Antonín VELEBNOVSKÝ

–

One of the Few

jeden z hrstky

…………….* 15.04.1915, Jablunkov.

…………….† 21.07.41, Petworth, near Chichester

Pre WW2:

Před 2. světovou válkou:

Antonín Velebnovský was born on 15 April 1915 in Jablunkov, near the Polish border, in the Moravian-Silesian region of Czechoslovakia. His father, also Antonín, was a train driver, his mother Marie, a housewife, and he had three sisters Maria, Valeria and Hilda. Antonín attended the local school at Jablunkov in 1921 and from 1926 the grammar school in Český Těšín from where he matriculated in 1934. During this period he was an active sportsman, keen on skiing, tennis, javelin throwing and running.

Antonín Velebnovský se narodil 15. dubna 1915 v Jablunkově, poblíž polských hranic, v moravskoslezské oblasti Československa. Jeho otec, také Antonín, byl strojvedoucí, matka Marie, žena v domácnosti, a jeho sourozenci byly ještě tři sestry Marie, Valerie a Hilda. Antonín navštěvoval místní školu v Jablunkově od roku 1921 a od roku 1926 pak gymnázium v Českém Těšíně, kde maturoval v roce 1934. Během tohoto období aktivně sportoval, věnoval se zejména lyžování, tenisu, házel oštěpem a běhal.

Antonín aspired to join the military. On 16 July 1934, he volunteered to join the Czechoslovak Army. For his basic training he was posted to the 54 Artillery Regiment at Bratislava, Slovakia. A month later, having completed that training, he was posted to the 17th Infantry Regiment at Trenčín, also in Slovakia, where he was enrolled into their officer cadet school, graduating from there with the rank of četaře aspirant [sergeant].

Antonína lákal vstup do armády. Dne 16. července 1934 dobrovolně vstoupil do československé armády. Pro základní výcvik byl vyslán k 54. dělostřeleckému pluku v Bratislavě na Slovensku. O měsíc později, po jeho absolvování, byl převelen k 17. pěšímu pluku v Trenčíně, kde byl zapsán do tamní důstojnické kadetní školy, kterou absolvoval v hodnosti četaře aspiranta [seržant].

On 30 September, 1935, he was transferred as a cadet to the Military Academy at Hranice, graduating from there as an infantry Lieutenant.

Dne 30. září 1935 byl převeden jako kadet na Vojenskou akademii v Hranicích, kde absolvoval jako poručík pěchoty.

Aviation became his new interest, and he successfully sought a transfer to the Military Aviation Academy at Prostějov for training as an aerial observer. He completed his training on 31 July 1937 and on 1 August was promoted to the rank of poručík (P/O) and was posted to the 37th Fighter Squadron of the 3rd Air Regiment, of the Czechoslovak Air Force, who were stationed at Piešťany, in the Slovakia region of the country. He was selected for pilot training, returning to Prostějov to attend their pilot’s course from which he graduated on 1 April 1938. In this new role, he returned to his regiment at Piešťany and flew Letov Š-28 biplane fighter-aircraft.

Začal se zajímat o letectví a úspěšně přešel na Vojenskou leteckou akademii v Prostějově, kde se získal kvalifikaci leteckého pozorovatele. Kurz dokončil 31. července 1937 a 1. srpna byl povýšen do hodnosti poručíka a byl zařazen k 37. stíhací peruti 3. leteckého pluku československého letectva, který byl umístěn v Piešťanech, na Slovensku. Byl vybrán pro výcvik pilotů, vrátil se do Prostějova, aby zde absolvoval pilotní kurz, který ukončil 1. dubna 1938. S touto novou kvalifikací se vrátil ke svému pluku v Piešťanech a létal na stíhacím dvojplošníku Letov Š-28.

In September that year the Munich agreement was signed by Hitler, Mussolini, Chamberlain and Daladier wherein the Sudeten region of Czechoslovakia was ceded to Nazi Germany. Dr Eduard Benes, President of Czechoslovakia, was not invited to attend that meeting that dissected his country. Poland in turn occupied the Český Těšín region of Czechoslovakia on 10 October 1939. On 15 March 1939, Germany occupied the Bohemia and Moravia regions of Czechoslovakia while Slovakia became an ‘independent’ puppet State for Germany. The Slovak independence meant that the Czechs in the Czechoslovak military who had been stationed in Slovakia, returned back to their homeland – now the Reich Protectorate of Bohemia-Moravia – where the Germans had disbanded all Czech military units and demobilised personnel. At this stage Antonín had achieved 190 flying hours.

V září téhož roku byla podepsána Mnichovská dohoda mezi Hitlerem, Mussolinim, Chamberlainem a Daladierem, v níž byla příhraniční oblast Sudet postoupena nacistickému Německu. Dr. Eduard Beneš, prezident Československa, na tuto schůzku, která dělila území jeho státu, přizván nebyl. Polsko si také přisadilo a 10. října 1939 vojensky obsadilo česko – těšínskou oblast Československa. A nakonec, dne 15. března 1939 obsadilo Německo celé zbývající území Čech a Moravy, zatímco Slovensko se pro Německo stalo přes noc „nezávislým“ loutkovým státem. Slovenská nezávislost znamenala, že Češi v československé armádě, kteří sloužili na Slovensku, se museli vrátit zpět do své vlasti – nyní “Protektorátu Čechy a Morava” – kde Němci rozpustili všechny české vojenské jednotky a jejich personál byl demobilizován. V této době měl Antonín nalétáno 190 hodin.

To Poland:

Do Polska:

On 19 March 1939, just four days after the German occupation, former senior officers of the now-disbanded Czechoslovak military had started to form an underground army, known as Obrana Národa [Defence of the Nation]. Obrana Národa also worked in co-operation with Svaz Letců, the Airman Association of the Czechoslovak Republic. One of their objectives was to assist as many airmen and soldiers as possible to get to neighbouring Poland where they could be formed into military units to fight for the liberation of their homeland. These two organisations provided money, courier and other assistance to enable airmen to escape to Poland. Usually, this was by crossing the border from the Ostrava region because of the close proximity of the ‘new’ Polish border since the Polish occupation of the Český Těšín region.

Ale už 19. března 1939, pouhé čtyři dny po německé okupaci, začali bývalí vyšší důstojníci dnes již rozpuštěné československé armády utvářet složky podzemní armády, známé jako “Obrana Národa”. Obrana Národa také spolupracovala se Svazem Letců, Leteckým svazem ČSR. Jedním z jejich cílů bylo pomoci co největšímu počtu letců a vojáků dostat se do sousedního Polska, kde by mohli být formováni do vojenských jednotek pro boj za osvobození své vlasti. Tyto dvě organizace poskytovaly peníze, kurýrní a další pomoc, aby mohli letci uprchnout do Polska. Obvykle to bylo překročením hranice na Ostravsku, díky těsné blízkosti „nové“ polské hranice po polské okupaci regionu Českého Těšínska.

Having been denied the chance to resist the occupying Germans, Antonín was one of the many Czechoslovak airmen and soldiers who saw it was their duty to go to Poland from where they could fight to achieve the liberation of Czechoslovakia.

Poté, kdy mu byla odepřena možnost postavit se německým okupantům, stal se Antonín jedním z řady československých letců a vojáků, kteří přijali svoji povinnost odjet do Polska, kde se rodila příležitost bojovat za osvobození Československa.

On 20 June 1939, he covertly crossed over the border to Poland, then travelled to Krakow, reporting to the Czechoslovak Consulate three days later. He was initially placed at the transit camp for escaped Czechoslovak military personnel at nearby Malý Bronowice whilst travel arrangements to France where made. On 25 July 1939, Antonín and other Czechoslovak military escapees were taken by train to the Baltic port of Gydnia, Poland. The following day they boarded the ‘SS Kastelholm’ and sailed to Calais, France. Part of the voyage down the Baltic Sea was very rough, even to airmen who were used to flying in turbulent conditions, and so the ‘SS Kastelholm’ stop at the Danish port of Frederikshaven to re-supply was a welcome relief for the Czechoslovaks onboard. After a five-day voyage, they arrived in Calais on 31 July 1939.

Dne 20. června 1939 skrytě překročil hranici do Polska, poté cestoval do Krakova, aby se o tři dny později mohl hlásit na československém konzulátu. Zpočátku byl umístěn v tranzitním táboře pro uprchlíky z čsl. armádních sil v nedalekých Malých Bronowicích, zatímco diplomaté zajišťovali jejich přesu do Francie. 25. července 1939 byl Antonín spolu s dalšími uprchlíky přepraveni vlakem do baltského přístavu Gydnia v Polsku. Následující den nastoupili do námořního parníku „SS Kastelholm“, aby se přepravili do francouzského Calais. Část plavby po rozbouřeném Baltském moři byla velmi nepříjemná i pro letce, zvyklé létat ve vzdušných turbulencích, a tak zastávka „SS Kastelholm“ v dánském přístavu Frederikshaven k obnovení zásob byla pro všechny vítanou úlevou. Po pětidenní plavbě dorazili 31. července 1939 do Calais.

To France:

Do Francie

Initially, Antonín and his fellow escapees were transferred to Place Ballard, the Foreign Legion’s recruitment depot at Paris, to undergo medical checks, whilst the necessary documentation was prepared for their enlistment into the Legion pending their transfer to the Legion’s training base at Sidi bel Abbes, Algeria. During this time they attended French classes and any free time was usually spent in Paris exploring the sights and practising their newly learnt French with the girls they met. Before that process could be completed, war was declared and instead Antonín and the other Czechoslovak airmen were transferred to the l’Armée de l’Air at their recruitment centre at Dugny, near Paris. On 10 October 1939, at the rank of Sergent, he was transferred to Centre d’Instruction de Chasse for re-training on French Potez XXV and Morane-Saulnier MS.230 elementary trainers and then the Morane-Saulnier MS-406c fighter aircraft at Chartres, the l’Armée de l’Air training airbase.

Zpočátku byli Antonín a jeho kolegové převezeni na Place Ballard, náborové středisko cizinecké legie v Paříži, aby zde podstoupili lékařské prohlídky, zatímco se kompletovala jejich osobní dokumentace pro jejich zařazení do legie, pro jejich přesun na výcvikovou základnu legie v Sidi bel Abbes v Alžírsku. Během této doby také navštěvovali hodiny francouzštiny a veškerý volný čas obvykle trávili v Paříži zkoumáním památek a procvičováním své nově naučené francouzštiny s dívkami, které tam potkávali. Než však mohl být tento proces dokončen, došlo k vyhlášení války a Antonín spolu s ostatními československými letci byli převedeni do l’Armée de l’Air v jejich náborovém středisku v Dugny, poblíž Paříže. Dne 10. října 1939 byl v hodnosti četaře převezen do Centre d’Instruction de Chasse ke zdokonalovacímu výcviku na cvičných francouzských strojích Potez XXV a Morane-Saulnier MS.230 a následně na stíhací letouny Morane-Saulnier MS-406c v Chartres, výcvikové letecká základna l’Armée de l’Air.

He completed his retraining and was assigned to GC III/ 10 who were based at Deauville and equipped with MB-152c fighter-aircraft. On 27 May 1940 he and fellow Czechoslovak’s Václav Brejcha and František Novotný were posted to GC III/10, equipped with Curtis H-75 aircraft, for operational flying. On 4 June the three were assigned to GC I /4. During the Battle of France with the rapid advance of the German forces, GC I/4 were constantly retreating south through France and eventually were forced to fly to Oran, Algeria.

Po přeškolení byl převelen ke GC III/ 10, který měl základnu v Deauville a byl vyzbrojen stíhacími stroji MB-152c. Dne 27. května 1940 byl spolu s Čechoslováky Václavem Brejchou a Františkem Novotným vyslán k operačnímu letu do GC III/10, vyzbrojeného letouny Curtis H-75. Dne 4. června byli všichni tři převeleni k GC I /4. Během bitvy o Francii, kdy německé jednotky rychle postupovaly, uskupení GC I/4 se muselo neustále přesouvat na jih Francie, aby se nakonec přesunulo do alžírského Oranu.

The Czechoslovak airmen of the unit were released from l’Armee d’Air service and they travelled to Casablanca, Morocco, where, on 29 June, they boarded the ‘Gibt-el-Dersa’ which took them to Gibraltar. Here they transferred to the ‘Cidonia’ and on 7 July, as part of a large convoy, sailed to England, arriving at Liverpool, England, on 16 July 1940.

Českoslovenští letci byli z těchto jednotek l’Armee d’Air propuštěni a odcestovali do marocké Casablanky, kde 29. června nastoupili na loď „Gibt-el-Dersa“, která je převezla na Gibraltar. Zde se nalodili na loď ‘Cidonia‘, aby 7. července v rámci velkého konvoje odpluli do Anglie. 16. července 1940 dorazili do anglického Liverpoolu.

RAF

The Czechoslovaks were transferred to the Czechoslovak transit camp at Cholmondeley Park near Crewe, Cheshire. Here they lived in tents while they were security vetted and their future roles ascertained.

Čechoslováci byli převezeni do československého tranzitního tábora v Cholmondeley Park poblíž Crewe v Cheshire. Zde byli ubytováni ve stanech, zatímco se prověřovala jejich příslušnost a budoucí nasazení.

The Battle of Britain was now in progress and there was an urgent need for fighter pilots. As a trained pilot he was quickly transferred to the Czechoslovak RAF Depot, Cosford where, on 5 August 1940, he was admitted to the Volunteer Reserve of the RAF, with the rank of P/O, and began his RAF training and also English language classes. On 8 September 1940, along with seven other officers and 11 Sgt Czechoslovak pilots, Antonín was posted to 6 OTU [Operational Training Unit] at Sutton Bridge for a Hurricane conversion course.

Bitva o Británii byla v plném proudu a všude byl znát naléhavý nedostatek stíhacích pilotů. Jako pilot po výcviku byl rychle převelen do československého střediska RAF v Cosfordu, kde byl 5. srpna 1940 přijat jako dobrovolnická záloha RAF v hodnosti poručíka, aby zahájil výcvik v RAF včetně angličtiny. Dne 8. září 1940 byl Antonín spolu se sedmi dalšími důstojníky a 11 československými piloty vyslán k 6. OTU [Provozní cvičná jednotka] v Sutton Bridge na přeškolovací kurz na stroje Hurricane.

Antonín completed his course and on 14 October, along with fellow Czechoslovak pilots Josef, Dýgryn, Emil Foit, and Jaromir Střihavka, was posted to 85 Sqn based at Church Fenton where and equipped with Hurricane Mk I’s.

Antonín dokončil kurz a 14. října byl spolu s dalšími československými piloty – Josefem Dygrýnem, Emilem Foitem a Jaromírem Střihavkou převelen k 85. peruti v Church Fenton, která byla vyzbrojena stroji Hurricane Mk.I.

He was with 85 Sqn only until 22 October when he was posted to 1 Sqn who were based at Wittering where and equipped with Hurricane Mk Is. He made his first operational flight – a scramble – on 27 October in Hurricane P3395. With 1 Sqn he participated in the final days of the Battle of Britain but without any combat success.

U 85. peruti pobyl pouze do 22. října, kdy byl vyslán k 1. peruti, která měla základnu ve Wittering a byla vyzbrojena také stroji Hurricane MK.I. Svůj první operační let uskutečnil 27. října na stroji Hurricane P3395. U 1. perutě se zúčastnil posledních dnů bitvy o Británii, ale bez jakéhokoli bojového úspěchu.

At that time the squadron were a day-light fighter squadron but by Spring 1941 they had taken a night-fighter role and were now based at Tangmere.where The squadron already had a large contingent of Czechoslovak pilots including Sgts Karel Kuttelwascher, Jan Plášil, Josef Přihoda, Jan Štefan and Antonín Zavoral. With 1 Sqn he achieved some combat success:

V té době byla tato peruť denní stíhací perutí, ale na jaře 1941 převzala roli noční stíhací peruti se základnou v Tangmere. Zde už měla peruť větší zastoupení čsl pilotů v čele s četaři Karlem Kuttelwascherem, Janem Plášilem, Josefem Přihodou, Janem Štefanem a Antonínem Zavoralem. S 1.perutí už nějakých bojových úspěchů dosáhl.

On 21 June 1941, twelve Hurricanes from 1 squadron left Redhill at 17:00 to escort 18 Blenheim bombers on a Circus Operation for a bombing raid on the oil tanks at Bethune, France. On the return flight, over the English Channel, about 10 miles from the French coast, 8 Me109’s came astern and the squadron was given the order to engage.

Dne 21. června 1941 vzlétlo v 17.00 hod. 12 Hurricane od 1. perutě ze základny v Redhill, aby doprovázely 18 bombardérů Blenheim při akci “Cirkus” – náletu na palivové nádrže ve francouzském Bethune. Při zpátečním letu nad Lamanšským průlivem, asi 10 mil od francouzského pobřeží, se za nimi zezadu objevilo 8 nepřátelských Me109 a stíhací letka dostala rozkaz k zásahu.

Antonín, flying Hurricane Z3241 was flying as Yellow 1 and was attacked almost immediately by a Me109 from below, he half rolled and came behind the aircraft, giving a sort burst from 70 yards and saw pieces break away from the Me109’s wings and fuselage. He then returned to Redhill, landing at 18:35.

Antonín, pilotoval Hurricane Z3241, letěl jako žlutá 1 a byl téměř okamžitě zespodu napaden jedním Me109, udělal poloviční výkrut, aby se dostal za něj a z 50 metrů vypálil dávku. Spatřil jak se jak se z Me 109 odlamují kusy trupu a křídel. Poté se vrátil do Redhillu a přistál zde v 18:35.

But he was also the victim of combat. On 21 April 1941, five of the squadron’s Hurricanes were scrambled, at 19:15, from Croydon airfield for a patrol over Canterbury. There he was in combat with a Me109 from I/JG 51 but his Hurricane was shot up. damaging his hydraulics. With glycol escaping from his aircraft he managed to return to Croydon airfield at 19:30 to make an emergency landing. He was unhurt.

Ale přišly i horší chvíle. Dne 21. dubna 1941 vzlétlo v 19:15 z letiště Croydon 5 strojů Hurricane na hlídku nad Canterbury. Tam se dostal do souboje s Me109 od I/JG 51, ale jeho Hurricane dostal zásah do hydrauliky a byl z boje vyřazen. S glykolem unikajícím ze svého stroje se mu podařilo v 19:30 vrátit na letiště Croydon, kde nouzově přistál. Byl nezraněn.

At midnight on the night of 15/16 July, Antonin took-off in Hurricane Z3902 for a searchlight training exercise in co-operation with anti-aircraft ground defence forces on the South coast. He had been airborne for 45 minutes when he radioed for a vector course to return to Tangmere. This was given. Seven minutes later he requested another vector which was also given. Nothing more was heard from him in spite of several efforts to contact him by radio. After two hours he was presumed lost and a search party of civilian police, soldiers and Home Guard was organised to search for him in the Petworth area where he had last been plotted, but this search failed. Eventually his body was found in the crashed aircraft later in the day in a wood, about 250 yds South of Tegleaze Farm, near Graffham about 8 miles from base. He had apparently flown into the wooded top of a hill and had been airborne for 55 minutes at the time of the accident. The probable cause of the accident was either an incorrect height estimate or an incorrect altimeter setting.

O půlnoci z 15. na 16. července Antonín vzlétl se svým Hurricane Z3902 ke cvičnému letu za využití světlometů ve spolupráci s protiletadlovými pozemními obrannými silami při jižním pobřeží. Byl ve vzduchu 45 minut, když požádal o sdělení letového kurzu pro návrat do Tangmere. Ten mu byl sdělen. O sedm minut později požádal o kurz znovu a i tehdy mu bylo vyhověno. Navzdory několika pokusům kontaktovat jej rádiem, se už neozval. Po dalších dvou hodinách byl považován za ztraceného a byla zorganizována pátrací akce skupinou civilních policistů, vojáků a domobrany v oblasti Petworth, kde byl naposledy zachycen, ale toto pátrání výsledek nepřineslo. Jeho tělo bylo nakonec během příštího dne nalezeno v havarovaném letadle v lese, asi 250 yardů jižně od farmy Tegleaze, poblíž Graffhamu, asi 8 mil od základny. Zjevně narazil do zalesněného vrcholu kopce a v době nehody byl ve vzduchu 55 minut. Nejpravděpodobnější příčinou nehody byl buď nesprávné odečtení výšky, nebo chybné nastavení výškoměru.

F/Lt Antonín Velebnovský was buried at grave 50, in square 42 at Chichester cemetery on 21 July 1941. He was 26 years old.

Kapitán Antonín Velebnovský byl pohřben dne 21. července 1941 v hrobě č. 50, v sektoru 42 na hřbitově v Chichesteru,. Bylo mu 26 let.

Medals:

For his wartime service, in three Air Forces, he was awarded the following medals:

Za svou válečnou službu ve vzdušných silách tří států získal tato ocenění:

British / Britské:

1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp

Air Crew Europe Star

Defence Medal

War Medal

Czechoslovakia / Československé:

Valečný kříž

Za zásluhy I. st.

vojenská pamětní medaile se štítky F a VB

Remembered:

Památníky:

Czechoslovakia:

Česká republika:

Český Těšín

Havířov

Jablunkov

There is a memorial plaque for him at the family home:

Toto je pamětní deska, umístěná na jeho rodném domě:

Jablunkov

and also a Jablunkov street is named in his honour.

a také jedna z ulic v Jablunkově nese jeho jméno :

Prague – Dejvice:

Czechoslovak Airmens Memorial, Dejvice, Prague:

Prague – Klárov:

In November 2017, his name, along with the names of 2512 other Czechoslovak men and women who had served in the RAF during WW2, was unveiled at the Winged Lion Monument at Klárov, Prague.

V listopadu 2017 bylo jeho jméno, spolu se jmény 2512 dalších československých mužů a žen, kteří sloužili v RAF během 2. světové války, odhaleno na pomníku “Okřídlený lev” na Klárově v Praze.

UK:

Spojene království:

He is commemorated, along with the other 2938 Battle of Britain aircrew, on the Christopher Foxley-Norris Memorial Wall at the National Battle of Britain Memorial at Capel-le-Ferne, Kent:

Je připomínán, spolu s dalšími 2938 posádkami Bitvy o Británii, na pamětní zdi Christophera Foxley-Norrise u Národního památníku bitvy o Británii v Capel-le-Ferne, Kent:

He is also commemorated on the London Battle of Britain Memorial:

Je také připomenut na Památníku Bitvy o Británii v Londýně:

He is remembered in the Remembrance books at St Clements Danes Church, London and St Vitus Cathedral, Prague.

Jeho jméno je také připomenuto v Pamětní knize St. Clements Danes Church v Londýně a v Katedrále Sv. Víta v Praze.