Jeden z hrstky
* 06.03.1904, Jindřich Hradec.
† 11.06.1972, Prostějov.
Pre WW2:
Před 2. svět. válkou:
Rudolf Zima was born on 6 March 1904 at Jindřich Hradec, a small town about 70 miles West of Brno, in the Moravian region of Czechoslovakia. After attending general, municipal and secondary school he began his compulsory military service on 21 May 1924.
Rudolf Zima se narodil 6. března 1904 v Jindřichově Hradci, menším městě asi 50 km severně od Českých Budějovic v Jižních Čechách v Československu. Po absolvování obecné, obecní a střední školy nastoupil 21. května 1924 povinnou vojenskou službu.
Military Service:
Služba v armádě:

He completed his basic training, and a year later graduated as a non-commissioned officer at the Infantry School of the 28th Infantry Regiment stationed at Milovice. In 1926 he was accepted for pilot training at the Military Aviation Academy at Prostějov from where he graduated in 1928. Rudolf was then posted to Prague-Kbely airbase where he attended a course on night flying. On completion of this he was posted to the Military Aviation Academy at Chleb for training as a fighter pilot. On 1 July 1937 he was posted back to the Military Aviation Academy at Prostějov as a flying instructor.
Absolvoval základní výcvik a o rok později absolvoval jako poddůstojník pěchotní školu 28. pěšího pluku, dislokovaného v Milovicích. V roce 1926 byl přijat k pilotnímu výcviku na Vojenskou leteckou akademii v Prostějově, kterou absolvoval v roce 1928. Rudolf byl poté převelen na leteckou základnu Praha-Kbely, kde absolvoval kurz nočního létání. Po jeho dokončení byl vyslán na Vojenskou leteckou akademii v Chebu k výcviku stíhacího pilota. Dne 1. července 1937 byl poslán zpět k Vojenské letecké akademie v Prostějově už jako instruktor létání.
His skill as a pilot earned him a place in the Czechoslovak Air Force’s aerobatic team at national and international events including the 1937 International Airshow at Zurich. Here the Czechoslovak team won numerous events and came 2nd overall in the competition. By March 1939 he had achieved a total of 2,474.05 flying hours.
Jeho pilotní schopnosti ho přivedly k místu v akrobatickém týmu československého letectva na národních i mezinárodních akcích, včetně mezinárodní letecké přehlídky v Curychu v roce 1937. Zde československý tým zvítězil v řadě soutěží a celkově obsadil 2. místo. Do března 1939 dosáhl celkového počtu 2 474,05 letových hodin.

German Occupation:
Německá okupace:

Following the Munich Agreement of 30 September 1938, when the Germans were ceded the Sudeten regions of Czechoslovakia, the Germans completed their occupation of the country on 15 March 1939. In a meeting the day before, Hitler told Dr Emil Hácha, the Czechoslovak president, that German troops would commence occupation of Czechoslovakia at 06:00 that morning and that he had two options; either surrender Czechoslovakia to Germany, in which case the “entry of German troops would take place in a tolerable manner” and “permit Czechoslovakia a generous life of her own, autonomy and a degree of national freedom”, or if he refused “resistance would be broken by force of arms, using all means”.
Po Mnichovské dohodě z 30. září 1938, kdy byly Němcům postoupeny sudetské oblasti Československa, došlo 15. března 1939 k celé okupaci Čech a Moravy. Den předtím Hitler na schůzce sdělil československému prezidentovi Dr. Emilu Háchovi, že německá vojska zahájí okupaci Československa v 6 hodin ráno a že má dvě možnosti: Buď se Československo vzdá Německu, a v tom případě “vstup německých vojsk proběhne snesitelným způsobem” a “umožní tak Československu velkorysý vlastní život, autonomii a určitou národní svobodu”, nebo v případě odporu “bude tento zlomen silou zbraní za použití všech prostředků.”
Under such pressure, Emil Hacha, had ordered all Czechoslovak military to stand down, remain in their barracks and not resist the entry of German military when they crossed over the border into Czechoslovakia, on 15 March, to complete their occupation. The Germans quickly disbanded the Czechoslovak military and all personnel were dismissed. Germanisation of Bohemia and Moravia began immediately with the Slovakia region being given ‘independence’ but it was, in reality just a puppet state of Nazi Germany.
Pod tímto tlakem nařídil Emil Hácha všem československým vojákům, aby se stáhli, zůstali v kasárnách a nekladli odpor vstupu německých vojsk, která 15. března překročila hranice Československa, aby dokončila okupaci celé země. Němci československou armádu okamžitě rozpustili a veškerý vojenský personál byl propuštěn. Okamžitě začala germanizace Čech a Moravy, přičemž oblast Slovenska získala svoji “samostatnost”, ale ve skutečnosti byla jen loutkovým státem nacistického Německa.
For many of the military personnel and patriotic Czech citizens, this was a degrading period. Many wanted to redress this shame and humiliation and sought the liberation of their homeland. Just four days later, on 19 March 1939, former Senior officers of the now-disbanded Czechoslovak military started to form an underground army, known as Obrana Národa [Defence of the Nation]. This organisation worked in co-operation with Svaz Letců, the Airman Association of the Czechoslovak Republic. One of their objectives was to assist as many airmen and soldiers as possible to get to neighbouring Poland where they could be formed into military units to fight for the liberation of their homeland. These two organisations provided money, courier and other assistance to enable airmen to escape to Poland. Usually, this was by crossing the border from Czechoslovakia’s Ostrava region which was adjacent to the Polish border.
Pro mnohé vojáky a vlastenecky smýšlející české občany to bylo ponižující období. Mnozí chtěli tuto hanbu a ponížení napravit a usilovali o osvobození své vlasti. Již o čtyři dny později, 19. března 1939, začali bývalí vyšší důstojníci již rozpuštěné československé armády formovat podzemní armádu, známou jako Obrana národa. Tato organizace pracovala ve spolupráci se Svazem letců, sdružením letců Československé republiky. Jedním z jejich cílů bylo pomoci co největšímu počtu letců a vojáků dostat se do sousedního Polska, kde by se mohli zformovat do vojenských jednotek a bojovat za osvobození vlasti. Tyto dvě organizace poskytovaly peníze, kurýrní a jinou pomoc, aby letcům útěk do Polska umožnily. Obvykle se tak dělo překročením hranice do Polska na území Ostravska.
To Poland:
Do Polska:
Rudolf was one of the many who decided to escape and enlist in one of those units. On 9 August 1939, he covertly crossed over the border into Poland, and then travelled to Kraków, where he reported for duty at the Czechoslovak Consulate. On 15 August he was transferred to Bronowice Małe, a then derelict former Polish Army barracks from the Austro-Hungarian era, on the outskirts of Krakow which was then being utilised as a temporary transit camp for the escaped Czechoslovak military.
Rudolf byl jedním z řady těch, kteří se rozhodli opustit zemi a přihlásit se k takto formovaným jednotkám. Dne 9. srpna 1939 tajně překročil hranici do Polska, odkud odcestoval do Krakova, kde se hlásil na československém konzulátu. Dne 15. srpna byl převezen do Bronowic Małych, tehdy opuštěných bývalých kasáren polské armády z dob Rakouska-Uherska na okraji Krakova, které byly v té době využity jako dočasný tranzitní tábor pro uprchlé československé vojáky.
Disappointment in Poland:
Zklamání v Polsku:
At this time, the Polish Authorities, whilst recognising the new puppet State of Slovakia, showed little interest in the Czechoslovak military who were escaping into their country. They would not allow independent Czechoslovak units to be established on its territory as they were concerned about antagonising neighbouring Nazi Germany. Thus, with this disappointment and uncertainty about their future, the moral amongst the escapees was low.
Zatímco polské úřady v té době uznaly nový loutkový slovenský stát, o československé vojáky, kteří utíkali ze své obsazené vlasti do jejich země, neprojevily přílišný zájem. Nepovolily, aby na jejím území vznikaly samostatné československé jednotky, protože se obávaly nepřátelské reakce sousedního nacistického Německa. Není proto divu, že zklamání a nejistota ohledně jejich budoucnosti způsobily, že se mezi uprchlíky šířila malomyslnost a beznaděj.
Only after lengthy negotiations between Czechoslovak Diplomats in France and Great Britain, and the French Government, did the French agree to admit 4,000 Czechoslovaks into the French Foreign Legion – French law did not allow for foreign military units to be on its territory in peacetime, and the Czechoslovak escapers would be required to join the French Foreign Legion for a five-year period with the agreement that, should war be declared, they would be transferred to French military units. The alternative was to be returned to occupied Czechoslovakia and face German retribution for escaping – usually imprisonment or execution with further persecution of their families.
Teprve po dlouhých jednáních mezi československými diplomaty ve Francii a Velké Británii a francouzskou vládou, souhlasili Francouzi s přijetím 4 000 Čechoslováků do francouzské Cizinecké legie. Francouzské zákony ale nedovolovaly, aby se na území země v době míru nacházely cizí vojenské jednotky, a českoslovenští uprchlíci měli vstoupit do francouzské Cizinecké legie na dobu pěti let s tím, že v případě vyhlášení války budou převedeni do pravidelných francouzských vojenských jednotek.
The barracks, which were in poor condition, were, already well inhabited by the escapees whilst arrangements were made for their transportation, by sea, to France.
Kasárna, tehdy už ve špatném stavu, byla již přeplněna uprchlíky, když probíhaly horečné přípravy na jejich převoz po moři do Francie.
Rudolf arrived at Bronowice Małe on 15 August and on 17 August, with other escapes, travelled by train to Gydnia, a port on the Baltic Coast of Poland, where they boarded the ‘SS Kastelholm’, a 921 ton Swedish coastal-cruising ship, which took them to France. A total of 88 Czechoslovak airmen and 189 Czechoslovak soldiers were on board on what was to be the last departure of Czechoslovak escapees to France as the German invasion of Poland would soon commence.
Rudolf dorazil do Malych Bronowic 15. srpna a 17. srpna spolu s dalšími uprchlíky nastoupil cestu vlakem do Gydnie, přístavu na baltském pobřeží Polska, kde se nalodili na “SS Kastelholm”, 921 tun vážící švédskou pobřežní výletní loď, která je přepravila do Francie. Na palubě lodi, která se měla stát posledním odjezdem československých uprchlíků do Francie, bylo celkem 88 československých letců a 189 československých vojáků, neboť německá invaze do Polska byla na spadnutí.
To France:
Do Francii:
On arrival the Czechoslovak airmen were required join the French Foreign Legion for a five-year period with the agreement that should war be declared they would be transferred to French military units.
Po příchodu do Francie se českoslovenští letci museli na pět let zavázat ke službě ve francouzské Cizinecké legii s tím, že v případě vyhlášení války budou převeleni k pravidelným francouzským vojenským jednotkám.
Initially, Rudolf and his fellow escapees were transferred to Place Balard, the Foreign Legion’s recruitment depot at Paris, to undergo medical checks, whilst the necessary documentation was prepared for their enlistment into the Legion pending their transfer to the Legion’s training base at Sidi Bel Abbès, Algeria. During this period they attended French classes and any free time was usually spent in Paris exploring the sights and practising their newly learnt French with the girls they met. On 13 September he was accepted into the Foreign Legion at the rank of a soldat.
Rudolf a jeho kolegové byli nejprve převezeni na Place Balard, do náborového střediska Cizinecké legie v Paříži, kde se podrobili lékařským prohlídkám a zároveň byla zpracována nezbytná dokumentace pro jejich zařazení do legie předtím, než budou převezeni na výcvikovou základnu legie v Sidi Bel Abbès v Alžírsku. Během tohoto období absolvovali kurzy francouzštiny a veškerý volný čas obvykle trávili v Paříži prohlídkou památek a procvičováním nově naučených frází s dívkami, které cestou potkávali. Dne 13. září byl přijat do Cizinecké legie v hodnosti vojína.
As war had now been declared, the Czechoslovaks were released from their Foreign Legion contract and the airmen transferred to the l’Armée de l’Air at their B117 recruitment centre at Dugny, near Paris.
Vzápětí, po vojenském napadení Polska, vyhlásila Francie Německu válku a Čechoslováci byli zbaveni závazku k Cizinecké legii a letci tak přešli k l’Armée de l’Air do jejího náborového střediska B117 v Dugny u Paříže.
On 6 October 1939, at the rank of sergeant, Rudolf was transferred to Centre d’Instruction de Chasse for re-training on French Potez XXV and Morane-Saulnier MS.230 elementary trainers and then the Morane-Saulnier MS-406c fighter aircraft at Chartres, the l’Armée de l’Air training airbase. After 49 flying hours, he completed his re-training and he became one of the instructors there.
Dne 6. října 1939 byl Rudolf v hodnosti četaře převelen do Centre d’Instruction de Chasse k přeškolení na francouzské cvičné letouny Potez XXV a Morane-Saulnier MS.230 a poté na stíhací letouny Morane-Saulnier MS-406c na výcvikové letecké základně l’Armée de l’Air v Chartres. Po 49 nalétaných hodinách přeškoleni dokončil a stal se jedním z tamních instruktorů.

On 10 May 1940, the Germans began their expected invasion of France. That day Rudolf, along with fellow Czechoslovaks Bohumír Fürst and Jan Doucha, were posted to Patrouille Défense Aérienne du Territoire (DAT), at Chateaudun airfield, about 40 km south of Chartres whose role was to defend Chartres airbase against Luftwaffe attack. They were equipped with MS-406c and MB-151c fighter aircraft.
10. května 1940 zahájili Němci očekávanou invazi do Francie. Toho dne byl Rudolf spolu s kolegy Čechoslováky Bohumírem Fürstem a Janem Douchou vyslán k Patrouille Défense Aérienne du Territoire (DAT) na letiště Chateaudun, asi 40 km jižně od Chartres, jehož úkolem bylo bránit vzdušný prostor kolem letecké základny Chartres před útokem Luftwaffe. Jednotka byla vyzbrojena stíhacími letouny MS-406c a MB-151c.
On 13 May, Rudolf was injured as he was taking-off in Bloch MB-151 No 400 for a patrol. The propellor flew off due to a technical fault, causing the aircraft to crash and be destroyed, causing spinal and head injuries to Rudolf. He was first taken to the hospital at Val-de Grace for treatment and then transferred to the Foch Hospital in Paris. The accident ended his flying with l’Armée de l’Air, in which he had flown a total of 142 hours.
Dne 13. května byl Rudolf zraněn, když odstartoval v letounu Bloch MB-151 č. 400 na rutinní hlídku. Z důvodu technické závady se utrhla vrtule, letoun se zřítil a značně poškodil, přičemž Rudolf utrpěl zranění páteře a hlavy. Nejprve byl převezen k ošetření do nemocnice ve Val-de Grace a poté převezen do nemocnice Foch v Paříži. Nehoda tak ukončila jeho působení u l’Armée de l’Air, kde nalétal celkem 142 hodin.
With the rapidly advancing German Blitzkreig approaching Paris, the city was being evacuated and Rudolf was taken to Orleans and then onwards towards the port at Bordeaux before the Germans reached there, so that they could be evacuated to England from where they could carry on the fight against Nazi Germany. Since 15 June, Operation Aerial, the evacuation of Allied military forces and civilians from ports in Western France had been in operation. With the French capitulation imminent and fter six days of travelling with an injured spine, he was completely exhausted, but fortuitously he ran into some members of the Czechoslovak army from whom he received assistance. They were evacuated from Le Verdon-sur-Mer, at the entrance to the Gironde estuary which leads to the port at Bordeaux on 20 June and arrived in Belfast four days later.
Německá vojska bleskově obsazovala Francii a rychle se blížila k Paříži. Město bylo proto evakuováno a Rudolf byl převezen do Orleánsu a odtud do přístavu v Bordeaux dříve, než tam Němci dorazili, aby mohli být evakuováni do Anglie, kde mohli pokračovat v boji proti nacistickému Německu. Od 15. června probíhala operace Aerial, evakuace spojeneckých vojenských sil a civilistů z přístavů v západní Francii. Francouzská kapitulace byla nevyhnutelná a po šesti dnech cestování se zraněnou páteří byl Rudolf zcela vyčerpán. Náhodou však při přesunu narazil na několik příslušníků československé armády, od nichž se mu dostalo pomoci. Z Le Verdon-sur-Mer u vstupu do ústí řeky Gironde, která vede do přístavu v Bordeaux, byli evakuováni 20. června a do Belfastu dorazili o čtyři dny později.
RAF:
After security vetting he was transferred to the Czechoslovak Airmen’s Depot at Cosford on 26 June. There, he was accepted into the RAF Volunteer Reserve, initially at the rank of AC2, and shortly after to the rank of Sgt. On 12 July was posted to the newly formed 310 (Czechoslovak) Sqn who were stationed at Duxford in Cambridgeshire. At that time, the Squadron were equipped with Hurricane Mk I fighter aircraft and commanded jointly by S/Ldr Alexander Hess, the first Czechoslovak to command an RAF squadron, and S/Ldr George D.M Blackwood.
Po bezpečnostní prověrce byl 26. června převelen do československého leteckého střediska v Cosfordu. Tam byl přijat do dobrovolnické zálohy RAF, nejprve v hodnosti vojína 2. třídy a krátce poté v hodnosti četaře. 12. července byl přidělen k nově zformované 310.peruti (“Československé”), která byla dislokována v Duxfordu v Cambridgeshire. V té době byla peruť vyzbrojena stíhacími letouny Hurricane Mk I a společně jí veleli major Alexander Hess, první Čechoslovák, který velel peruti RAF, a major George D. M. Blackwood.
Battle of Britain:
Bitva o Británii:
On 6 August Edvard Beneš, the Czechoslovak President in Exile visited the squadron at Duxford and during the afternoon three Hurricanes gave him, and his entourage, a display of formation flying, led by F/Lr Jefferies and included Sgt Rudolf Zima and Sgt Josef Hubáček.
Edvard Beneš, československý exilový prezident, navštívil 6. srpna peruť v Duxfordu a během odpoledne mu a jeho doprovodu předvedly tři stroje Hurricany ukázku létání ve formaci, kterou vedl F/Lr Jefferies a v níž figurovali i seržanti Rudolf Zima a Hugo Hrbáček.
After rapid conversion to Hurricanes and some basic English lessons, taught by Louis de Glehn, the squadron was declared operational on 17 August and participated in the Battle of Britain. Rudolf completed his Hurricane conversion and was passed for duties as an operational pilot. He made his first operational flight in the Battle of Britain on 18 August. Flying Hurricane Mk I P8811 as Yellow 3 1 and led F/Lt Sinclair, Yellow 1, with Vaclav Bergman as Yellow 2 for a uneventful patrol, taking-off at 17:50 and returning to Duxford at 18:45.
Po rychlém přeškolení na Hurricany a několika základních lekcí angličtiny, které vedl Louis de Glehn, byla peruť 17. srpna prohlášena za operační a zapojila se do bitvy o Británii. Také Rudolf přeškolení na stroje Hurricane dokončil a byl převelen k plnění úkolů operačního pilota. Svůj první operační let v bitvě o Británii uskutečnil 18. srpna. Pilotoval Hurricane Mk I P8811 jako žlutá 3 a vedl jej kpt. Sinclair jako žlutá 1 a s nimi letěl ještě jako žlutá 2 Václav Bergman. Jednalo se o rutinní hlídku bez komplikací, kdy odstartovali v 17:50 s návratem do Duxfordu v 18:45.
Rudolf was to make a further 40 operation flights during the Battle of Britain period of 10 July 1940 to 31 October 1940. Whilst on several of these flights, Luftwaffe aircraft were engaged and combat success achieved by some of his fellow 310 Sqn pilots, but for Rudolf such success eluded him.
Rudolf uskutečnil během bitvy o Británii v období od 10. července 1940 do 31. října 1940 dalších 40 operačních letů. Při několika z nich se střetli s nepřátelskými letouny Luftwaffe a někteří jeho kolegové z 310. perutě dosáhli bojového sestřelu, ale Rudolfovi takové štěstí nepřálo.
Flying Instructor:
Instruktor létání:

Rudolf’s operational flying came to an end on 7 March 1941. He was able to remain flying but now as an instructor. His first posting was to 52 OTU who were at Debden, then, on 3 May to Central Flying School at Watchfield. He received his commission, at the rank of P/O, on 16 June 1974 and was posted to 3 Elementary Flying School (3 EFTS) at Shellingford and on 13 May 1942 to 22 EFTS at Cambridge then back to 3 EFTS. Rudolf’s next promotion, to the rank of F/O, was on 22 July. On 7 October he was posted to Canada to 31 EFTS at the De Winton training centre at Alberta. His next posting was on 10 October to No 13 Service Flying Training School (13 SFTS) at North Battleford, in west-central Saskatchewan and on 28 of that month he was promoted to the rank of F/Lt.
Rudolfův operační turnus skončil 7. března 1941. U létání zůstal, ale nyní již jako instruktor. Nejprve byl vyslán k 52 OTU, která sídlila v Debdenu, a poté 3. května k Ústřední letecké škole ve Watchfieldu. Dne 16. června 1974 obdržel hodnost poručíka a byl převelen ke 3. základní letecké škole (3. EFTS) v Shellingfordu a 13. května 1942 ke 22 EFTS v Cambridge a poté zpět ke 3. EFTS. Další Rudolfovo povýšení do hodnosti nadporučíka se uskutečnilo ke dni 22. července. Dne 7. října byl vyslán do Kanady k 31. EFTS ve výcvikovém středisku De Winton v Albertě. Jeho další přesun v působení byl 10. října k No 13 Service Flying Training School (13 SFTS) v North Battlefordu v západní části centrální provincie Saskatchewan a 28. října téhož měsíce byl povýšen do hodnosti kapitána.
With the war in Europe coming to a close, Rudolf was posted back to the UK and on 1 May 1945 and was posted to the Czechoslovak Depot at RAF Cosford. On 16 July he was posted to the Czechoslovak Inspectorate General, in London, and two days later returned to Prague to take up his post at the Czechoslovak Ministry of Defence, at the lower Czechoslovak Air Force rank of nadporučík.
Válka v Evropě se blížila ke svému konci, a tak byl Rudolf 1. května 1945 vyslán zpět do Velké Británie a přidělen do československého střediska v RAF Cosford. Dne 16. července byl vyslán na Československý generální inspektorát v Londýně a o dva dny později se vrátil do Prahy, aby zde nastoupil do funkce na československém ministerstvu obrany v nižší důstojnické hodnosti nadporučíka československého letectva.
Post WW2:
Po druhé světové válce:

On his return to Czechoslovakia, he decided to remain in the Czechoslovak Air Force and that August was initially posted the Military Aviation Academy at Prostějov as a flying instructor and then to the Military Aviation Academy at Olomouc. Rudolf returned to Prostějov in January 1946 and on 1 July was appointed Commander of the Academy at the rank of štábní kapitán [S/Ldr].
Po návratu do Československa se rozhodl zůstat v československém letectvu a ještě v srpnu byl vyslán nejprve na Vojenskou leteckou akademii v Prostějově ve funkci instruktora létání a poté na Vojenskou leteckou akademii v Olomouci. Do Prostějova se Rudolf vrátil v lednu 1946 a 1. července byl jmenován velitelem akademie v hodnosti štábního kapitána.
Victim of Communism:
Oběť komunismu:
Following the Communist take-over in February 1948, the Czechoslovaks who fought for the Allies in WW2 were regarded as being tainted by capitalism and many were arrested, imprisoned and subjected to other persecution. In Rudolf’s case, at the beginning of February 1949 he was firstly placed on enforced leave, but on 10 March 1949 he was called back for active duty in Prostějov.
Po komunistickém převratu v únoru 1948 byli Čechoslováci, kteří za 2. světové války bojovali na straně spojenců, považováni za poznamenané kapitalismem a mnozí z nich byli zatčeni, uvězněni a vystaveni dalším perzekucím. V Rudolfově případě byl počátkem února 1949 nejprve poslán na nucenou dovolenou, ale 10. března 1949 byl povolán zpět do činné armádní služby v Prostějově.
On 28 August 2010, a commemorative plaque was unveiled at Rudolf Zima’s birthplace in Jindřich Hradec.
Dne 28. srpna 2010 byla na rodném domě Rudolfa Zimy v Jindřichově Hradci odhalena pamětní deska.
On 21 August 1968, the Soviet Union led Warsaw Pact troops in an invasion of Czechoslovakia to crack down on reformist trends now developing under the ‘Prague Spring’ led by Alexander Dubček’s. In protest against that Soviet occupation, on 24 August 1968, Rudolf returned the Soviet War Medal he held for Victory over Germany.
Dne 21. srpna 1968 provedl Sovětský svaz v čele vojsk Varšavské smlouvy invazi do Československa, aby zde vojensky potlačil reformní proudy ve společnosti, které se spontánně uvolnily v rámci “Pražského jara” poté, kdy došlo v lednu 1968 ke stranickému puči (KSČ), z podnětu a za vedení Alexandra Dubčeka. Na protest proti této sovětské okupaci vrátil Rudolf 24. srpna 1968 sovětskou válečnou medaili, kterou získal za svoje postoje během války a svůj podíl na konečném vítězství nad Německem.
AS A PROTEST AGAINST THE OCCUPATION OF MY HOMELAND BY THE RED ARMY I AM RETURNING HEREWITH YOUR MEDALS AWARDED. FOR VICTORY AGAINST GERMANY IN GREAT PATRIOTIC WAR. THIS MEDAL WAS GIVEN TO ME PERSONALLY BY THE REPRESENTATIVE OF THE SOVIET PRESIDIUM.
„NA PROTEST PROTI OKUPACI MÉ VLASTI RUDOU ARMÁDOU VRACÍM TÍMTO VÁMI UDĚLENÁ VYZNAMENÁNÍ ZA VÍTĚZSTVÍ NAD NĚMECKEM VE VELKÉ VLASTENECKÉ VÁLCE. TUTO MEDAILI MI OSOBNĚ PŘEDAL ZÁSTUPCE SOVĚTSKÉHO PREZIDIA.“
He died in Prostějov on 11 June 1972, aged 68, and his ashes were placed in the family tomb at Jindřichov Hradec.
Rudolf Zima zemřel 11. června 1972 v Prostějově ve věku 68 let a jeho popel byl uložen do rodinné hrobky v Jindřichově Hradci.
Following the Velvet Revolution in Czechoslovakia in November 1989, he was promoted, in memoriam to the rank of Colonel in the Czechoslovak Air Force on 1 June 1991.
Po sametové revoluci v Československu v listopadu 1989 byl Rudolf Zima 1. června 1991 povýšen “in memoriam” do hodnosti plukovníka československého letectva.
Medals:
Medaile:
British :
Velká Britanie:
1939 – 45 Star with Battle of Britain clasp
Air Crew Europe Star
Defence Medal
War Medal
Czechoslovakia :
Československo:
Válečný kříž 1939
Za chrabrost před nepřítelem
Za zásluhy 1. stupeň
Pamětní medaile se štítky F–VB
Remembered:
Památná místa:
Czech Republic:
Česká republika :
Jindřichův Hradec:
He is rememembered on a Memorial Plaque at his former home at náměstí Míru 7, Jindřichův Hradec
Je připomenut na pamětní desce na svém rodném domě na náměstí Míru 7, Jindřichův Hradec.

Prague – Klárov:
In November 2017, his name, along with the names of 2533 other Czechoslovak men and women who had served in the RAF during WW2, was unveiled at the Winged Lion Monument at Klárov, Prague 1.
V listopadu 2017 bylo jeho jméno spolu se jmény dalších 2533 československých mužů a žen, kteří během 2. svět. války sloužili v RAF, odhaleno u pomníku Okřídleného lva na pražském Klárově.

Great Britain:
Velká Británie:
Capel-le_Ferne:
He is commemorated, along with the other 2940 Battle of Britain aircrew, on the Christopher Foxley-Norris Memorial Wall at the National Battle of Britain Memorial at Capel-le-Ferne, Kent:
Je připomínán, spolu s ostatními 2940 posádkami bitvy o Británii, na pamětní zdi Christophera Foxleyho-Norrise v Národním památníku bitvy o Británii v Capel-le-Ferne, Kent:

Hawkinge:
Rudolf is remembered on the Czechoslovak Battle of Britain pilots memorial at the Kent Battle of Britain Museum at Hawkinge, Kent. It was unveiled on 28 October 2025, to commemorate the 88 Czechoslovaks who flew in that battle.

London – Battle of Britain Memorial:
He is also commemorated on the London Battle of Britain Memorial:
Je připomenut také na Památníku bitvy o Británii v Londýně:
Article last updated: 31.10.2025.

Thank you – gave me some added information to fill in the gaps of my father’s life. He was also at Cosford.
Veruska Rathore (nee Kopecek)