Rudolf Ptacek – One of the Few





Rudolf PTÁČEK

One of the Few

Jeden z hrstky

…………….* 19.04.1918. Kostelec nad Orlicí.

…………….† 28.03.1942. English Channel, Cap Gris Nez.


Pre WW2:
Před válkou:

Rudolf Ptáček was born on 19 April 1918 in Kostelec nad Orlici, then part of the Austro-Hungarian Empire. His father, also Rudolf Ptáček, was the proprietor of a shoe and leather goods shop and also the Chairman of the local Sokol movement, an all-age gymnastics organisation in Czechoslovakia whose ethos was “a strong mind in a sound body”. His father died in the mid-1920s and the local Sokol Committee and his father’s friend, Josef Růžička, became Rudolf’s guardians. On completion of his elementary schooling in Kostelec nad Orlicic, Rudolph moved to Zvolen, in the Slovakia region of Czechoslovakia, to train as a confectioner with Mr Libotovsky, a native of Kostelec who had a well-established confectionery business there. It was to be a short-lived experience as a trainee confectioner as he was required to undertake his two years of compulsory Military Service.

Rudolf Ptáček se narodil 19. dubna 1918 v Kostelci nad Orlicí, tehdy ještě v Rakousku – Uhersku. Jeho otec, také Rudolf Ptáček, byl majitelem obchodu s obuví a koženým zbožím a zastával také funkci náčelníka místní jednoty Sokola, organizace, která sdružovala všechny věkové skupiny tělovýchovného hnutí v tehdejším Československu a jejímž heslem bylo „V zdravém těle, zdravý duch”. Jeho otec zemřel v polovině dvacátých let a místní sokolská jednota a otcův přítel, Josef Růžička, se stali Rudolfovými poručníky. Po ukončení základní školy v Kostelci nad Orlicí se Rudolf přestěhoval do Zvolenu na Slovensku, aby zde u pana Libotovského, rodáka z Kostelce, získal v jeho provozovně praxi v oboru cukrář. Bylo to však jenom nakrátko, neboť byl vzápětí povolán, aby nastoupil povinnou dvouletou základní vojenskou službu.

Pre-war Czechoslovak Air Force.
Před válkou v čsl armádě.

For his military service, he was selected to join Military Aviation Academy at Prostějov as a cadet on 1 October 1936 for pilot training, qualifying as an operational pilot on 5 May 1938; of his class of 63 pupils, he graduated in 19th place. He was selected for fighter-pilot training and assigned to a course at Otrokovice airbase. He completed his training on 15 June 1938 and was assigned to 38th Fighter Sqn of the 3rd Air Regiment at Piešťany, Slovakia, who were equipped with Avia B-534 biplane fighter aircraft. At the end of January 1939, now at the rank of svobodník (Corporal), he was posted to the 41st Fighter Sqn at Prague-Kbely airbase. By March 1939 he had 180 hours of flying experience.

Výkon prezenční vojenské služby nastoupil Rudolf 1. října 1936 do Vojenské letecké akademie v Prostějově a v hodnosti vojína byl přidělen pro pilotní výcvik, který dokončil 5. května 1938 s kvalifikací operačního pilota; z celkového počtu 63 absolventů získal 19. hodnocení. Byl vybrán pro výcvik stíhacích pilotů a zařazen do kurzu na letecké základně v Otrokovicích. Výcvik ukončil 15. června 1938 a byl přidělen k 38. stíhací peruti u 3. leteckého pluku v Piešťanech na Slovensku, který byl vybaven dvouplošníky Avia B-534. Koncem ledna 1939, už v hodnosti desátníka, byl vyslán ke 41. stíhací peruti na letecké základně Praha-Kbely. Do března 1939 měl nalétáno 180 hodin.

Pre-war, with colleagues from the Czechoslovak Air Force.
Před válkou se svými přáteli z čsl armády

To Poland :
Do Polska:

After the German occupation of Czechoslovakia, on 15 March 1939, the Czechoslovak Air Force was disbanded by the Germans and all personnel dismissed. Germanisation of Bohemia and Moravia began immediately. But just four days later, on 19 March 1939, former Senior officers of the now-disbanded Czechoslovak military had started to form an underground army, known as Obrana Národa [Defense of the Nation]. Obrana Národa also worked in co-operation with Svaz Letců, the Airman Association of the Czechoslovak Republic. One of their objectives was to assist as many airmen and soldiers to get to neighbouring Poland where they could be formed into military units to fight for the liberation of their homeland. These two organisations provided money, courier and other assistance to enable airmen to escape to Poland. Usually, this was by crossing the border from the Ostrava region into Poland. Rudolf was one of the many Czechoslovak airmen and soldiers who clearly saw it was their duty to go to Poland from where they could participate to achieve the liberation of Czechoslovakia.

Po německé okupaci Československa, 15. března 1939, bylo Československé letectvo rozpuštěno a veškerý personál propuštěn. Germanizace Čech a Moravy začala okamžitě. Ale jen o čtyři dny později, 19. března 1939, bývalí vyšší důstojníci nyní rozpuštěné československé armády založili vojenskou odbojovou organizaci, známou jako Obrana Národa. Obrana Národa také spolupracovala se Svazem letců ČSR. Jedním z jejich cílů bylo pomáhat co nejvíce letcům a vojákům dostat se do sousedního Polska, kde se formovaly vojenské jednotky, aby bojovaly za osvobození své vlasti. Tyto dvě organizace poskytly peníze, převaděče a další pomoc, aby letcům umožnily uprchnout do Polska. Obvykle se jednalo o překročení hranice z Ostravska do Polska. Rudolf byl jedním z řady československých letců a vojáků, kteří měli jasno v tom, že je jejich povinností přejít do Polska, odkud se budou moci podílet na osvobození Československa.

With the help of those two organisations, Rudolf, along with Otto Spacek and František Trejtnar, both colleagues from when they served together in the Czechoslovak Air Force, were disguised as hikers. They travelled to Ostrava where, on the night of 17/18 June 1939, they hid aboard a freight train going to Poland. They successfully managed to covertly cross the border into Poland and reported to the Czechoslovak Consulate at Krakow on 27 June and were sent to Maly Bronowice, a former Polish Army barracks on the outskirts of Krakow which was now utilised as a temporary transit camp for the escaped Czechoslovak military.

S pomocí těchto dvou organizací byli Rudolf, spolu s Otto Špačkem a Františkem Trejtnarem, kolegy z doby, kdy sloužili společně v Československém letectvu, v přestrojeni za turisty odcestovali do Ostravy, kde se v noci ze 17. na 18. června 1939, ukryti v nákladním vlaku, překročili hranici s Polskem. Poté se 27. června ohlásili na československém konzulátu v Krakově. Odtud se přesunuli do Malých Bronowic, areálu bývalých kasáren polské armády na okraji Krakova, které byly nyní využívány jako dočasný tranzitní tábor pro uprchlíky z Československé armády.

Travel document issued to Rudolf Ptáček 28 June 1939, by the Czechoslovak Consulate, Krakow.
Cestovní doklad, vystavený Rudolfu Ptáčkovi dne 28. června 1939 československým konzulátem v Krakově.

The Czechoslovak escapees were to find that Poland was not permitting the formation of foreign military units on its territory. However Czechoslovak officials in Poland had been in negotiations with France, a country with which Czechoslovakia had an Alliance Treaty. Under French law, foreign military units could not be formed on its soil during peacetime. The Czechoslovak escapees, however, could be accepted into the French Foreign Legion with the agreement that should war be declared they would be transferred to French military units. The Czechoslovaks would, however, have to enlist with the French Foreign Legion for a five-year term. The alternative was to be returned to occupied Czechoslovakia and face German retribution for escaping – usually imprisonment or execution with further punishment to their families.

Avšak i v Polsku byli vojenští uprchlíci z Československa na horké půdě, neboť Polsko nesmělo na svém území organizovat vytváření zahraničních vojenských jednotek. Zástupci ambasády v Krakově však dokázali vyjednat na základě předválečné smlouvy o spolupráci s Francií přesun těchto mužů do Francie. Podle francouzského práva však ani ve Francii v době míru nesměly být přítomny cizí vojenské jednotky. Jediné řešení pro československé vojenské uprchlíky byl vstup do cizinecké legie s tím, že v případě vstupu Francie do války budou tyto jednotky začleněny do francouzských armádních jednotek. Čechoslováci se však museli upsat do Francouzské cizinecké legie na dobu 5 let. V případě odmítnutí by se museli vrátit zpět do okupovaného Protektorátu a čelit zde trestu za útěk – obvykle odnětí svobody nebo poprava, včetně perzekuce příslušníků jejich rodin.

On 25 July 1939, Rudolf and other Czechoslovak military escapees, were taken by train to the Baltic port of Gydnia, Poland. The following day they boarded the ‘SS Kastelholm’ and sailed to Calais, France. Part of the voyage down the Baltic Sea was very rough, even to airmen who were used to flying in turbulent conditions, and so the ‘SS Kastelholm’ stop at the Danish port of Frederikshaven to re-supply was a welcome relief for the Czechoslovaks onboard. After a five-day voyage, they arrived in Calais on 31 July 1939.

25. července 1939 byl Rudolf spolu s dalšími československými vojenskými uprchlíky odvezen vlakem do pobaltského přístavu Gdynia v Polsku. Následující den se nalodili na parník “Kastelholm” a odpluli do Calais ve Francii. Část plavby po Baltském moři byla velmi bouřlivá, dokonce i pro letce, přivyklé létat v turbulencích, a tak zastavení „SS Kastelholm“ v dánském přístavu Frederikshaven pro doplnění zásob, přivítali všichni s úlevou. Po dalších pěti dnech plavby dorazili 31. července do Calais.

With fellow escapers, enroute to France aboard the SS Kastelholm.
S ostatními uprchlíky na palubě lodi SS Kastelholm při cestě do Francie.

To France

With l’Arme d’Air 1940.

Initially, Rudolf and his fellow escapees were transferred to Place Ballard, the Foreign Legion’s recruitment depot at Paris, to undergo medical checks, whilst the necessary documentation was prepared for their enlistment into the Legion pending their transfer to the Legion’s training base at Sidi bel Abbes, Algeria. During this time they attended French classes and any free time was usually spent in Paris exploring the sights and practising their newly learnt French with the girls they met., Before that process could be completed, war was declared and instead Rudolf and the other Czechoslovak airmen were transferred to the l’Armée de l’Air at their recruitment centre at Dugny, near Paris. On 6 October 1939, at the rank of Corporal, he was transferred to Centre d’Instruction de Chasse for re-training on French MS-406c aircraft at Chartres airbase.

Rudolf spolu s ostatními byli převezeni do Place Ballard, náborového střediska cizinecké legie u Paříže, aby zde podstoupili lékařské prohlídky a do doby, než budou převedeni na výcvikovou základnu legií v Sidi bel Abbes v Alžírsku, mohla být zpracována jejich dokumentace pro jejich budoucí zařazení. Během této doby navštěvovali kurzy francouzštiny a volný čas obvykle trávili v Paříži prohlídkami jejích památek a procvičováním látky posledních lekcí francouzštiny s dívkami, které potkávali. Tato opatření ještě nebyla ani dokončena, když Francie vyhlásila Německu válku a Rudolf spolu s ostatními byli převedeni do l’Armée de l’Air v jejich náborovém středisku v Dugny nedaleko Paříže. Dne 6. října 1939 byl v hodnosti desátníka převelen do výcvikového střediska de Chasse za účelem rekvalifikace na francouzské stroje MS-406c na letecké základně Chartres.

On 16 May 1940, after 14 hours of flying, his re-training was completed and he was promoted to the rank of caporal-chef. He was then posted to Patrouille DAT (Groupe de Chasse de Défense), who were equipped with MS-406c fighters and based at Chartres. In the subsequent 18 days, Rudolf managed to achieve four hours of operational flying with l’Armée de l’Air: these proved to be eventful. During that time, he had to make two forced landings due to water contaminating the petrol in his aircraft’s fuel tank. Further flying was curtailed as he was wounded in aerial combat on 3 June when a formation of 15 Do 17 Luftwaffe bombers made an air-raid on Chartres airbase. Rudolf was one of the pilots who managed to get airborne during the air raid and attack the enemy.. During the ensuing aerial combat, his Ms-406c was hit by enemy gunfire; he was wounded in the arm and hand but managed to land safely and was taken to Chartres Hospital for treatment for his injuries during which the small finger on his left hand had to be amputated. When his colleagues commiserated on his loss, his philosophical attitude was: “Don’t worry, it was just a very little finger”.

16. května 1940, po 14 provozních hodinách ve vzduchu, jeho rekvalifikace skončila a byl povýšen do hodnosti vyššího desátníka. Poté byl odvelen k průzkumné jednotce, který byla vybavena právě stíhacími stroji MS-406c a sídlila v Chartres. Během následujících 18 dnů strávil Rudolf ve vzduchu celkem 4 hodiny operačních letů a ty byly rušné. Během této doby byl nucen dvakrát nouzově přistát, když se ukázalo, že benzin v jeho nádrži měl vysoký obsah vody. Další létání pak bylo ukončeno jeho zraněním v leteckém souboji 3. června, když formace 15 bombardérů Luftwaffe Dodnier 17 provedlo nálet na základnu v Chartres. Rudolf byl jedním z pilotů, kterým se během náletu podařilo vzlétnout a zaútočit na nepřítele. Během útoku byl jeho Ms-406c zasažen nepřátelskou střelbou; byl zraněn na ruce, ale dokázal bezpečně přistát a byl převezen do nemocnice v Chartres, kde mu musel být amputován malíček na levé ruce. Když jeho kolegové vyjádřili politování nad jeho zraněním, jenom poznamenal: Žádné strachy, byl to jenom malíček”.

With the rapid advance of the German blitzkreig he escaped from hospital, on 22 June, with a group of Polish airmen in a truck and drove to St Jean de Luz, a port on the Atlantic coast of France, near the Spanish border. There, on 24 June, they boarded the SS Ettrick which sailed for Plymouth, England, arriving on 26 June 1940.

Při rychlém postupu německých jednotek během bleskové války, utekl 22. června z nemocnice se skupinou polských letců a v nákladním autě odjeli do St Jean de Luz, přístavu na atlantickém pobřeží Francie, poblíž španělských hranic. Tam, 24. června, nastoupili na loď SS Ettrick, která je dopravila 26. června 1940 do Plymouthu v Anglii.

RAF:

On arrival to England, he was first taken to the RAF Hospital at Davenport for recuperation from the hand injury that he had received in France. On 14 July 1940, he was discharged from hospital and transferred to the Czechoslovak transit camp at Cholmondeley, Cheshire. After a short while, he was transferred to the Czechoslovak Airmen’s Depot at Cosford where, on 25 July, he was accepted into the RAF Volunteer Reserve at the rank of AC2. On 18 September he was promoted to Sgt, three days later he was posted to 6 OTU at Sutton Bridge for re-training on Hurricanes.

Po příjezdu do Anglie byl nejdříve převezen do nemocnice RAF v Davenportu, aby se zde zotavil z poranění ruky z bojů ve Francii. 14. července 1940 byl propuštěn z nemocnice a převezen do československého sběrného tábora v Cholmondeley v Cheshire. Po krátké době byl převelen do Československého leteckého skladu v Cosfordu, kde byl 25. července přijat jako rezervní dobrovolník RAF v hodnosti vojína 2. třídy. 18. září byl povýšen na četaře a o tři dny později byl vyslán na 6. OTU na Sutton Bridge, aby se rekvalifikoval na letouny Hurricanes.

He completed his re-training and on 4 October was posted to 43 (China-British) Sqn at RAF Ushworth, near Sunderland, and equipped with Hurricane Mk Is. With 43 Sqn he participated in the final days of the Battle of Britain but without any combat success. His next posting was on 23 November when he was posted to 615 (County of Surrey) Sqn at RAF Northolt, also equipped with Hurricane Mk Is. On 10 February 1941, he was flying Hurricane Mk I P3811 on Circus 4, escorting Blenheim bombers on a raid to Boulogne. At 12:34, on the return flight back to England, he tried to switch between his reserve fuel to the main fuel tank, but his engine cut out. He successfully made a forced landing, without injury, onto the shingle about 2 miles north-west of Dungeness. Another forced landing had to be made, when flying Hurricane Mk I Z2669, on 17 April, at RAF Kenley airfield. Again he was uninjured but the aircraft suffered category ‘A’ damage to the propeller and radiators.

Přeškolení absolvoval a 4. října byl vyslán ke 43. peruti (čínsko-britské) v RAF Ushworth nedaleko Sunderlandu, která byla vybavena stíhačkami Hurricane Mk Is. Se 43. perutí se zúčastnil posledních dnů bitvy o Británii, ale bez bojového sestřelu. Jeho další působení bylo u 615. perutě (County of Surrey) Sqn v RAF Northolt, kam byl převelen 23. listopadu, a která byla rovněž vyzbrojena stroji Hurrucane Mk Is. Dne 10. února 1941 se účastnil akce “Cirkus 4” na stroji Hurricane Mk I P3811 jako doprovod bombardérů Blenheim při jejich náletu na Boulogne. Ve 12:34, už při zpátečním letu do Anglie, se pokusil přepnout na rezervní nádrž s palivem, ale neúspěšně a jeho motor zhasl. Podařilo se mu nouzově přistát bez zranění asi 2 míle sz od Dungeness. Další nouzové přistání ho potkalo s letounem Hurricane Mk I Z2669 dne 17. dubna na letišti RAF Kenley. Opět zůstal nezraněn, ale jeho letoun utrpěl poškození vrtule a chladiče kategorie „A“.

313 Sqn Catterick, June 1941.
313. peruť, Catterick, červen 1941.

On 11 June 1941, he was posted to the newly formed 313 (Czechoslovak) Sqn, at RAF Catterick, becoming one of its founding members. They were equipped with Spitfire Mk IIas, He was assigned to ‘A’ Flight for daytime operations. He re-trained on Spitfires, but on 19 June, his maiden Spitfire training flight ended with a mishap. He was flying Spitfire Mk IIa X4163 RY-R, and on his final approach to land at Catterick, his aircraft was caught in a down-current, causing it to clip its undercarriage on a small copse, ripping it off. He had the presence of mind to increase power and was able to make a belly-landing on the airfield, causing category ‘B’ damage.

11. června 1941 byl převelen k nově se utvářející 313. peruti (československé), v RAF Catterick, a stal se jedním z jejích zakládajících členů. Peruť byla vyzbrojena stroji Spitfire Mk IIas a byl přidělen ke směně “A” pro denní provoz. Během přeškolování na letouny Spitfire, dne 19. června však došlo při zkušebním letu k neštěstí. Pilotoval Spitfire Mk IIa X4163 RY-R a při svém posledním pokusu o přistání na letišti v Catterick, jej zřejmě vychýlil náraz větru a letoun zachytil podvozkem o nízké keře, což způsobilo, že se jeho podvozek utrhnul. Byl však duchapřítomný, zvedl stroj a dokázal na letišti přistát na břiše s poškozením stroje kategorie „B“.

He remained with 313 Sqn, without making any operational flights, until 5 July 1941, when he was unexpectedly posted to 222 (Natal) Sqn. This was an unpopular decision, with him and his fellow Czechoslovak pilots. That squadron was deployed at RAF Manston and was equipped with Spitfire Mk IIa and IIbs. The squadron moved to RAF North Weald in August 1941. He achieved combat success on 12 August 1941 when during an offensive sweep over northern France he shot down a Me 109f near St Omer.

Aniž by se účastnil operačních letů, zůstal Rudolf u 313. perutě až do 5. července 1941, kdy byl nečekaně převelen k 222. peruti (Natal). Pro něj i ostatní československé piloty to byla nepříjemná zpráva. Tato peruť byla dislokována v RAF Manston a byla vyzbrojena letouny Spitfire Mk IIa a IIbs. Peruť se pak přestěhovala do RAF North Weald v srpnu 1941. Dosáhl zde 12. srpna 1941 bojového úspěchu , když během útoku nad oblastí severní Francie sestřelil Me 109f poblíž města St Omer.

It was around this time an RAF Intelligence Officer visited the squadron and gave them a lecture on escape and evasion in the event of being shot down over German-occupied France. This was to be most fortuitous for Rudolf, as a few days later, on the 19 August, he was shot down. That day, the North Weald Wing, consisting of 222 Sqn, 111 Sqn, and 71 Eagle Sqn, participated in Circus 82, providing close escort for six Blenheim bombers, from 107 Sqn, on a raid on the marshalling yard at Hazebrouck, France, about 25 miles south of Dunkirk. Other RAF fighter squadrons providing top cover for the bombers. The raid took place at 19:30, but little damage was done on the target. Luftwaffe Me 109s from Stab/JG26 intercepted the Allied aircraft in the vicinity of the target. In the ensuing aerial combat, eight RAF fighters were lost either over the target or on the return journey to England. Two pilots were killed, two were captured and four managed to evade capture and return to the UK. Rudolf was one of those who was shot down.

Bylo to právě v té době, když jejich peruť RAF navštívil důstojník zpravodajské služby, aby jim v přednášce přiblížil a vysvětlil jak si počínat v případě sestřelení nad územím Francie, okupované Němci. Pro Rudolfa to měla být šťastná souhra náhod, neboť o pár dní později, 19. srpna, byl skutečně sestřelen. Toho dne se uskupení North Weald Wing, které tvořily 222., 111. a 71. peruť, účastnilo operace “Cirkus 82”, aby poskytlo ochranný doprovod šesti bombardérům Blenheim, ze 107. perutě při náletu objekt ve Hazebrouck ve Francii, asi 25 mil jižně od Dunkerk. Další stíhací perutě chránily bombardéry shora. K náletu došlo v 19:30, avšak cíl byl poškozen jen nepatrně. Letouny Luftwaffe Me 109s od Stab/JG26 spojenecký svaz objevily ještě před jeho dosažení cíle. V následných vzdušných soubojích bylo ztraceno osm stíhacích strojů RAF v blízkosti cíle nebo při jejich návratu zpět. Dva piloti přišli o život, dva byli zajati a čtyři dokázali zajetí uniknout a navrátili se zpět do Velké Británie. Rudolf byl jedním ze sestřelených.

He was about 6 miles north-east of St Omer when it happened. His Spitfire Mk IIb P8244 ZD-G “Wigan and District’ was in a dogfight at 12,000 feet with a Me 109, from Stab/JG26, flown by Obfw. Willy Vierling which he shot down at 18:25. He was then attacked himself by another Me 109, flown by Oblt Johannes Schmid, also from Stab/JG26.

Byl v té chvíli asi 10 km severovýchodně od St Omer, když se to stalo. Jeho Spitfire Mk IIb P8244 ZD-G „Wigan and District“ byl právě ve výšce 12 000 stop v souboji s Me 109, od Stab/JG26, pilotovaným vrchním šikovatelem Willy Vierling, který ho sestřelil v 18:25. Poté ho napadl ještě další Me 109, pilotovaný nadporučíkem Johannes Schmid, také ze Stab/JG26.

“I was attacked by three Me 109’s (after myself attacking four). A cannon bullet hit my engine and I made a forced landing about 18:30 at Rubrouck about 10 km North-Wast of St Omer. I came down in a cornfield and was uninjured. After pressing the IFF (Identification, Friend or Foe) button, destroying that set, I made a fire with dry corn under the engine and ran off nearby into hiding. I was able to see that the fire stopped when the corn had burnt out, but could not go back, as two German soldiers appeared.”

“Zaútočily na mne tři Me 109″ (poté, co sám zaútočil na čtyři). Motor mého stroje dostal zásah a byl jsem tak přinucen nouzově přistát asi v 18:30 u Rubroucku, nějakých 10 km severně od St Omeru. Ocitnul jsem na kukuřičném poli a nezraněn. Stisknul jsem tlačítko IFF (Identifikace, spojenec, nepřítel), abych zničil obsažené údaje a pak se pokusil založit pod letounem požár ze suché kukuřice a běžel se schovat. Oheň se však nerozšířil a vrátit se už nedalo, neboť se objevili dva němečtí vojáci.”

Spitfire Mk. II P2844 (ZD-G) – “Wigan and District” in the field at Roubrouck.
Spitfire Mk. II P2844 (ZD-G) – “Wigan and District” na poli u Roubrouck.

“I threw away all my uniform except my trousers and shirt so as to make myself look as much like a peasant as possible. A boy of about 14 then appeared and lent me a bicycle. I cycled for about half a mile and was overtaken by a peasant who told me to follow him to his farm. There I was given civilian clothing, cigarettes and biscuits and told to come back after dark. During that interval I was away, I was seen by some German officers and soldiers but they did not suspect what I was. On my return to the farm, I was given a meal and some more clothing and was taken away on a bicycle by another farmer to a village about 4 miles away, where I was given a French identity card. Next day (20th August) I was taken to St Omer, where I met the nurse who had helped W/Cdr Bader in his unsuccessful escape. I bought a railway ticket and went to Lille (I had no difficulty in this, as I speak fluent French). “

“Zbavil jsem se uniformy s výjimkou kalhot a košile, abych pokud možno vypadal jako venkovan. Pak jsem narazil na hocha ve věku asi 14 let, který mi půjčil kolo. Urazil jsem asi půl míle, když mě zastavil místní rolník a vyzval mě, abych ho následoval do jeho usedlosti. Tam jsem se převlékl do civilních šatů, dostal nějaké cigarety a sušenky a řekl mi, abych se vrátil po setmění. Během té doby jsem se potuloval kolem, byl jsem spatřen německými vojáky, ale nevzbudil jsem jejich podezření. Když jsem se pak vrátil zpět, mohl jsem se najíst, dostal nějaké další oblečení a s jiným rolníkem jsem odjel na kole do sousední vesnice, vzdálené asi 4 km, kde jsem dostal francouzské doklady. Příští den (20. srpna) jsem byl převezen do St Omer, kde jsem se setkal se zdravotní sestrou, která už pomáhala podplukovníkovi Bader v jeho neúspěšném útěku. Koupil jsem si jízdenku na vlak a odjel do Lille (s tím jsem neměl žádný problém při své plynulé francouzštině).“

From the escape and evasion lecture he had attended just a few days before, he recalled about a ‘safe house’ at the hairdressers at 1 rue de Turenne, Lille and a lady named Janine there. “On arrival in Lille, I went to that address but was told to go away. I returned there, however, half an hour later, and was allowed to rest there till closing time. Janine said that next time she would not take anyone in who did not know the password (De la part de Jacque ?). Later two French officers in civilian clothes then arrived and questioned me for three-quarters of an hour, at the end of which I succeeded, with some difficulty, in satisfying them that I was not a German.”

Z prezentace jak si počínat při útěku, kterou absolvoval před pár dny, si vybavil informaci o “domě záchrany” – kadeřnictví v ulici Turenne č.p. 1 v Lille a ptát se po dámě jménem Janine. “Po příjezdu do Lille jsem tedy vyhledal tuto adresu, bylo mi však řečeno, abych se vzdálil.” Ale vrátil jsem se tam o půl hodiny později, a už mi bylo dovoleno, abych se tam zdržel až do zavírací hodiny. Janine mi sdělila, že příště už nepomůže nikomu, kdo nebude znát heslo (“Posílá Vás Jacque?”). Později jsem se setkal se dvěma francouzskými důstojníky v civilním oblečení, kteří mi po tři čtvrtě hodiny kladli otázky, abych nakonec s určitými obtížemi rozptýlil jejich podezření, že nejsem Němec.“

Rudolf remained at this address until 31 August, when a member of the resistance arrived with arrangements for him to leave Lille the following day. Rudolf, under the assumed name of Johnny Love, to disguise that he was a Czechoslovak, with fellow evaders F/Lt Crowley-Milling DFC, 610 Sqn and Sgt Adolf Pietrasiak, 308 Sqn also shot down in Circus 82, managed to evade capture as they were passed down the ‘Pat O’Leary’ escape line. They travelled through France – Béthune, Abbeville, Paris, Noyers, over the demarcation line into Vichy France, then onto Valençay, Châteauroux, Toulouse, Marseille, Narbonne, Perpignan to La Rocque which was near the Spanish border. On the night of 6/7th September, over the Pyrenees to neutral Spain. He was arrested on 8 September by Spanish authorities at Figueras, and detained there for one day before being moved to Barcelona where he was held from 10th to 13th, then moved to Saragosa where he was held from 13th to 15th. He was then transferred to the notorious Miranda del Ebro internment camp, being held there until 31 October whilst the British authorities negotiated his release and arranged for him to go to Madrid. He was then taken to Gibraltar, reaching there on 1 December. From there, on 30 December, he boarded the SS Batory, a former Polish ocean liner, now converted to operate as a troopship, which brought him to Gourock, Scotland, arriving on 5 January 1942.

Rudolf zůstal na této adrese až do 31. srpna, kdy jej navštívil člen odboje s návrhem, aby následujícího dne Lille opustil. Rudolf, s falešnými doklady na jméno Johnny Love, které skrývalo jeho skutečnou identitu, spolu s dalšími spolubojovníky – kapitánem Crowley-Milling DFC od 610. perutě a četařem Adolfem Pietrasiakem od 308. perutě, rovněž sestřelenými během akce “Cirkus 82”, se dokázali vyhnout zajetí, když zvládli únikovou cestu „Pat O’Leary“. Cestovali Francií po trase – Béthune, Abbeville, Paříž, Noyers, kde překročili demarkační čáru do Vichistické Francie a poté přes Valençay, Châteauroux, Toulouse, Marseille, Narbonne, Perpignan do La Rocque, které leží poblíž španělských hranic. V noci ze 6. na 7. září překročili přes Pyreneje hranici do neutrálního Španělska. Zde byl 8. září španělskými úřady ve Figueras zadržen a další den převezen do Barcelony, kde byl držen od 10. do 13., poté přemístěn do Saragosy, kde zůstal od 13. do 15. září. Poté byl převezen do známého internačního tábora Miranda del Ebro, kde čekal až do 31. října, zatímco britské úřady vyjednaly jeho propuštění a zařídily jeho přesun do Madridu. Poté byl převezen na britskou základnu na Gibraltaru, kam dorazil 1.prosince. Zde nastoupil 30. prosince na palubu někdejšího zaoceánského parníku SS Batory, přestavěného pro válečné účely, na kterém připlul 5. ledna do skotského Gourocku.

On his return, he volunteered to return to operational duties and on 8 January 1942, was posted to 602 (City of Glasgow) Sqn, commanded by the legendary S/Ldr Al Deere, DFC. They were deployed at RAF Redhill, Surrey, and equipped with Spitfire Mk Vbs. However, his five-month absence from flying showed, resulting in him being posted, on 16 January, to 61 OTU, at RAF Heston, west of London, for a refresher course. He was promoted to the rank of Warrant Officer on 3 February 1942, the same day returning to 602 Sqn.

Po svém návratu se zase dobrovolně vrátil k operačnímu létání a 8. ledna 1942 byl přidělen k 602. peruti (Glasgow), které velel legendární major Al Deere, DFC. Byli nasazeni v RAF Redhill v Surrey a vybaveni letouny Spitfire Mk Vbs. Jeho pětiměsíční absence v létání však byla znát, což vedlo k tomu, že byl 16. ledna vyslán k 61. OTU, RAF Heston, západně od Londýna, na opakovací kurz. Dne 3. února 1942 byl povýšen do hodnosti praporčíka a téhož dne se vrátil k 602. peruti.

He was killed on 28 March 1942 whilst on a ‘Rodeo’ fighter sweep (Allied fighter sweep over enemy-occupied territory to tempt Luftwaffe fighters to engage with them so that they could be destroyed in aerial combat), in the Pas de Calais region. The Allied squadrons participating in the sweep were 602 Sqn, 457 RAAF and 485 Sqn RNZAF and were lead by G/Capt F.V. Beamish DSO & bar, DFC, AFC. The squadrons rendezvoused at 17:05, local time, and set course for Cap Gris Nez, St. Inglevert and Ambleteuse. The Luftwaffe responded in force, with about 60 Fw190’s and Me 109’s, from Stab/JG26, sent up to intercept the Allied fighters. Flying at 19,000 feet, just south of Calais, G/Capt Beamish saw the approaching Luftwaffe fighters and led the Allied fighters to engage them. Rudolf was flying Spitfire Mk Vb BM148 and in the ensuing combat was shot down into the English Channel, off Cap Gris Nez between 18:50 and 19:00, local time. Rudolf’s body was never recovered. The same fate fell to G/Capt F.V. Beamish was also killed in that engagement.

Zahynul 28. března 1942 při akci „Rodeo“ v oblasti Pas de Calais (spojenecké stíhací stroje operovaly nad nepřítelem okupovaným územím, aby na sebe vázaly stíhací stroje Luftwaffe a ničily je v leteckých soubojích). Akce se zúčastnily spojenecké perutě 602., 457. RAAF a 485. RNZAF, kterým velel plukovník F.V. Beamish DSO & bar, DFC, AFC. Tyto perutě se setkaly v 17:05 místního času a nastoupily kurz na Cap Gris Nez, St. Inglevert a Ambleteuse. Luftwaffe odpověděla v síle přibližně 60 strojů Fw190 a Me 109’s, od Stab/JG26, vyslaných, aby spojenecký útok odrazily. Plukovník Beamish, který letěl ve výšce 19 000 stop jižně od Calais, spatřil nepřátelské stroje Luftwaffe a navedl stroje Spojenců, aby na ně zaútočily. Rudolf pilotoval Spitfire Mk Vb BM148 a v následujícím vzdušném souboji byl sestřelen nad Kanálem za Cap Gris Nez mezi 18:50 a 19:00 místního času. Rudolfovo tělo nebylo nikdy nalezeno. Stejný osud potkal také plukovníka F.V. Beamish, který rovněž zahynul při této akci.

W/O Rudolf Ptáček is commemorated on panel 73 at Runnymede Memorial, he was 23 years old.

W/O Rudolf Ptáček je připomenut na panelu památníku v Runnymede pod číslem 73. Bylo mu 23 let.

Medals:-
Získaná ocenění:

Great Britain
Velká Británie
:

1939 – 45 Star with Battle of Britain clasp
Air Crew Europe Star
Defence Medal

Czechoslovakia
Československo

Válečný kříž and 2 bars (Czechoslovak War Cross 1939 with 2 bars)
Za zásluhy I. stupňa
Za chrabrost
Pamětní medaile československé armadý v zahraničí F i VB

Remembered:
Pamětní místa:

Great Britain
Velká Británie:

He is commemorated, along with the other 2938 Battle of Britain aircrew, on the Christopher Foxley-Norris Memorial Wall at the National Battle of Britain Memorial, Capel-le-Ferne, Kent :

Jeho jméno je spolu s dalšími 2 938 účastníky Bitvy o Británii připomenuto na Pamětní zdi Christophera Foxleyho-Norrise u Národního památníku Bitvy o Británii, Capel-le-Ferne, Kent:

London Battle of Britain Memorial:

Londýn: Památník Bitvy o Británii

Czech Republic
Česká republika

Kostelec nad Orlici:

Czechoslovak Airmens Memorial, Dejvice, Prague:

Praha Dejvice: Památník československých letců :

Winged Lion Monument, Klárov, Prague:

Praha, Klárov: Památník Okřídleného Lva

Rudolf Ptáček is comemorated in the Remembrance book at St Clements Danes Church, London and St Vitus Cathedral, Prague.

Jméno Rudolfa Ptáčka je připomenuto v Pamětní knize kostela svatého Klementa Dánského v Londýně a v katedrále svatého Víta v Praze.


This entry was posted in 313 Sqd, Battle of Britain, Biography, Evasion, Not Forgotton. Bookmark the permalink.

Please leave your comment on this article.

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.