Život s 311. bombardovací perutí – příběh členky WAAF Hany Fischlové (rozené Voglové).
Life with the 311 Bomber Squadron – the story of WAAF member Hana Fischlová [née Voglová].
* 20.06.1913, Třebechovice pod Orebem.
† 20.03.2005, Quebec, Canada.
Raná léta
The Early Years
Hana Voglová se narodila 20. června 1913 v Třebechovicích pod Orebem do obchodnické rodiny. Otec Karel zemřel v Haniných 5 letech na následky zranění utržených v průběhu první světové války, a tak vyrůstala se svými sourozenci pod pečlivým dohledem pouze matky. Po nastoupení základní školní docházky, začala navštěvovat skautský oddíl, který zásadně formoval její osobnost. Na léta v něm strávená ráda vzpomínala. Po základní škole se stala studentkou Městského dívčího reálného gymnázia a následně Obchodní akademie v Hradci Králové. Prvním zaměstnáním se pro ni stala pražská Union banka, kde pracovala až do března 1939.
Hana Voglová was born on June 20, 1913 in Třebechovice pod Orebem to a business family. When Hana was 5 years old, her father Karel died as a result of injuries sustained during the First World War, so she grew up with her siblings under the careful supervision of only her mother. While at the elementary school, she started attending the scout group, which fundamentally shaped her personality. She fondly remembered the years spent there. After elementary school, she became a student at the local girls‘ grammar school (Městské dívčí reálné gymnasium) and subsequently at the Business Academy in Hradec Králové. Her first job was Union Bank in Prague, where she worked until March 1939.
Německá okupace
German Occupation
Mnichovská dohoda podepsaná v noci z 29. na 30. září 1938 představiteli Německa, Itálie, Velké Británie a Francie ukládala Československu odstoupit Hitlerovi pohraniční území s převahou německého obyvatelstva. Českoslovenští zástupci nebyli na jednání přizvání, i proto byla tato dohoda označována jako „Mnichovský diktát“ nebo s ohledem na spojenecké závazky Francie a Velké Británie vůči Československu také jako „Mnichovská zrada“. Navzdory ujišťování Hitlera, že již nebude nárokovat další území, o několik měsíců později v březnu 1939 rozšířil své požadavky na začlenění i zbývajícího území bývalého Československa.
Despite assurances given by Hitler at the Munich Agreement, also known as the ‘Munich Dictat’ or ‘Munich Betrayal’ in Czechoslovakia, of 30 September 1938, that he had no further interest in territorial gains for Germany, just a few months later he extended his demands to include the remaining regions of Czechoslovakia as part of Germany.
V noci ze 14. na 15. března 1939 sdělil Hitler na schůzce v Berlíně Emilu Háchovi, prezidentovi Česko-Slovenska, že německá vojska zahájí okupaci českých zemí a Moravy a že má dvě možnosti. Buď se podřídí Německu, a v tom případě “vstup německých vojsk proběhne přijatelným způsobem” a “obyvatelům bude umožněn důstojný vlastní život, politická autonomie a určitá národní svoboda”, nebo pokud odmítne, “bude odpor zlomen silou zbraní s použitím všech prostředků”. Pod důrazným nátlakem nařídil Emil Hácha všem vojákům, aby se stáhli, zůstali v kasárnách a nekladli odpor vstupu německých vojsk. Dne 15. března překročila německá vojska hranice Čech a Moravy a zahájila okupaci. Další den, 16. března 1939, byl uveřejněn Hitlerův výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Slovensko se stalo německým “loutkovým” státem.
In a meeting the day before, Hitler told Dr Hácha that German troops would commence occupation of Czechoslovakia at 06:00 that morning and that he had two options; either surrender Czechoslovakia to Germany, in which case the “entry of German troops would take place in a tolerable manner” and “permit Czechoslovakia a generous life of her own, autonomy and a degree of national freedom”, or if he refused “resistance would be broken by force of arms, using all means”. Under such pressure, Emil Hacha had ordered all Czechoslovak military to stand down, remain in their barracks and not resist the entry of German military when they crossed over the border into Czechoslovakia, on 15 March, to complete their occupation. Germanisation of Bohemia and Moravia began immediately with the regions becoming the Reich Protectorate of Bohemia and Moravia – Protectorate [Protektorat Böhmen und Mähren] – and Slovakia became a German ‘puppet’ state.
Do Anglie To England
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava odjela z rasových důvodů v červenci 1939 legálně do Velké Británie, kde se živila jako pomocnice v domácnosti. Pilné studium anglického jazyka zužitkovala později při své vojenské službě v tzv. pomocných sborech britské armády. Ty byly obnoveny na konci roku 1938, respektive 1939, kdy se od původních sborů britské pozemní armády ATS (Auxiliary Territorial Service) oddělily postupně letecká složka WAAF (Women´s Auxiliary Air Force) a složka námořnická WRNS (Women´s Royal Navy Service). Ženy v těchto sborech, které byly v dubnu 1941 přiřazeny královým výnosem k regulérním branným silám britské armády, měly nahrazovat a uvolňovat muže pro vzrůstající potřeby války.
After the establishment of the Protectorate of Bohemia and Moravia, she left legally for Great Britain for racial reasons in July 1939, where she made a living as a domestic help. She used her diligent study of the English language later during her military service in the so-called auxiliary corps of the British army. These were re-established at the end of 1938 and 1939 respectively, when the WAAF (Women’s Auxiliary Air Force) and the WRNS (Women’s Royal Navy Service) were separated from the original corps of the British land army ATS (Auxiliary Territorial Service). The women in these corps, which were assigned by royal decree to the regular armed forces of the British Army in April 1941, were to replace and free up men for the growing needs of the war.
WAAF
Hana Voglová se do WAAF přihlásila v listopadu 1941 a již o měsíc později nastoupila vojenskou službu. Byla Brity přidělena k československé 311. bombardovací peruti, kde pracovala jako úřednice, technická překladatelka a tlumočnice. Na dlouhou dobu čtyř let spojila svůj život s válečnými osudy československých letců. Mnozí z nich po leteckých operacích zavítali do Haniny kanceláře na kávu, během které probírali různé situace a válečné události. Nejspíše i proto Hanu Voglovou později napadlo sešít dohromady několik kusů leteckého plátna a sbírat na něj podpisy jednotlivých letců. Za tři roky nasbírala přes 400 podpisů, řada z nich zůstala jedinou vzpomínkou na ty, kteří se již ze svých operačních letů nikdy nevrátili. V březnu 1945 požádala nyní seržantka Hana Voglová o repatriaci zpět do Československa, kam se také v listopadu vrátila.
Hana Voglová signed up for the WAAF in November 1941 and commenced her military service a month later. She was assigned by the British to the Czechoslovak 311 Bomber Squadron, where she worked as a clerk, technical translator and interpreter. For a long period of four years, her life was connected with the wartime destinies of Czechoslovak airmen. Many of them visited Hana’s office after air operations for coffee, when they discussed various situations and events of the war. This is probably, why Hana Voglová later had the idea to sew together several pieces of aviation canvas and collect the signatures of individual airmen on it. In three years, she collected over 400 signatures, many of which remained the only memory of those who never returned from their operational flights. In March 1945, now sergeant Hana Voglová applied for repatriation back to Czechoslovakia, where she returned in November.
Return to Czechoslovakia
Zde však zjistila, že její početná židovská rodina včetně matky, sestry a bratra s rodinou zahynula v koncentračním táboře Osvětim. Krátkou dobu znovu pracovala v Union bance, avšak s postupně měnící se politickou situací eskalující v únoru 1948 dospěla k rozhodnutí znovu vlast opustit. Na tři roky se jí domovem stala znovu Velká Británie, následně odjela a žila v Kanadě. Zde se provdala za bývalého vojáka československé armády Hanuše Martina Fischla a pracovala u kanadských drah.
Here, however, she found out that her large Jewish family, including her mother, sister and brother and his family, had perished in the Auschwitz concentration camp. She worked again at Union Bank for a short time, but with the gradually changing political situation escalating in February 1948, she came to the decision to leave the country again. Great Britain became her home for three years at first, later she left and lived in Canada. Here she married Hanuš Martin Fischl, a former Czechoslovak army soldier, and worked for Canadian railways.
Po sametové revoluci v Československu v listopadu 1989 byla v září 1991 povýšena do hodnosti majora letectva.
After the Velvet Revolution in Czechoslovakia in November 1989, she was promoted to the rank of Air Force Major in September 1991.
Zemřela 20. března 2005 v Kanadě, ve věku 91 let.
She died on March 20, 2005 in Canada, aged 91.
O rok 2006 jí bylo přiznáno čestné občanství města Třebechovice pod Orebem.
In 2006 she was granted honorary citizenship of the city of Třebechovice pod Orebem.
Památná místa
Remembered
Praha 1 – Klárov
Prague 1 – Klárov
V listopadu 2017 bylo jeho jméno spolu se jmény dalších 2533 československých mužů a žen, kteří během 2. svět. války sloužili v RAF, odhaleno u pomníku Okřídleného lva na pražském Klárově.
In November 2017, his name, along with the names of 2533 other Czechoslovak men and women who had served in the RAF during WW2, was unveiled at the Winged Lion Monument at Klárov, Prague.
© Karolína Stegurová 2026
