Čs. zahraniční letci v boji za svobodu ČSR ve 2. světové válce.

Skromný příspěvek k obnově paměti českého národa

A modest contribution to restoring the memory of the Czech nation.

V roce 1938, dvacet let po vzniku Československé republiky představoval hitlerovský fašismus, provázený snahami německých obyvatel pohraničních území o jejich odtržení a přičlenění k Velkoněmecké říši veliké nebezpečí. Na mimořádné ohrožení státní suverenity a územní celistvosti odpověděla mladá republika především výstavbou pohraničních opevnění a rozsáhlou stavební činností v blízkosti vojenských a civilních letišť.

In 1938 – only twenty years after the Czechoslovak Republic had come into existence – this country was threatened by Hitler and the Nazi’s as they demanded that the border areas of Czechoslovakia – the Sudetenland – were absorbed into the German Reich as they were populated by people of German descent. The young Republic’s response to this demand was to construct fortifications in these border regions and upgrade installations at military air bases.

Politické reprezentace Francie a Anglie, vedeny mylným přesvědčením o možném zachování míru v Evropě, podepsaly 29. září 1938 Mnichovskou dohodu, která rozhodla o odstoupení pohraničního území suverénního státu Československé republiky hitlerovskému Německu.

Despite Britain, France and the Soviet Union having signed a treaty to defend Czechoslovakia, neither Britain nor France where keen to enter another war with Germany. The British Prime Minister, Neville Chamberlain, made his infamous statement on 27 September 1938 that Czechoslovakia was ‘ a far away country of which we know nothing’ and two days later he and Édouard Daladier, the French Prime Minister, signed the Munich Treaty with Hitler and Mussolini which ceded the Sudetenland to Germany. Edvard Beneš, the Czechoslovak Prime Minister was not asked to attend these talks and with the loss of the support from Britain and France, the Czech Government had little option but to accept this agreement. Thus Czechoslovakia had to hand over one third of the countries territory, population and economic resources to Germany. The protective belt of mountain fortifications was lost without a fight.

V období Mnichova mělo československé vojenské letectvo 900 letounů: 506 u 48 letek, ostatní letouny byly v záloze. Českoslovenští piloti však do okupace létali a tak si udržovali návyky pilotní i bojové, což umožnilo jejich nasazení od samého počátku 2. světové války v Polsku, Francii i Velké Británii.

By late September 1938 the Czechoslovak Air Force consisted of nine hundred aircraft – 506 in operational flights with the remainder being replacements. Czech pilots kept flying, until the German occupation in 1939, to ensure that their flying and combat skills were maintained which was a great asset at the start of WWII when they fought in Poland, France and then Britain.

15. března 1939 byl vytvořen Slovenský stát a piloti slovenské národnosti československého letectva se stali vojenskými piloty Slovenského státu. Při obsazení zbytkového území Československa Čech a Moravy, na rozkaz čestí piloti nesměli vzlétnout k obraně své vlasti, což považovali za zradu a většina z nich se ve smyslu svého slibu prezidentu republiky Dr. E. Benešovi v roce 1937 rozhodla odejít za hranice (do Polska, Francie a Anglie), kde chtěli pokračovat v boji   za osvobození své vlasti Jejich odchod od dubna 1939 organizoval Svaz letců ČSR. Současně pomáhal zajistit existenci letcům, kteří nemohli z rodinných, či jiných důvodů odejít za hranice ( zaměstnání ubytování atd.). I když ještě nebyla vyhlášena válka, mnoho českých letců  chtělo bojovat za svobodu své vlasti.

Hitler completed his takeover of Czechoslovakia on 15 March 1939 when he annexed the country and declaring it to be a Reich Protectorate; ‘protected’ by the Reich. Slovakia was declared to now be a independent country even though its government, led by Jozef Tiso, was controlled by Berlin. In the new Protectorate the Czechoslovak Air Force had been grounded and not allowed to defend its homeland. The Germans disbanded the Czechoslovak Air Force, pilots of Slovak origin became military pilots for the Slovak state, some Czech pilots were offered employment with the Luftwaffe or Lufthansa – only a handful accepted this offer. The majority refused this offer and made alternative plans. Even though war had not yet been declared, many of the airmen wanted to fight for the freedom of their homeland. Some, due to personal or family circumstances, chose to stay and join underground organisations and fight for their homelands liberation. Others chose to go abroad.

V mezinárodní politické situaci, kdy bylo jen otázkou času napadení Polska Německem, tito letci odcházeli do zahraničí, aby mohli bojovat za osvobození své vlasti. Podařilo se to asi 1200 čs. letcům  – 50%  celkového počtu letců československého letectva,  jednotlivě i ve skupinách  za pomoci převaděčů  organizovaných Svazem letců republiky Československé. Po obsazení zbytkového území Čech a Moravy německým wehrmachtem se sešel výbor svazu letců (dále SL) ČSR k tajnému zasedání, které rozhodlo o odchodu českých letců, kteří chtěli bojovat za osvobození své vlasti, do zahraničí i o dalším uplatnění těch, kteří odejít nemohli, a začalo organizovat přechod našich letců do Polska a přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii na Blízký východ. Letci od SL ČSR dostávali informace k přechodu hranic. Svaz letců tak působil až do vlastního odchodu z ilegality za hranice 2. května 1940.

These airmen made their personal decision to go abroad so that they could fight for the liberation of their homeland. Due to the declining international political situation in Europe, it would only be a matter of time before Germany attacked Poland. About 1200 airmen – some 50% of the Czechoslovak Air Force – managed to escape. They left their homeland individually or in small groups, their illegal departures being assisted by organisations like the Svazu letců – the Airmen’s Association of Czechoslovakia. The most common route was to Poland or Slovakia as they travelled onto Hungary, Yugoslavia, the Middle East as they proceeded to France to join military forces and the majority had arrived there by 2 May 1940.

Slovensko se v té době stalo spojencem hitlerovského Německa a slovenští letci bojovali po boku německé Luftwaffe v Polsku a v Sovětském svazu. A nebyla to jen symbolická podpora německé agrese proti Sovětskému svazu. Například piloti 13. slovenské stíhací letky, která operovala z letiště Kerč v Sovětském svazu v měsíci březnu 1943 ( bitva u Kurska,), sestřelili 42 sovětských stíhacích, bitevních a bombardovacích letounů. Byli to výborní letci-bojovníci a velká škoda, že nebojovali na správné straně spojenců SSSR, Anglie a USA. (Bojová činnost slovenské armády po boku německé armády na území Polska a Sovětského svazu byla příčinou, že obnovené Československo po druhé světové válce nedostalo reparace jako ostatní vítězné spojenecké státy).

In its puppet state format, Slovakia became an ally of Hitler’s Germany and Slovak airmen took part the Luftwaffe campaigns in Poland and Russian campaigns. It was not just a symbolic support of the German aggression against the Russians – No. 13 Slovakian flight, flying Me 109 G2 stationed at the Anapa airfield in the Taman peninsular region of Southern Russia, shot down 42 Soviet aircraft in March 1943. These included fighters as well as bombers and close support aircraft. They were excellent airmen and it is a pity that they were not fighting on the Allied side.

Slovakia declared war on the USA on 12 December 1941 and for this reason Czechoslovakia, despite being a member of the Allied forces was unable to make claim to any post war reparations.

Pro spravedlivé posouzení této situace je však nutné uvést, že bitvy u Kurska, jedné z rozhodujících bitev 2. světové války, se na straně Rudé armády již zúčastnil 1. čs. prapor v Sovětském svazu pod velením pplk. Ludvíka Svobody při obraně jižního křídla frontu u města Sokolovo a svůj úkol splnil.

It has to be acknowledged that dozens of Slovakian soldiers deployed on the Russian front assisting the German Wehrmacht deserted and joined no. 1 Czechoslovak Infantry Battalion. Col. Ludvík Svoboda commanded this unit and they first saw action defending the village of Sokolove, South of Kharkov in the Ukraine.

Několik desítek pilotů slovenského letectva odešlo spolu s českými letci do zahraničí. Později, když Wehrmacht pod tlakem Rudé armády ustupoval ze Sovětského svazu a fronta se blížila k slovenským hranicím přelétali do Sovětského svazu další slovenští piloti. Nejvíce v období Slovenského národního povstání v roce 1944.

Several members of the Slovakian Air Force left Slovakia and joined other Czech pilots as they tried to make their way to join the Czech forces in France. Later in the war, when the Wehrmacht was retreating from the advancing Red Army as it approached the Slovak borders, more Slovak pilots crossed over to join the invading forces. Their number reached its peak before the Slovakian National uprising in 1944.

V transportech z Polska, které připluly do Francie ve dnech 26. 5., 20. 6., 1. 8., 9. 8. a 19. 8. 1939, přišlo do Francie 470 českých letců a několik slovenských pilotů.

There were also several Slovakian pilots among the 470 Czechoslovaks who arrived in France on 25 May, 10 June and 1, 9 and 19 June and had sailed from the Polish port of Gdynia.

Do 31. 8. 1939 bylo do polského letectva přijato 93 čs. letců. Mezi těmito byl i František Josef z Otaslavic. Ten se zúčastnil od prvních dnů 2. světové války bojových akcí v Polsku proti Luftwaffe a po porážce Polska na rozkaz polského velení z letiště Kamionka Strumilowa odletěl s letounem, na jehož palubě byl pobočník generála Strzeminského, do Rumunska.

By 31 August 1939, 93 Czechoslovak airmen had enlisted for the Polish Air Force, included amongst these was the future fighter ace Sgt. Josef František, born in the village of Otaslavice. He was in action in Poland from the first day of WWII until the fall of Poland when he was ordered to fly General Strzemiński from Kamionka Strmilov airfield to Romania.

Z Rumunska odešel do Francie. Čeští letci, kteří bojovali v Polsku a dostali se do zajetí Rudé armády, odplouvali z Oděsy 17. března 1940 do Francie a 26. června 1940 do Anglie.

Josef succeeded in getting to France. Some Czechoslovak airmen, who had fought in Poland, were captured by the Red Army who had been advancing to the West since 17 September 1939. Those who were lucky enough not to be sent to Gullag labour camps, left Russia, from the port of Odessa, for France on 16 May 1940 and for England on 26 June 1940.

Početní stav čs. letců ve Francouzském vojenském letectvu k 1. 5. 1940 činil 786 osob.

By 1 May 1940, 786 Czechoslovak airmen had enlisted in the French Air Force.

Podle záznamů francouzského leteckého archivu byl nejúspěšnějším čs. letcem Vašátko Alois, který sestřelil 15 německých letadel a František Peřina se 14 sestřelenými letouny.

The archives of the French Air Force show that the most successful pilot was Aloiš Vašatko who shot down 15 Luftwaffe aircraft. He was closely followed by František Peřina who had a score of 14.

Celkem naši letci ve Francii sestřelili, nebo se podíleli na sestřelení 82 německých letadel. Přitom zahynulo 49 příslušníků čs. letectva.

During the French campaign, Czechoslovak airmen succeeded in shooting down 82 Luftwaffe aircraft resulting in the loss of 49 German airmen’s lives.

Po porážce Francie byly organizovány transporty čs. letců do Anglie. 22. 6. 1940 připlul první z těchto transportů do přístavu Falmouth v Anglii a u příležitosti 58. výročí této události byl v roce 1998 odhalen památník čs. zahraničních letců na městském hřbitově v Prostějově.

Following the fall of France, Czechoslovak airmen sailed from French ports for Britain, the first arrival was on 26 June 1940 at Falmouth, Cornwall. In 1998, the Czech RAF Airmen’s Memorial, at the Prostějov cemetery, was unveiled on the 58^th Anniversary of this event.

Početní stav čs. mužstva a důstojníků ve Velké Británii v RAF, včetně několika desítek žen u WAAF (ženského pomocného sboru) zahrnoval více než 2 450 osob.

The number of the Czech personnel signing for the RAF, including several dozen of women serving with the WAAF, during WWII exceeded 2,450.

Již 12. 7. 1940 byla založena 310. čs. stíhací peruť, která se zúčastnila bitvy o Anglii, 2. 8. 1940 byla založena 311. čs. bombardovací peruť, která se rovněž zúčastnila bitvy o Anglii a 1429 operačně výcviková letka, 5. 9. 1940 byla založena 312. čs. stíhací peruť, která se zúčastnila konečné fáze bitvy o Anglii a při invazi spojeneckých vojsk do Francie v červnu 1944 operovala z letiště ve Francii v dostřelu německých pozemních zbraní.

The first Czechoslovak RAF squadron, 310 Sqd. a fighter squadron, was formed on 12 July 1940 and saw action in the Battle of Britain. On 2 August 1940, 311 Sqd, a bomber squadron and no. 1429 COTF – Czech Operational Training Flight – was formed. A second fighter squadron, 312 Sqd., was formed at Duxford on 5 September 1940 who participated in the latter stages of the Battle of Britain. The 3^rd Czechoslovak fighter squadron, 313 Sqd,. was formed on 10 May 1941. The 3 fighter squadrons were later formed into the Czechoslovak Fighter Wing and participated in Operation Jubilee – the Dieppe landing – and also D-Day landings and Normandy campaign.

Dne 10. 5. 1941 byla založena 313. čs. stíhací peruť, 20. 1. 1942 čs. letka u 68. stíhací peruti které okamžitě zahájily operační činnost.

On 20 January 1942 68 Sqd., a night fighter squadron, formed a Czechoslovak flight which immediately saw action.

Tyto letecké útvary spolu s Klapálkovým praporem v Africe a parašutisty vysazenými v protektorátu Böhmen und Mähren, z nichž jedna skupina provedla 27.5. 1942 úspěšný atentát na Heydricha, se zasloužily o to, že Velká Británie a exilová vláda Francie ve Velké Británii prohlásily v roce 1942 Mnichovskou smlouvu za neplatnou a tím napomohly poválečnému obnovení Československé republiky v původních hranicích.

In addition to these RAF units, there was the involvement, by the Czechoslovak Infantry Regiment, under the command of Lt.-Col. Karel Klapálek, in the defence of Tobruk. There was also the actions of the parachutists who were dropped into the Bohemian Protectorate and successfully assassinated Heydrich. This mission resulted in severe Nazi reprisals – the wiping out of the villages of Lidice and Ležáky. These combined actions caused the British Government, as well as the French Government now in exile in London, to retract their agreement to the 1938 Munich Treaty. This action resulted in the original Czechoslovak frontiers now being recognised.

Dne 2. 10. 1944 byla pak v RAF založena čs. dopravní skupina.

The Czechoslovak Transport Pool was formed, within the RAF, on 2 October 1944.

Podle svědectví Josefa Balejky, od 10. května do 17. června 1940 František Josef  ve vzdušných soubojích nad Belgii a Champagní ve Francii sestřelil 10 německých letadel. Ve Velké Británii  sloužil u 303. polské perutě v RAF. V období od 1. září do 8. října 1940, kdy  zahynul při  manévru na přistání, dosáhl 17. potvrzených sestřelů německých letadel. Celkem sestřelil 27 letadel Luftwaffe a stal se tak nejúspěšnějším československým stíhacím pilotem ve druhé světové válce. Po úderech německých tankových vojsk a rychle se pohybujících vojsk  však docházelo k zničení a ztrátám přesných záznamů o potvrzení počtů sestřelených německých letadel ve Francii.
Přesné ověřené záznamy ve Velké Británii potvrzují, že František Josef byl nejúspěšnějším  spojeneckým pilotem v bitvě o Anglii.

Because of personal differences with the Czechoslovak Air Force commander’s, Josef František chose to fly with Polish airmen as he had fought alongside these pilots in Poland and France.

In France, according to Josef Balejka, between the period of 10 May to 17 June 1940 whilst flying in over Belgium and the Champagne region of France, Josef František shot down 10 Luftwaffe aircraft . In Britain he served with 303 Sqd., a Polish squadron in the RAF. Between the period of 1 September to 8 October 1940 he achieved 17 confirmed ‘kills’ before his accidental death on that date. The total of 27 Luftwaffe aircraft shot down makes Josef František the most successful Czechoslovak fighter pilot of WWII. With the confusion of a fast moving war in France in 1940 and with records known to have been destroyed, there is a difficultly in confirming the exact number in France. In England during the Battle of Britain, records confirm that he was the most successful Allied fighter pilot during that Battle.

Dalšími  vynikajícími  československými stíhacími  esy  RAF byli Karel Kuttelwascher uznávaný jako nejúspěšnější československý stíhací pilot ve Velké Británii s 18 potvrzenými sestřely a Otto Smik s 12 potvrzenými sestřely německých letadel a  a 3 sestřely okřídlených raketových střel V 1.

Other excellent Czechoslovak fighter aces in the RAF were Karel Kuttlewascher with 18 confirmed ‘kills’ and Otto Smik with a confirmed record of 12 aircraft and 3 V1 – Doodlebug – rockets.

O vysokém kreditu čs. stíhacích pilotů svědčí také to, že pouze ve třech případech byli veliteli perutí RAF cizinci a vždy to byli Čechoslováci Fajtl, Smik a Maňák.

The Czechoslovak fighter pilots were highly acclaimed. Only 3 British RAF Sqds. were commandeered by non-British and all of these were of Czechoslovak nationality – František Fajtl, Otto Smik and Jiří Maňák.

Bombardovací 311. čs. peruť uskutečnila 972 náletů a napadla opakovaně 61 cílů v Německu, Holandsku, ve Francii, Itálii a Belgii. V bitvě o Atlantik nalétala 2 102 operačních hodin a napadla 33 ponorek a 6 lodí. Potopila německou loď Alsterufer, která vezla z Japonska důležité komponenty pro výrobu V-1 a tím se pozdrželo nasazení V-1 asi o měsíc (23. 6. 1944). Kdyby Němci měli okřídlené rakety V-1 o měsíc dříve a mohli je nasadit při vyloďování angloamerických vojsk ve Francii 6. 6. 1944, nepochybně by spojencům způsobili mnohem větší ztráty.

311 Sqd. made 972 bombing raids on 61 targets in Germany, France, the Low Countries as well as Italy but due to the high losses sustained was transferred to Coastal Command on 20 April 1942. In Coastal Command they participated in the Battle of the Atlantic and amassed a total of 2,102 operational hours. They attacked 33 Uboats and 6 surface vessels. On 26 December 1943, one of their Liberator’s successfully attacked and stopped the ‘Alsterufer’ a German blockade runner which had sailed from Japan with vital war supplies. The coup de grace was delivered by another Coastal Command aircraft. The loss of these supplies delayed production of the V1 rockets by at least 1 month – they were only able to be used on 13 June 1944 – thus ensuring that they could not be used on D-Day to cause possible heavy casualties on the Allies side.

Palubní střelci sestřelili 7 německých stíhacích letounů. Čs. stihači v RAF sestřelili celkem 365 německých letounů.

The air gunners of 311 Sqd. achieved 7 confirmed Luftwaffe kills whilst 310, 312 and 313 Sqds. achieved a combined total of 365 Luftwaffe aircraft shot down in WWII.

Dne 4. 5. 1944 z dvaceti čs. pilotů v RAF byla v SSSR založena pod velením škpt. Fajtla 128. čs. samostatná stíhací peruť.

In February 1944, 20 Czechoslovak RAF fighter pilots, commanded by Sqd/Ldr. František Fajtl left for Russia. On arrival no. 128 Fighter Sqd was formed and became operational on 4 May.

Dne 1. 6. 1944 byla doplněna dvěma dezertujícími slovenskými piloty a reorganizovaná na 1. stíhací letecký pluk, který 17. 9. 1944 s 22 piloty a 22 letouny LA-5 přelétl na povstalecké slovenské území a v týlu nepřítele na letiště Zvolen a po přesunu z letiště Zolná provedl 560 operačních letů.

There they were joined, on 1 June, by Ľudovít Dobrovodský and Anton Matúšek who had defected from no. 13 Slovakian flight on 9 September 1943. The unit was reformed as No 1 Fighter Regiment. On 17 September 1944 the 22 pilots flew their Russian built Lavochkin LA-5 from Poland to the Tri Duby airbase. The Slovak National uprising had started on 29 August and this airbase was behind enemy lines. Due to heavy Luftwaffe bombing, they later transferred to Zolná airfield.

Po splnění svého úkolu se 25. 10. 1944 vrátil zpět na území obsazené Rudou armádou. Celkem zničil 34 německých letounů. V průběhu 2. sv. války šlo o skutečně ojedinělou bojovou činnost leteckého pluku v hlubokém týlu nepřítele.

To escape the advancing German army, the unit flew to Soviet held territory on 25 October. During the 5 weeks of operating behind enemy lines they had undertaken 560 sorties and destroyed 34 Luftwaffe aircraft – a unique achievement for a unit operating so deep in enemy territory.

Dne 25. 1. 1945 byla v Sovětském svazu založena 1. smíšená letecká divize. Z této se 1. stíhací letecký pluk (převážně čeští piloti ) a 3. bitevní pluk, (převážně slovenští piloti), zúčastnily bojů o Ostravu. Druhý stíhací letecký pluk ačkoliv měl modernější stíhací letouny LA-7, byl výcvikový a bojů se ve druhé světové válce nezúčastnil.

On 25 January 1945 the No 1 Mixed Air Division was formed in the Soviet Union. It consisted of No 1 Fighter Regiment, with mainly Czech pilots and No 3 Fighter Regiment, which was mainly Slovak Pilots. These 2 Regiments participated in the Battle for Ostrava. No 2 Fighter Regiment, whilst having the more modern, Russian built, Lavochkin LA-7 aircraft were still in training and did not participate in any combat during WWII.

Ve druhé světové válce zemřelo celkem 546 čs. letců, v Polsku 6, Francii 29, RAF 482, na Slovensku 12, na jiných bojištích 8, u první smíšené let. divize 7, v Royal Canadian Air Force 2, v letectvu svobodné Francie 2. (Největší ztráty byly u 311. čs. bombardovací perutě).

During WWII a total of 546 Czechoslovak airmen lost their lives. In Poland 6 were killed, in France 29, 482 serving in the RAF on the Western front, 12 in Slovakia, 8 in other areas, 7 with the 1^st Mixed Air Division in Russia. 2 with the Royal Canadian Air Force and 2 serving with the Free French Air Force. The highest casualties were suffered by 311 Sqd.

Dne 13. 5. 1945 se do vlasti vrátili čs. letci z SSSR a z Anglie až po porážce Japonska 15. 8. 1945.

Czechoslovak airmen who had flown with the Soviet’s arrived in Prague on 13 May 1945. Their RAF colleagues arrived from Britain in August, following the surrender of Japan on 15 August of that year.

Místo úcty k hrdinům, kteří se zasloužili o osvobození a obnovu Československé republiky, bojujících od roku 1940 na západě (Francie, Anglie), se dokonce i ti, kteří byli odveleni v roce 1944 z Anglie do Sovětského svazu a byli příslušníky 1. stíhacího leteckého pluku, dočkali po roce 1948 pohrdání, nenávisti a věznění. Dva z nich byli při zatýkání zastřeleni (Waidlich Viktor 28.5.1949, Šimon Eduard 15.120.1949) a Roubal Vladislav byl zastřelen na útěku 15.10.1951.

Instead of respect for these returning airmen who had contributed towards the liberation and reconstruction of the Czechoslovak Republic, they found that they became subject to contempt and hatred as Communist ideology was imposed onto the population. Following the Communist take over on 25 February 1948 they were subject to further degradation with many being arrested and imprisoned.

Even those who had volunteered to go to Russia and fight with alongside the Soviet Air Force did not escape this treatment. Two of the RAF men were shot dead whilst being arrested – Viktor Waidlich on 25 May 1949 and Eduard Šimon on 15 December 1949 – whilst another, Vladislav Roubal was shot dead whilst attempting to escape from prison on 15 October 1951. During this period many of the airmen made the choice to escape to the West and seek political asylum.

Zatýkání i věznění se však vyhnulo slovenským letcům, kteří společně s německou armádou od přepadení Sovětského svazu 1941 bojovali proti Rudé armádě na území Sovětského svazu.

Surprisingly the Slovak airmen who had fought alongside the Luftwaffe when Germany invaded the Soviet Union, in 1941, were not subjected to arrests, imprisonment or any persecution.

V roce 1956 jsem se setkal na letišti Čáslav s tehdejším majorem Československé armády Františkem Brezinou, který v Sovětském svazu sestřelil nejméně 7 letounů RA.

I met Major František Brezina, now in the Czechoslovak Air Force, at the Čáslav airbase in 1956. He had shot down at least 7 Soviet aircraft whilst flying his Messerschmitt Me 109 G2.

Ocenění svých zásluh se čs. zahraniční letci bojující na západě dočkali až po roce 1989, kdy byli mimosoudně rehabilitováni a povýšeni do vyšších hodností.

The Czechoslovak RAF airmen had to wait till after the ‘Velvet Revolution’ – the fall of communism in Czechoslovakia in 1989 – before their WWII endeavours were finally recognised. They were rehabilitated and promoted to higher ranks in the Czechoslovak Air Force.

V roce 1945 bylo dovezeno do Československé republiky 302 dřevěných uren s prstí z hrobů padlých čs. letců ve druhé světové válce, které byly po roce 1989 nalezeny shnilé ve skladišti a identifikovány, poté byla prsť uložena do nových uren.

In 1945 the graves of 302 Czechoslovak RAF airmen were ‘symbolically exhumed’ – a soil sample from each of their graves, where possible, was taken – and placed in wooded urns and returned to Czechoslovakia, into temporary storage, where it was planned that they would interred. However, following the Communist take over in 1948 and the subsequent persecution of the RAF airmen, these urns remained forgotten in their ‘temporary storage’ until after the ‘Velvet Revolution’. When they were finally discovered the wooden urns were found to be in very bad condition and the soil samples were identified and placed into new urns.

V roce 1998 byla podle projektové dokumentace ing. Arch. Blahoslava Adamíka navržena stavba památníku čs. zahraničních letců padlých ve druhé světové válce. Stavbu památníku realizovala firma Ladislava Otruby Kamenictví Plumlov na městském hřbitově v Prostějově.

To commemorate the Czechoslovak RAF airmen who had lost their lives in the West during WWII, a Memorial was erected in 1998 at the Prostějov Cemetery and 157 of the urns were placed there. The Memorial was designed by architect Blahoslav Adamík and constructed by the Ladislav Otruby stonemason company in Plumlov.

Do památníku byla uložena v urnách prsť z 157 hrobů padlých čs. zahraničních letců ze všech bojišť 2. sv. války. Slavnostně byl odhalen 22. 6. 1998 za přítomnosti žijících čs. zahraničních letců a hostů AČR, ASR, města Prostějov a okresu Prostějov.

The Memorial was unveiled on 22 June 1998. Attending the unveiling were invited guests of Czechoslovak RAF veterans, representatives form the Czech and Slovak Air Forces, dignitaries from the Prostějov Municipality and region. Members of the public also attended this ceremony.

Z českých politiků, kromě poslance parlamentu ČR ing. Roberta Koláře, který na stavbu památníku zajistil větší část finančních prostředků, nepřišel nikdo.

Czech politicians, with the exception of Robert Kolář who raised the majority of the required construction funds, ignored the event.

Po této události se veřejnost začala zajímat o bojovou činnost čs. letců ve 2. sv. válce a z toho důvodu v roce 2001 byla na zámku Plumlov otevřena výstava „Vítězná křídla,“ seznamující návštěvníky výstavy svými více než 1 000 snímky, obrázky a exponáty připomínajícími tuto slavnou historii čs. letectva.

Due to the public interest shown in the Czechoslovak airmen involvement in WWII, a permanent exhibition was planed. The ‘Wings of Victory’ exhibition was opened in 2001 at the Plumlov Chateau. This famous era of Czechoslovak Air Force’s history is illustrated in more than 1000 photographs, displays and other items.

Výstava „Vítězná křídla“ je majetkem Svazu letců. Její otevření bylo umožněno v roce 2001 městskou radou a starostou města Plumlov panem Ladislavem Otrubou a přes opětovné snahy některých lidí usilujících o její zrušení, je na zámku Plumlov dosud.

The exhibition ‘Wings of Victory’ is owned by Svazu letců. It opened in 2001 thanks to the help of the Mayor of Plumlov, Mr Ladislav Otruba, and the City’s Council. Their continued support has ensured that the exhibition remained opened, despite the attempts by some people to have it closed.

Seznámilo se s ní více než 50.000 návštěvníků z Česka, Slovenska, Polska, Anglie, Kanady, USA, Austrálie, Francie, Ruska, Německa, Holandska a dalších zemí.

The exhibition has already had over 50 thousand visitors so far. Apart from visitors from the Czech and Slovak Republics, visitors have come from Poland, UK, Canada, USA, Australia, France, Russia, Germany, Holland as well as other countries.

Mgr. Boleslav Povolný, 9. odb. SL ČR Plumlov

[Překlad z češtiny do angličtiny není přesný. V anglické textu je zařazeno historické pozadí, které má  čtenáři umožnit aby lépe pochopil historii Československé republiky.]

[Translation note: The English translation is not an exact translation of the Czech text – additional English text has been included to give some historical background to assist the reader to have a better understand of that time in Czechoslovak history.]

.

Article last updated: 1 October 2011

.