The last flight of General Miroslav Standera


Poslední let generála Miroslava Štandery

V životě jsem měl tu čest osobně poznat několik desítek báječných mužů ve slušivých modrých uniformách, kteří vedli před téměř sedmi desítkami let vzdušné souboje proti německé Luftwaffe. Jedním z nejzkušenějších byl pilot, brigádní generál Miroslav Štandera, účastník bojů o Francii, nad Velkou Británií i okupovanou Evropou.

I had the honour to have personally met a few dozen of great men in dashing blue uniforms throughout my life, who almost seven decades ago engaged in aerial battles against the German Luftwaffe. One of the most experienced ones was pilot, Brigadier-General Miroslav Štandera, participant in the Battles for France and Great Britain and also occupied Europe.

Pan generál byl velkou osobností, přesto jeho typickou vlastností vždy byla skromnost. Zemřel ve středu 19. února 2014 ve věku 95 let. Pohřeb se uskuteční ve středu 26. února 2014 od 11 hodin v chrámu sv. Bartoloměje v Plzni.

The General was a great personality, but his typical characteristic was his modesty. He died Wednesday 19th February 2014 aged 95 years. His funeral will take place on Wednesday 26 February 2014 from 11 o´clock in St Bartholomew cathedral in Plzeň, Czech Republic.

I když žil M. Štandera od roku 1994 v Plzni, věřím, že Jindřichův Hradec mu byl druhým domovem. Všem, kteří se o to zasloužili, patří velké díky!

Although Miroslav Štandera spent the last 20 years of his life in Plzeň, I however believe that his second home was Jindřichův Hradec. Many warmest thanks to all the people, who contributed to it!

Tmavomodrý svět Miroslava Štandery
The Dark Blue World of Miroslav Štandera

Narodil se 5. října 1918 v Praze a nejspíše mu již tehdy sudičky daly do kolébky dobrou náladu, houževnatost a píli, především však lásku i úctu ke vzdušným výšinám. Po vyučení typografem se rozhodl pro dráhu vojáka z povolání. Pilotem se stal v roce 1936, kdy byl přijat do Vojenského leteckého učiliště v Prostějově. Po jeho absolvování 1. června 1938 byl přiřazen k 4. leteckému pluku, 47. letce v Pardubicích.

Miroslav Štandera, Prostějov 1936.

Miroslav Štandera was born on 5 October 1918 in Prague and it was probably already then that fate had left in his cradle good mood, resilience and diligence, but above all love and also respect to the aerial heights. After finishing his typographer apprenticeship, he decided to become a professional soldier. He became a pilot in 1936, when he was admitted to the Military Aeronautical Educational Institute at Prostějov. After graduating on 1 June 1938, be was posted to the 47th Squadron of the 4th Air Force Regiment at Pardubice.

Hrozba války mu umožnila poznat nové kraje a především v praxi vyzkoušet pilotáž desítek nejrůznějších strojů. Počátkem června 1939 totiž ilegálně opouští hitlerovci porobenou vlast a přes Polsko se 31. července dostává lodní Castelhollm do Francie. Cesta byla podmíněna podepsáním pětileté služby v Cizinecké legii, k níž však v případě Miroslava Štandery díky rozpoutání II. světové války nedošlo. Absolvoval výcvik v Chartres a stal se jedním z obránců této významné základny nedaleko Paříže.

The threat of war enabled him to get to know new areas and to test-pilot of dozens of different aircraft. At the beginning of June 1939 he illegally left his homeland, now occupied by the Nazis, and via Poland reached France on the ship ‘Castelholm’ on 31 July. His journey was on the condition of signing a five-year service tour with the French Foreign Legion, but thanks to the outbreak of WW II, Miroslav Štandera was not obliged to join. He finished his training in Chartres and became one of the defenders of this significant airbase near Paris.

Do bojů o Francii zasáhl 6. června 1940 v rámci u GC I/6. Ač byl v boji s německým stíhačem zraněn a dokonce také Němci krátce zajat, podařilo se mu uprchnout. Obdobně stovkám dalších československých vojáků ho neodvratná červnová kapitulace země galského kohouta přinutila k opětovnému útěku před hitlerovci, tentokrát na britské ostrovy. Ty jediné skýtaly naději na záchranu před zajetím a vidinu odplaty Němcům za potupný Mnichov roku 1938 i smrt dvaceti sedmi kamarádů letců z období francouzské válečné kampaně.

He joined the fight for France on 6 June 1940, within GC I/6. Even though he was injured in aerial combat with a Luftwaffe fighter and even briefly captured by the Germans, he managed to escape. Similarly like further hundreds of Czechoslovak soldiers, the ineluctable June capitulation of France forced him to flee again before the Nazis, this time to the British Isles. They were the only ones offering hope of rescue from capture with a vision of retaliation against the Germans for the humiliating Munich Agreement of 1938 and also the death of 27 comrades pilots from the period of the French war campaign.

Miroslav Štandera odplul 25. června 1940 z přístavu Séte egyptskou lodí Mohamad Ali-el-Kebir, s níž dosáhl po osmnácti dnech anglického přístavu Liverpool. Po dočasném ubytování v československém vojenském stanovém táboře v Cholmondeley Parku byl odeslán do leteckého střediska v Cosfordu a 5. srpna 1940 přijat do záloh RAF VR (britské Královské letectvo). Výcvik absolvoval u 6. OTU Sutton Bridge, odkud byl v listopadu převelen k 312. čs. stíhací peruti. Po ukončení prvního operačního turnusu v součtu dvou set třiceti hodin byl 8. srpna 1942 přeřazen mezi zalétávací piloty 13. a později 38. MU (servisní jednotka), ale již 18. ledna 1943 se vrátil zpět mezi bojové druhy z „třistadvanáctky“. Od března do počátku srpna 1943 se účastní řady operací nad hrdým Albionem, kanálem La Manche i okupovanou Evropou.

Miroslav Štandera departed from the harbour of Sète on the Egyptian ship ‘Mohammad-el-Kebir’ on 25 June 1940, and reached the British port of Liverpool after 18 days. After the temporary accommodation in the Czechoslovak tent camp in the park of the Cholmodeley Castle, he was sent to the Air Force centre in Cosford and was admitted to the RAF VR on 5 August 1940. He finished his re-training at 6 OTU in Sutton Bridge, from where he was posted to 312 (Czechoslovak) Sqn in November 1940. After the first operational tour amounting to 230 hours, he was posted as a pilot instructor of 13th and later, on 8th August 1942, to 38th MU. But on 18th January 1943 he returned to his fighter comrades at 312 Sqn. He took part in many operations above Britain, the English Channel and also occupied Europe.

Díky svým zkušenostem se rozhodl požádat o přeřazení a během srpna byl 1943 vybrán mezi elitu nočních stíhačů. Tuto službu mohli vykonávat pouze ti nejlepší. M. Štandera nejprve nastupuje do výcvikového střediska v Grantham-Spitelgate, následně k 51. OTU Cranfield. K 1. říjnu je povýšen do britské hodnosti P/O (poručík), zhruba o měsíc později vytváří osádku s radar-operátorem Karlem Bednaříkem. Závěrečný výcvik absolvují od 28. prosince 1943 do počátku února 1944.

Due to his experience, he decided to apply for a posting and was selected to join the elite of the night fighters during August 1943. This duty could be performed only by the best. Miroslav Štandera at first joined the training centre of Grantham-Spitelgate, followed by 51 OTU at Cranfield. He was promoted to the rank of P/O on 1st October 1943, and he forms a crew with radar operator Karel Bednařík about a one month later. They went for their final training from 28th December 1943 till the beginning of February 1944.

Od 8. února 1944 se odvíjí náročná bojová pouť M. Štandery a K. Bednaříka u 68. britské noční stíhací perutě, čs. B letky, která je v letounech typu Beufighter a Mosquito spojuje až do 18. března 1945. Absolvovali spolu řadu cvičných i bojových letů. Nejméně dvakrát přežili svoji smrt. „Obě události se odehrály krátce po sobě. Nejprve 18. a zanedlouho 27. dubna 1944 další. V prvním případě vysadil letounu motor, podruhé při startu prasklo našemu Beufighteru kolo. Ani jednou jsme naštěstí neutrpěli žádné vážnější zranění.“ vzpomínal v Holešově při našem setkání v prosinci 2006 plukovník Karel Bednařík.

From 8th February 1944 M. Štandera and K. Bednařík where posted to 68 (Nightighter) Sqn, Czechoslovak B Flight, where they flew Beaufighter and Mosquito aircraft until 18th March 1945. They underwent many training and combat flights together. At least twice they survived death. “Both events took place shortly one after another. At first on the 18th and not long after that on the 27th April 1944. In the first case, the engine stopped, in the second – our Beaufighter burst one tyre. But fortunately we didn´t suffer any serious injuries in either case“ remembered Karel Bednařík in Holešov during our meeting in 2006.

Miroslav Štandera, 1945.

Miroslav Štandera odlétal celkem 167 nočních operačních hodin, Karel Bednařík ještě o trochu více. Oba se 4. srpna 1945 vrátili domů jako vítězové. Politické události po Únoru 1948 však jejich cesty opět rozdělily. „Zápaďák“ válečný veterán Štandera do té doby sloužil u vojenských jednotek v Praze – Karlíně, Plzni a v Trenčíně. Zatímco Karel Bednařík byl v březnu 1948 vyhozen ze zaměstnání, následně vězněn, dlouhodobě perzekvován a nucen dlouhá léta pracovat jako dělník, měl M. Štandera větší štěstí. Podruhé ilegálně opustil rodnou vlast. Tentokrát ne na šest let jako po dobu války, ale na více než čtyři a půl desetiletí, díky tomu však unikl komunistickému pronásledování.

Miroslav Švandera flew altogether 167 night operational hours, Karel Bednařík some more. They both returned home victorious on 4th August 1945. War veteran Štandera served with military units in Prague-Karlín, Plzeň and Trenčín. However, the political events of 1948 again separated their journeys. Whilst Karel Bednařík was kicked out of his job in March 1948 and consecutively imprisoned, suffered long term persecution and was forced to work as a labourer for many years, M. Štandera had better luck. He left his home country illegally for the second time. Not for six years like during WW II, but for more that 45 years and thanks to this he evaded the Communist persecution.

Do poloviny 50. let 20. století sloužil ve Velké Británii v řadách RAF, později se v Londýně úspěšně věnoval podnikání v oboru zlatotepectví. V roce 1983 se odstěhoval do německého Kaltenbrunnu, kde žil dle vlastních slov „na dohled“ od rodné vlasti. Do Čech se trvale vrátil až díky polistopadovým událostem roku 1989, a to v roce 1994.

He served in the ranks of the RAF, in the UK, until the mid 1950´s, and later he dedicated himself to his successful enterprise as a gold jewellery maker in London. In 1983 he moved into the small town of Kaltenbrunn, Germany, where he lived, according to his own words “within a sight“ of his home country. He returned to Bohemia only thanks to the aftermath of the policial developments of 1989, when he permanently settled down in Plzeň in 1994.

V rámci plné rehabilitace byl postupně povýšen na brigádního generála letectva a dlouhodobě zastával funkci předsedy Sdružení čs. válečných letců 1939 – 1945 v České republice. Byl nositelem řady čs. i spojeneckých vyznamenání, včetně Řádu T. G. Masaryka a francouzského Řádu čestné legie. Stal se čestným občanem Plzně a vždy vítaným a vzácným hostem aviatických akcí na mnoha místech v České republice.

Following full rehabilitation, he was promoted successively to the rank of the Brigadier-General in the Air Force and was for many years Chairman of the Association of the Czechoslovak War Pilots 1939-1945 in the Czech Republic. He had been awarded many Czechoslovak and Allied decorations, including the Order of T.G. Masaryk and the French Legion of Honour. He became an honorary citizen of Plzeň and he was always a very welcome and revered guest at aviation activities at many places both at home and abroad.

Poslední let
The last flight

Středa, 19. únor 2014. Nad krajinou se rozprostřela tmavá noc. Na okraji letištní startovací dráhy stojí stíhací letoun, a ač se jeho vrtule točí naplno, je všude kolem ticho a klid. Miroslav Štandera s pevně sevřeným kniplem ve své ruce, je připraven ke startu. Jen on ví, že po stovkách hodin v civilních i vojenských strojích, bude tento let jeho polední. Rukou zprudka posouvá plynovou páku na plný výkon. Stroj vyletí kupředu jako vystřelený šíp. Po chvíli se od země zvedá ostruhové kolečko a zanedlouho poté se do křídel ukládají obě podvozková kola. To již bájný Cháron hlásí pilotovi do sluchátek určený kurz: letecké nebe. Právě tam na něj čekají kamarádi a bojoví druzi.

Wedneday, 19th February 2014. Dark night spread her wings above the countryside. A war fighterplane stands on the side of the runway, and even though her propellers are in the full swing, it is quiet and peaceful all around. Miroslav Štandera with joystick firmly held in his hand is ready for the take off. Only he knows, that after hundreds of hours spent in the military machines, this will be his last flight. He briskly moves the gas lever to full power. Spitfire flies forwards like an arrow. After a while, the tailwheel lifts off the ground and not long after the two undercarriage wheels fold inside the wings. That´s when the mythological Charon notifies the pilot of the set course: airmen´s heaven. It is there that his combat mates and comrades wait for him.

Pane generále Štandero, vážený příteli, šťastný let!
General Štandera, esteemed friend, happy flight!

Vladislav Burian
Klub historie letectví Jindřichův Hradec
Historical Aviation Club Jindřichův Hradec




This entry was posted in 312 Sqd, 68 Sqd, Biography, No longer with us. Bookmark the permalink.

One Response to The last flight of General Miroslav Standera

  1. Sharon says:

    thanks for sharing this tribute to a great hero

Please leave your comment on this article.

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s