Miloslav Mansfeld – One of the Few




Miloslav MANSFELD




One of the Few

jeden z hrstky

…………….* 14.12.1912, Dalovice.

…………….† 21.10.1991, London, UK.




The Early Years :
Ranná léta :

Miloslav Jan Mansfeld was born on 14 December 1912 in Dalovice, a village near Mladá Boleslav, about 30 miles north east of Prague. In 1914, his father Jan died of cholera in Galicia on the Russian front in WW1; this caused Albina, his widowed mother, to start a greengrocery business in Německý Brod so that she could support herself and Milslav. Albina remarried and with her new husband Alois masek, ran a pub at the railway station at Zelenč, on the Eastern side of Prague. On completion of his education, instead of joining his mother’s business, Miloslav began training as a car mechanic at at Merrel’s a Škoda car dealer in Prague, but soon he aspired to become an airman.

Miloslav Jan Mansfeld se narodil 14. prosince 1912 v Dalovicích, vesnici nedaleko Mladé Boleslavi, asi 50 km severovýchodně od Prahy. V roce 1914 zemřel jeho otec Jan na choleru v Haliči na ruské frontě 1. světové války; to mělo za následek, že jeho ovdovělá matka Albína tak byla nucena hledat obživu podnikáním v zelinářství v Německém Brodě. Albina se znovu provdala a se svým novým manželem, Aloisem Maškem, provozovala nádražní hospodu v Zelenči na východním okraji Prahy. Po ukončení základního vzdělání se Miloslav místo podpory matčiny firmy vyučil automechanikem u pražského prodejce vozů Škoda (Merrel), ale brzy začal pošilhávat po letectví.

Czechoslovak Air Force :
U československého letectva

In October 1930, having reached the age of 18, Miloslav joined the Czechoslovak Air Force as a cadet at the Military Aviation Academy at Prostějov, where he trained as a pilot in two-seater biplanes.

V říjnu 1930, po dovršení 18 let, nastoupil Miloslav jako kadet k československému letectvu na Vojenskou leteckou akademii v Prostějově, kde prošel pilotním výcvikem na dvoumístných dvojplošnících.

On 1 July 1932, on completion of his training, having achieved the rank of četař (Sgt), he was posted to the 72nd Squadron of the 6th Air Regiment at Milovice. Between May and June 1934 he returned to the Military Aviation Academy at Prostějov for fighter pilot training. He completed his training and on 1 July 1934 was posted to the 91st Night Fighter Squadron of the 6th Air Regiment at Prague-Kbely airbase which was equipped with Letov S16 aircraft.

Dne 1. července 1932 byl po ukončení výcviku převelen v hodnosti četaře k 72. peruti 6. leteckého pluku v Milovicích. Mezi květnem a červnem 1934 se vrátil na Vojenskou leteckou akademii v Prostějově, aby zde prodělal výcvik stíhacího pilota. Po jeho dokončení byl 1. července 1934 zařazen k 91. noční stíhací peruti 6. leteckého pluku na základně Praha-Kbely, která byla vyzbrojena letouny Letov S16.

Between May and June 1935 he attended a night-flying course at the airbase. On 1 April he was assigned as an instructor to the Regiment’s Training Squadron. Whilst Czechoslovakia had a thriving aviation industry for its Air Force, they did not produce bomber aircraft and so Russian SB-2 bombers were purchased.. During 1937 Miloslav travelled six times to Russia to ferry twin-engined SB-2 bombers back to Czechoslovakia , where they entered military service as Avia B71s. From 1 January 1939 until the German occupation, he was posted as a test pilot to the Vojenský technický a letecky ústav [VTLÚ], the Aeronautical Research Centre for the Czechoslovak Air Force, at Letňany airbase, Prague.

Mezi květnem a červnem 1935 navštěvoval zdokonalovací kurz nočního létání na své základně. 1. dubna byl převelen jako instruktor k výcvikové letce pluku. I když mělo Československo vyspělý letecký průmysl, bombardovací letouny nevyrábělo. Ty byly zakoupeny v Sovětském svazu s označením SB-2. V průběhu roku 1937 cestoval Miloslav šestkrát do Ruska, aby tyto dvoumotorové bombardéry SB-2 přepravil do Československa, kde byly zařazeny do armádní výzbroje jako Avia B71. Od 1. ledna 1939 až do německé okupace byl zařazen jako zkušební pilot ve Vojenském technickém a leteckém ústavu [VTLÚ] při Leteckém výzkumném středisku československého letectva, na letecké základně Letňany v Praze.

The Germans occupied Czechoslovakia on 15 March 1939. The Czechoslovak President, Emil Hacha,ordered all Czechoslovak military to stand down, remain in their barracks and not resist the occupation. The Germans disbanded the Czechoslovak military and all personnel were dismissed. Just four days later, on 19 March 1939, former Senior officers of the now-disbanded Czechoslovak military started to form an underground army, known as Obrana Národa [Defence of the Nation]. Obrana Národa also worked in co-operation with Svaz Letců, the Airman Association of the Czechoslovak Republic. One of their objectives was to assist as many airmen and soldiers to get to neighbouring Poland where they could be formed into military units to fight for the liberation of their homeland. These two organisations provided money, courier and other assistance to enable airmen to escape to Poland. Usually, this was by crossing the border from Czechoslovakia’s Ostrava region.

Němci obsadili Československo 15. března 1939. Československý prezident Emil Hácha nařídil všem složkám Československé armády, aby zůstaly v klidu, v kasárnách a nebránily německým jednotkám v postupu. Československá armáda byla rozpuštěna a veškerý personál přešel do civilu. O pouhé čtyři dny později, 19. března 1939, začali bývalí vysocí důstojníci v tu dobu již neexistující československé armády formovat armádu podzemní, známou jako Obrana národa. Obrana Národa dále spolupracovala se Svazem Letců, leteckou asociací letců v ČSR. Jedním z jejich cílů bylo pomoci co největšímu počtu letců a vojáků dostat se do sousedního Polska, kde by se mohli zformovat do vojenských jednotek k boji za osvobození své vlasti. Tyto dvě organizace poskytly peníze, kurýrní a další pomoc, aby umožnily letcům při útěku do Polska. Obvykle se tak stalo překročením hranic z československého Ostravska.

Prostějov graduates 1932. / Absolventi prostějovské akademie, 1932.

To Poland :
Do Polska :

Miloslav was one of the many Czechoslovak airmen and soldiers who saw that it was their patriotic duty to go to Poland from where they could participate in efforts to achieve the liberation of Czechoslovakia. On 3 June 1939, with the assistance of the two underground organisations, Miloslav travelled with five other ex-Czechoslovak Air Force airmen, by train to Ostrava. This was in south east Czechoslovakia and adjacent to the Český Těšín region which had been annexed by Poland following the Munich Agreement of September 1939. There they were met by a former presidential guard who guided them to the Polish border from where they crossed into Poland. Shortly after crossing the border they were detained by Polish police and taken to the local Police Station. Here their details were taken and as the Police station was small and unable to accommodate the six, they were permitted, under parole not to try and return to Czechoslovakia, to leave the Police station and stay in a nearby hotel that night. The following day they returned to the Police station and were taken to Těšín Police station for further questioning. They were there for a week before they were released and travelled to Krakow where they reported for duty at the Czechoslovak Consulate.

Miloslav byl jedním z řady československých letců a vojáků, kteří cítili, že je jejich vlasteneckou povinností odjet do Polska, odkud by se mohli podílet na úsilí o osvobození Československa. Dne 3. června 1939 odcestoval Miloslav za asistence obou odbojových organizací s pěti dalšími bývalými letci československého letectva vlakem do Ostravy. Ta s nachází v severovýchodním cípu Československa, který sousedil s regionem Český Těšín, v té době po Mnichovské dohodě ze září 1939 již anektován sousedním Polskem. Tam se setkali s bývalým členem prezidentovy ochranky, který jim ukázal cestu k polským hranicím, jejím překročením s dostali do Polska. Krátce po překročení hranice však byli zadrženi polskou policií a převezeni na místní policejní stanici. Zde byla zjištěna jejich totožnost, ale protože byla policejní stanice malá a nemohla pojmout všechny zadržené, bylo jim pod podmínkou, že se nepokusí vrátit se do Československa, dovoleno opustit policejní stanici a zajistit si nocleh v nedalekém hotelu. Následující den se vrátili na policejní stanici a byli převezeni do Těšína k dalšímu výslechu. Zde byli zadržováni týden, než byli propuštěni a odcestovali do Krakova, kde se ohlásili na československém konzulátu.

In Poland, Miloslav, like all the other escapees from Czechoslovakia, found that there was no enthusiasm from the Polish authorities to have Czechoslovak military units assembled on their territory as the Poles had no wish to provoke neighbouring Nazi Germany. This Polish attitude caused some of the Czechoslovak escapees to become discontented and disillusioned, with some considering returning to their homeland. Fortunately, patriotic speeches by General Ludvík Svoboda, a Legionnaire veteran from WW1 and Senator Vojtěch Beneš, brother of former Czechoslovak President Eduard Beneš, now exiled in in Britain, averted this return.

Stejně jako všichni ostatní uprchlíci z Československa, Miloslav v Polsku zjistil, že ze strany polských úřadů není žádná vůle, aby se na jejich území shromažďovaly československé vojenské jednotky, protože Poláci si nepřáli provokovat sousední nacistické Německo. Tento polský postoj vyvolal u některých československých uprchlíků nespokojenost a rozčarování, řada z nich uvažovala o rezignaci a návratu do vlasti. Tyto tendence odvrátily vlastenecké projevy generála Ludvíka Svobody, legionářského veterána z 1. světové války a zejména senátora Vojtěcha Beneše, výraznou osobnost prvorepublikové politické scény ČSR, na rozdíl od svého bratra, bývalého československého prezidenta Eduarda Beneše.

Instead, negotiations between the Czechoslovak Consulate, Krakow, and the French authorities resulted in the offer that the Czechoslovak escapees would be allowed to travel to France. However as French law did not permit foreign military units to be based on its soil in peacetime, the Czechoslovaks would be required to enlist in the French Foreign Legion for a period of five years but with the promise that if war was declared the Czechoslovaks would be released from their French Foreign Legion service and could enter into French military units. The alternative was that Czechoslovaks who would not accept these terms would be returned by the Polish authorities to Nazi-occupied Czechoslovakia and face German retribution for escaping – usually imprisonment or execution with further reprisals to their families.

Ve stejné době však diplomatická jednání mezi československým konzulátem v Krakově a francouzskými úřady vyústila v nabídku, že československým uprchlíkům bude umožněn přesun do Francie. Protože však francouzské právo nedovolovalo, aby na jeho území v době míru sídlily cizí vojenské jednotky, museli by se Čechoslováci přihlásit do francouzské cizinecké legie na dobu pěti let, s příslibem, že v případě vyhlášení války budou Čechoslováci propuštěni ze služby francouzské cizinecké legie a budou se moci včlenit do pravidelných francouzských vojenských jednotek. Alternativou bylo, že Čechoslováci, kteří tyto podmínky nepřijmou, budou polskými úřady vráceni do nacisty okupovaného Československa a zde budou vystaveni perzekucím za útěk z Protektorátu – obvykle uvěznění nebo popravě s dalšími represemi vůči jejich rodinám.

In the interim, whilst arrangements were made for their journey to France, they were transferred to Małe Bronowice, a former Polish army barracks on the outskirts of Krakow. With other Czechoslovak military colleagues, Miloslav left Małe Bronowice by train for the Polish Baltic port of Gdynia where, on 17 June 1939, they boarded the ‘Sobieski’ which sailed, via Dover, where the Czechoslovak military were not permitted to disembark, to Boulogne in France, arriving on 19 June.

Zatímco se realizovala organizace přesunu do Francie, byli uprchlíci ubytováni v dřevěných barácích někdejších kasáren polské armády při obci Małe Bronowice, na předměstí Krakova. S dalšími československými vojenskými kolegy odjel Miloslav z Malých Bronowic vlakem do polského baltského přístavu Gdyně, kde se 17. června 1939 nalodili na loď „Sobieski“, která vyplula přes Dover, kde se československá armáda nesměla vylodit, do Boulogne. ve Francii, kam připluli 19. června.

With fellow Czechoslovak escapees, Summer 1939. / Se svými československými kolegy, léto 1939.

France:
Francie :

The Czechoslovak escapees were met at Boulogne by the Air Attaché from the Czechoslovak Consulate, Paris. Each escapee was given 20 francs to cover their immediate needs and after two days there, they went by train to Palace Bollard, Paris, the Legion’s recruitment centre. Here medical examinations were undertaken, documentation completed and elementary French lessons given. On 26 June, Miloslav joined the French Foreign Legion, at the rank of Soldat and transferred to Fort St Jean at Marseille. On 31 June, they boarded the ‘Sobieski’, a transport ship which sailed to Oran, Algeria, and then onto the Legion’s training base at training base at Sidi-bel-Abbès, where they were assigned to the 1st Battalion of their 1st Regiment.

Československé uprchlíky přivítal v Boulogne letecký přidělenec československého konzulátu v Paříži. Každý uprchlík dostal 20 franků na pokrytí svých okamžitých potřeb a po dvou dnech odjeli vlakem do Paříže, paláce Bollard, náborového střediska Legií. Zde byly provedeny lékařské prohlídky, dokončena dokumentace a poskytnuty základní lekce francouzštiny. Dne 26. června byl Miloslav přijat do francouzské cizinecké legie v hodnosti vojína a převelen do Fort St Jean v Marseille. Dne 31. června nastoupili na transportní loď „Sobieski“, která je převezla do alžírského Oranu a poté se přepravili na výcvikovou základnu Legie v Sidi-bel-Abbès, kde byli přiděleni k 1. praporu jejich 1. pluku.

French Foreign Legion, with fellow Czechoslovaks, Siddi-bel-Abbes, Summer 1939. / Čechoslováci ve francouzské cizinecké legii, Sidi-bel-Abbes, léto 1939.

When WW2 was declared by the Allies, the Czechoslovak Air Force airmen were transferred to l’Armée de l’Air. In Miloslav’s case, this was to Oran and then Blida, their training bases in Algeria. On 27 November 1939 they returned to mainland France for further training at CIC Châteauroux about 230 km south-west of Paris. On 8 February 1940 he was posted for further training to Istres airbase, 60 km northwest of Marseilles. He returned to Algeria, on 21 May 1940, at the rank of Caporal Chef, when he was posted for bomber training on obsolete twin-engined MB-200, which he knew from the Czechoslovak Air Force, and later the more modern MB-210 aircraft at Tafaraoui airbase, about 20km south of Oran.

Po vypuknutí 2. světové války, byli letci československého letectva převedeni do l’Armée de l’Air. V Miloslavově případě to byly výcvikové základny Oran a poté Blida v Alžírsku. Dne 27. listopadu 1939 se vrátili do pevninské Francie k dalšímu výcviku v CIC Châteauroux asi 230 km jihozápadně od Paříže. 8. února 1940 byl odvelen k dalšímu přeškolení na leteckou základnu Istres, 60 km severozápadně od Marseille. Do Alžírska se vrátil 21. května 1940 v hodnosti desátníka, když tam byl vyslán na zaškolení obsluhy zastaralého bombardéru MB-200, který znal z ještě z československého letectva, a později na modernějším MB-210. To vše na letecké základně Tafaraoui, asi 20 km jižně od Oranu.

The war on mainland France was going badly for the Allies and French capitulation was imminent. In Oran, the Czechoslovak airmen learned that Winston Churchill, the British Prime Minister, appealed to all the evacuated Czechoslovak airmen to come to Britain and continue their fight against the Germans from there. The Armée de l’Air released the Czechoslovak airmen from their service and told them to report to British Officers who would assist with arrangements to get them by train to Casablanca, Morocco, and then to Britain.

Průběh války na pevninské Francii se pro spojence nevyvíjel dobře a francouzská kapitulace byla na spadnutí. V Oranu se českoslovenští letci dozvěděli, že Winston Churchill, britský premiér, vyzval všechny evakuované československé letce, aby přijeli do Británie a odtud pokračovali v boji proti Němcům. Armée de l’Air propustila československé letce ze služby a doporučila jim, aby se hlásili britským důstojníkům, kteří jim pomohou s přepravou vlakem do marocké Casablanky a odtud pak do Británie.

From Oran, the Czechoslovak airmen travelled for four days by train across the Sahara Desert to Casablanca from where they boarded the ‘Gib-el-Dersa’ which sailed at 15:12 on 29 June 1940, to Gibraltar, arriving at 11:00 on 30 June. Here they changed ships to the ’Neuralia’ and sailed on 2 July, in a convoy of about another 30 ships, for Liverpool, arriving on 12 July 1940. Like most of the Czechoslovaks, Miroslav’s path first led to the Czechoslovak resettlement camp at Cholmondeley Park, near Chester.

Z Oranu cestovali českoslovenští letci čtyři dny vlakem přes saharskou poušť do Casablanky, kde nastoupili na loď ‘Gib-el-Dersa’, která 29. června 1940 v 15:12 vyplula k Gibraltaru, kam dorazila příští den v 11:00 hod. Zde přestoupili na loď ‘Neuralia’ a 2. července, v konvoji spolu s dalšími 30 loděmi, odpluli do Liverpoolu, kam dorazili 12. července 1940. Jako pro většinu Čechoslováků vedla i Miloslavova cesta nejprve do československého transportního tábora v Cholmondeley Park poblíž Chesteru.

RAF:

The Battle of Britain was now in progress and there was an urgent need for fighter pilots. As a trained pilot he was quickly admitted to the voluntary reserves of the RAF, at the rank of AC2, on 25 July and transferred to the Czechoslovak RAF Depot, Cosford, for training and English lessons. On 21 September, having reached the standard required by the RAF, and also promoted to Sgt, he was posted to 6 OTU at Sutton Bridge for re-training onto Hurricanes. He completed his re-training on 5 October 1940 and was posted to 111 Sqn at Drem in Scotland.

Bitva o Británii byla v plném proudu a vyžadovala naléhavě stíhací piloty. Jako vycvičený pilot byl 25. července urychleně přijat do dobrovolných záloh RAF v hodnosti vojína 2. třídy a převelen do československého střediska RAF v Cosfordu k výcviku a výuce angličtiny. Dne 21. září, když dosáhl standardu vyžadovaného RAF, a povýšení do hodnosti četaře, byl převelen k 6. OTU na Sutton Bridge, aby se přeškolil na stroje Hurricanne. Kurz dokončil 5. října 1940 a byl zařazen ke 111. peruti v Drem ve Skotsku.

Two days later he made his first flight with the squadron, flying Hurricane V7365, with fellow Czechoslovak Sgt Otmar Kucera for a 30min formation flight led by P/O Peter Simpson. Four further training flights, including dog-fighting, beam and head-on attacks and gun firing were undertaken for the next four days. His first operational flight in the Battle of Britain came on 13 October when he was scrambled at 13:05, a flight that lasted 45 minutes but during which no enemy aircraft sighted.

Už o dva dny později uskutečnil svůj první cvičný 30 minutový let ve formaci na stroji Hurricanne V7365 spolu s československým četařem Otmarem Kučerou pod velením poručíka Petera Simpsona. V následujících čtyřech dnech byly provedeny další čtyři cvičné lety, s nácvikem přímých soubojů, paprskových a čelních útoků a střelby. Jeho první operační let v bitvě o Británii přišel 13. října, kdy vzlétl ve 13:05, let trval 45 minut, ale během kterého nebylo zpozorováno žádné nepřátelské letadlo.

With 111 Sqn, together with P/O Peter J. Simpson (Yellow 1) and fellow Czechoslovak Sgt Otmar Kucera, (Yellow 2) and himself flying Hurricane V7361 (Yellow 3), Miloslav achieved his first combat success with a shared victory of a He III at around 13:10 on 13 November 1940. The German plane was flying at 750 feet and crashed into the North Sea about 30 miles East of Aberdeen. Miloslav’s combat report of this interception is:

U 111. perutě, spolu s por. Peterem J. Simpsonem (žlutá 1) a československým četařem Otmarem Kučerou (žlutá 2) a sám pilotující Hurricanne V7361 (žlutá 3), dosáhl Miloslav svého prvního bojového úspěchu společným podílem na sestřelu stroje Heinkel III kolem 13:10 dne 13. listopadu 1940. Německý letoun letěl ve výšce 750 stop a zřítil se do Severního moře asi 30 mil východně od Aberdeenu. Miloslav popisuje tento souboj následovně:

I was flying Yellow 3 when our section was told to intercept bandit flying SE about 5 miles out to sea off Aberdeen. I heard Yellow 1 shout ‘Tally ho’ and remained in my position until after his attack in case e/a turned to port. I went into attack, after Yellow 2, and saw my bullets entering fuselage and main plane of e/a. In my second attack which was from astern after my first attack the rear gunner stopped firing after Yellow 1 had finished his third attack from the beam. I also followed up a with a beam attack allowing plenty of deflection and letting e/a go right I had full sight. I had quite a little ammunition left so did another attack from astern. I broke away and after a little while e/a sank into the sea.”

“Letěl jsem jako žlutá 3, když naše letka dostala úkol zadržet nepřátelské letouny, směřující na JV asi 5 mil od Aberdeenu nad mořem. Slyšel jsem žlutou 1 křiknout ‚Mám ho‘ a zůstal jsem na své pozici až do jeho útoku pro případ, kdyby unikal nalevo. Šel jsem do útoku po žluté 2 a viděl jsem, jak mé kulometné dávky pronikají do trupu nepřátelského stroje. Při mém druhém útoku, který byl veden zezadu, zadní střelec bombardéru přestal střílet poté, co žlutá 1 dokončila svůj třetí útok z boku. Také jsem pokračoval v útoku z boku, umožňujícím lepší manévrování a nechal nepřátelský letoun odklonit doprava, měl jsem ho pod kontrolou. Zbylo mi docela málo munice, pro další útok zezadu. Přestal jsem jej pronásledovat, když jsem viděl, že směřuje nezadržitelně k mořské hladině, kam se vzápětí zřítil.”

The three 111 Sqn Hurricanes, were undamaged in the combat and landed back at Dyce at 13:40, having fired a total of 5990 rounds in that combat.

Všechny tři Hurricanne 111. perutě se vrátily z boje nepoškozeny, přistály zpět u Dyce ve 13:40, ale vystřílely v boji celkem celkem 5990 nábojů.

With Otmar Kučera, 111 Sqn, October 1940. / S Otmarem Kučerou, 111. peruť, říjen 1940.

Miloslav was promoted to the rank of W/O on 1 March 1941 and seeking more operational activity he volunteered for night-fighting, resulting in his posting, on 23 April 1941, to 54 OTU at Church Fenton for training on twin-engine night-fighters. He was commissioned at the rank of P/O on 14 July 1941 and five days later was posted, to 68 Sqn at High Ercoll, near Telford, Shropshire. They were commanded by W/Cdr John ‘Max’ Aitken, DSO, DFC, and were equipped with twin-engined Beaufighter night-fighters.

Miloslav byl povýšen do hodnosti praporčíka dne 1. března 1941 a při hledání větší míry v operační činnosti se dobrovolně přihlásil k nočním letům, což vedlo k tomu, že byl dne 23. dubna 1941 přidělen k 54. OTU v Church Fenton pro výcvik na dvoumotorových strojích pro nasazení k nočnímu boji. Dne 14. července 1941 byl povýšen do hodnosti poručíka a o pět dní později byl převelen k 68. peruti v High Ercoll, poblíž Telfordu, Shropshire. Velel jim pplk. John ‚Max‘ Aitken, DSO, DFC a jednotka byla vystrojena dvoumotorovými nočními stíhačkami Beaufighter.

His 1st operational night patrol with the squadron was on the night of 3/4 August. Later, on the night of 11 December Miloslav achieved his 1st combat success with 68 Sqn when he shot down two He IIIs from III /KG 40 and damaged a third. Promotion to the rank of F/O came on 14 June 1942. On 22 October 1943, he was promoted to the rank of F/Lt and assigned as Deputy Flight Commander for ‘B’ Flight.

Jeho 1. operační let jako součást noční hlídky s letkou byla v noci z 3. na 4. srpna. Později, v noci na 11. prosince, dosáhl Miloslav svého 1. bojového úspěchu s 68. perutí, když sestřelil dva Heinkely III z III /KG 40 a třetí poškodil. Povýšení do hodnosti npor. přišlo 14. června 1942. 22. října 1943 byl povýšen do hodnosti kapitána a byl přidělen jako zástupce velitele letu pro lety kategorie ‚B‘.

With 68 Sqn airmen showing their new squadron badge. / S letci 68. perutě se jejich novým odznakem.

On completion of his operational tour, he was posted, on 15 May 1943 as an instructor to 51 OTU at Cranwell. On 6 September he was posted to 3 Flying Instructors School at Castle Coombe. He returned to 68 Sqn, now at Coltishall, on 10 October 1943, commencing his 2nd operational tour. On 10 October was appointed ‘A’ Flight Commander until 1 May 1945. In July 1944, the squadron was re-equipped with Mosquito NF XVII fighters.

Po dokončení svého operačního turnusu byl 15. května 1943 převelen jako instruktor k 51.OTU v Cranwellu. Dne 6. září byl vyslán do 3. Flying Instructors School v Castle Coombe. K 68. peruti, nyní v Coltishall, se vrátil 10. října 1943 a zahájil svůj 2. operační turnus. Stejného dne byl jmenován velitelem letu ‚A‘, kde setrval až do 1. května 1945. V červenci 1944 byla peruť přezbrojena stíhačkami Mosquito NF XVII.

He was the most successful twin-engined Czechoslovak fighter pilot of WW2, achieving a total of 8 confirmed kills, 2 probables, an E-boat probable and 2 V1s in 488 operational flying hours, 386 of which were at night. On 1 June 1945, Miroslav was promoted to the rank of S/Ldr and he returned to Czechoslovakia on 16 August 1945.

Byl nejúspěšnějším československým stíhacím pilotem 2. světové války na dvoumotorových strojích, dosáhl celkem 8 potvrzených sestřelů, 2 pravděpodobných, pravděpodobného E-člunu a 2 V1, to vše za 488 provozních letových hodin, z toho 386 v noci. Dne 1. června 1945 byl Miloslav povýšen do hodnosti majora a do Československa se vrátil 16. srpna 1945.

Post WW2 :
Po 2. světové válce :

Miloslav remained in the Czechoslovak Air Force and initially was posted to their Air Force Headquarters at Prague. On 1 February 1946 he was appointed Commander of the 24 Squadron of the 1st Air Regiment at Plzeň. Later that year, from 10 May to 13 July, with 12 other Czechoslovak pilots, he returned to the UK to attend Course 136 at 13 OTU at RAF Middleton St George for retraining on Mosquito FB.Mk.VI aircraft.

Miloslav zůstal v československém letectvu a zpočátku získal místo na velitelství letectva v Praze. K 1. únoru 1946 byl jmenován velitelem 24. letky 1. leteckého pluku v Plzni. Později téhož roku, od 10. května do 13. července, se s dalšími 12 československými piloty vrátil do Spojeného království, aby se zúčastnil kurzu č. 136 na 13. OTU v RAF Middleton St George pro přeškolení na letouny Mosquito FB.Mk.VI.

Having completed the course, he returned to Czechoslovakia. On 28 October 1946 Miloslav promoted to the rank of Staff Captain and posted as instructor at C-3 retraining course at České Budějovice airbase. Between December 1946 and May 1947 he was sent to England three times to collect Mosquito PRP aircraft and ferry them back to Czechoslovakia. He was then posted to the 3rd Air Regiment at Brno airbase.

Po absolvování kurzu se vrátil do Československa. Dne 28. října 1946 byl Miloslav povýšen do hodnosti štábního kapitána a zařazen jako instruktor do přeškolovacího kurzu C-3 na letecké základně České Budějovice. V období mezi prosincem 1946 a květnem 1947 byl třikrát vyslán do Anglie, aby zde vyzvedl stroje Mosquito PRP a přepravil je zpět do Československa. Poté byl převelen k 3. leteckému pluku na letecké základně Brno.

Plžen 1947. / Plzeň 1947.

Communism :
Komunismus :

The rising power of communism was beginning to emerge in Czechoslovakia during 1947 and from that November Miroslav, with his Western views, was , becoming alienated from his pro-Communist superiors. This culminated, after the Communist coup d’état of February 1948, with him being placed on special leave on 12 April, to remove him from an active role in the Czechoslovak Air Force. Miroslav was aware that when he was placed on waiting leave, on 1 June, this was now just a matter of time before he would be arrested by the StB, tried on fabricated charges of being politically unreliable as he had served in the West during WW2 and was now classed as an ‘undesirable’ person in Communist Czechoslovakia. The usual Court outcome following such charges was to be sentenced to imprisonment.

V Československu se v průběhu roku 1947 začínaly projevovat sílící tendence komunistických zásahů do veřejného života a od listopadu se Miloslav se svými prozápadními názory začal odcizovat svým prokomunistickým nadřízeným. Tento stav eskaloval po komunistickém převratu v únoru 1948, kdy dostal Miloslav 12. dubna mimořádnou dovolenou, aby byl zbaven aktivního vlivu na dění v československém letectvu. Ve chvíli, kdy byl 1. června poslán na vyčkávací dovolenou, začal si uvědomovat, že bude jenom otázkou času, kdy může být za své názory zatčen StB, souzen ve vykonstruovaném procesu a obviněn z politické nespolehlivosti, jenom proto, že sloužil za 2. svět. války na Západě. To se totiž nyní v komunistickém Československu klasifikovalo jako „nežádoucí“provinění. Obvyklým výsledkem takového soudního procesu bylo odsouzení k trestu odnětí svobody na řadu let.

To avoid that situation, Miloslav, along with fellow former RAF colleagues Jaroslav Doležal, Karel Pošta, Stanislav Peroutka and Václav Raba crossed at night through the forests at Sumava, over the border to the American Zone of Germany. To enable them to see each other in the dark they wore white bands on their jackets.

Aby se takovým koncům vyhnul, Miloslav spolu s bývalými kolegy z RAF Jaroslavem Doležalem, Karlem Poštou, Stanislavem Peroutkou a Václavem Rabou přešli jedné noci zelenou hranici na Šumavě do americké zóny Německa. Aby se ve tmě navzájem neztratili, navlékli si na rukávy bílé pásky.

On 17 July the Czechoslovak Air Force declared that he was a deserter, demoted him from his rank of Staff Captain to a private and stripped him of his Czechoslovak medals.

Dne 17. července prohlásilo československé letectvo Miroslava za dezertéra, degradovalo jej z hodnosti štábního kapitána na svobodníka a odebralo mu československé medaile.

In Germany they had to undergo security checks with the American authorities and once cleared were permitted to travel to England, in July. Initially they were based at RAF Cosford, whilst they decided on their future; whether to rejoin the RAF or join the Air Forces of Canada or Australia. Miloslav chose to re-join the RAF, and upon acceptance, at his former rank of S/Ldr, was posted to 13 Sqn, a photo-reconnaissance unit equipped with Mosquito PR Mk 34 aircraft. With this squadron he flew operationally in Egypt and Cyprus. In 1952 the squadron was re-equipped with Gloster Meteor PR Mk 10 jets. On 1 January 1953 he was awarded the Air Force Cross for his Middle East Service and later, on 13 June 1957 he was awarded the Queen’s Commendation for Valuable Service in the Air.

V Německu museli projít bezpečnostními kontrolami u amerických úřadů a po prověrce jim bylo v červenci povoleno vycestovat do Anglie. Zpočátku sídlili v RAF Cosford, zatímco se rozhodovali o své budoucnosti; zda se vrátit k RAF nebo k letectvu Kanady či Austrálie. Miloslav se rozhodl znovu připojit k RAF a po přijetí byl ve své bývalé hodnosti majora umístěn ke 13. peruti, fotoprůzkumné jednotce, vybavené letouny Mosquito PR Mk 34. S touto perutí létal operačně v Egyptě a na Kypru. V roce 1952 byla peruť přezbrojena na proudové stroje Gloster Meteor PR Mk. 10. ledna 1953 byl vyznamenán křížem letectva za službu na Blízkém Východě a později, 13. června 1957, získal vyznamenání královny za svoje cenné služby ve vzduchu.

Civvy Street :
Občanský život :

He retired from the RAF on 30 September 1958, and so, after 28 years of military service, he returned to civilian life. He joined Beaverbrook Newspapers, owned by press mogul Lord Beaverbrook, the father of Max Aitkin, his former Commanding Officer in 68 Sqn during WW2. There Miloslav was Distribution Manager for their Daily Express newspaper until his retirement in 1970.

Z RAF odešel 30. září 1958, a tak se po 28 letech vojenské služby vrátil do civilu. Vstoupil do Beaverbrook Newspapers, vlastněných tiskovým magnátem Lordem Beaverbrookem, otcem Maxe Aitkina, jeho bývalého velícího důstojníka v 68. peruti během 2. světové války. Tam byl Miloslav vedoucím distribuce deníku Daily Express a to až do svého odchodu do důchodu v roce 1970.

During his retirement he was actively involved with the Czechoslovak RAF exiles community who had also escaped from Communist Czechoslovakia and had now rebuilt their lives in the West. Following the Velvet Revolution in Czechoslovakia in November 1989, he returned to his homeland in June 1991 for the Memorial Air Show at Roudnice nad Labem where he met many of his former RAF colleagues who had lived in Communist Czechoslovakia. His health was failing which meant that he was unable to attend the RAF Rehabilitation Ceremony in Prague on 13 September 1991. Instead, on 10 September, the Defence Attaché from the Czech Embassy, London, visited him in hospital at Hampstead, London, to present him with his Rehabilitation Certificate and inform him that he had been awarded the rank of Major General in the Czechoslovak Air Force.

Po svém odchodu do důchodu se aktivně účastnil společenského života československé exulantské komunity RAF, kterou tvořili také uprchlíci z komunistického Československa a našli na Západě svůj druhý domov. Po listopadové sametové revoluci v Československu v roce 1989, se v červnu 1991 vrátil do vlasti na Memorial Air Show v Roudnici nad Labem, kde se setkal s mnoha svými bývalými kolegy z RAF, kteří zůstali v komunistickém Československu. Měl už podlomené zdraví, a tak bylo nad jeho síly zúčastnit se rehabilitačního ceremoniálu RAF v Praze dne 13. září 1991. Namísto toho jej 10. září navštívil přidělenec obrany z českého velvyslanectví v Londýně v nemocnici v Hampsteadu v Londýně, aby mu doručil jeho rehabilitační listinu a sdělil mu, že mu byla udělena hodnost generálmajora v československém letectvu.

In retirement with fellow former Czechoslovak RAF airmen, London. V důchodovém věku s bývalými československými letci RAF v Londýně.

Miloslav Mansfeld, died in hospital on 21 October 1991, aged 78. He is interred in the Czechoslovak ex-Servicemen’s section at Brookwood Cemetery, Surrey.

Miloslav Mansfeld, zemřel v nemocnici dne 21. října 1991 ve věku 78 let. Je pohřben v sekci československých bývalých vojáků na hřbitově Brookwood, Surrey.


Medals :
Medaile :

British / Britské ::

Distinguished Service Order

Distinguished Flying Cross

Air Force Cross

1939 – 45 Star with Battle of Britain clasp

Air Crew Europe Star with Atlantic clasp

Defence Medal

War Medal

Czechoslovakia / Československé : :

Válečný kříž 1939 and 4 bars

Za chrabrost and 4 bars

Za zásluhy I.stupně

Pamětní medaile se štítky F–VB

Za svobodu II. tř.

Remembered :
Památníky :

Czech Republic:

Prague / Praha :

Prague – Klárov:

In November 2017, his name, along with the names of 2507 other Czechoslovak men and women who had served in the RAF during WW2, was unveiled at the Winged Lion Monument at Klárov, Prague.

V listopadu 2017 bylo jeho jméno spolu se jmény dalších 2 507 československých mužů a žen, kteří sloužili v RAF během 2. světové války, odhaleno u pomníku okřídleného lva na pražském Klárově.

A street in the Černý Most suburb of Prague is named “Mansfeldova” in his honour.

Na jeho počest je pojmenována jedna z ulic na pražském sídlišti Černý Most.

Great Britain / Velká Británie :

He is commemorated, along with the other 2938 Battle of Britain aircrew, on the Christopher Foxley-Norris Memorial Wall at the National Battle of Britain Memorial at Capel-le-Ferne, Kent:

Je připomínán, spolu s ostatními 2938 posádkami bitvy o Británii, na pamětní zdi Christophera Foxleyho-Norrise v Národním památníku bitvy o Británii v Capel-le-Ferne, Kent:

He is also commemorated on the London Battle of Britain Memorial:

Jeho jméno je také připomenuto na Památníku Bitvy o Britanii v Londýně :

This entry was posted in 68 Sqd, Ace, Battle of Britain, Biography, Not Forgotton, Other RAF Squadrons, Poland, Victim of Communism. Bookmark the permalink.

2 Responses to Miloslav Mansfeld – One of the Few

  1. Robin Gilbert says:

    Another interesting and compelling story of the determination that these young went to so as to continue in thier quest for freedom.

  2. BEKİR says:

    what a life… bravo.. RIP

Please leave your comment on this article.

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.