Etapa č. 3 – Cotswolds – 24. ledna 2020

From the notes of Ambassador Libor Sečka:
Zápisky velvyslance Libora Sečky:

On the second Sunday of January, the sad news about the death of conservative British philosopher Sir Roger Scruton — a man with deep ties to Central and Eastern Europe — reached the general public and his many friends across the European continent. The death of this academic, who had a major impact on Czech and Slovak dissidents, reverberated in the domestic and international press as well as political circles. I decided to pay respect to his memory with my presence at his funeral and also use the trip to visit Czechoslovak war graves in the picturesque English region of Cotswolds. My Embassy colleague, Ondřej Hovádek, accompanied me.

Druhou lednovou neděli zasáhla širokou veřejnost a celou řadu přátel napříč evropským kontinentem smutná zpráva o smrti britského konzervativního filosofa a člověka s hlubokými vazbami na oblast střední a východní Evropy, Sira Rogera Scrutona. Smrt akademika, který významně myšlenkově ovlivnil také české a slovenské disidenty, měla velkou odezvu v domácím i mezinárodním tisku a politických kruzích. Rozhodl jsem se proto uctít jeho památku svojí přítomností na pohřbu a současně cesty využít k návštěvě československých válečných hrobů v malebné scenérii anglické oblasti Cotswolds. Kolega z ambasády, Ondřej Hovádek, mě při tom doprovázel.

We made our first stop at the cemetery in the village of Yatesbury. We easily found the grave of Sergeant Vilém Michálek. Already from a distance, we could see a small Czechoslovak flag lying on a pillow of dry leaves at the left foot of the memorial. A wreath in the Czechoslovak National colours apparently swept away by the wind, shone just a half meter away. We tidied up the site and adorned it with a red rose. Vilém Michálek served as an air radio operator and died during a training flight in April 1942. It was surprising and at the same time heart-warming to see that of the approximately thirty war graves in this tranquil country cemetery only one was marked with a little flag and wreath in national colours. Ours. Just to make the historical record clear, we also noted two more wreaths of red poppies in the cemetery. But nonetheless, the question remained in our minds: Who from this village of perhaps 150 inhabitants or its surroundings so beautifully maintains the monument to a Czechoslovak airman? It must be someone for whom the memory of Czechoslovak–British wartime fellowship still is dear and who can appreciate its value for the present. Let our rose also be an expression of gratitude to this person.

První zastávku jsme uskutečnili na hřbitově ve vesnici Yatesbury. Hrob seržanta Viléma Michálka jsme našli snadno. Už z dálky jsme viděli československou/českou vlaječku ležící na rozprostřeném polštáři suchého listí u levé paty pomníčku. Věnec v československých národních barvách zářil, zřejmě odvátý větrem, jen půl metru odsud. Místo jsme upravili a ozdobili rudou růží. Vilém Michálek sloužil jako letecký radiotelegrafista a zahynul při cvičném letu v dubnu 1942. Byli jsme překvapeni a současně nás hřálo u srdce vědomí, že ze zhruba třicítky válečných hrobů na tomto doslova útulném venkovském hřbitově je jen jediný označen vlaječkou a věncem v národních barvách. Ten náš. Aby bylo historické pravdě učiněno zadost, musíme konstatovat, že na hřbitově jsme zaznamenali ještě dva věnce z červených vlčích máků. Na mysli nám stejně vytanula otázka, kdo z vesničky, kde žije možná sto padesát obyvatel, nebo jejího okolí, udržuje tak nádherným způsobem památku československého letce? Musí to být někdo, komu je vzpomínka československo – britské válečné sounáležitosti stále drahá a dovede ocenit i její přínos pro dnešek. Budiž i jemu naše růže poděkováním.

Small, fading Czechoslovak flags also welcomed us at the gravesites of our pilots at the Chippenham (London Road) Cemetery. Four Czechoslovak military – 3 RAF airmen and 1 soldier – found their final resting place here: Sergeant Jan Klos, Sergeant Josef Sedláček, Sergeant Antonín Mikoláš and Sergeant František Seďa. All were attendees at the 9 Service Flying Training School (9 SFTS) at nearby Hullavington and died in tragic accidents while training at different times during the course of 1941–1942. The headstones are properly cared for. Together with the light gravestones of comrades from different corners of the world, in this solemn and grey atmosphere, they are enhanced by the infrequently appearing sun: They radiate energy and tranquillity. It isn’t entirely true that the Chippenham Cemetery contains the remains of four Czechoslovak pilots: In reality, five are buried here. The last one, Bořivoj Šmíd, died an unfortunate death in 1951 after taking part with other “Western” pilots in the legendary hijacking of three Czechoslovak Airlines Dakota planes to the Bavarian town of Erding in March 1950. He died as a pilot of the British Royal Air Force (RAF). The plaque on his grave corresponds to this.

Blednoucí československé/české vlaječky nás uvítaly také u hrobů našich letců na hřbitově London Road Cemetery v Chippenhamu. Místo svého posledního odpočinku zde našli čtyři českoslovenští vojáci: četař Jan Klos, rotný Josef Sedláček, četař Antonín Mikoláš a rotný František Seďa. Všichni byli frekventanty 9 Service Flying Training School (9 SFTS) v nedalekém Hullavingtonu a zahynuli při tragických nehodách v různých momentech výcviku v průběhu let 1941 – 1942. Náhrobky jsou náležitě upraveny a společně se světlými hroby válečných druhů z různých konců světa doplňují v tomto šedivém vážném prostoru vzácně se objevující slunce: vyzařuje z nich energie a klid. Není tak úplně pravda, že v zemi chippenhamského hřbitova spočívají ostatky čtyř československých pilotů. Ve skutečnosti je jich tu pohřbeno pět. Ten poslední, Bořivoj Šmíd, však zemřel nešťastnou smrtí až v roce 1951 poté, co se v březnu 1950 společně s dalšími „západními“ piloty podílel na legendárním únosu tří Dakot Československých aerolinií do bavorského Erdingu. Zemřel již jako pilot Královského britského letectva (RAF). Tomu odpovídá i jeho náhrobní deska.

We hurried to Malmesbury for the funeral of Sir Roger Scruton. The local cathedral, whose foundations were laid in the 12th century, was overflowing with mourners. Hungarian Prime Minister Victor Orbán and de facto British Deputy Prime Minister Micheal Gove also attended the funeral. My throat tightened with emotion when I heard the first words and tones of the song “Oh, Love, You Are Not Constant”. Janáček’s arrangement of this folk song, sung by Kristi Bryson, filled the space below the ancient vaults and slowly meandered on. Just like Scruton’s soul. The dignified ceremony proceeded, and I returned to the figure of the philosopher: He learned Czech, he inspired and supported a number of democratically minded personalities in Central and Eastern Europe, he held some positions that could only be called “controversial” …. What was the most touching for me, as the Czech Ambassador to the United Kingdom, was his warm relationship to the Czechs, to the Czech environment, to Czech culture. He acknowledged these sympathies in his last article, published 21 December 2019 in the online version of The Spectator magazine, when reviewing the year that had passed and recalling the award bestowed on him in connection with the 30th anniversary of the Velvet Revolution by the President of the Czech Senate: “The Czechs confer their commemorative medal on a Eurosceptic, namely me, in a touching ceremony that reminds me why, despite the appeal of the Poles, Hungarians, Romanians and many more, it is the shy, cynical Czechs to whom I lost my heart and from whom I have never retrieved it.”

Na pohřeb Sira Rogera Scrutona jsme spěchali do Malmesbury. Místní katedrála, jejíž základy byly položeny ve 12. století, byla přeplněna smutečními hosty. Aktu se zúčastnil i předseda maďarské vlády Victor Orbán a britský de facto vicepremiér Michael Gove. Hrdlo se mi sevřelo dojetím, když jsem zaslechl první slova a tóny písně „Ej lásko, lásko, ty nejsi stálá …“ Janáčkova úprava lidové písně v podání zpěvačky Kristi Bryson vyplnila prostor pod starobylou klenbou a pozvolna se ubírala dále. Stejně jako Scrutonova duše. Důstojný obřad plynul a já jsem se k osobě filosofa vracel: naučil se česky, inspiroval a podporoval řadu demokraticky smýšlejících osobností střední a východní Evropy, zastával některé postoje, které nemohly zůstat bez označení „kontroverzní“… Co se mě, jako českého velvyslance ve Spojeném království, ale dotklo nejvíce, byl jeho vřelý vztah k Čechům, českému prostředí, k české kultuře. Ze svých sympatií se vyznal možná ve svém posledním článku publikovaném 21. prosince 2019 v internetové verzi časopisu The Spectator, když hodnotí uplynulý rok a vzpomíná na ocenění, kterého se mu v souvislosti s 30. výročím Sametové revoluce dostalo od předsedy českého Senátu: „Češi udělili pamětní medaili euroskeptikovi, jmenovitě mně, v dojemné ceremonii, která mi připomněla, proč jsem nehledě na volání Poláků, Maďarů, Rumunů a mnohých dalších, ztratil své srdce u nesmělých, cynických Čechů a už nikdy je nezískal zpět.“

The day gradually was growing long. We had enough time for one more visit to Czechoslovak war graves. We headed towards Cirencester to the Chesterton Cemetery, where two more pilots rest in perpetuity: Sergeant František Doležal and Sergeant Oldřich Fiala, both members of the 4th Ferry Pilots Pool — a section for aircraft transfer flights. They died as a result of their aircraft crashing shortly after take-off at the Kemble (now Cotswold) Airport in February 1941. Their story seems almost unbelievable today. The cause of the accident apparently was that the pilots did not check the fuel level before take-off. Lack of fuel caused the engine to fail and the plane to crash. Both pilots were 21 years old. We cannot view the event through a contemporary filter. We live in a completely different time and have only a distant picture of ​circumstances during the war. But we can still feel the incredible weight of this tragedy. The graves of the young pilots are located at the end of the cemetery to the right of the entrance road. They are in good condition. We replaced the withered roses with fresh ones and then decided to return to London.

Den se postupně prodlužuje. Zůstal nám čas na ještě jednu návštěvu československých válečných hrobů. Míříme do Cirencesteru na Chesterton Cemetery, kde navěky odpočívají dva další letci: četař František Doležal a rotmistr Oldřich Fiala, oba příslušníci 4. Ferry Pilots Poolu – oddílu pro přelétávání letadel. Zahynuli na následky pádu jejich letounu krátce po startu na letišti Kemble (dnes Cotswold Airport) v únoru 1941. Jejich příběh se dnes zdá být téměř neuvěřitelný. Příčinou nehody se zřejmě stala skutečnost, že piloti před startem nezkontrolovali množství paliva v nádržích. Jeho nedostatek zapříčinil vysazení motoru a následný pád stroje. Oběma bylo jednadvacet let. Posuzovat situaci dnešními očima nemůžeme. Žijeme v úplně jiné době a o atmosféře válečných časů máme jen vzdálenou představu. Cítíme však nesmírnou tíhu této tragédie. Náhrobky mladých letců se nacházejí na konci hřbitova po pravé ruce vstupní cesty. Jsou v dobré stavu. Povadlé růže, které je zdobí, nahrazujeme čerstvými a rozhodujeme se pro návrat do Londýna.

One technical note in conclusion: For our journey we used a new hybrid (electricity / petrol) Škoda Superb iV. We drove a total of 365 km, with 155 km, or 43% of the trip, in zero-emission mode. A comfortable, pleasant drive in a car that is more friendly to the environment. We live in a completely different time …

Technická poznámka na závěr: K cestě jsme použili nový hybridní (elektřina/benzín) vůz Škoda Superb iV. Najeli jsme celkem 365 km, z toho 155 km v režimu „zero emission“, což představuje 43%. Pohodlná, příjemná jízda s vozem ohleduplnějším k životnímu prostředí. Žijeme v úplně jiné době …

London, 25 January 2020, Libor Sečka
Londýn, 25. ledna 2020, Libor Sečka</em