and was Captained by P/O Turner and had achieved 554 flying hours experience. His was an experienced crew of several nationalities consisting of 4 Britons, 2 Australians a Canadian and 1 Swiss.

16. srpna 1944, Leonard v hodnosti F/O, co-pilot Halifaxu “S”, pořadové číslo LL 296, prováděl letovou zkoušku před operační hlídkou. V záznamu o letecké činnosti měl 136 nalétaných hodin. Ironii je, že bylo obvyklé, aby letovou zkoušku prováděli oba piloti ze stejné posádky, ale pilot Halifaxu byl nemocný a proto byl letoun řídil P/O Turner, který byl zkušený a měl celkem nalétáno 554 hodin. Osádka letounu se skládala ze 4 Britů, Australana, 2 Kanaďanů a Švýcara.

Another 518 Sqn Halifax ‘M’, serial number LL186, had taken-off from RAF Tiree at 13.04 also for an air test prior to a night operational patrol. Captained by P/O K W Organ, a very experienced pilot with had 685 flying hours experience, and a newly assembled crew, comprising of 6 Britons and 2 Canadians.

Jiný Halifax “M” 518 perutě, pořadové číslo LL 186, dostal od RAF v Tiree, ve 13.04 hod., povolení vzletu pro zkoušku před noční hlídkou. Letoun řídil zkušený P/O K. W. Organ, který již měl 685 letových hodin, s nově sestavenou posádkou, skládající se z 6 Britů a 2 Kanaďanů.

Weather conditions at that time were that the cloud base was down to 300 feet with a visibility of about 7 miles and a 10 mph south westerly wind.

V té době byly povětrnostní podmínky: spodní základna oblačnosti 300 stop a dohlednost asi 7 mil, vítr směr od západu k jihu a síla 10 Mph.

A miscommunication by Flying Control resulted in both aircraft entering the airspace, over the airfield, at the same time. There had been no radio contact contact with Halifax ‘M’ for 10 minutes and when contact was received, the aircraft position given was assumed to be a mistake. Halifax ‘S’ had been given permission to land and was flying along the line of the runway at an altitude of 400 feet. At 13:25 pm, about half a mile from the end of the runway Halifax ‘M’ broke through the patchy clouds heading directly towards Halifax ‘S’. P/O K W Organ desperately attempted evasive action by throwing ‘M’ violently to starboard. But was too late and a head-on collision was unavoidable; its starboard wing hit the port wing of Halifax ‘S’, causing both aircraft to burst into flames and partially disintegrate prior to crashing to the ground, LL296 by Island House and the surrounding Loch An Eilean and LL186 at Crossapol beach. On impact, both aircraft were immersed in flames with aircraft debris being scattered over a large area. All aboard being killed.

Nedorozumění s letovou kontrolou mělo za následek vlétnutí obou letadel do vzdušného prostoru nad letištěm ve stejnou dobu. S Halifaxem “M”, letištní kontrola neměla rádiové spojení 10 minut a když bylo navázané rádiové spojení, tak se předpokládalo že udání polohy letadla je chybné. Halifaxu “S” bylo uděleno povolení k přistání a letěl podél RWY vzletové a přistávací dráhy v nadmořské výšce 400 metrů. V 13.25 hodin, asi půl míle od konce dráhy Halifax “M” vylétl z nejednotných mraků a směřoval k Halifaxu “S”. P/O K. W. Organa, který se zoufale pokoušel o úhybný manévr prudkým náklonem Halifaxu “M” na pravobok. Ale bylo již příliš pozdě a čelní srážka byla nevyhnutelná. Jeho křídlo narazilo do plochy křídla Halifaxu “S”, LL296, který začal hořet a v okolí ostrovních domů a okolí Loch An Eilean uvolněné trosky letadla padaly na zem, a z Halifaxu LL186, na pláž Crossapol. Při nárazu byly oba letouny v plamenech a jejich trosky byly roztroušeny na velké ploše. Všichni na palubách obou letadel přišli o život.

Initially all 16 airmen were buried at Soroby Burial ground on 30 August 1944, but after the war nine were reinterred to other burial grounds at the request of the airmen’s families.

Původně bylo všech šestnáct letců 30. srpna 1944 pohřbeno na hřbitově Soroby, ale po válce, na žádost rodin letců, u devíti byla provedena exhumace a byli převezeni na jiná pohřebiště.

The subsequent RAF Court of Inquiry into the accident cleared both pilots for the accident and recommended flying procedural changes to be undertaken at RAF Tiree.

Při následném vyšetřování nehody a soudu bylo zjištěno, že oba piloti nehodu nezavinili a bylo doporučeno provést změny v řízení letového provozu RAF na letišti Tiree.

The assistance of Antonín Hradilek Deputy Ambassador of the Embassy of the Czech Republic, London, Alan Millar and Ken Organ with this article is much appreciated.

Velice si ceníme pomoci při přípravě tohoto článku, zástupce Velvyslanectví České Republiky v Londýně, Antonína Hradílka, Alana Millara a Kena Organa.