Josef Bryks



Josef Bryks




* 18 March 1916
† 11 August 1957




Josef Bryks was born on 18 March 1916 in Lašťany, now Bělkovice-Lašťany, near Olomouc, in the Moravian region of Czechoslovakia. He was the seventh of the eight children, born to his father František and mother Anna, née Nesvetrové. Only four survived to reach adulthood. František was worked as a farmer on his small farm and the family lived humbly. As a boy helped his father on the farm but his parents realised that he had potential and encouraged him to study at school.

Josef Bryks se narodil 18. března 1916 v Lašťanech, dnes Bělkovicích-Lašťanech, nedaleko Olomouce, v moravském regionu Československa. Byl sedmým z osmi dětí, které se narodily jeho otci Františkovi a matce Anně, rozené Nesvetrové. Pouze čtyři z nich se však dožily dospělosti. František pracoval jako zemědělec na svém malém hospodářství a rodina žila ve skrovných poměrech. Josef, ještě jako chlapec pomáhal svému otci v hospodářství, ale jeho rodiče si všimli, že má nadání a povzbuzovali jej ke studiu na škole.

He studied at the Commercial Academy in Olomouc and graduated in June 1935. In October he enlisted in the Czechoslovak Army and started his service with a cavalry regiment at Košice. At the same time he studied at an Academy for cavalry officers, at Pardubice until  July 1936. In September 1936 he was promoted to the rank of Corporal. Between October 1936 and August 1937 he studied at the Military Academy at Hranice. Whilst here he resigned from the Army and joined the Air Force. He was promoted to the rank of lieutenant and was trained as an aerial observer.  On completion of his training, he was posted to the 5th Observation Squadron of the 2nd Dr Edvard Benes Aviation Regiment who were stationed at Prague. He was stationed here between August and October 1937. In October 1937 he was transferred to the Military Aviation Academy at Prostějov where he re-trained as a pilot. Upon graduation, on 30 September 1938, he was posted to 33rd Fighter Squadron based at Olomouc, where he flew Avia B-534 aircraft. This period was tense as it was the height of the Munich crises and remained so until the German military completed their occupation of Czechoslovakia on 15 March 1939.

Avia B-534

Studoval na Obchodní akademii v Olomouci, kterou dokončil v červnu 1935. V říjnu nastoupil do československé armády a začal svou službu u jezdeckého pluku v Košicích. Současně navštěvoval až do července 1936 Vojenské jezdecké učiliště v Pardubicích. V září 1936 byl povýšen do hodnosti desátníka. V období od října 1936 do srpna 1937 studoval na Vojenské akademii v Hranicích. Zde se rozhodl přestoupit k armádnímu letectvu. Byl povýšen do hodnosti poručíka a školen pro letecký průzkum. Po ukončení výcviku byl vyslán do 5. průzkumné perutě 2. leteckého pluku Dr. Edvarda Beneše, který byl umístěn v Praze. Zde působil od srpna do října 1937. Poté byl přemístěn na Vojenskou leteckou akademii v Prostějově, kde byl přeškolen na pilota. Po promoci 30. září 1938 byl vyslán ke 33. stíhací peruti se sídlem v Olomouci, kde létal na strojích Avia B-534. Tato doba byla velmi napjatá, neboť nad všemi ležela tíha Mnichovské krize, která nakonec vyústila v okupaci Československa 15. března 1939.

The Czechoslovak Air Force was disbanded following this occupation. On 18 April 1939 he married Marie Černá and for temporary employment, he worked for his new father in law as a butchers assistant. Marie was pregnant at the time of their marriage and gave birth to a daughter who died two days after being born. In December 1939 he got a job as a civil servant working for the Ministry of the Interior. This lasted for only three weeks when he resigned.

Československé armádní letectvo bylo po okupaci rozpuštěno. Dne 18. dubna 1939 se Josef oženil s Marií Černou a jako dočasné zaměstnání přijal práci u svého nového tchána jako řeznický pomocník. Už v době sňatku byla Marie těhotná a později porodila dceru, která však dva dny po narození zemřela. V prosinci 1939 získal zaměstnání státního úředníka na ministerstvu vnitra. Zbývaly však už jen tři týdny do chvíle, kdy se chystal rezignovat i na tuto práci.

On 20 January 1940 he left his homeland so that he could join the Allied forces. Initially, he went to Slovakia and from here he crossed the border into Hungary. On 26 January he was arrested for illegally crossing the border and held in jail at Budapest. He was detained there until 4 April when the Hungarian police extradited him back to Slovakia.  He again illegally crossed the border into Hungary and this time he successfully managed to travel through Hungary and cross over the border into Yugoslavia. He reported to the French Consulate, in Belgrade, on 17 April.

Dne 20. ledna 1940 opustil svou vlast, aby mohl vstoupit do spojeneckých sil. Přešel na Slovensko, odtud překročil hranici do Maďarska. Zde však byl 26. ledna zatčen kvůli nelegálnímu překročení hranice a uvězněn v Budapešti. Byl zde zadržován až do 4. dubna, kdy ho maďarská policie vydala zpět na Slovensko. Poté opět nelegálně překročil hranici a tentokrát už přes Maďarsko úspěšně dorazil k hranici s Jugoslávií a dne 17. dubna se ohlásil na francouzském konzulátu v Bělehradě.

Josef Bryks, l´Armee d´Air Spring 1940

From Belgrade he travelled through Greece, Turkey to Syria. From Syria he traveled by boat to France and arrived there on 10 May 1940. He was sent to Agde along with other Czechoslovak military personnel. The German advance was so rapid that there was no time for him to be re-trained to use French aircraft and on 27 June he boarded an evacuation ship that brought him to England.

Z Bělehradu cestoval přes Řecko a Turecko do Sýrie. Odtud odplul lodí do Francie, kam dorazil 10. května 1940. S ostatními československými vojáky a letci, kteří již zde byli soustředěni, byl odeslán do Agde. Německý postup ve Francii byl tak rychlý, že nebyl čas na to, aby mohl být přeškolen na francouzské stroje a dne 27. června nastoupil na evakuační loď, která ho převezla do Anglie.

Initially he was sent to Cosford where he joined the RAF Volunteer Reserve with the rank of Pilot Officer. He was quickly re-trained to fly the Hurricane fighter and was posted, on 4 August, to the newly formed 310 Czechoslovak Fighter Squadron. However more re-training was required and on 17 August, was sent to 6 Operational Training Unit at Sutton Bridge followed by 12 Operational Training Unit, based at Benson on 1 October. He successfully completed all his training, but instead of being posted to a combat unit he was sent, on 11 November, to Head Quarters Ferry Pilots Pool [HQ FPP] which was based at Kemble. Here, he was transporting troops. On 1 January 1941 he was posted to 6th Maintenance Unit based at Brize Norton where his role was a test pilot.

Po příjezdu byl poslán do Cosfordu, kde se připojil k dobrovolné rezervě RAF v hodnosti pilota – kapitána. Byl rychle přeškolen jako stihač na stroje Hurricane a 4. srpna vyslán k nově se tvořící 310. československé stíhací peruti. Avšak bylo třeba dalšího přeškolování a díky Josefově výborné angličtině byl 17. srpna odeslán k 6. operačnímu výcvikovému útvaru na Sutton Bridge, následovanému školením u 12. operačního výcvikového útvaru, ukončeným v Benson 1. října. Úspěšně absolvoval celý tento výcvik, ale místo toho, aby byl vyslán do bojové jednotky, byl 11. listopadu poslán do Head Quarters Ferry Pilots Pool (HQ FPP), který sídlil v Kemble. Zde se podílel na přepravě strojů k jednotkám. 1. ledna 1941 byl vyslán k 6. jednotce údržby, která sídlila v Brize Norton, kde plnil roli zkušebního pilota.

He was an accomplished linguist who had learnt English at secondary school. On 23 April 1941 he was posted to 242 Sqn., a Canadian Squadron based at Stapleford Tawney and flying Hurricane IIb’s. The Squadron had a role as night fighters and initially, he was training for night and instrument flying. Shortly after the Squadron moved to North Weald where they participated in offensive operations over occupied Western Europe.

Díky výborné znalosti angličtiny, kterou se naučil už na střední škole, byl 23. dubna 1941 vyslán ke 242. kanadské peruti se sídlem v Stapleford Tawney, kde se létalo s Hurricane IIb. Vzhledem k tomu, že tato peruť zajišťovala noční lety, byl zpočátku cvičen pro noční létání. Krátce poté, co se přestěhovala do North Weald, začala se podílet na útočných operacích nad okupovanými územími Západní Evropy.

On 17 June 1941, whilst flying operationally on Circus 14, escorting 23 Blenheim bombers on a daylight raid on Lille, the 19 escorting Spitfires and Hurricanes were attacked by a large formation of Messerschmitt Me109’s. The RAF aircraft suffered very badly in the resulting combat. They lost thirteen aircraft to the Germans three. One of the RAF’s  casualties was Josef Bryks flying Hurricane IIb Z2508.

Dne 17. června 1941, když letěli na operační let a doprovázeli 23 bombardérů Blenheim při útoku za denního světla na Lille, bylo 19 doprovodných Spitfirů a Hurricane napadeno velkou skupinou Messerschmitt Me109. Letouny RAF dopadly ve výsledném boji velmi špatně. Ztratili třináct letadel, zatímco Němci jenom tři. Jednou z obětí RAF byl také Josef Bryks, pilotující Hurricane IIb Z2508.

Prior to being shot down he successfully managed to shoot down a Me109.  He was attacked by three Me 109’s himself and his fuel tank was ruptured by enemy gunfire resulting in a fire starting causing the cockpit to fill with black smoke. He was about 15km West of St Omer, it was 19:38 when he bailed out at about 10,000 feet.

Ještě předtím, než byl zasažen, se mu podařilo sestřelit Me109. Pak byl pak napaden třemi Me 109, jejichž střelbou byla poškozena palivová nádrž, stroj začal hořet a jeho kokpit se naplnil černým kouřem. Bryks musel letadlo opustit. Stalo se to asi 15 km západně od St. Omeru, ve výšce asi 10 000 stop. Bylo 19:38 hod.

Bryks landed safely but he noticed that he had lost one of his flying boots when he bailed out from the aircraft. His trousers had also been partially burned below the knee. He immediately started to bury his parachute when some Frenchmen, who had seen him descend, ran over to him. Bryks identified himself as a RAF pilot, they gave him a civilian coat and told him to come to a particular house in a nearby hamlet once it got dark. He had landed some 3km from a Luftwaffe airfield at St Omer. With his aircraft crashed nearby and burning, it would only be a short time before German patrols came looking for him, so he hid in a barn.

Dopadl na zem bezpečně, ale všiml si, že při katapultáži ztratil jednu ze svých bot. Také jeho kombinéza byla pod koleny částečně sežehnuta. Když začal zahrabávat svůj padák, objevili jej místní lidé, kteří ho při seskoku sledovali. Bryks se presentoval jako pilot RAF, dostal od nich civilní kabát a řekli mu, aby vyhledal určitý dům v sousední osadě, jakmile se setmí. Přistál asi 3 km od letiště Luftwaffe u St. Omer. Když se jeho letadlo zřítilo poblíž a hořelo, dalo se očekávat, že jej brzy začnou hledat německé hlídky, a tak se schoval ve stodole.

In escaping from his aircraft, he had also suffered slight burns to his face and ankle which were now causing him some discomfort. After it had got dark he went from the barn to the nearby hamlet to get some help from the locals. He approached a house and asked that they call a local doctor to help him with his wounds. They made a telephone call, but not to the Doctor but the Germans instead.  Bryks realised this when he heard the motorised German patrol approaching the hamlet and he quickly left the house.  It was now around midnight and there was a curfew. He hid in a nearby garden but he was soon discovered by the Germans searching for him. They proceeded to kick and punch him before he was taken to St Omer for further questioning.

Když opouštěl svůj letoun měl už popáleniny na tváři a kotníku, které mu teď začaly působit obtíže. Poté, co se setmělo, stodolu opustil a šel do blízké osady, aby vyhledal pomoc místních. Přišel k jednomu z domů a požádal, aby zavolali místního lékaře, aby jej ošetřil. Někam volali, ale nikoli pro doktora, nýbrž Němcům. Bryks si to uvědomil, až když slyšel motorizovanou německou hlídku, která se blížila k vesnici a rychle opustil dům. Teď už bylo kolem půlnoci a platil zákaz vycházení. Ukryl se v nedaleké zahradě, ale Němci jej brzy objevili. Následovalo kopání a bití ještě předtím, než byl odvezen do St.Omer k výslechu.

He was concerned about the Germans finding out he was a Czechoslovak national because Czechoslovakia was declared a Reich Protectorate, by the occupying Germans in March 1939. This meant he would have been classed as a traitor to the Reich and would be executed.  The British Government had already received reports that Czechoslovak RAF Prisoners of War had received different treatment in captivity than other British PoW’s. Bryks was also concerned that his family back in Czechoslovakia would suffer from German reprisals because of his capture.

Obával se, aby Němci nezjistili, že je československým státním občanem, protože Čechy a Morava byly prohlášeny za protektorát Říše, okupovaným Němci od března 1939. To by znamenalo, že by byl označen jako zrádce Říše a byl by popraven. Britská vláda již měla zprávy o tom, že s českými letci, jako válečnými zajatci RAF je zacházeno jiným způsobem, než s ostatními britskými válečnými zajatci. Brykse také trápilo, že jeho rodina, která zůstala v Československu, bude kvůli jeho zajetí trpět represemi od Němců.

Under interrogation he claimed that he was a British pilot, named Joseph Ricks, born 17 April 1918 at Cirencester, Gloucestershire.  During this questioning, the Germans claimed that he was a Polish pilot as he was wearing a lifejacket which had the name F/O Henry Skalsky on it. Skalsky was a Polish pilot who also flew with 242 Sqn.

Při vyslýchání tvrdil, že je britský pilot, jménem Joseph Ricks, narozený 17. dubna 1918 v Cirencester, Gloucestershire. Němci byli přesvědčeni, že je polským pilotem, protože měl na sobě záchrannou vestu se jménem Henry Skalsky. Skalsky byl polský pilot, který také létal u 242. perutě.

He was taken to Dulag Luft interrogation camp at Oberusel, near Frankfur am Main. Here he was subjected to further interrogation by a Polish speaking German Officer. He was told that he would be taken to Berlin to be tried by a Military Tribunal for the shooting of a German pilot who was escaping from his aircraft by parachute during the air combat at St Omer on 17 June. The officer claimed this act had been witnessed from St Omer airfield. [Post WW2 examination of German records could find no record of any German pilot shot while descending by parachute for that day. It was most probably a tactic used by the German officer to get Bryks to admit he was a Polish airman.] His POW card was marked ‘British-Polish?’

Převezli ho do vyšetřovacího tábora Dulag Luft v Oberuselu, poblíž Frankfurdu nad Mohanem. Zde byl podroben dalšímu výslechu německého důstojníka, který uměl polsky. Řekli mu, že bude odvezen do Berlína před soud vojenského tribunálu, kde bude souzen za střelbu na německého pilota, který vyskočil z letadla s padákem během leteckého souboje nad St. Omer dne 17. června. Důstojník tvrdil, že tento akt se odehrál nad letištěm St. Omer. [Po 2. svět. válce nebyly v německých archivech nalezeny žádné záznamy, které by svědčily o takovém incidentu toho dne. Pravděpodobně se jednalo o taktiku, pomocí které se německý důstojník snažil přimět Brykse k tomu, aby se přiznal, že je polským pilotem.] Jeho karta PoW (Prisoner of War – válečný zajatec) byla označena jako “britsko-polská?”

He left Dalag Luft on 22 June and was sent to Oflag IX H/A, near Spangenberg where he stayed until until 8 October 1941. On arrival, he advised the Senior British Officer [SBO] of the camp of his true identity. The Officer was already aware of the problems that Czechoslovak pilots had as POW’s and supported Bryks in the use of an assumed identity.

Dne 22. června byl Bryks převezen do Oflag IX H / A, poblíž Spangenbergu, kde zůstal až do 8. října 1941. Při příjezdu dostal od staršího britského důstojníka [SBO] radu ohledně své pravé identity. Důstojník si byl vědom problémů, které hrozily československým letcům jako válečným zajatcům, a Brykse při používání jeho smyšlené identity podporoval.

Three weeks before he had been shot down, Bryks had met a WAAF, Gertude ‘Trudie’ Dellar, a widow of a RAF pilot. She was now surprised to receive letters, via the International Red Cross  in a handwriting she recognised but from an unknown RAF POW named Joseph Ricks.

Tři týdny předtím, než byl sestřelen, se Bryks seznámil s Gertude ‘Trudie’ Dellar, vdovou po pilotovi RAF z WAAF (ženská sekce král. letectva). Ta byla nyní překvapena, když dostávala přes Mezinárodní červený kříž dopisy jejichž rukopis poznala, ale od neznámého válečného zajatce RAF, jménem Joseph Ricks.

Josef Bryks, 1st on right, Oflag VIb

On 8 October 1941 he was sent to Oflag VIb, a Officers POW camp at Dößel, near Warberg, where again he advised the SBO of his true identity. With the approval of the camps Escape Committee, he and three others dug a 10m tunnel through frozen clay. On the night of 19/20 April 1942 Bryks,  two fellow Czechs – F/Lt Otakar Černý and F/Lt Zdeňk Procházka – and three Poles, escaped through this tunnel and slipped away in pairs hoping to reach England. Bryk’s  went with Černý and they aimed to reach Switzerland. Initially, they headed towards Marburg and things went well, but around midnight of the 28 April, whilst trying to pass a village, Černý was arrested by German militia.

Dne 8. října 1941 byl poslán do Oflag VIb, důstojnického zajateckého tábora v Dößel, poblíž Warbergu, kde mu bylo znovu doporučeno nepřiznat svou pravou identitu. Se souhlasem táborové útěkové komise on a tři další zajatci vykopali 10m tunel ve zmrzlé zemi. V noci z 19. na 20. dubna 1942 Bryks a dva spolubojovníci – F/Lt Otakar Černý a F/Lt Zdeněk Procházka – a tři Poláci tímto tunelem po dvojicích uprchli v naději, že se jim podaří dostat se do Anglie. Bryks utíkal s Černým a měli namířeno do Švýcarska. Zpočátku šli směrem k Marburgu a všechno šlo dobře až do půlnoci 28. dubna, kdy se snažili projít vesnicí a Černý zde byl zatčen německými četníky.

Bryks made his way into a railway marshalling yard hoping to board a train but failed to do so. He carried on walking for another day and night. At a railway station near Giessen, he stole a bicycle and headed for Switzerland via Offenbach and Stuttgart. Here, whilst crossing a bridge a German guard shot at him. Shortly after this, due to lack of food and water, he fell ill with dysentery and on 31 April was captured by some Hitler youth in a wood nr Eberbach, South West of Stuttgart.

Bryksovi se podařilo dostat na seřazovací nádraží s nadějí, že zkusí nastoupit do nějakého vlaku, ale to se nepovedlo. Pokračoval pěšky další den a noc. Na železniční stanici u Giessenu se mu podařilo ukrást kolo a zamířil do Švýcarska přes Offenbach a Stuttgart. Při překračování mostu na něho vystřelila německá stráž. Krátce poté, bez jídla a pití, stižen úplavicí, byl 30. dubna chycen několika Hitlerjugend v lese u Eberbach jihozápadně od Stuttgartu.

On 5 May he was taken to Darmstadt and held by the Gestapo before being returned to Oflag VIb. He was admitted to the camp’s infirmary between 8 May to 10 June. Between 10 June and  20 July he was transferred to Oflag VIa at Soest, near Dortmund.

5. května byl odvezen do Darmstadtu a držen gestapem, než byl vrácen zpět do zajateckého tábora pro důstojníky Oflag VIb. V době od 8. května do 10. června pobýval na vězeňské ošetřovně. Mezi 10. červnem a 20. červencem byl přemístěn do zajateckého tábora pro důstojníky v Soestu poblíž Dortmundu.

He was sentenced to solitary confinement, between 12 to 17 August 1942. During this time, with the aid of razor blades which had been smuggled into him inside bread, he managed to cut a hole in the wooden floor and dig a tunnel to the German quarters. On the night of the 17 August, using this tunnel, he escaped again wearing only pyjamas, a sweater, and a blanket. To fool the guards, he left his clothes in his cell and made his bunk look as if he was asleep.

V období od 12. do 17. srpna 1942 byl přemístěn do izolace. Během této doby dokázal pomocí žiletek, které mu byly propašovány v chlebu, vyříznout díru ve dřevěné podlaze a vykopat tunel do německé části tábora. V noci 17. srpna tímto tunelem opět uprchl, pouze v pyžamu se svetrem a dekou. Aby oklamal stráže, nechal svoje oblečení v cele a upravil je na lůžku tak, aby se zdálo, že spí.

Despite this strange attire he was not challenged. About 10km South of Frankfurt, he noticed a Luftwaffe airfield where Me 109 night-fighters were based. He devised a plan to get into the airfield at night and steal a aircraft and to fly to England. His attempt was thwarted by the approach of guards with dogs and he had to escape into the woods and wade along a river to evade the dog patrol. He later managed to evade civilian police after stealing some fruit, but, on the night of 8 September, he was captured in Mannheim by German Air defense troops and taken to the Gestapo there.

Navzdory tomuto podezřelému převleku nebyl hned dopaden. Asi 10 km jižně od Frankfurtu si všiml letiště Luftwaffe, kde stály stroje Me 109 nočních přepadových stíhačů. Vymyslel plán, jak se v noci dostat na letištní plochu, vniknout do některého z letadel a odletět do Anglie. Jeho pokus však byl zmařen příchodem stráží se psy, musel prchnout do lesa a brodit se podél řeky, aby unikl svým pronásledovatelům. Později se mu podařilo uniknout také místním strážníkům poté, co ukradl nějaké ovoce, ale nakonec byl v noci 8. září v Mannheimu vojenskou leteckou stráží dopaden a předán Gestapu.

He was again returned to Oflag VIb and shortly after transferred, with other RAF POW’s to Oflag XXIB Szubin, near Bydgoszcz, about 220km west of Warsaw, Poland. Here the Senior British Officer was W/Cmdr Harry Day to whom Bryks confided his true identity.

Byl opět vrácen do důstojnického zajateckého tábora VIb a krátce poté přemístěn s jinými válečnými zajatci RAF do důstojnického zajateckého tábora XXIB v Szubinu, poblíž Bydgoszcze, asi 220 km západně od Varšavy v Polsku. Zde byl britský důstojník W/Cmdr Harry Day, kterému Bryks svěřil svůj pravý původ.

Josef Bryks, 1st on left, at Szubin 1943
Josef Bryks, první vlevo, v Szubinu 1943

On 4 March, he saw an escape opportunity and with the co-operation of Polish workers in the camp, Bryks and Sq/Ldr Morris, made a daring daylight escape. They hid inside the tank of a sewage cart that came into the camp to remove effluence from the camp’s latrines. With only masks for protection from the effluence, the cart left the camp at 15:00 and within an hour the two officers were being assisted by the Polish underground army – Armia Krajowa – and hidden in a nearby farmhouse.

Dne 4. března zjistil další příležitost k útěku a ve spolupráci s polskými zaměstnanci tábora provedli Bryks a Sg/Ldr Morris odvážný denní útěk. Ukryli se uvnitř nádrže fekálního vozu, který jezdil do tábora, aby odvážel odpad z táborových latrín. Pouze v maskách jako ochranou proti výkalům, opustili v 15:00 ve voze tábor a během jedné hodiny už byli oba důstojníci za pomoci polské podzemní armády – Armia Krajowa – ukryti v nedalekém statku.

Here he met up with Otakar Černý who had successfully escaped, by tunnel,  from the same camp the previous night. They intended to go to Warsaw and from there to Gdansk and try and board a ship to Sweden. Sq/Ldr Morris, however, fell ill and it was decided that Bryks and Černý would go to Warsaw. They walked,  and some three weeks later, on 6 April, they arrived in Warsaw. They went to the contact address given to them by Armia Krajowa. Both airmen were quickly involved with the Warsaw underground movement. For four weeks, they were given a ‘cover’ of working as stove fitters and chimney sweeps for the Bogumilski company and they went around Warsaw and rural areas in a horse-drawn carriage. In the carriage, they transported arms to the resistance groups and when they returned from rural areas they brought food back to the city. During the Warsaw ghetto uprising, between 19 April and 16 May they were taking weapons and food to the Jewish fighters in the ghetto.

Zde se setkal s Otakarem Černým, který úspěšně unikl tunelem ze stejného tábora předchozí noc. Měli v úmyslu jít do Varšavy, odtud do Gdaňska a pokusit se nastoupit na nějakou loď do Švédska. Sq/Ldr Morris však onemocněl a bylo rozhodnuto, že Bryks a Černý půjdou do Varšavy. Šli pěšky a dorazili tam o tři týdny později, 6. dubna. Ohlásili se na kontaktní adrese, kterou jim dala Armia Krajowa. Oba letci byli rychle zapojeni do činnosti varšavského podzemního hnutí. Po čtyři týdny vystupovali skrytě jako kameník a kominík, řemeslníci pracující pro firmu Bogumilski a jezdili kolem Varšavy a přilehlým venkovem s koňským povozem. V něm také dopravovali zbraně do skupin odbojového hnutí a při návratu z venkova přiváželi zase do města jídlo. Během varšavského povstání, od 19. dubna do 16. května, dopravovali zbraně a jídlo židovským bojovníkům v ghettu.

They had been free for three months when they were captured. At the time they were being sheltered in a house in a village several kilometers from Warsaw, by a widowed Polish patriot, Mrs. Blaszkiewiczowá. She had two young children. On 2 June, following a ‘tip off’ by a collaborator, the Gestapo surrounded the house at 23:00, and all inside were arrested. They were taken, in chains, to the notorious Pawiak prison in Warsaw. Mrs. Blaszkiewiczowá was hanged for aiding the two enemy pilots. Bryks, now known as Joseph Brdnisz, and Černý were interrogated, beaten and threatened with execution. During an interrogation, 5 June 1943, he was beaten on the head and kicked in the stomach by SS Scharführerem Grünnem to and was removed unconsciousness from the interrogation.

Byli tři měsíce na svobodě, než byli znovu dopadeni. V té době se ukrývali v domě ve vesnici několik kilometrů od Varšavy, u ovdovělé polské vlastenky, paní Blaszkiewiczowé. Měla dvě malé děti. Dne 2. června, na základě udání, obklíčilo ve 23.00 gestapo dům a všichni uvnitř byli zatčeni. Byli odvezeni v poutech do nechvalně známého vězení Pawiak ve Varšavě. Paní Blaszkiewiczowá byla za pomoc oběma nepřátelským pilotům pověšena. Bryks, nyní vystupující jako Joseph Brdnisz, a Černý byli vyslýcháni, biti a bylo jim vyhrožováno popravou. Během výslechu, 5. června 1943, byl mlácen do hlavy, kopán do žaludku SS Scharführerem Grünnem a z výslechu byl odnesen v bezvědomí.

After 63 days of such treatment and held in appalling conditions, they were sent to Stalag Luft III at Sagan, now Żagań, in Poland. Stalag Luft III was shortly to become infamous because of ‘The Great Escape’.

Po 63 dnech takového zacházení a věznění za otřesných podmínek, byli posláni do Stalag Luft III v Saganu, nyní Żagań, v Polsku. Zajatecký tábor Stalag Luft III se měl brzy stát neslavně známým díky “Velkému útěku”.

Bryks was admitted to the local hospital for treatment for the ruptured intestines and punctured left eardrum he had received during his Gestapo interrogations. A medical report on his condition was sent to the British authorities by G/Cpt. Massey, the camps Senior British Officer.

Bryks byl převezen do místní nemocnice s natrženými střevy a proraženým bubínkem na levém uchu – zraněními, která byla výsledkem výslechů na gestapu. Lékařská zpráva o jeho stavu byla britským orgánům zaslána G/Cpt. Masseym, velícím britským důstojníkem v táboře.

On 10 October 1943 he was transferred to the British hospital at Stalag VIIIb, at Lamsdorf. He underwent surgery for these injuries, on 7 November, and remained there recuperating until 23 December 1943 when was then returned back to Stalag Luft III.

Dne 10. října 1943 byl Bryks převezen do britské nemocnice u Stalag VIIIb v Lamsdorfu. 7. listopadu zde podstoupil operaci svých zranění, a zůstal zde jako rekonvalescent až do 23. prosince 1943, kdy se vrátil zpět do Stalag Luft III.

The ‘Great Escape’ took place on the night of 23-24 March 1944. Bryks actively participated in the preparations for this escape and was due to escape. The escape was discovered by the Germans when the seventy-sixth prisoner had emerged from the tunnel. Bryks did not escape himself as he was about the 100th in the escape queue.

“Velký útěk” se odehrál ve dnech 23.-24. března 1944. Bryks se na přípravě útěku aktivně podílel a byl mezi těmi, kteří měli utéci. Útěk vězňů Němci objevili, když se z tunelu vynořil sedmdesátý šestý vězeň. Bryksovi se proto útěk nepodařil, byl v pořadí zařazen až jako stý.

On 27 March 1944, with Gp/Cpt Wilson, he escaped again. They were spotted leaving the camp and came under fire from the guards and had no choice but to return to the camp where they were placed in ‘solitary confinement’.

27.března 1944 však utekl znovu, tentokrát s Gp/Cpt Wilsonem. Byli spatřeni, jak opouštějí tábor, dostali se pod palbu stráží a neměli tak jinou možnost než vrátit se do tábora, kde byli potrestáni umístěním v samotkách.

After three years as ‘Joseph Ricks’ the Germans discovered his true identity. In July 1944, the British mistakenly sent him news of his promotion to Flight Lieutenant.  The form they sent had his true name and nationality on it. He was interrogated by the Gestapo. In a second interrogation with the Gestapo, one of whom spoke Czech, he was told that he would be sent to Prague to be executed and that his family had already been arrested.

Po třech letech, kdy vystupoval jako “Joseph Ricks”, Němci jeho pravou identitu zjistili. V červenci 1944 jim Angličané omylem poslali zprávu o jeho povýšení na poručíka letectva. Povyšovací dokument, který byl z Anglie odeslán, obsahoval jeho pravé jméno i národnost. Byl vyslýchán gestapem. Při druhém výslechu už jeden z vyšetřujících mluvil česky a bylo mu řečeno, že bude poslán do Prahy, kde bude popraven a že jeho rodina už byla zatčena.

Because Czechoslovakia was a ‘Reich Protectorate’ – German territory – since March 1939, Czechoslovaks were expected to have allegiance to Germany. Those Czechoslovaks who joined Allied forces were considered by the Germans as being traitors as they had taken up arms against Germany.

Vzhledem k tomu, že Československo bylo od března 1939 “Říšským protektorátem” a tedy německým územím, očekávala se od československých občanů oddanost Německu. Ti Čechoslováci, kteří se připojili ke spojeneckým silám a pozvedli zbraně proti Německu, byli považováni za velezrádce.

On 1 September 1944 he arrived at Petschkův Palace, the Gestapo Headquarters in Prague. During this time he was also held at Prague’s Pankrác prison and Loretta military prison. In this period,  twenty-three other Czechoslovak POW’s who were serving in the RAF were also held in these prisons. After each interrogation, they were informed they had violated law § 91a of German Military Law as they had taken up arms against Germany. They were, therefore, traitors and would be executed.

Dne 1. září 1944 byl Bryks dopraven do Petschkova paláce, velitelství gestapa v Praze. Během této doby byl také vězněn a vyslýchán na Pankráci v Praze a ve vojenské věznici Loretta, pověstném “domečku”. V této době bylo v těchto věznicích drženo také dalších dvacet tři československých válečných zajatců, kteří sloužili v RAF. Po každém výslechu byli informováni o tom, že porušili zákon § 91a německého vojenského zákona, když pozvedli zbraně proti Německu. Tak se stali velezrádci a měli být popraveni.

This information reached the British Government, through the International Red Cross, and was debated in Parliament. They ruled that as the Czechoslovaks were serving in the British Military for the duration of the war, they were deemed to be British subjects and therefore must be treated no differently to any other British POW. Therefore any trial and executions of Czechoslovak RAF POW’s should be held when the war had finished. Winston Churchill also mentioned that the Allies had many Luftwaffe airmen held in POW camps in Canada and should any of the Czechoslovak RAF airmen be executed, the Allies would respond by executing ten Luftwaffe airmen. Through the same intermediaries, this information was passed back to the German High Command.

Tyto informace se prostřednictvím Mezinárodního červeného kříže dostaly až k Britské vládě a byly projednány v Parlamentu. Bylo rozhodnuto, že na Čechoslováky, kteří sloužili v Britské armádě po dobu války, musí být nahlíženo jako na britské subjekty a nesmí být s nimi zacházeno jinak než s ostatními britskými válečnými zajatci. Proto nesmí docházet k jakýmkoli soudům a popravám na československých válečných zajatcích RAF do doby skončení války. Winston Churchill také pohrozil, že spojenci mají mnoho letců Luftwaffe, držených v zajateckých táborech v Kanadě a pokud by měl být popraven byť jediný z československých letců RAF, spojenci budou reagovat popravou 10ti letců Luftwaffe. Přes téhož zprostředkovatele byly tyto informace předány německému velitelství.

The Gestapo returned the Czechoslovak RAF prisoners to POW camps, but did not rescind their death sentences. In Bryks case, he was transferred, on 22 September, from the Gestapo to Stalag Luft I, near Barth.

Gestapo pak vrátilo vězně československého RAF zpět do zajateckých táborů, ale nezrušilo jejich rozsudky smrti. Bryks byl 22. září transportován z gestapa do tábora Stalag Luft I, poblíž Barth.

He was brought before an International Medical Board, on 6 November, for proposed repatriation because of the injuries he had received during the numerous Gestapo interrogations. This was refused by the Germans as he was to still to stand trial for treason.

Dne 6. listopadu 1944 byl předveden před Mezinárodní lékařskou radu s návrhem na repatriaci kvůli řadě zranění, která utrpěl během výslechů na gestapu. Němci to však odmítli, protože byl stále v platnosti jeho rozsudek za velezradu.

On 7 November he was transferred to Oflag IVc  – Colditz – where he joined several other Czechoslovak RAF POW’s. There, still with death sentences hanging over them, they waited and hoped that the allies would win the war.

Dne 7. listopadu byl převelen do Oflagu IVc – Colditz, kde se připojil k několika dalším československým RAF válečným zajatcům. Tam, přestože nad nimi visely rozsudky smrti, čekali a doufali, že spojenci válku vyhrají. Colditz byl osvobozen americkou armádou 16. dubna 1945. Během období, kdy se stal válečným zajatcem, se pokusil třikrát o útěk a pomáhal k útěku i druhým.

Colditz was liberated on 16 April 1945 by the US Army. During his time as a POW, Bryks had escaped 3 times and also assisted others to also escape.

After being repatriated to England, he was sent to Cosford to recuperate from his captivity. He also learnt that his wife had divorced him whilst he had been in England, remarried and had committed suicide in April 1945. A week after the end of the war he went to meet Trudie Deller at her home and proposed to her. On 18 June 1945 they were married.

Po návratu do Anglie byl poslán do Cosfordu, aby se zotavil po svém zajetí. Dále se dozvěděl, že jeho manželka se s ním po jeho odchodu do Anglie rozvedla, znovu se provdala a nakonec, v dubnu 1945, spáchala sebevraždu. Týden po skončení války se setkal s Trudie Deller před jejím domem a navrhl jí manželství. Dne 18. června 1945 spolu uzavřeli sňatek.

In August 1945 he underwent further surgery for the injuries he had received whilst being interrogated by the Gestapo in Germany. In June 1946, he had additional surgery to remove the piece of shrapnel, in the floor of his mouth, which he had sustained when his Hurricane had been shot down.

V srpnu 1945 podstoupil další chirurgický zákrok kvůli zraněním, která utrpěl během výslechů na gestapu. V červnu 1946 podstoupil operaci k odstranění kousku střepiny, která mu uvízla v dolní čelisti při jeho sestřelení.

Bryks and his wife returned to Czechoslovakia on 6 October 1945. He continued to serve in the Czechoslovak Air Force and received several promotions; Captain in September 1945, Staff Captain in December 1945 and Major in May 1946.

Bryks se vrátil do ČSR i se svojí novou manželkou 6. října 1945. Pokračoval ve službě v československém letectvu a dosáhl postupně řady povýšení: kapitán v září 1945, štábní kapitán v prosinci 1945 a major v květnu 1946.

He was unable to return to active service because of the injuries he had received as a PoW. Instead, he was posted to the Military Aviation Academy, at Olomouc, as a teacher of English and also the theory of flying.

Nedokázal se už vrátit k aktivní službě kvůli zraněním, kterým byl vystaven v době svého zajetí. Namísto toho byl vyslán na Vojenskou leteckou akademii v Olomouci jako učitel angličtiny a teorie létání.

In 1946 they had a daughter, Sonia. In England a film The Captive Heart’ was made, its story had been inspired by the events of Josef Bryks whilst he was a PoW.

V roce 1946 se jim narodila dceru Sonia. V Anglii byl natočen film “V zajetí srdce“, jehož scénář byl inspirován válečným příběhem Josefa Brykse.

In February 1948, the Communists took control of the country and those who had served in the West during WW2 found that they were subjected to a purge to get rid of them. Bryks was deemed to be ‘politically unreliable’ On 9 March he was sent on enforced leave.

V únoru 1948 převzali v ČSR moc komunisté a na vojáky, kteří sloužili během 2. světové války na Západě, bylo nahlíženo jako na ty, kterých je třeba se zbavit. Bryks byl považován za “politicky nespolehlivého”. Dne 9. března 1948 byl poslán na nucenou dovolenou.

Bryks was advised by the British Government, that because of his wartime escapes and the assistance he gave to other escapees, he had been awarded an MBE [Member of the British Empire]. Bryks was refused a Visa, by the Czechoslovak authorities, so that he could go and be awarded his medal at Buckingham Palace, London. The visa application was refused and instead he attended the British Embassy in Prague where it was presented by the British Ambassador.

Britská vláda informovala Brykse o tom, že díky jeho válečným útěkům ze zajetí a jeho pomoci k útěku druhým, mu nabízí britské občanství. Československé úřady však odmítly vydat Bryksovi vízum, aby si mohl převzít toto vyznamenání v Buckinghamském paláci v Londýně. Namísto toho navštívil Britské velvyslanectví v Praze, kde mu byla medaile předána britským velvyslancem.

At 00:10 3 May 1948, the StB went to Bryks home, in Oloumoc, and arrested him on suspicion that he had been involved in an escape to the West by some other ex RAF airmen, one of whom was Karel Janoušek.  He was tried by the Supreme Military Court in Prague between 14 and 16 June 1948. He was found innocent and acquitted. The Judge saying his offence was a disciplinary matter. The Court system was not yet under Communist control. The prosecutor appealed against the decision and Bryks was returned to prison to await a re-trial.

3. května 1948 v 00:10 hod Brykse zatkla Státní bezpečnost v jeho bytě v Olomouci pro podezření, že se podílel na přípravě útěku na Západ s některými dalšími čs letci RAF, m.j. s Karlem Janouškem. Nejvyšší vojenský soud v Praze zasedal od 14. do 16. června 1948 a shledal Brykse nevinným a vydal osvobozující rozsudek. Soudce prohlásil, že jeho přestupek má být řešen disciplinárně. Soudní systém tehdy ještě nebyl pod komunistickou kontrolou. Státní zástupce se však proti rozhodnutí soudu odvolal a Bryks se musel vrátit do vazby, aby čekal na odvolací soud.

This took place at the State Court in Prague on 2 September 1949. The Courts, now under Communist control, found Bryks guilty  and sentenced him to ten years hard labour. He was also dismissed from the Czechoslovak Air Force, demoted to the rank of Private and stripped of his Czechoslovak medals.

Ten se konal u Státního soudu v Praze až 2. září 1949. Soud, nyní již komunisty řízený, shledal Brykse vinného a odsoudil ho k desetiletému těžkému žaláři. Současně byl propuštěn z armádního letectva, degradován do hodnosti vojína a byla mu odňata všechna čs. vyznamenání.

During this period Trudie and Sonia had returned to England telling the authorities, when she applied for an exit visa, that it was only a short visit to see her parents. Her Visa was granted but she had no intention of  returning from this visit.

Během tohoto období se Trudie se Soniou vrátila do Anglie. Svoji žádost o víza úřadům odůvodnila krátkou návštěvou svých rodičů. Víza jí byla udělena, ale už neměla v úmyslu se z této návštěvy vrátit zpět do ČSR.

Initially he went to Pankrác prison and on 17 August 1950 was transferred to Bory prison, near Plzeň. Whilst in Bory, documents were found by the prison authorities which implicated Bryks in a prison coup involving some other prisoners as well as some guards. The alleged offenders were tried on 11 May 1950. Bryks was found guilty and sentenced to an additional twenty years hard labour and a fine of 20,000 Kčs. A written appeal for clemency was sent by Trudie,  to the Czechoslovak Authorities. It went unanswered.

Zpočátku byl Bryks vězněn na Pankráci a 17. srpna 1950 byl převezen do vězení Bory u Plzně. Během jeho pobytu na Borech byly vedením věznice objeveny dokumenty, které údajně naznačovaly, že někteří vězni včetně Brykse a spolu s některými strážci připravují vězeňskou vzpouru a útěk. Bryks byl poté odsouzen na dalších dvacet let tvrdého žaláře a k pokutě ve výši 20 000 Kč. Písemnou žádost za omilostnění poslala Trudie nejvyšším československým orgánům. Na věci to však už nic nezměnilo.

Josef Bryks prisoner 868
Leopold Prison 1952

He was held at Opava prison from 6 November 1950 but was insubordinate and resistive towards the Communist authorities. On 18 June 1952 he was sent to Leopold prison – prisoner number 868 – he continued in his behaviour towards the prison authorities, but was also careless as he made indiscrete references about escaping which came to the notice of the prison authorities. He was moved to  Jáchymov uranium mines at Ostrov nad Ohří in North West Czechoslovakia.

Do vězení v Opavě byl převezen 6. listopadu 1950, ale byl vzpurný a nesmiřitelný vůči komunistickým orgánům. Dne 18. června 1952 byl poslán do vězení v Leopoldově – vězeňské číslo 868 – kde nepřestal s protesty vůči vězeňské správě, ale byl také nerozvážný, když dělal indiskrétní poznámky o útěku a zbytečně provokoval vedení věznice. Nakonec byl poslán do uranových dolů v Jáchymově u Ostrova n/Ohří na severozápadě Čech.

Here prisoners were paid a small amount of money for the work they did.  He worked hard, exceeding the quotas required from him and sent the money he earned to support his ill father and also Trudie and Sonia in England. In  December 1955, the Communists refused him further permission to send any more money to help support his family.  They claimed changes in regulations no longer permitted money to be sent to close relatives and certainly not to capitalists living abroad. As a result, Bryks returned to resistance but his health declined.

Zde byly vězňům vypláceny malé částky peněz za jejich tvrdou a nebezpečnou práci, kterou vykonávali. Pracoval tvrdě, překračoval požadované normy a peníze, které vydělal, posílal svému nemocnému otci a také Trudie a Sonii do Anglie. V prosinci 1955 mu komunisté odmítli další povolení posílat peníze na pomoc své rodině. Tvrdili, že změny v nařízení již nepovolují posílat peníze blízkým příbuzným a už vůbec ne těm v kapitalistické cizině. V důsledku toho se Bryks vrátil opět k pasivní resistenci, ale jeho zdravotní stav se rapidně zhoršoval.

He died, in the prison hospital, at 23:00 on 11 August 1957 of a massive heart attack. He was only 41 years old and had spent 13 years of his life in prison – 4 years as a POW because he had fought for to free his homeland and 9 years as a consequence of fighting for his homeland.

Zemřel ve vězeňské nemocnici 11. srpna 1957 v 11:00, kdy u něj došlo k těžkému infarktu. Bylo mu 41 let a z toho strávil 13 let svého života ve vězení – 4 roky jako válečný zajatec, když bojoval za osvobození své vlasti a dalších 9 let za to, že se tak rozhodl.

In England, Trudie, who had not heard from Bryks for two years, just received a brief telephone call from Czechoslovakia to inform her of his death but no further details.

Jeho žena Trudie v Anglii, která neměla po dobu 2 let o svém muži žádné zprávy, se o jeho smrti dozvěděla telefonátem z Československa, ale bez jakýchkoliv dalších podrobností.

His remains were not released to his family. Research, following the ‘Velvet Revolution’ in 1989, discovered that Bryks had been interred in a unknown Prague cemetry in 1965.

Jeho tělesné ostatky nebyly jeho rodině vydány. Výzkum, po “sametové revoluci” v roce 1989, zjistil, že Bryks byl v roce 1965 pohřben na neznámém pražském hřbitově.

The money he had earned for his work in Jáchymov was kept by the Communist authorities.

Peníze, které si vydělal za svou práci v Jáchymově, zůstaly v držení komunistických úřadů.

In 2002 the Archives of the Municipal Court in Prague,  were affected by the floods.  Bryks file was damaged in these floods, currently held in a frozen state it is estimated that it may take ten to fifteen years before the file can be reconstructed but there is a real possibility that the damage may be unrecoverable.

V roce 2002 byly archivy Městského soudu v Praze postiženy záplavami. Bryksova složka byla během nich poškozena a v současné době se nachází ve zmrzlém stavu. Odhaduje se, že může trvat deset až patnáct let, než bude moci být obnovena, ale je také dost pravděpodobné, že poničení jeho svazků může být nezvratné.

He was awarded numerous medals and posthumous honours.

Získal četné medaile a posmrtná vyznamenání.

Britain:

MBE [Member of the Order of the British Empire]

1939-1945 Star

Air Crew Europe Star

War Medal 1939-1945

Czechoslovakia:

3 x Czechoslovak War Cross 1939–1945.

2 x Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem [Czechoslovak Medal For Bravery in the Face of the Enemy]

Československá medaile Za zásluhy I. stupně [Czechoslovak Military Medal for Merit, 1st class]

Pamětní medaile čs. zahraniční armády with bars of France and Great Britain [Commemorative Medal of the Czechoslovak Army Abroad]

He also received several posthumous honours:

Obdržel několik vyznamenání “in memoriam” :

On 29 May 1991, he was posthumously promoted to the military rank of Colonel.

29. května 1991 byl povýšen do vojenské hodnosti plukovníka “in memoriam”.

On 4 June 1994, a memorial plaque was unveiled at his birthplace in Bělkovice-Lašťany:

4. června 1994 mu byla v Bělkovicích-Lašťanech odhalena pamětní deska:

n 2004, he was awarded the ‘Award of the City of Olomouc’ for “bravery and courage during the 2 World War”. A plaque was placed at 5 Hanáckého pluku, Olomouc, the house where he lived at the time of his arrest in 1948.

V roce 2004 získal ocenění města Olomouc “Za statečnost a odvahu během 2. světové války”. Pamětní deska mu byla odhalena na domě v Olomouci, v ulici ” U 5. Hanáckého pluku”, kde žil před svým zatčením a uvězněním v roce 1948.

The translated inscription reads: Here lived war pilot Col. Josef Bryks, a member of the RAF. He was prisoned by Nazis and by Communists. He died at the age of 41 in the uranium mines at Jáchymov in 1957.

Confederation of Political Prisoners.

On 28 October 2006, he was awarded the highest order of the Czech Republic, Class II Řád bilého lva [Military Group], the Order of the White Lion, Military Division, 2nd class.

Dne 28. října 2006 mu byla udělen nejvyšší řád České republiky, Řád Bílého lva.

In 2007, The Czech television made a documentary film ‘Muž, který přecenil českou duši aneb Útěky Josefa Brykse‘,  English: A Man Who Overestimated the Czech Soul or Escapes of Josef Bryks.

V roce 2007 natočila Česká televize dokumentární film “Muž, který přecenil českou duši” aneb Útěky Josefa Brykse.

This documentary contains interviews in English with Trudie Bryks and includes period film and some re-enactment.

Two streets, one in the Černý Most district of Prague 9 and the other in the Slavonín district of Olomouc-were named after him.

Jméno Josefa Brykse nesou v ČR dvě ulice. Jedna je na sídlišti Černý Most v Praze 9 a druhá v místní části Slavonín v Olomouci.

Černý Most, Prague 9

In 2008 he was again promoted, this time to the rank of Brigadier General.

V roce 2008 byl opět povýšen, tentokrát do hodnosti brigádního generála.

In 2009 during research, historians Antonín Kýr and Alena Kafková, discovered that the urn with his ashes had been secretly interred by the Communists at the Prague-Motol cemetery in 1965 – 8 years after his death. With this information, his widow was able to visit his grave for the first time, 52 years after his death

Během výzkumu historici Antonín Kýr a Alena Kafková v roce 2009 objevili, že v roce 1965 – osm let po jeho smrti komunisté na hřbitově Praha-Motol tajně zakopali urnu s jeho popelem. Díky těmto informacím mohla konečně vdova po Josefu Bryksovi, Trudie, položit po 52 letech od jeho smrti, na jeho hrob květiny.

A Forum 2000 conference in English, where Trudie gives her story is here. [go down the page to the white button marked ‘Forum 2000 Trudie Bryksová’]

Konference Forum 2000 v angličtině, kde Trudie vypráví svůj příběh, je zde. [přesuňte stránku na bílé tlačítko označené jako “Forum 2000 Trudie Bryksová”].

Article last updated 8 September 2017.




This entry was posted in Biography, POW, Victim of Communism. Bookmark the permalink.

2 Responses to Josef Bryks

  1. madmup1943 says:

    A very extraordinary person – we need many more people of this stature today!

  2. scj says:

    I found this to be an amazing story… what a life what a determined and amazing man!! My goodness it makes our daily struggles seem so tiny in comparison. I thoroughly enjoyed this story yet also it broke my heart – such suffering. We need to keep these events alive so it never happens again.

Please leave your comment on this article.

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s