On the night of 24/25 March 1944, 76, of a planned 200, Allied Air Force PoW Officer’s escaped though a 102mtr long tunnel – named ‘Harry’ – from Stalag Luft III at Sagan, Germany. The unfortunate timing of an Allied air raid on Berlin caused a blackout at nearby Sagan railway station causing disruption and train delays resulting in only a few of the escapers managing to continue their escape journeys by train. Others decided to avoid the risk of possible capture whilst waiting for delayed trains and instead choose to try and walk, in wintery conditions, cross-country to Czechoslovakia about 120km away.

V noci z 24. na 25. března 1944, z plánovaného útěku 200 zajatců, uniklo 76. Když spojenecké letectvo zahájilo nálet, opustil vedoucí zajateckého výboru 102 metrů dlouhým tunelem s názvem “Harry”, zajatecký tábor Stalag Luft III, Sagan v Německu. Nešťastné načasování náletu spojeneckých sil na Berlín, způsobilo narušení kolejové dopravy a zpoždění vlaku, takže jej k pokračování mělo možnost využít, jen několik málo uprchlíků. Jiní uprchlíci, aby předešli možnému zadržení při čekání na zpožděné vlaky se rozhodli, v těchto nevlídných zimních podmínkách, pro cestu dlouhou 120 km, na území Československa.

The escape caused Nazi Germany considerable disruption and about five million Germans were involved in trying to recapture the 76 escapers. Three managed to make ‘home-runs’ – one reached Spain and two to Sweden – but 73 were captured.

Únik způsobil v nacistickém Německu značné vzrušení a aktivitu. Asi pět milionů Němců byli zapojeni ve snaze zadržet 76 uprchlíků. Třem se podařilo “projít Německem” a uprchnout. Jeden do Španělska s dva do Švédska – ale 73 jich bylo zadrženo.

Hitler was incensed by the audacity and scale of the escape and personally demanded that all captured escapers were to be executed. After advice from Himmler & Goering he rescind his demand to the execution of 50 of the escapers which was tasked to the Gestapo. They took the captured escapers, in small groups, and executed them, their bodies were cremated at nearby crematoriums and the urns returned to Stalag Luft III.

Hitler byl velice pobouřen smělostí a rozsahem úniku. Osobně požadoval, aby byli všichni chycení uprchlíci popraveni. Po doporučení Himmlera a Göringa, zrušil svůj požadavek s tím, že bude gestapem popraveno 50 ze zadržených uprchlíků. Gestapo pak ze zachycených uprchlíků v malých skupinách tyto popravovali a jejich těla byla zpopelněna v okolních krematoriích a urny s popelem byly navráceny do Stalag Luft III.

One of the fifty executed was Arnošt Valenta – the only Czechoslovak RAF PoW to die whilst in German captivity. S/Ldr Thomas Kirby-Green, a British pilot who had flown as a member of 311 Czechoslovak Sqn was also one of those executed. Ivo Tonder and Bedřich Dvořák, two other Czechoslovak pilots had also escaped but upon their re-capture where instead sent to Pankrac prison, Prague to await trials for treason. Allied PoW’s at Stalag Luft III were permitted to build a memorial to the 50 and their urns were interred there.

Jedním z padesáti popravených byl Arnošt Valenta – jediný ze zajatých československých příslušníků RAF v německém zajetí. S/Ldr Thomas Kirby – Green, britský pilot, který, létal u 311. československé perutě byl také jedním z popravených. Další dva ze zadržených útěkářů, Ivo Tonder a Bedřich Dvořák, byli místo popravy odesláni do vězení v Praze na Pankráci, kde čekali na odsouzení za velezradu. Spojeneckým válečným zajatcům bylo ve Stalag Luft III povoleno postavit padesáti zadrženým a popraveným zajatcům pomník, do něhož byly uloženy jejich urny.

Post WW2, the 50 urns were then re-interred at the Commonwealth War Graves Commission cemetery at Poznam, Poland.

Po druhé světové válce bylo 50 uren s ostatky zavražděných válečných zajatců převezeno a pietně uloženo hrobů na hřbitově Commonwealth War Graves, Poznaň, v Polsku.

To commemorate the 70th anniversary of the Great Escape, a ceremony was held at Żagań, now in Poland, the site of Stalag Luft III. This was the first official remembrance ceremony held to commemorate ‘The Fifty’.

Pro připomínku 70. výročí Great Escape “Velkého útěku” se v Zagani v Stalag Luft III, konalo slavnostní shromáždění. Jednalo se o první oficiální tryznu na památku “padesáti zavražděných válečných letců RAF”.

Several hundred attended the ceremony including families of the murdered airmen, two RAF veterans, now in their 90’s, of Stalag Luft III, and families of other former PoW’s from the camp. Ambassadors from Britain, Canada and New Zealand and Polish officials attended. The RAF was represented yesterday by Air Vice-Marshall Stuart Atha. Defence Attache’s, including from the Czech Republic and Slovak Republic, representing the nations of ‘The Fifty’, a Polish Guard of Honour, a Polish military band, a representative of Československá obey legionářská, several re-enactment groups, including from the Czech Republic, and despite the inclement weather, a large group of onlookers. A detachment of fifty serving RAF men and women, each holding a photograph of one of ‘The Fifty’ also attended.

Slavnostního shromáždění se zúčastnilo několik set účastníků. Polská čestná stráž a zástupci všech národů zavražděných válečných zajatců. Rodin zavražděných letců, dvou veteránů RAF, ve věku 90 roků ze Stalag Luft III, rodin bývalých válečných zajatců z Velké Británie, Kanady a Nového Zélandu a zástupců veřejného života Polska. RAF zastupoval letecký Více-Maršál Stuart Atha. Československo zastupovali vojenský atašé České republiky a vojenský atašé Slovenské republiky. Slavnosti se také účastnily historické skupiny, včetně Československé obce legionářské. Padesát příslušníků a příslušnic RAF drželo v rukou fotografie zavražděných letců RAF. Navzdory nepříznivému počasí se slavnosti účastnila velká skupina diváků.

The ceremony was opened with each of the fifty RAF men and women parading their photograph of ‘The Fifty’ to the attending guests and onlookers.

Slavnostní obřad byl před přítomnými a hosty, zahájen pochodem padesáti mužů a žen RAF, kteří měli v rukou fotografii zavražděných letců RAF.

Speeches then followed. Robin Barnett, British Ambassador to Poland and former Stalag Luft III PoW Charles Clarke were among those who spoke. Charles Clarke said: “I don’t think they could really believe it because the camp was supposed to be escape-proof. “I think it was a remarkable achievement and I have said this so many times – they did it with no tools, and in conditions of great secrecy. When you think the chaps who lost their lives… what they have missed in the 70 years we have had.”

Potom následovalo vystoupení Robin Barnetta, britského velvyslance v Polsku a bývalého válečného zajatce v Stalag Luft III Charlese Clarka. Charles Clarke řekl: “Tomu, že by bylo možné uniknout z tábora nikdo nevěřil – zde je důkaz, že se uskutečnil.” “Myslím, že to byl pozoruhodný úspěch a jak jsem již mnohokrát řekl – udělali to bez nářadí a v podmínkách velkého utajení. Pokud si myslíte, že chlapi, kteří přišli o život, to neměli dělat, před sedmdesáti lety to udělat museli.”

In Air Vice-Marshall Stuart Atha’s speech he said that the escape was: “an extraordinary chapter written by men with great courage and character” and that those who escaped were “an exceptional band of airmen whose bravery, ingenuity and resilient spirit set an example for all time”.

Air Více-Maršáll Stuart Atha ve svém projevu řekl: “Mimořádnou kapitolu napsali muži s velkou odvahou a charakterem”, a ti, kteří unikli byla “výjimečná skupina letců, jejichž odvaha, vynalézavost a odolný duch je příkladem pro všechny doby”.

On conclusion of the speeches, a gun-salute was fired by the Guard of Honour and wreaths were laid at the memorial located at the exit of the ‘Harry’ escape tunnel.

Na závěr slavnostního vystoupení byla z pušek stráží vypálena salva cti a byly ploženy věnce u památníku, který se nachází u výjezdu z “Harryho” únikového tunelu.

This slideshow requires JavaScript.

The ceremony was closed with a march-past lead by the Polish military band, the Guard of Honour and the fifty RAF men and women following which the RAF men and women then started a four day march to the CWGC cemetery at Poznan, 170 km away where wreaths were to be laid on the graves of ‘The Fifty’.

Ceremonie byla ukončena slavnostním pochodem – za hudebního doprovodu polské vojenské kapely, stráže cti a padesáti mužů a žen RAF. Po němž muži a ženy RAF zahájili čtyřdenní, 170 km dlouhý pochod na vojenskou část hřbitova v Poznani, kde měly být položeny věnce na hroby “padesáti” zavražděných zajatých letců RAF.

_______________________________________________________________

The Fifty
Padesát

CWGC cemetery, Poznam, Poland.
CWGC hřbitov, Poznam, Polsko.

_______________________________________________________________