Dne 13, října 1942 vzlétl z vojenského letiště Church Broughton těžký bombardér Wellington Mk.1c Z8854 (KX-V) operačního výcvikového střediska 27, OTU Královských leteckých sil (RAF) j nočnímu orientačnímu letu. Jeho posádku tvořila šestice českých letců – kapitán (F/Lt) František Fanta, četaři (Sgt) Josef Hrala, Rudolf Jelínek, Emil Türkl a poručíci (P/O) Miroslav Mucha a Václav Obšil.

On 13th Oct 1942, a Wellington bomber Mk. 1c, Z8854 (KX-V) of 27 OTU RAF took-off from the military airfield of Church Broughton for a night orientation flight. Its crew was composed of six Czechoslovak airmen – Captain F/Lt František Fanta, Sgts. Josef Hrala, Rudolf Jelínek, Emil Türkl, and P/O’s Miroslav Mucha and Václav Obšil.

“V průběhu nočniho letu byl pro náhlé zhoršení počasí odvolán na základnu, která však byla již pokryta hustou mlhou. Všechny letouny byly proto divertovány na jiná letiště, kde byla situace příznivější, ale posádka letouna tuto zprávu nezachytila a pokoušela se v Church Broughtonu přistát I za těchto podmínek. Svědci ze země později tvrdili, že letoun v mlze několikrát zakroužil v prostoru nad základnou a ve 23.05 došlo k explozi letounu, který havaroval u Watery Lane nedaleko male obce Sropton přiléhajíci k letišti Church Broughton. S největší pravděpodobností došlo k poruše motoru, následnému pádu na minimální rychlosti a zřícení na zem. Letoun shořel a celá šestičlenná posádka zahynula”.

“During the night-flight, due to sudden deterioration of weather, it was recalled back to the airfield, which by now, however, was already shrouded in thick fog. All aircraft were therefore diverted to other airfields, where the situation was more favourable, but the bomber crew hadn’t received this message and tried, even in these conditions, to land at Church Broughton. Eye-witnesses on the ground later claimed that the aircraft circled several times in the fog above the airfield and at 23:05 an explosion involving the aircraft occurred, which had crashed near Watery Lane not far from the small village of Scropton adjacent to the airfield of Church Broughton. It is most likely that there was an engine failure, consequential loss in airspeed and crashed into the ground. The aircraft ignited and the entire six-member crew perished.”

Podle archivních dokumentů, uložených ve Vojenském historickém archive v Praze, dostavil se dne 3. června 1941 k odvodní komisi Velvyslanectví republiky Československé v Londýně Erno Türkl, narozený 24. srpna 1922 v Děčíně, příslušný do Olomouce, svobodný, bez vyznání, české národnosti, povoláním úředník, a nabídl své služby československému vojsku v exilu.

According to the archive documents at the Military Historical Archives in Prague – 2), Erno Türkl, presented himself to the Recruiting Board of the Czechoslovak Embassy in London on 3rd June 1941: born 24th Aug 1922 in Děčín, domiciled in Olomouc, single, atheist, of Czech nationality, occupation clerk, and offered his services to the Czechoslovak army in exile.

Podle odvodního lístku a následné lékařské prohlídky zed ne 10.6.1941 byl uznán schopnýn služby mimo pěchotu (mírně ploché nohy) a bylo mu přiděleno identifikačníčíslo 787909. Podle poznámky A.s.v. (Air-to-Surface-Vessel = protilodní palubní radiolokátor) byl rozhodnutím odvodní komise zařazen do výcviku pro navigátory. Dne 18.7.1941 byl přemístěn do výcvikovéhostřediska ve Wilmslow, jižně od Manchesteru. Zde pravděpodobně prodělal základní vojenský výcvik a vyškolil se do funkce leteckého radisty (Wireless Operator).

According to his Service Record subsequent medical examination on 10th June 1941, he was declared fit for service outside the infantry (slightly flat feet)and was given the Service number 787909. According to the note of the Air-to-Surface Vessel (=antiship dashboard radio-locator), the Recruiting Board decided to enroll him for training as a navigator. He was transferred to an OTU in Winslow, south of Manchester, on 18th July 1941. Here he probably went through his basic training and trained to be a Wireless Operator.

Z vojíba povýšil na svobodníka, později desátníka letectva a v době svého působení v operačním výcvikovém střisku (Operaional Training Unit) na letišti Church Broughton, Derbyshire, zastával hodnosti četaře (Sergeant). Po Tragické události z 13. října 1942 byl povýšen do hodnosti totmistra letectva in memorium. Pohřben byl dne 16. října 1942 do hrobu č. 102 na hřbitově St Paul, Scropton Churchyard, Derby. Tolik strohé údaje z dochované archivní dokumentace.

Soon he was promoted in rank from a Private to Lance Corporal and Corporal and, at the time of his service at the OTU airfield at Church Broughton, Derbyshire, he was a Sergeant. After the tragic accident of 13th Oct 1942, he was promoted to the rank of an RAF Sergeant ‘In memoriam’. He was buried on 16 October 1942 in grave no. 102, at St. Paul’ s cemetery – Scropton Churchyard, Derby. This brief information is listed in existing archive documentation.

Ze vzpomínek Türklova kamarda Jaroslava Nováka můžeme částečně rekonstruovat I místa Türklova pobytu v Anglii. Seznámili se spolu počátkem prosince 1941 při základním navigátorském výcviku ve Wilmslow, následně byli převeleni na Newtown Air Force Base, poblíž Stranraer ve Skotsku a posléze do navigátorské školy v Eastbourne na jižním pobřeží.

From the memoirs of Jaroslav Novák, Türkl’s friend, we can also partially reconstruct the places where Türkl stayed in England. They made their acquaintance at the beginning of December 1941 during their basic navigation training course at Wilmslow, after which they were transferred to Newtown airfield near Stranraer, Scotland and afterward to a navigation school at Eastbourne on the South Coast.

Po složení závěrečných zkousek byli přeloženi do Skotska, do Dumfries, poblíž Carlisle. Následovala základna East Wretham v Norfolku, jedna z původních základen 311. československé perutě, kde prodělali intentzivní letový výcvik na bombardérech typu Wellington. Dalším jejich působištěm byl Woolfox, satelitní letiště letecké základny North Luffenham u městečka Stamford v Ruthlandshire. V říjnu 1942 byla jejich výcviková jednotka (Czech Operation Training Flight C.O.T.F. No, 1429) přeložena na základnu v Church Broughton poblíž Derby, kde záhy došlo k tragedii…..” Na této základně jsme ztratili jednu z našich posádek, bylo to 13. řijna 1942, při návratu z nočního letu. Všichni se zabili, Emil Türkl mezi nimi. Dodnes mám ramínko na kabát s jeho jménem. Bylo to někdy hodně hořke, když jste s kamarádem ili na jedné cimře a najednou je nenávratně pryč, ale taková už je válka!….

After passing their final exams, they were transferred to Dumfries, Scotland, near Carlisle. They were then posted to the airfield at East Wretham in Norfolk, one of the original airfields of 311 Czech Sqn, where they went through an intensive flight training in Wellington bombers. Their next location was Woolfox, the satellite airfield for North Luffenham airfield near the small town of Stamford in Ruthlandshire. Their Czech Operation Training Flight 1429 COTF was transferred to Church Broughton airfield near Derby, where soon afterwards the tragedy struck… “At this base we lost one of our crews, it was on 13th October 1942, during the return from a night flight. They all were killed, Emil Türkl amongst them. To this day, I still have a coat hanger with his name. It was sometimes very bitter. When you shared one room with your mate and suddenly he was irrecoverably gone, but this is the war for you!…”

Osud dopřal Emilu Türklovi pouhých 20 let života. Z jediné jeho zachované fotografie ve vojenském stejnokroji, pořízené v Anglii, na nás hledí vážně se tvářící mladý muž, drobné postavy, s frajersky nasazenou lodičkou na stranu. Vzhledem k tomu, že se jedná o prozatím jediného zjištěnho děčínského rodáka, přislušníka RAF, zahnulého za druhé světové války ve Velké Británii, pokusme se dokumentovat jeho krátký život včetně osudů jeho rodiny.

Fate granted Emil Türkl a mere 20 years of life. From his only preserved military photograph, in uniform, taken in England, a seriously looking young man of small stature stares at us, with military cap put on to one side like a dandy. Because he is so far the only registered native of Děčín who perished in Great Britain in WW II whilst serving in the RAF, we will attempt to document his brief life including the fate of his family.

Historie Türklovy rodiny je úzce spjata s městy Olomouc a Prostějov. Nejstarším nalezeným dokladem je policejní přihláška zed ne 4. 10. 1909, kdy se jeho otec, Viktor Türkl, narozený 8.11. 1888 v Prostějově, židovského vyznání, jednoroční dobrovolník c. k. pěšího pluku č. 93, svobodný, syn Emanuela Türkla a Irmy Abelesové, rozené Rohsové z Prostějova, přihlásil k pobytu v Olomouci, Laudonově (dnes Komenského) ul. č. 18.

The history of Türkl family is closely tied with the towns of Olomouc and Prostějov. The oldest document found, is a police registration card dated 4 October 1909, when his father Viktor Türkl, born 8 November 1888 in Prostějov, Jewish religion, one-year volunteer of c.k. (imperial.royal)93rd infantry regiment, single, son of Emmanuel Türkl and Irma Abelesová, born Rohsová from Prostějov, registered as living at 18 Laudonová (today Komenského) Street, Olomouc.

V roce 1917 (23. září) se v Prostějově oženil s Marií Reichovou, narozenou 3.1. 1890 v Zawadce ve Slezsku, dcerou Salomona a Eugenie Reichové, rozené Binderové. Po narození dcery Trudy (5. ledna 1919) se rodina přestěhovala v březnu 1919 do Děčína, kde Viktor Türkl pracoval jako ředitel děčínské pobočky Wiener Bank Verien, Rodina tehdy bydlele v Schäffnerově vile na Schützenstrasse čp. 109. 24. srpna 1922 se jim v tehdejším sanatoriu Hellebrand narodil syn Erno Emanuel. Pobyt Türklovy rodiny v Děčíně netrval příliš dlouho. Již v říjnu téhož roku se vracejí do Olomouc, kde Viktor Türkl nadále pracuje jako ředitel banky (Böhmische Union Bank, Filiale Olmütz). V průběhu 30. let se rodina několikrát stěhovala (21 a jistě patřila ve své době k privilgované vrstvě olomouckých obyvatel. Syn Emanuel studoval na reálném gymnáziu a jeho sestra Trude se provdala za Lotara Freunda.

On 23 September 1917, in Prostějov, he married Marie Reichová, born 3 January 1890 in Zawadka, Silesia, daugher of Salomon and Eugenie Reichová, born Binderová. The family moved to Děčín in March 1919 after the birth, on 5 January 1919, of their daughter Trude, where Viktor Türkl worked as director of Děčín branch of the Wiener Bank Verein. At that time the family lived at the Schaffner Villa on Schutzenstrasse 109. On 24 August 1922, their son Erno Emmanuel was born in the contemporary sanatorium Hellebrand. The stay of Türkl family in Děčín didn’t last too long. They returned to Olomouc in October of the same year, where Viktor Türkl continues to work as Director of the Böhmische Union Bank, Filiale Olmütz. The family moved several times during the 30’s, and belonged without a doubt to the privileged circles of Olomouc inhabitants. Son Emmanuel studied at a Grammar school and his sister Trude married Lothar Freund.

Události roku 1938 spojené s Mnichovskou dohodou o odstoupení pohraničí a následné obsazení zbytku republiky a vytvoření Protektorátu Čech a Moravy v březnu 1939, znamenaly pro židovskou Türklovu rodinu vážné nebezpečí. Tehdy se Viktor Türkl rozhodl zachránit alespoň svého sedmnáctiletého syna Emanuela. Podle ohlašovacího lístku Policejního ředitelství v Olmouci zed ne 10. 7. 1939 se Erno Emanuel Türkl, student, svobodný, české národnosti, židovského náboženství, “vystěhoval do Anglie”.

Events during 1938 as a result of the Munich Agreement about the ceding of the Sudeten border areas and the subsequent occupation of the remainder of Czechoslovakia meant serious danger to the Jewish Türkl family. Viktor Türkl decided then to at least save his 17 year old son Emmanuel. According to the registration card at the Police directorate in Olomouc, dated 10 July 1939, Erno Emmanuel Türkl, student, single, Czech nationality, Jewish religion, “moved to England.”

Další osudy Emanuelových rodičů jsou příznačné pro většinu židovských obyvatel. V roce 1941 je Viktor Türkl, bývalý bankovní úředník, žid, mosaického vyznání, protektorátní příslušnosti, hlášen se ženou Martou na poslední adrese v Olomouci – Chválkovicích, Skopalíkova č. 65, v podnájmu u paní Heleny Scheinové. Dne 30. 6. 1942 byli oba zařazeni mezi 900 židy do terezínského transportu AAg a následně převezeni 14. 7. 1942 transportem AAx do vyhlazovacího tábora Mallý Trostinec v Bělorusku, kde jejich stopa definitivně končí. Jejich jména jso uvedena mezi 1.235 jmény židovských obětí I na pamřtních deskách Památníku obětem holocaustu na židovském hřbitově v Olomouci.

The further fate of Emmanuel’ s parents is typical of the majority of the Jewish population. In the year 1941 Viktor Türkl, former bank employee, Jew of mosaic persuasion, domiciled in the Protectorate, was registered, together with his wife Marta, at Chválkovicíce, Skopalíková no.65, their last address in Olomouc, tenants of a Mrs. Helena Scheinová. On 30 June 1942 they both were listed with 900 other Jews of transport AAg to Terezin and later transported in transport AAx, on 14 July 1942, to the extermination camp Maly Trostinec in Beloruse, where their tracks ended. Their names are registered amongts the 1,325 Jewish victims named on the Memorial plaques on the Memorial to Holocaust victims in the Jewish cemetery at Olomouc.

Rok 1942 byl tedy tragický pro celou Türklovu rodinu. Syn Emanuel zahynul jako příslušník československého lectva RAF v Anglii, rodiče v likvidačním táboře v Bělorusku a o osudu jejich dcery Trudy, provdaně Freundové, se nepodařilo zjistit nic bližšího.

The year 1942 was thus tragical for the entire Türkl family. Son Emmanuel perished as member of the Czechoslovak Air Force in the RAF in England, parents in an extermination camp in Beloruse and nothing conclusive could be found about the fate of their daughter Trude.

Příběh však ještě nekončí. Na československé letce RAF se na dlouhá léta zapomnělo. Brzy po válce bylo sice z Velké Británie převezeno celkem 302 uren s prstí z hrobů československých letců RAF, 29) kteří zahynuli v letech 1940 – 1945 a deponováno v Památníku odboje v Praze na Žižkově, ale až do roku 1990 nebyla politická vůle k jejich pietnímu uložení. V roce 1990 byly bedny s urnami poprvé (!) otevřeny, byl vypracován jejich seznam (v té době již 63 uren chybělo) a navázány kontakty s pozůstalými, kteří byli ochtni urny převzít. 30) Jejich pietní predání se uskutečnilo až v roce 1997, ale přesto zůstalo velké množství uren, o nichž nebylo možné případné pozůstalé uvědomit.

However, the story doesn’t end yet. The Czechoslovak RAF pilots were forgotten for many long years. Altogether 302 urns with the soil from the graves of the Czechoslovak RAF pilots – 29), who perished in 1940-1945, were transported from Great Britain shortly after the end of the War and stored at the Memorial of Resistance at Žižkov, Prague but, because of the Communist Regime, there was no political desire to intern them with proper honours until 1990. The boxes with the urns were opened for the very first time in 1990 (!), a list of them was made (by that time, 63 urns had decayed), and contacts were made with the next-of-kin, who were willing to receive the urns. -29) Their handover of urns was undertaken in 1997, but there were still many urns unclaimed, because it was not possible to contact all the next-of-kin.

Část uren byla proto uložena do Památníku padlku padlým letcům na vojenské části hřbitova v Praze na Olšanech, část do Památníku 2. světové války v Hrabyni, urny se jmény slovenských pilotů byly péčí Ministerstva obrany SR uloženy v Bratislavě a zbývajících 97 uren do nově vybudovanho Památníku československým letcům padlým v druhé světové válce v Prostějove.

Some of the urns was therefore interred at the Memorial of the fallen pilots in the military section of the Praha-Olšany cemetery, part at the WWII Memorial at Hrabyne, Ostrava. Urns with the names of Slovak airmen were taken care of by the Ministry of Defence of the Slovak Republic and interred at Bratislava and the remaining 97 urns interred at the recently constructed Memorial to the fallen WWII Czechoslovak airmen at Prostějove.

Památník byl slavnostně odhalen 22. 6. 1998 za hojné účasti I bývalých československých letců z tuzemska a zahraničí.

The Memorial was ceremoniously inaugurated 22 June 1998, also in the presence of many Czechoslovak airmen from home as well as abroad.

Jako výraz vojenské rehabilitace vojáků západního odboje 2. světové války, kteří položili své životy v boji proti fašismu, byl dnem 1. června 1991 rozkazem ministra obrany ČSFR Emil Türkl mimořádně povýšen in memoriam do hodnosti majora.

In acknowledgement and as a symbolic expression of the military rehabilitation of the airmen who had fought in the west in WW II, and who laid down their lives in battle against the Nazi’s, Emil Türkl was – by order of the Minister of Defence of the Republic of Czechoslovakia on 1 June 1991 – was promoted in memoriam to the rank of Major.

Jméno děčínského rodáka Emila Türkla je též uvedeno mezi 546 jmény na Památníku padlým československým letcům ve druhe světové válce 1939 – 1945, umístěným od roku 1995 na Náměstí Svobody v Praze Dejvicích.

Below it is a photo of the Memorial to the fallen Czechoslovak airmen of WW II 1939 – 1945, which has been at Svoboda Square, in Prague-Dejvice since 1995. Amongst the 546 engraved names is also the name of Děčín native – Emil Türkl.

Se jménem Emila Türkla se můžeme setkat i na pamětní desce v klubovně Československého národního domu v Londýně, kde je uvedeno mezi vice než 500 jmény padlých československých letců v letech 1940 – 1945.

We can also find the name of Emil Türkl on the Memorial plaque in the club rooms of the Czechoslovak National House in London, where it is listed amongst more than 500 names of the fallen Czechoslovak RAF airmen of 1940 -1945.

Oblastní museum v Děčíně bude do budoucna ve spolupráci s Magistrátním městem Děčín iniciovat umístění pamětní desky majoru Emilu Türklovi v jeho rodném městě.

The town museum of Děčín will initiate in the future, in cooperation with the city of Děčín, the placing of a memorial plaque to Major Emil Türkl on his home.

V listopadu 2017 bylo jeho jméno připomenuto mezi dalšími 2500 československými muži a ženami, kteží sloužili v průběhu druhé světové války v RAF, na pomníku okřídleného lva na pražském Klárově.

In November 2017, his name, along with the names of some 2500 other Czechoslovak men and women who had served in the RAF during WW2, was unveiled at the Winged Lion Monument at Klárov, Prague.

© Milan Rosenkranc / Oblastního muzea v Děčín.

Article last updated: 23.01.2019.