
Václav BERGMAN
One of the Few
jeden z nemnohých
…………….* 27.08.1915, Domoušice.
…………….† 31.12.2002, Dumbarton, Scotland
Pre WW2:
Před 2. světovou válkou:
Václav Bergman, the son of Josef and Božena, was born on 27 August 1915, at Domoušice, a village in the Louny district of Czechoslovakia, some 30 miles North-West of Prague. There he had four years of elementary schooling, followed by three years of secondary education prior to seven years at Rakovník Grammar school where he completed his education, graduating in 1935.
Václav Bergman, syn Josefa a Boženy, se narodil 27. srpna 1915 v Domoušicích, obci v okrese Louny, asi 50 km severozápadně od Prahy. Zde absolvoval čtyři roky základní školní docházky, následovaly tři roky měšťanské školy a potom sedm let na rakovnickém gymnáziu, kde své vzdělání dokončil a maturoval v roce 1935.
For his compulsory military service was selected for training as an aviator and was sent to the Military Aviation Academy at Prostějov for his elementary flying training. He graduated on 1 July 1936 and was posted to the 4 Observation squadron of the 1st Air Regiment ‘T.G. Masaryk’, of the Czechoslovak Air Force who were deployed at Chleb airbase, a fighter squadron equipped with B534 biplane fighter aircraft.
Pro základní vojenskou službu byl vybrán k výcviku letce a byl poslán na Vojenskou leteckou akademii v Prostějově, aby zde absolvoval základní letecký výcvik. Ten ukončil 1. července 1936 a byl odvelen ke 4. pozorovací letce 1. leteckého pluku ‘T.G. Masaryka při československém letectvu, který byl dislokován na letecké základně Cheb. Stíhací letka byla vyzbrojena dvouplošníky B534.

With pre-war Czechoslovak Air Force. – Ve službách letectva ještě před válkou.
During this time he decided that he wanted the military as his career. In 1937 he was assigned to the Military Aviation Academy at Hranice from where he graduated in 1938 at the rank of poručíka (Lt). On 3 July 1938, having been assessed as a ‘moderate, but promising pilot’ he was assigned for fighter pilot training at 43 Fighter sqn of the 4th Air Regiment stationed at Prague-Kbely airfield. By the time the Germans occupied Czechoslovakia on 15 March 1939, he had achieved 203 flying hours.
Během tohoto období se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání. V roce 1937 byl přidělen na Vojenskou leteckou akademii v Hranicích, kde v roce 1938 absolvoval v hodnosti poručíka. Dne 3. července 1938, znělo jeho hodnocení při vyřazení jako „umírněný, ale nadějný pilot“ a byl zařazen do výcviku stíhacích pilotů u 43. stíhací perutě 4. leteckého pluku, dislokovaného na letišti Praha-Kbely. V době, kdy Němci 15. března 1939 obsadili Československo, měl za sebou 203 nalétaných hodin.
After the German occupation of Czechoslovakia, the Czechoslovak Air Force was quickly disbanded by the Germans and all personnel dismissed. The same fate befell most of those serving in the Czechoslovak Army. For the military personnel and many patriotic Czech citizens, this was a degrading period. Many wanted to redress this shame and humiliation and sought the liberation of their homeland.
Po německé okupaci Československa bylo československé letectvo rychle demobilizováno a veškerý personál propuštěn. Stejný osud potkal většinu příslušníků československé armády. Pro vojenský personál a mnoho vlasteneckých českých občanů to bylo ponižující období. Mnozí chtěli tuto hanbu a ponížení napravit a začali hledat způsob jak se podílet na osvobození své vlasti.
Germanisation of Bohemia and Moravia had begun immediately. But by 19 March 1939, former senior officers of the now-disbanded Czechoslovak military had started to form an underground army, known as Obrana Národa [Defense of the Nation], working in co-operation with Svaz Letců, the Airman Association of the Czechoslovak Republic. One of their objectives was to assist as many airmen and soldiers as possible to get to neighbouring Poland where Ludvík Svoboda, a former distinguished Czechoslovak Legionnaire from WW1, was planning the formation of Czechoslovak military units to fight for the liberation of their homeland. Within Czechoslovakia, former military personnel and civilian patriots covertly started to arrange for former Air Force and Army personnel to be smuggled over the border into Poland to join these newly formed Czechoslovak units.
Germanizace Čech a Moravy začala okamžitě. Ale již 19. března 1939 bývalí vysocí důstojníci, v té době již rozpuštěné československé armády, začali formovat podzemní armádu, zvanou Obrana národa. Ta spolupracovala se Svazem Letců, společností sdružující letce v ČSR. Jedním z jejich cílů bylo pomoci co největšímu počtu čsl vojáků dostat se do sousedního Polska, kde Ludvík Svoboda, bývalý významný československý legionář z 1. světové války, plánoval vytvoření československých vojenských jednotek k boji za osvobození vlasti. V rámci Československa začali bývalí vojenští pracovníci i civilisté skrytě napomáhat přechodu někdejším příslušníkům letectva a armády přes hranice do Polska, aby se mohli připojit k těmto nově vznikajícím československým jednotkám.
Václav, now working for the Avia aircraft factory at Letňany airfield, Prague, like many of his fellow Air Force colleagues, saw it as their duty to escape to Poland, to join the Czechoslovak military units forming there. On 17 June, he and a small group of former Czechoslovak airmen escaped over the border to Poland. There they presented themselves at the Czechoslovak Consulate in Krakow on 23 June and reported for military duty. Unfortunately, here he was to find that the information about Czechoslovak military units being assembled in Poland had been incorrect; the Polish authorities would not permit it as they were concerned about antagonising Nazi Germany and provoking it to attack Poland
Václav, v té době zaměstnanec letecké továrny Avia na letišti v Letňanech v Praze, považoval za svoji povinnost, podobně jako mnoho jeho kolegů z letectva, uprchnout do Polska a připojit se k tam vznikajícím československým vojenským jednotkám. Dne 17. června přeběhl s malou skupinou bývalých československých letců přes hranice do Polska. Tam se 23. června objevili na československém konzulátu v Krakově, aby se zde hlásili k vojenské službě. Zde měl však bohužel zjistit, že informace o zakládání československých vojenských jednotek v Polsku jsou liché; polské úřady to nedovolily, neboť se obávaly reakce nacistického Německa a nechtěli tak dát svému sousedovi záminku k případnému útoku na Polsko.
The Czechoslovak Consulate however been in negotiations with France, a country with which Czechoslovakia had an Alliance Treaty. Under French law, foreign military units could not be formed on its soil during peacetime. The Czechoslovak escapers, however, could be accepted into the French Foreign Legion with the agreement that should war be declared they would be transferred to French military units. The Czechoslovaks would, however, have to enlist with the French Foreign Legion for a five-year term. The alternative was to be returned to occupied Czechoslovakia and face German retribution for escaping – usually imprisonment or execution with further retribution to their families.
Československý konzulát však jednal s Francií, s níž mělo Československo spojeneckou smlouvu. Podle francouzského práva však nesměly v době míru vznikat na jeho území zahraniční vojenské jednotky. Českoslovenští uprchlíci tak mohli být přijati do francouzské cizinecké legie s podmínkou, že v případě vyhlášení války budou převedeni do pravidelných jednotek francouzských ozbrojených sil. Čechoslováci by však museli přistoupit na pětiletý závazek v řadách cizinecké legie. Alternativou pak bylo vrátit se zpět do okupovaného Československa a čelit zde německé odplatě za útěk – obvykle uvěznění nebo popravě, s dalšími represemi vůči členům jejich rodin.
In the interim, whilst arrangements were made for their journey to France, they were transferred to Bronowice Małe, a former Polish army barracks on the outskirts of Krakow. With other Air Force colleagues, Václav left Maly Bronowice by train for the Polish Baltic port of Gdynia where they boarded the Kastelholm and arrived, after a rough voyage, in Calais, France on 31 July.
Mezitím, během zajišťování organizace jejich cesty do Francie, byli přemístěni do Malých Bronowic, bývalých kasáren polské armády na předměstí Krakova. Václav s dalšími kolegy z letectva poté odjeli z Malých Bronowic vlakem do baltského přístavu Gdyně, kde se nalodili na parník Kastelholm a po náročné plavbě dorazili 31. července do francouzského Calais.

At Bronowice Małe, July 1939. – Male Bronowice, červenec 1939.
France:
Francie:
Initially Václav and his fellow escapees were housed at Base Aérienne de St Cyr whilst the formalities of acceptance into the French Foreign Legion were undertaken prior to be sent to the Foreign Legion training camp at Sidi-bel-Abbès in Algeria. Before going to Siddi-bel-Ables, war was declared on 3 September 1939 resulting in Václav being released from his Legion service, on 10 October 1939, and transferred, at the rank of sergeant to l’Airme d’air training base at CIC Base Aér de Chartres for re-training on French equipment.
Zpočátku byli Václav se svými kolegy ubytováni na základně Aérienne de St Cyr, a mezitím kdy se vyřizovaly formality pro přijetí do francouzské cizinecké legie, připravovali se k přesunu do výcvikového tábora cizinecké legie v Sidi-bel-Abbès v Alžírsku. Avšak ještě před odjezdem do Sidi-bel-Abbès, byla 3. září 1939 vyhlášena válka, na základě čehož byl Václav 10. října 1939 propuštěn ze služby v legiích a převelen v hodnosti četaře k l’Airme d’air na výcvikovou základnu CIC v Aér de Chartres, aby se zde přeškolil na francouzskou leteckou výzbroj.

Chartres, Spring 1940. – Chartres, jaro 1940.
In 16 May 1940 Václav was assigned to the operational unit of Escadrille de Défense légère at the airbase with the rank of Lt. They were equipped with MS-406C fighter aircraft. On 13 June 1940, with the French capitulation imminent, he and other Czechoslovak airmen were released from their l’Airme d’Air service and travelled to Bordeaux. There the Czechoslovak airmen, under the command of Staff Capitan Josef Schejbal, together with Poles and other nationalities, boarded the ship ‘Karanan’, a small 395 tonne Dutch cargo ship, for the voyage to Britain. They sailed on 19 June and arrived two days later at Falmouth.
Dne 16. května 1940 byl Václav převelen k operační jednotce stíhacího letectva na letecké základně v hodnosti kapitána. Ta byla vyzbrojena stíhacími letouny MS-406C. Dne 13. června 1940, s blížící se francouzskou kapitulací, byl spolu s dalšími československými letci propuštěn ze služby l’Airme d’Air a odcestoval do Bordeaux. Tam se českoslovenští letci pod velením štábního kapitána Josefa Schejbala spolu s Poláky a příslušníky jiných národností, nalodili na loď „Karanan“, malou 395tunovou holandskou nákladní loď, na cestu do Británie. Vypluli 19. června, aby po dvou dnech dorazili Falmouthu.
RAF:
After arriving at Falmouth, the Czechoslovak airmen were transferred to RAF Innsworth, Gloucestershire for security vetting. Václav was accepted into the RAF Volunteer Reserve, at the rank of P/O and, at the beginning of July, transferred to the Czechoslovak airmen’s Depot at Cosford, near Wolverhampton. On 12 July, with other Czechoslovak pilots, he was posted to the newly formed 310 (Czechoslovak) Sqn which was based at Duxford, near Cambridge. They were equipped with Hurricane Mk I aircraft and commanded jointly by S/Ldr Alexander Hess, the first Czechoslovak to command an RAF squadron and S/Ldr George D.M Blackwood.
Po příjezdu do Falmouthu byli českoslovenští letci převezeni k ověření osobních údajů do RAF Innsworth, Gloucestershire. Václav byl přijat do dobrovolnické zálohy RAF v hodnosti poručíka a počátkem července převelen do československého depa letců v Cosfordu u Wolverhamptonu. Dne 12. července byl spolu s dalšími československými piloty převelen k nově zformované 310. (československé) peruti se základnou v Duxfordu u Cambridge. Ta byla vyzbrojena letouny Hurricane Mk I a společně jim velel major Alexander Hess, první Čechoslovák, který velel peruti RAF. a major George D.M Blackwood.

With 310 Sqn, Duxford, Summer 1940. – U 310. perutě, Duxford léto 1940
After rapid conversion to Hurricanes and some basic English lessons, taught by Louis de Glehn, the squadron was declared operational on 17 August and participated in the Battle of Britain. Václav had completed his Hurricane conversion and was passed for duties as an operational pilot. He made his first operational flight in the Battle of Britain on 20 August. Flying Hurricane P3143 as no 2, in yellow section led by F/Lt Gordon Sinclair, with Sgt Rudolf Zima as yellow 3, he undertook a patrol from 15:30 to 16:00 with no interceptions. During the Battle of Britain, he was to make a further 20 operational flights totalling some 18 hrs 55 min. During this period he achieved combat success of:
Po rychlém přeškolení na stíhačky Hurricane a po několika základních lekcích angličtiny, které učil Louis de Glehn, byla peruť 17. srpna prohlášena za schopnou operační činnosti a byla nasazena do Bitvy o Británii. Václav dokončil přeškolení na Hurricane a získal kvalifikaci jako operační pilot. Svůj první operační let uskutečnil v Bitvě o Británii 20. srpna. Pilotoval Hurricane P3143 jako č. 2, ve žluté sekci pod velením kpt. Gordona Sinclaira, se seržantem Rudolfem Zimou jako žlutou 3, podnikl hlídku od 15:30 do 16:00 bez zásahů. Během Bitvy o Británii absolvoval dalších 20 operačních letů v celkové délce asi 18 hodin 55 minut. Během tohoto období dosáhl těchto bojových úspěchů:
Date: | Time: | Hurricane: | Action: |
---|---|---|---|
09.09.40 | 17:40 | V7405, NN-G | Me110c confirmed, near Worcester |
18.09.40 | 17:15 | V6608, NN-B | Ju88A confirmed, near Basildon |
28.10.40. | 08:15 | V6608, NN-B | Ju88 damaged, 8 km south of Duxford |
During this period Václav was also shot down. On 26 August 1940, during an attack on a Do17 from III/KG 2, over Clacton, Essex his Hurricane Mk I P3960 was shot down at 15:35 by a Me109 from II /JG3.He bailed-out, from his on-fire aircraft at 1,700 feet, near Southminster. He had received a slight flesh wound in his right leg during the attack and was taken to Rochford Hospital for treatment, and returned the following day to the squadron at Duxford.
V tomto období byl sestřelen i Václav. Stalo se tak 26. srpna 1940, když při útoku na nepřátelský bombardér Do17 z III/KG 2 nad Clactonem, Essex, byl jeho Hurricane Mk I P3960 zasažen v 15:35 Me109 z II /JG3 a z hořícího letounu se musel ve výšce 1700 stop katapultovat poblíž Southminsteru. Během zásahu utrpěl lehčí zranění do pravé nohy a byl převezen k ošetření do nemocnice v Rochfordu a následující den se vrátil zpět k jednotce v Duxfordu.
Despite numerous other sorties, he was to unable to achieve further combat success during the Battle of Britain. He stayed with 310 Sqn until 1 January 1943, being appointed ‘A’ Flight Commander when he achieved further combat success:
Přes řadu následných operačních letů už žádného dalšího bojového úspěchu v Bitvě o Britanii nedosáhl. Zůstal u 310. perutě do 1. ledna 1943 a byl jmenován velitelem letky „A“, aby se poté dostavily jeho další bojové úspěchy:
Date: | Time: | Aircraft: | Action: |
---|---|---|---|
13.08.41 | 13:15 | Hurricane Mk IIA Z3440 | Ju-88 probable, North Sea 13 km off Aberdeen |
05.10.42 | 15:10 | Spitfire Vb BL265 NN-L | FW109a damaged, off Isle of Batz, France |
During this period he received further promotions: to F/O on 27 December 1940 and a year later to F/Lt.
Během tohoto období se mu dostalo dalších povýšení: 27. prosince 1940 dosáhl hodnosti nadporučík, a o rok později hodnost kapitána.
Václav was promoted to Acting S/Ldr on 2 February 1942, finishing his first tour of operations on 1 October that year. After a short rest period, during which, on 16 November 1942 he married Miss Jean Cooper, he was posted, on 1 January 1943, to 313 (Czechoslovak) Sqn, based at Churchstanton, Somerset and equipped with Spitfire Mk Vbs where he was ‘B’ Flight Commander.
Václav byl povýšen na velícího majora dne 2. února 1942 a svůj první operační turnus ukončil 1. října téhož roku. Po krátkém odpočinku, během kterého se stihnul 16. listopadu 1942 oženit se slečnou Jean Cooperovou, byl 1. ledna 1943 převelen k 313. peruti (československé) se sídlem v Churchstantonu v Somersetu, která byla vyzbrojena Spitfiry Mk Vbs a kde se stal velitelem letky “B”.

With Jean Cooper and fellow Czechoslovak airmen, Wedding Day. – S Jean Cooper a svými čsl. kolegy, svatební den.
In September 1943, having completed his operational tour, he was posted for his rest period to the Czechoslovak Inspectorate General (CIG) until 31 January 1944 where he was a Staff Officer. He then returned to 313 Sqn, as their C/O until 22 May 1944. Now, with the rank of acting W/Cmdr he was posted to 19 Sector Headquarters as a Liaison Officer where he served as a Czechoslovak Sector Commander seconded to Group Captain A.G.Malan, DSO, DFC.
V září 1943 byl po ukončení dalšího operačního turnusu zařazen k odpočinku na Československý Generální inspektorát (ČIG) až do 31. ledna 1944, ve funkci štábního důstojníka. Poté se vrátil k 313. peruti jako její velitel, kde působil až do 22. května 1944. Poté byl převelen v hodnosti úřadujícího pplk. na velitelství 19. sektoru jako styčný důstojník, kde sloužil jako velitel čsl. sektoru, podřízený plk. . A.G. Malan, DSO, DFC.
Václav was recommended for a DFC on June 1944, after completing 369 operational sorties and 522 hours flown on operations (with RAF). His citation for this award:
Václav byl doporučen k vyznamenání DFC v červnu 1944, poté kdy absolvoval 369 operačních bojových letů a měl nalétáno 522 hodin v operacích (s RAF). Tady je citace jeho doporučení:
“Immediately after arrival in this country after fighting in France this Officer joined 310 Squadron on its formation in July 1940, and except for two short rests he has been employed on Operations ever since. He has always shown as excellent offensive spirit ”
„Ihned po příjezdu do této země poté, kdy bojoval ve Francii, se tento důstojník připojil k 310. peruti v červenci 1940 a s výjimkou dvou krátkých přestávek plnil od té doby úkoly bojových operací. Vždy se u něj projevoval jeho vynikající bojový duch.”
The award was approved on 30 June, 1944 by T. Leigh-Mallory, AOC-in-C, Allied Expeditionary Air Force, and was awarded on 3 July.
Jeho vyznamenání bylo schváleno 30. června 1944 T. Leigh-Mallory, AOC-in-C, Spojeneckým expedičním letectvem, a byla mu uděleno 3. července.
He was then posted to the Czechoslovak Transfer Pool (CTP) on 1 February 1945 and on the 8 March transferred to the Czechoslovak Inspector Pool (CIP). In March 1945 he was sent to study at the Command and General Staff School at Leavenworth, Kansas, USA, for an Air Staff course from which he graduated on 26 May 1945. He then returned to the UK and attended the RAF Staff College at Gerrards Cross until 11 March 1946.
Poté byl 1. února 1945 převelen k Československému transportnímu sboru (CTP) a 8. března převelen na Československý inspektorát (CIP). V březnu 1945 byl vyslán ke studiu na Vojenskou velitelskou štábní školu (CGSC) v Leavenworthu, Kansas, USA, do kurzu pro letecký štáb, který zakončil 26. května 1945. Poté se vrátil do Velké Británie a navštěvoval RAF Staff College v Gerrards Cross až do 11. března 1946.

In the USA, Summer 1945.
Post WW2:
Po 2. světové válce:
On his return to Czechoslovakia, Václav remained in the Czechoslovak Air Force and was appointed Staff Officer at their Headquarters at Dejvice, Prague. On 15 April 1946 he was appointed Commander of the Operational Section of the Ministry of Defence.
Po návratu do Československa zůstal Václav u československého letectva a byl jmenován štábním důstojníkem na jejich velitelství v pražských Dejvicích. Dne 15. dubna 1946 byl jmenován velitelem operační sekce ministerstva obrany.
Following the Communist take-over in 15 February 1948, he was moved from that position and instead appointed as interim commander of the Aviation regiment at Milovice airbase. He was becoming increasingly concerned about the Communist’s attitude to those who had served in the West during WW2. The Communist persecutions had already started and so he arranged for his British wife and young daughter Stasa, to return to the UK. On 1 June, on the grounds of being politically unreliable, Václav was placed on ‘waiting leave’ from the Air Force, aware that this was the forerunner to being arrested and imprisoned for having served in the RAF. That September, with the help of people smugglers, he crossed the border illegally near Cheb, in North West Czechoslovakia into the American Zone of Germany.
Poté, co se dostali k moci komunisté, byl 15. února 1948 z této funkce odvolán a místo toho pověřen dočasným velitelem leteckého pluku na základně Milovice. Stále více ho znepokojoval postoj komunistů k těm, kteří během druhé světové války sloužili na Západě. Komunistická perzekuce již byla zřetelná, a tak se postaral, aby se jeho britská manželka s jejich dcerou Stašou vrátily do Spojeného království. Dne 1. června byl Václav z důvodu politické nespolehlivosti uvolněn ze služby v letectvu a nastoupil na “přechodnou dovolenou”. Bylo zřejmé, že se jedná o předzvěst dalších komplikací, které povedou ke ztrátě svobody. Na nic nečekal a v září, za pomoci převaděčů, překročil ilegálně na sz Čech u Chebu st. hranici do americké zóny Německa.
2nd Exile:
Druhý exil:
He returned to England and re-joined the RAF, at the now lower rank of F/Lt on 11 March 1949. Václav was now retrained to fly multi-engine aircraft and on 10 August 1950 was posted to 209 Sqn stationed at RAF Seletar, Singapore, where he flew Sunderland flying boats against Communist insurgents in the Malaysian jungle. During the Korean War, he flew Sunderland Mk Vs on reconnaissance flights off the Korean coast. During this war he was mentioned in despatches on 21 March 1952 and on 24 April 1953 was awarded a bar to his DFC. The citation for this award:
Vrátil se do Anglie a 11. března 1949 se znovu připojil k RAF, tentokrát v nižší hodnosti kapitána. Václav podstoupil přeškolení na pilotáž vícemotorových letadel a 10. srpna 1950 byl převelen k 209. peruti dislokované u RAF Seletar, Singapur, kde pilotoval létající čluny Sunderland proti komunistickým povstalcům v malajské džungli. Během korejské války létal také na Sunderland Mk Vs na průzkumných letech u korejského pobřeží. Během této války byl zmíněn v depeších dne 21. března 1952 a 24. dubna 1953 byl navržen na vyznamenání řádem DFC. Zdůvodnění bylo následující:
“Flight Lieutenant Bergman has carried out sixty operational sorties in Korean waters during the last two years, often in most adverse conditions. He has set an outstanding example as a captain of aircraft and the skill and determination with which he has carried out his operational duties have followed naturally upon the exact attention to detail which he has employed on every occasion. He has commanded the Flying Boat Wing Detachment at Iwakuni for two periods during the past year and his work has been of the highest standard throughout. His high ability, leadership and bearing have encouraged and ensured the best results from all concerned”.
„Kapitán Bergman provedl během posledních dvou let šedesát operačních letů v korejských vodách, často za velmi nepříznivých podmínek. Jako velitel letounu je příkladný pro své schopnosti a odhodlání, s nimiž plnil své operační povinnosti, se smyslem pro detail, který ho charakterizuje. Během minulého roku velel útvaru letky létajících člunů v Iwakuni po dva turnusy a jeho nasazení bylo po celé toto období maximální. Jeho výjimečné schopnosti, vůdčí talent a vztah k podřízeným, byly zárukou maximálního výkonu všech zúčastněných.“
In January 1953 he returned to the UK and was re-trained to fly 4-engined Avro Shackletons in RAF Coastal Command and was stationed at St Eval, Cornwall. At the end of 1957, now 42 years old, he ceased operational flying. He then served as Senior Air Traffic Controller at RAF airbases in the UK as well as RAF Seletar, Singapore and RAF Gan, in the Maldives. Whilst serving as Senior Air Traffic Controller at RAF Hullavington, and now divorced, he met Mary Windsor, a pre-war WAAF Flight Officer, and they married in 1963. Between 1965 and 1970 he was stationed at the RAF V-Bomber bases at Leconfield, then at Finningley and then at Lindholme. He retired from the RAF, with the rank of S/Ldr, on 27 August 1970.
V lednu 1953 se vrátil do Spojeného království a byl přeškolen na čtyřmotorové Avro Shackletons u Pobřežního velitelství RAF, které bylo dislokováno v St. Eval, Cornwall. Koncem roku 1957, nuž ve věku 42 let, ukončil operační létání. Poté sloužil ještě jako Starší dispečer řízení provozu na leteckých základnách RAF ve Spojeném království a také v RAF Seletar v Singapuru a RAF Gan na Maledivách. Během této služby se rozvedl a současně se setkal s Mary Windsorovou, která pracovala před válkou jako důstojník WAAF, a v roce 1963 se vzali. V době mezi roky 1965 a 1970 sloužil na základnách RAF V-Bomber v Leconfieldu, pak ve Finningley a nakonec v Lindholme. Ze služeb RAF odešel definitivně v hodnosti majora dne 27. srpna 1970.

1989
Following his retirement he lived near Scarborough on the Yorkshire coast where he had a very active life involving travel, pet dogs, fishing, home and garden renovation and in particular his famous wine making: his ‘wines’ were about 30% alcohol and more akin to spirits than wine!!
Po svém odchodu do důchodu žil poblíž Scarborough na pobřeží Yorkshire, kde vedl velmi aktivní život, cestoval, choval psy, rybařil, opravoval svůj dům, udržoval zahradu a zejména slavné bylo jeho vinařství: jeho „vína“ obsahovala až 30 % alkoholu a spíše měla blíže k lihovinám než k vínu!!
Václav was a private, quiet, caring man who was generous with his time. Following the Falklands war in 1982, he sold his medals and donated the proceeds to help British veterans of that conflict.
Václav byl uzavřený, tichý, obětavý muž, který se dokázal velkoryse podělil o svůj čas. Po válce o Falklandy v roce 1982 prodal své medaile a výtěžek věnoval na pomoc britským veteránům z tohoto konfliktu.
Mary died in 1984, and in 1993 he married Winifred Barber, a Scot from Dumbarton near Glasgow, where they lived until he died on 31 December 2002.
Mary zemřela v roce 1984 a v roce 1993 se oženil ještě s Winifred Barberovou, Skotkou z Dumbartonu u Glasgow, kde žili až do smrti Václava 31. prosince 2002.
Medals:
Medaile:
For his wartime service, in three Air Forces, he was awarded the following medals:
Během své válečnou služby ve třech vojenských leteckých silách mu byly uděleny tyto medaile:
Valečný kříž + 3 bars
a chrabrost před nepřítelem and 3 bars.
Za zásluhy I. st.
vojenská pamětní medaile se štítky F a VB

British medals awarded to Václav, including post WW2 awards.
WW2 awards
Distinguished Flying Cross
1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp
Air Crew Europe Star
Atlantic Star
Defence Medal
War Medal
Croix de Guerre avec Palmes
USA:
US Service Medal
Remembered:
Pamětní místa:
Czech Republic:
Česká republika:
Prague – Klárov:
Praha – Klárov:
In November 2017, his name, along with the names of 2512 other Czechoslovak men and women who had served in the RAF during WW2, was unveiled at the Winged Lion Monument at Klárov, Prague.
V listopadu 2017 bylo jeho jméno spolu se jmény dalších 2 512 československých mužů a žen, kteří sloužili v RAF během 2. světové války, odhaleno u Pomníku okřídleného lva na pražském Klárově.
Domoušice:
Žatec:
Great Britain:
Velká Británie:
He is commemorated, along with the other 2938 Battle of Britain aircrew, on the Christopher Foxley-Norris Memorial Wall at the National Battle of Britain Memorial at Capel-le-Ferne, Kent:
Je připomínán, spolu s ostatními 2938 leteckými posádkami z Bitvy o Británii, na pamětní zdi Christophera Foxleyho-Norrise u Národního památníku Bitvy o Británii v Capel-le-Ferne, Kent:
He is also commemorated on the London Battle of Britain Memorial:
Je také připomínán na památníku Bitvy o Británii v Londýně: