Úlety do exilu po roce 1950

In the aftermath of the triple hijack of March 1950, the Communist Authorities, who themselves had been trained in the Soviet Union during WW2 and were now recieving their orders Moscow, undertook severe measures to ensure that such politically embarrassing escapes were not repeated. These measures included:

V důsledku trojitého únosu v březnu 1950, komunistické úřady, které ovládali komunisté vyškolení za druhé světové války v Sovětském svazu a jež se řídily příkazy z Moskvy, se snažily provést takové opatření, které by již znemožmily další podobné trapné úlety československých letadel na západ. Tato opatření zahrnovala:

1. bring all aviation – including military – under the control of the State Security Services (StB)
2. the private commercial air fleet run by the Baťa shoe factory in Zlín was disbanded and amalgamated with ČSA
3. stricter control on all passengers boarding aircraft
4. all ČSA flights now had 2 armed StB agents on board, one in the cockpit the other in the passenger compartment

1. Dohled Státní bezpečnosti (StB) nad civilním sportovním i dopraním letectvem a vojenským letectvem.
2. Soukromá letecká tovární obchodní flotila firmy Baťa ve Zlíně byla rozpuštěna a sloučena s ČSA.
3. Byla zavedena přísnější kontrola všech cestujících v dopravních letounech.
4. Při všech dopravních letech osob, na palubě letadel ČSA byli přítomni 2 ozbrojení příslušníci StB. Jeden byl v kabině pilotů a druhý kabině cestujících.

The continuing purge to remove ex-RAF airmen from all flying duties was accelerated. By the end of 1950 only a handful, who were considered by the Communist Aegime to be ‘politically suitable’ were still employed by ČSA or the Czechoslovak Air Force. Civilian commercial pilots were now being trained at Czechoslovak Military Aviation schools. Despite the training program for new ‘politically suitable’ aircrew also being accelerated, and training programs being shortened in duration, there was a interim period which effected ČSA international flights. Most of these new aircrew spoke no English – the international language of aviation – this initial limitation restricted ČSA international flights causing operational difficulties lost revenue, in particular the loss of ‘hard’ Western currencies.

Byly prováděny čistky, které měly za úkol odstranit z létajícího personálu bývalé příslušníky RAF. Do konce roku 1950 v ČSA a vojenském letectvu zůstal malý počet letců RAF, byli to jenom ti , kteří byli zapotřebí k zajištění nutného letového provozu a kteří byli prověřeni a považováni za spolehlivé. Ve vojenském letectvu se urychleně prováděl letecký výcvik pilotů pro ČSA.- Většina těchto posádek však neovládala angličtinu, což byla a je používaným mezinárodní leteckým jazykem. To způsobilo provozní problémy především v omezení mezinárodních letů a snížení příjmů valut (západních měn).

For the Communist regime this was a small price to pay as the Cold War was firmly and each side eager to make political capital where ever they could. In the West each successful escape was hailed as a success for Western democracy as ‘more people fleeing from the Red Commies’. In the East a failed escape the story was of successful Communist ideology as ‘Western agents had again been stopped from infiltrating into Czechoslovakia, kidnapping our citizens and taking them to the West’. For a failed escaper the price of failure was severe: execution or long term imprisonment or long term hard labour in the uranium mines was the usual penalty and could often also be extended to include the escapers relatives.

Pro komunistický režim to byla malá oběť, protože ‘Studená válka’ byla nezadržitelně na postupu. Jak Východ, tak Západ chtěly ukázat světu, že jejich ideologie je lepší než ideologie protivníka. Byl to komunismus proti kapitalismu. Na Západě byl každý podařený útěk z ‘komunistického ráje’ oslavován jako úspěch západní demokracie, jako příklad “dalších lidí uniknuvších Redkomouši.” Na Východě byl nepodařený útěk příkladem úspěšné komunistické ideologie, neboť “západním agentům bylo opět zabráněno v proniknutí do ” zemí tábora míru”, únosu našich občanů a jejich unesení na Západ.” Pro neúspěšné uprchlíky byla cena neúspěchu vysoká: poprava nebo dlouholetý žalář, popřípadě mnoho let těžké práce v uranových dolech – to byl obvyklý trest, který mohl být často rozšířen, na příbuzné uprchlíka.

The plethora of small flying clubs around Czechoslovakia, already under the control of Ministzerstvem dopravy – State Aviation Administration – were also subjected to the control of the Communist Authorities with State Security personnel now being placed at the clubs to ‘observe’ all activities. Notices were now posted prohibiting unauthorised entry onto the airfields. All flying club pilots were subjected to an investigation to ensure that the had the ‘high degree of public and political confidence’ required by the Communist regime before they were granted their pilots licence or permitted. Applicants for pilot training were subjected to a similar investigation before flying training could commence. Classroom tuition for training pilots would also include the attendance of a State Security employee, a Communist Party member, to ensure that no ‘subversive Western ideology’ influenced this training. Former RAF airmen found that they were now unwanted and very unwelcome members of their flying club and their memberships being terminated by the authorities.

Velké množství malých aeroklubů v Československu bylo převedeno pod kontrolu Ministerstva dopravy – Státní leteckou správu.Současně byly pod kontrolou komunistických úřadů, které zajišťovaly personální obsazení aeroklubů a kontrolovaly veškerou jejich činnost.. Neoprávněným a neprověřeným osobám byl zakázán vstup na letiště. Žadatelé o povolení pilotního výcviku a než zahájili létání a po ukončení leteckého výcviku než jim byla udělena licence, byli prověřováni na vysoký stupeň politické důvěry ze strany komunistického režimu. Při vyučování na učebně a při leteckém provozu byl přítomen pracovník StB nebo člen KSČ , aby bylo zajištěno, že školení nebude ovlivněno podvratnou západní ideologii. Členství v leteckém klubu bývalým pilotům RAF .bylo úřady ukončeno a nesměli létat ani vstupovat na letiště.

These restrictions removed aircraft access to virtually all ex-RAF airmen and the reason why escapes by aircraft virtually finished, but some still tried:

Omezení přístupu bývalým příslušníkům RAF do letounů a na letiště, prakticky znemožnilo jejich útěk letadlem na Západ. Přesto se o úlet ještě někteří bývalí příslušníci RAF pokusili:

24 March 1953
24. března 1953

On 24 March 1953 a scheduled ČSA flight took off at 07:30 from Brno on its flight to Prague Ruzne. The pilot was Miroslav Slovak a 24 year old who had joined ČSA in 1949 and was one of the post-WW2 trained Czechoslovak pilots. There were three other crew members and 25 passengers on board.

Dne 24. března 1953, v 7.30hod. provedlo vzlet z brněnského letiště letadlo na pravidelnou linku Brno-Praha Ruzyně. Pilotem byl Miroslav Slovák ve věku 24 roků , zaměstnaný v ČSA od roku 1949. Byl jedním z dodatečně vyškolených československých pilotů. Na palubě letounu byli další 3 členi osádky a 25 cestujících.

About 40 minutes after take-off, about 185 km into the flight, Slovak handed over the controls to the co-pilot and then went into the passenger compartment and asked two passengers to join him in the cockpit as his guests. The passengers, Bozida Medic and Helmuth Čermák [Frühman], were his accomplices. The three returned to the cockpit and were armed. They overpowered the other three crew members. Slovak took over the aircrafts controls, Čermák, ex-311 Sgt wireless operator/air gunner, operated the radio and navigated, whilst Medic guarded the three overpowered crew members.

Asi po 40 minutách po vzletu a uletěné trati 185 km, Miroslav Slovák předal řízení druhému pilotovi a potom odešel do prostoru pro cestující. Tam jej požádali dva cestující o povolení prohlídky kabiny a poté s ním Bozida Medic a Helmuth Čermák odešli jako hosté do pilotní kabiny.Po vstupu do pilotní kabiny se ozbrojili a přemohli ostatní tři členy osádky. Miroslav Slovák převzal řízení letadla, Helmuth Čermák bývalý příslušník 311 Sqdn. RAF -rádiový telegrafista/střelec, převzal funkci radisty a navigátora. Helmuth Medic hlídal tři členy osádky.

Slovak slowly changed course for West Germany and reduced altitude so that he could ‘hedgehop’ to avoid detection from Czech radar, antiaircraft defences as well as Russian Mig 15 fighter aircraft.

Miroslav Slovák pozvolna změnil kurs letu na západ a snížil výšku letu tak, aby jejich letadlo nezachytil pozemní rádiový lokátor české protiletecké obrany a ruské stíhací letouny typu Mig-15.

As they crossed into the Russian Zone of Germany he switched off the aircrafts lights and maintained radio silence. Once they had crossed into the American Zone, Slovak climbed the aircraft to 10,500 ft and Čermák attempted to make contact with an US Air Force.

Po vlétnutí do ruské okupační zóny Německa vypnuli poziční světla letounu a zachovávali rádiový klid. Když vlétli do vzdušného prostoru americké zóny v Německu Miroslav Slovák stoupal do letové hladiny 10 500 ft a Helmuth Čermák se pokusil navázat rádiové spojení s US Air Force.

Čermák was unfamiliar with radio frequencies used by the USAF [United States Air Force] and had to experiment with several frequencies until he managed to tune into a radio message giving a USAF pilot landing instructions to land at Rhein-Main airbase at Frankfurt. Slovak followed the same instructions and Čermák contacted Rhein-Main control tower shortly after the USAAF aircraft had landed. He explained their situation to the tower and requested weather information for the flight to England which was their intended destination.

Protože neznal používané rádiové frekvence US Air Force, musel tyto vyhledávat. Když se mu podařilo naladit frekcenci na níž americký pilot dostával pokyny pro přistání na americké letecké základně Rhain-Main Frankfurtu, Miroslav Slovák se jimi začal řídil také. Po přistání americké letounu, Helmuth Čermák navázal rádiové spojení s kontrolní věží, vysvětlil svoji situaci a požádal řídícího letového provozu o informaci letového počasí do Anglie.

The control tower reported back that weather over England was foggy and advised them to land at Rhein-Main. Čermák responded by saying that some people on board the aircraft would be seeking Political Asylum. He stated that before they would land the aircraft they wanted assurance that those passengers who requested it would be received as political refugees. There was a short delay from the control tower, before that assurance could be given, then the aircraft was instructed to land on the military side of the airfield. They landed at Rhein-Main at about 10:30.

Řídící letového provozu osádce letounu oznámil, že v Anglii je mlha a doporučil jim aby provedli přistání na letišti Rheim-Main Frankfurt. Helmuth Čermák odpověděl, že na palubě letounu jsou cestující, kteří by chtěli požádat o politický azyl a ještě před přistáním by chtěli být ujištěni o tom, že s nimi bude nakládáno jako s politickými uprchlíky. Poté nastala v rádiové korespondenci s věží krátká odmlka a po ujištění, že se tak stane osádka dostala pokyn pro přistání na vojenskou část letiště Rheim-Main, kde přistáli kolem 10.30hod.

All the people on board the aircraft were questioned by US authorities and those wishing to remain in the West were kept separate from those wishing to return. Amongst the passengers were Čermák’s wife Hanna, and a Škoda engineer who were part of the orginal escape party. At this point two other passengers also chose not to return to Czechoslovakia.

Všichni cestující na polubě byli vyslechnuti americkými úředníky a ty, kteří chtěli zůstat na Západě byly drženi odděleně od těch, kteří se chtěli vrátit zpět do Československa. Mezi cestujícími byla manželka Helmutha Čermáka a inženýr Śkoda, kteří původně chtěli z Československa odejít také

During this questioning a news ‘blackout’ was maintained and the only comment from the US authorities was ‘The position of the Czech aircraft was known to us from the moment it crossed the border’. The news ‘blackout’ was lifted when the questioning was complete and 24 people from that flight were returned to Czechoslovakia.

Během výslechu nebyly uváděny žádné podrobnosti a byl zveřejněn pouze komentář amerických úřadů, že “československé dopravní letadlo bylo sledováno od chvíle, kdy přeletělo státní hranici”. Zprávy o úletu byly zveřejněny až po výslechu cestujících a 24 osob z tohoto letadla se vrátilo zpět do Československa.

The press were permitted to talk to the six who requested Political Asylum, and during this press conference is was disclosed that Cermak had been dismissed in 1950 from ČSA, where he had worked as a wireless operator, because he had served in the RAF during WW2. Since that time he and his wife had been planning to escape to the West. This particular escape attempt had been planned for the last six months, five or six flights had originally been selected and then postponed because Slovak, the pilot, would have had ‘difficult crew members’ or there was a problem for the passengers to get tickets. They said “We wanted to go to the West where we could get justice”

Zástupcům tisku bylo dovoleno hovořit s šesti osobami které požádaly o politický azyl a při této tiskové konferenci bylo uevdeno, že Helmuth Čermák byl v roce 1950 propuštěn z ČSA, kde pracoval jako rádiový telegrafista, neboť za druhé světové války byl příslušníkem RAF. Od té doby se svoji manželkou plánovali útěk na západ. Tento konkrétní pokus o úlet byl plánován v posledních šesti měsících v rámci pěti až šesti zvolených přepravních letů ČSA, ale vždy byl odložen, neboť osádka letounu s Miroslavem Slovákem nebyla vhodná pro uskutečnění úletu a byl problém se získáním letenek pro něho a manželku do jednoho letounu. Dále uvedli: “Chtěli jsme odejít na západ, kde by se nám dostávalo více spravedlnosti”

The Czechoslovak authorities demand the return of the aircraft and hijackers – only the aircraft was returned.

Československé orgány požadovaly navrácení letadla a únosců. Vráceno bylo pouze letadlo.

We would like to thank the numerous people whose have contributed information and other assistance that has made this article possible. If anyone has any information about these escapes or other escapes please contact us.

Chtěli bychom poděkovat mnoha lidem, kteří přispěli svými informacemi a poskytli další pomoc při sestavování tohoto článku. Pokud má někdo doplňující informace, kontaktujte nás.

.
Article last updated 18 April 2011
.